1 As 35/2018

Rubrum

1 As 35/2018 - 49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: R. K., zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2016, č. j. DSH/11815/16, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2017, č. j. 17 A 105/2016 - 70, takto:

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2017, č. j. 17 A 105/2016 - 70, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Tachov, odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen „správní orgán I. stupně“) vydal dne 9. 6. 2016 rozhodnutí č. j. 8123/2015-ODSH/TC-12, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 18 odst. 3 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta 2.500 Kč a náhrada nákladů řízení 1.000 Kč. Přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 20. 9. 2015 při jízdě v osobním motorovém vozidle překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 30 km/h a více. Silničním laserovým rychloměrem MicroDigiCam LTI výr. č. UX 018025 mu byla naměřena rychlost jízdy po odečtení možné odchylky měřícího zařízení 123 km/h. 1 As 35/2018

2. Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl.

3. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u krajského soudu, který se však ztotožnil se závěry správních rozhodnutí a žalobu zamítl. Krajský soud po doplnění dokazování přečtením části návodu k obsluze radaru (str. 62) dospěl k závěru, že na správnost provedeného měření nemá vliv namítaná absence záměrného kříže, neboť tuto funkci je možno fakultativně zapínat a vypínat. K důkazu navrženému žalobcem – vyjádření Českého metrologického institutu – soud uvedl, že jej nebylo možno provést, neboť jej žalobce přes své tvrzení nepřiložil k žalobě a ani blíže nespecifikoval.

II. Důvody kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

4. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení.

5. Stěžovatel v žalobě namítal, že provedené měření je vadné a výstup z měření není průkazným důkazním prostředkem ve vztahu k rychlosti jízdy jeho vozidla, a to pro absenci záměrného kříže. Toto tvrzení dokazoval listinným důkazem – stanoviskem certifikační autority, Českého metrologického institutu, dle kterého je nutné, aby se na výstupu z fotografie nacházel záměrný kříž celou svou plochou na měřeném objektu; v opačném případě výsledek měření neprokazuje naměřenou rychlost. Krajský soud pochybil, pokud žalobní námitku zamítl z důvodu, že žalobce své tvrzení neprokázal, neboť nepřipojil k žalobě příslušnou listinu. Stěžovatel totiž tento důkaz předložil v samostatné příloze k žalobě, kterou krajský soud patrně přehlédl.

6. Na okraj stěžovatel upozornil, že pokud se v textu žaloby dovolával důkazu a konstatoval o něm, že je přílohou žaloby, pak soudu nic nebránilo v tom, aby žalobce vyzval k jeho předložení, měl-li za to, že tato příloha absentuje. Absence přílohy je vadou podání, k jejímuž odstranění soud účastníka vyzve dle § 37 odst. 5 s. ř. s.

7. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nesouhlasí s argumenty stěžovatele a nemá důvod jakkoliv pochybovat o správnosti závěru krajského soudu, že žalobce nedoložil vyjádření Českého metrologického institutu a tedy dokazování v tomto smyslu proběhnout nemohlo. Žalovaný se ztotožnil se závěry soudu a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

8. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná.

9. Kasační stížnost je důvodná. pokračování 1 As 35/2018 - 50

10. Předmětem sporu je otázka, zda stěžovatel předložil krajskému soudu navržený důkaz -vyjádření Českého metrologického institutu.

11. Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu ověřil, že jednou z příloh žaloby byla také listina nadepsaná „Vyjádření ČMI“ (viz č. l. 29 spisu krajského soudu). Pokud tedy krajský soud v napadeném rozsudku konstatoval, že stěžovatel tento důkaz k žalobě nepřiložil, je nutno přisvědčit stěžovateli, že soud tuto přílohu přehlédl.

12. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že soud má bezesporu právo posoudit a rozhodnout, které z navržených důkazů provede a které nikoli (§ 52 odst. 1 s. ř. s.), toto právo jej však nezbavuje povinnosti odůvodnit, co jej vedlo k takovému závěru a z jakého důvodu považuje provedení důkazu za nadbytečné (viz rozsudek NSS ze dne 28. 4. 2005, č. j. 5 Afs 147/2004 - 89, publikovaný pod č. 618/2005 Sb. NSS). Pokud tedy soud provedení určitého důkazu nepovažuje za potřebné, musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržený důkaz neprovedl. Pokud tak neučiní, zatíží své rozhodnutí vadou opomenutého důkazu (srov. např. rozsudek ze dne 1. 4. 2008, č. j. 9 Azs 15/2008 - 108).

13. V projednávané věci krajský soud výše uvedené povinnosti nedostál, neboť ve vztahu k navrženému důkazu – vyjádření ČMI - toliko uvedl, že ho nebylo možné provést, protože jej stěžovatel nepředložil. Podle zjištění Nejvyššího správního soudu však krajský soud měl tento důkaz k dispozici.

14. Bude tedy na krajském soudu, aby v dalším řízení zvážil, zda je třeba uvedený důkaz provést. Pokud dospěje ke kladnému závěru, důkaz provede a následně jej vyhodnotí. Pokud dospěje k závěru, že navržený důkaz třeba provádět není, dostatečně svůj závěr v tomto směru odůvodní.

IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti

15. Nejvyšší správní soud tedy shledal námitku stěžovatele důvodnou, a proto rozsudek krajského soudu podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

16. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v dalším řízení (§ 110 odst. 3 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. dubna 2018 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu