1 As 468/2019

Rubrum

1 As 468/2019 - 69 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: D. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2019, č. j. 14 A 194/2018 – 52, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal ochrany před zásahem žalovaného spočívajícím v opakovaném kontaktování žalobce prostřednictvím skrytého telefonního čísla, a dále určení nezákonnosti zásahu žalovaného, který spočíval ve fyzickém napadení žalobce příslušníky Policie ČR dne 2. 7. 2018. Napadeným rozsudkem městský soud žalobu zamítl.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) prostřednictvím svého někdejšího zástupce, advokáta JUDr. Preusse, kasační stížnost. Poté požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Uvedl, že byl křivě obviněn, nachází se ve vazební věznici a nemá peníze. Se službami stávajícího zástupce nebyl spokojen. Zástupce JUDr. Preuss dne 20. 1. 2020 sdělil soudu, že smluvní zastoupení vypověděl a nadále již stěžovatele nezastupuje.

3. Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 15. 1. 2020, č. j. 1 As 468/2019 – 26, vyzval stěžovatele pro účely rozhodnutí o jeho žádosti k doložení majetkových poměrů vyplněním přiloženého formuláře „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“, a stanovil mu k tomu lhůtu 15 dnů. Soud zjistil, že stěžovatel byl již před doručením tohoto usnesení z vazby propuštěn.

4. Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě své majetkové poměry žádným způsobem nedoložil, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 16. 3. 2020, č. j. 1 As 468/2019 – 45, stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce. Uvedeným usnesením soud zároveň vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení doložil plnou moc udělenou advokátovi a ve stejné lhůtě zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. Soud stěžovatele taktéž poučil, že nebude-li soudní poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení o kasační stížnosti zastaví; k zaplacení 1 As 468/2019 poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno v pondělí dne 16. 3. 2020. Lhůta tedy uplynula v úterý dne 31. 3. 2020.

5. Na toto usnesení reagoval stěžovatel podáním ze dne 19. 3. 2020, v němž opětovně požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce. Doložil, že je v dočasné pracovní neschopnosti a uvedl, že žije z úspor a státní sociální podpory. Dne 1. 4. 2020 stěžovatel zaslal soudu vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“, v němž uvedl, že pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 18.000 Kč měsíčně, za bydlení a stravování vynakládá cca 11.600 Kč měsíčně a v dubnu roku 2019 obdržel odstupné ve výši 313.000 Kč, přičemž však 250.000 Kč vydal ve vazbě za služby advokáta.

6. O opakované žádosti stěžovatele o osvobození od soudního poplatku již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Povinnost soudu rozhodnout o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků vyvstává tehdy, uvede-li v ní účastník řízení skutečnosti svědčící o změně jeho majetkových poměrů od doby, kdy byla jeho předchozí žádost zamítnuta. Je přitom na žadateli, aby prokázal změnu poměrů, která by odůvodňovala opakované rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků (například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2015 č. j. 8 Afs 201/2014 – 13, nebo ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65).

7. Z doložených údajů nic nesvědčí tomu, že by u stěžovatele došlo ke změně majetkových poměrů od doby, kdy Nejvyšší správní soud rozhodoval o jeho první žádosti. Naopak, všechny podklady doložené stěžovatelem se vztahují již k období předchozímu. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že bylo především na stěžovateli, aby svou majetkovou situaci soudu dostatečně objasnil již na základě první výzvy k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů Skutečnost, že tak neučinil, a Nejvyšší správní soud proto jeho žádosti nevyhověl, jde nyní výhradně k jeho tíži. Ostatně, ani nyní stěžovatel podle všeho v úplnosti své majetkové poměry nepředestřel. Ve svém podání ze dne 19. 3. 2020 uvádí, že v současné době žije mimo jiné z úspor, nesdělil však jejich výši.

8. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z dikce § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

9. Protože stěžovatel ani přes výzvu soudu a řádné poučení soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil a o opakované žádosti o osvobození od poplatku není s ohledem na výše uvedené třeba samostatně rozhodovat, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.

10. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. 1 As 468/2019 P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. dubna 2020 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu