1 As 271/2024

Rubrum

1 As 271/2024 - 49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobce: Bc. M. H., zastoupen Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem Fibichova 218, Mělník, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2024, č. j. 043471/2024/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 37 A 16/2024 - 41, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Zdeňkovi Burdovi, advokátovi, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 5 070 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce j e p o v i n e n zaplatit Nejvyššímu správnímu soudu náhradu nákladů řízení ve výši 507 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dožadoval poskytnutí e-mailové zprávy, jejích příloh a metadat, která byla odeslána dne 18. 6. 2020 z blíže specifikované e-mailové adresy na adresu e-mailu zaměstnankyně Městského úřadu Mělník. Městský úřad jako povinná osoba žádost odmítl, jelikož e-mailovou zprávu již neměl k dispozici. Obsah e-mailových schránek zaměstnanců 1 As 271/2024 totiž půl roku po skončení jejich pracovního poměru maže. Žalovaný podané odvolání zamítl napadeným rozhodnutím.

2. Krajský soud v napadeném rozsudku následně podanou žalobu taktéž zamítl. Nejdříve připomněl, že o předcházející obsahově stejné žádosti žalobce rozhodoval již dříve (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, č. j. 39 A 13/2023 - 40) a neshledal důvodu se od tam uvedených závěrů odchýlit (body 22 a 23 napadeného rozsudku). Napadené rozhodnutí shledal přezkoumatelným (bod 26 tamtéž) a konstatoval, že povinný subjekt požadovanou informaci nemá (bod 28 tamtéž) a ani ji mít nemusí (bod 34 tamtéž).

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

4. Stěžovatel poukázal na to, že krajský soud nesprávně vyhodnotil povinnost disponovat originálem e-mailu. Povinná osoba jej totiž měla mít, aby bylo možné jej porovnat s listinnou kopií založenou ve spise orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“), zjistit případné odlišnosti a zabránit úpravám ze strany zaměstnanců OSPOD.

5. Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti poukázal na závěry správních soudů týkající se předcházející obsahově stejné žádosti s tím, že nemá povinnost evidovat a archivovat originály veškeré e-mailové komunikace a všech jejích příloh všech zaměstnanců, ať už minulých, tak současných zaměstnanců. Následně uvedl, že námitky stěžovatele jsou zcela obecné a ztotožnil se s napadeným rozsudkem.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

6. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně přezkoumal rozsudek krajského soudu v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti, včetně důvodů, ke kterým je povinen přihlížet z úřední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Kasační stížnost není důvodná.

7. Podstatou stěžovatelovy argumentace je, že povinná osoba měla mít požadovaný e-mail, jeho přílohy a metadata k dispozici. Námitka není důvodná.

8. Jak správně poukázal žalovaný, Nejvyšší správní soud při přezkumu předcházející obsahově totožné žádosti již dovodil, že součástí obecných povinností při vedení spisu „jistě je uchovat v rámci spisu dokument doručený e-mailovou zprávou v nezměněné podobě, to však neznamená, že je nezbytné zachovat i ‚originály‘ dokumentů doručených e-mailem“ (rozsudek NSS ze dne 12. 12. 2024, č. j. 6 As 65/2024 - 39, bod 36). Kasační soud pak zároveň dovodil, že „[j]estliže povinný subjekt nemá zákonnou povinnost zachovat ‚originály‘ dokumentů doručených e-mailem povinnému subjektu či zaměstnanci povinného subjektu, nemá ani povinnost vyvíjet úsilí k znovuzískání či znovuvytvoření dokumentu (resp. informací v něm obsažených), např. žádostí na odesílatele e-mailu, aby mohl žádosti žadatele o informaci vyhovět“ (bod 38 tamtéž). Od těchto závěrů není důvodu se nyní odchýlit. 1 As 271/2024 - 50 pokračování

9. Jinými slovy tak platí, že zákon nepožaduje zachování originálů e-mailových zpráv požadovaných stěžovatelem. Kasační soud se proto ztotožňuje s krajským soudem, že i kdyby měl stěžovatel ohledně potřeby existence kontrolního mechanismu pravdu, nelze z toho dovodit povinnost uchovávat e-mailové zprávy doručené do schránky bývalých zaměstnanců po neomezenou dobu (bod 33 napadeného rozsudku). Kasační soud proto souhlasí s krajským soudem, že neexistuje povinnost povinného subjektu disponovat požadovanou informací. Její neposkytnutí tak je v souladu se zákonem.

IV. Závěr a náklady řízení

10. Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1 poslední věty s. ř. s.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl kasační soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovaný žádal přiznání náhrady nákladů řízení za písemné úkony a poštovné za zaslání spisu. Tyto úkony ovšem nevybočují z rámce jeho běžné činnosti, a proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal (usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 - 47, č. 3228/2015 Sb. NSS, bod 29; či rozsudek NSS ze dne 20. 6. 2024, č. j. 10 As 29/2023 - 58, bod 42).

12. Nejvyšší správní soud ustanovil usnesením ze dne 3. 12. 2024, č. j. 1 As 271/2024 - 16, zástupcem stěžovatele advokáta Mgr. Zdeňka Burdu. Za řízení o kasační stížnosti mu náleží odměna za jeden úkon právní služby (sepsání kasační stížnosti). Úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení mu kasační soud nepřiznal, neboť podstata tohoto sporu je totožná s řízením o předcházející žádosti téhož stěžovatele, kde mu soud ustanovil stejného zástupce (věc řešená rozsudkem NSS č. j. 6 As 65/2024 - 39).

13. Za jeden úkon právní služby zástupci náleží odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 5 070 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025]. K částce není připočtena DPH, jelikož zástupce není plátcem DPH. Tuto částku mu vyplatí Nejvyšší správní soud do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).

14. Stěžovatel byl ovšem osvobozen od soudních poplatků pouze z 90 % (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 37 A 16/2024 - 41), a jeho žádost o úplné osvobození byla kasačním soudem zamítnuta (usnesení NSS ze dne 23. 1. 2025, č. j. 1 As 271/2024 - 37). Jelikož stěžovatel nebyl úspěšný, je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které za něj stát platil, a to v rozsahu, ve kterém nebyl osvobozen od soudních poplatků (§ 60 odst. 4 ve spojení s § 120 s. ř. s.; viz rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2021, č. j. 9 As 50/2020 - 43, bod 26; ze dne 11. 8. 2022, č. j. 8 As 140/2020 - 60, bod 33; či usnesení ze dne 27. 9. 2024, č. j. 2 Ads 383/2023 - 85, bod 26). Náhrada je tvořena 10 % z částky vyplacené ustanovenému zástupci, tj. 507 Kč. Stěžovatel je povinen tuto částku uhradit na účet Nejvyššího správního soudu 19-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, pod závazným variabilním symbolem 1010427124, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.). V případě včasného nezaplacení náhrady nákladů řízení státu bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 60 odst. 9 věta druhá s. ř. s.). 1 As 271/2024 P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. února 2025 Ivo Pospíšil předseda senátu