Nejvyšší správní soud · Usnesení

1 As 404/2019

č. j. 1 As 404/2019-62

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-06-17 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2020:1.As.404.2019.62

  1. NSS 1 As 404/2019-62
  2. ÚS I.ÚS 1888/20

Citované zákony (5)

Rubrum

1 As 404/2019 - 62 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: S. M., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2019, č. j. MPSV-2019/12050- 922, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 16. 10. 2019, č. j. 72 Ad 6/2019 – 100, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 6. 11. 2019 Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) postoupena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“). Kasační stížnost psaná rukou stěžovatele je z valné části nečitelná, a tudíž nesrozumitelná. Nejvyšší správní soud z ní seznal toliko to, že jde zřejmě o kasační stížnost a že zřejmě směřuje mj. proti shora označenému usnesení, kterým krajský soud zamítl žádost stěžovatele o ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci příspěvku na bydlení.

2. Poté, co šestý senát Nejvyššího správního soudu rozhodl dne 26. 2. 2020 o námitce podjatosti stěžovatele směřující proti všem soudcům prvního senátu, soud usnesením ze dne 2. 4. 2020, č. j. 1 As 404/2019 – 47, vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce čitelně a srozumitelně sdělil rozsah napadení rozhodnutí krajského soudu, uvedl a konkretizoval důvody kasační stížnosti a taktéž uvedl, čeho se kasační stížností domáhá. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 9. 4. 2020.

3. Stěžovatel reagoval podáním ze dne 17. 4. 2020 (k poštovní přepravě předáno dne 20. 4. 2020), které bylo opět z větší části nečitelné, avšak bylo z něj možné zjistit, že stěžovatel žádá o ustanovení zástupkyně pro řízení o kasační stížnosti – advokátky JUDr. Rejžkové. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 5. 2020, č. j. 1 As 404/2019 – 58, 1 As 404/2019 návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl. Zohlednil zejména skutečnost, že v nynější věci stěžovatel žádal o ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o neustanovení zástupce poté, kdy krajský soud již v řízení o žalobě stěžovateli dvakrát zástupce ustanovil, přičemž v obou případech poté rozhodl o zproštění zastupování z důvodů narušení vzájemné důvěry především v důsledku jednání stěžovatele. V nynější věci není zastoupení stěžovatele advokátem povinné a ustanovení zástupce zjevně nevede k zákonem předpokládanému cíli. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 25. 5. 2020 a stěžovatel na ně již nijak nereagoval.

4. V usnesení ze dne 2. 4. 2020, č. j. 1 As 404/2019 - 47, kterým byl stěžovatel vyzván k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné lhůtě jednoho měsíce, byl stěžovatel zároveň poučen, že neodstraní-li ve stanovené lhůtě vady kasační stížnosti a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne (§ 37 odst. 5 ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

5. V zákonné jednoměsíční lhůtě (§ 106 odst. 3 s. ř. s.), která při zohlednění doby od podání návrhu na ustanovení zástupce do právní moci rozhodnutí soudu o tomto návrhu uplynula nejpozději dne 12. 6. 2020, Nejvyšší správní soud neobdržel žádné podání, v němž by stěžovatel srozumitelně (jasně a čitelně) vyjádřil, z jakých důvodů a v jakém rozsahu usnesení krajského soudu napadá. Absence těchto náležitostí kasační stížnosti je nedostatkem, pro který nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 106 odst. 3 a § 120 s. ř. s. odmítl.

6. Pouze pro úplnost a s ohledem na to, že stěžovatel ke svému podání ze dne 17. 4. 2020 přiložil kopii části rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 12. 2019, č. j. 70 Co 255/2019-2770, jímž byla omezena svéprávnost stěžovatele až na běžné záležitosti každodenního života, soud uvádí, že této skutečnosti si je vědom, jak ostatně uvedl již v usnesení ze dne 2. 4. 2020, č. j. 1 As 404/2019 - 47. Má však za to, že daná věc (kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o neustanovení zástupce v řízení o žalobě ve věci opakující se dávky státní sociální podpory) je záležitostí běžnou; samotné procesní usnesení o neustanovení zástupce po opakovaném zproštění dříve ustanovených zástupců se nemůže negativně projevit v majetkové sféře stěžovatele, což je považováno za kritérium tzv. neběžné záležitosti, v níž by musel soud jednat s ustanoveným opatrovníkem stěžovatele.

7. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. června 2020 1 As 404/2019 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (4)