1 As 61/2012

Rubrum

1 As 61/2012 - 17 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: CONCORDIA, s. r. o., se sídlem Záhumenice 32, 619 00 Brno, zastoupená Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou se sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 32, 110 00 Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2011, č. j. 25047/11/04400, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2012, č. j. 3 A 214/2011 - 31, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni s e v r a c í soudní poplatek ve výši 7.000 Kč z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám její zástupkyně Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, advokátky; poplatek bude vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Usnesením ze dne 22. 2. 2012, č. j. 3 A 214/2011 - 31, Městský soud v Praze zastavil řízení o žalobě podané proti shora označenému rozhodnutí žalovaného a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Uvedené usnesení napadla žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností doručenou zdejšímu soudu dne 13. 3. 2012. Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny náležitosti kasační stížnosti ve smyslu § 106 s. ř. s. Shledal přitom, že stěžovatelkou podaná kasační stížnost ze 1 As 61/2012 - 18 dne 12. 3. 2012 patřičné náležitosti nemá. Neobsahuje totiž žádné konkrétní právní či skutkové důvody, na nichž je založena, ani petit. Stěžovatelka v kasační stížnosti pouze uvedla: „Podáváme tímto kasační stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 3 A 214/2011 ze dne 22. února 2012, doručeného dne 27. února 2012. Současně hradíme soudní poplatek za podaný žalobní návrh, čímž by měl být důvod zastavení řízení zhojen.“ Po prvotním seznámení s předmětnou kasační stížností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podání stěžovatelky neobsahuje dostatečně určitá a jednoznačná tvrzení, z jakých důvodů stěžovatelka usnesení městského soudu napadá. Usnesením ze dne 3. 4. 2012, č. j. 1 As 61/2012 - 9, proto vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení předmětného usnesení „doplnila kasační stížnost podanou dne 13. 3. 2012 o důvody, pro které napadá v záhlaví označené usnesení městského soudu, a uvedla, co navrhuje (petit).“ Zdůraznil, že tvrzení obsažená v kasační stížnosti podle Nejvyššího správního soudu nelze považovat za dostatečně konkrétní kasační námitku (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, publikované pod č. 2162/2011 Sb. NSS, www.nssoud.cz). Současně stěžovatelku poučil, že nebudou-li vady kasační stížnosti odstraněny a pro tento nedostatek nebude možné v řízení pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 13. 4. 2012. Do dnešního dne však stěžovatelka vady kasační stížnosti neodstranila ani nepožádala soud o prodloužení stanovené lhůty podle § 106 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto podle § 120 ve spojení s § 37 odst. 5 s. ř. s. rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti, protože stěžovatelka neodstranila ve stanovené lhůtě vadu, pro niž není možné v řízení pokračovat. Jako obiter dictum zdejší soud odkazuje na § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude- li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost. Z citovaného ustanovení jasně vyplývá, že ve správním soudnictví lze správní poplatek účinně zaplatit nejpozději do nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku. V posuzovaném případě nabylo usnesení městského soudu o zastavení řízení o žalobě právní moci dne 27. 2. 2012. Stěžovatelka však zaplatila soudní poplatek za žalobu až s podáním kasační stížnosti dne 13. 3. 2012; tento úkon tak v souladu s dikcí § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích nemohl být důvodem pro zrušení napadeného usnesení městského soudu ve smyslu citovaného ustanovení. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Vedle toho soud přihlédl k ustanovení § 10 odst. 3 in fine zákona o soudních poplatcích, podle něhož platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle § 10a odst. 1 téhož zákona pak platí, že v případech, kdy je soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl. S ohledem na skutečnost, že v daném případě byl návrh odmítnut ještě před prvním jednáním (kasační stížnost neobsahuje kasační námitky a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn), rozhodl soud také o vrácení 1 As 61/2012 - 19 zaplaceného soudního poplatku stěžovatelce ve výši 7.000 Kč (2.000 Kč za podanou žalobu a 5.000 Kč za kasační stížnost), a to k rukám její zástupkyně. K tomu byla stanovena lhůta v délce trvání 30 dnů. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. května 2012 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu