1 Azs 106/2023

Rubrum

1 Azs 106/2023 - 57 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobců: a) F. K. a b) S. K., zastoupeni Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobách proti rozhodnutím žalované ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV-167915-4/SO-2022 a č. j. MV-167959-4/SO-2022, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2023, č. j. 31 A 34/2022-56, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2023, č. j. 31 A 34/2022-56, a rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV-167915-4/SO-2022 a č. j. MV-167959-4/SO-2022.

II. Žalobcům s e u k l á d á zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku

1. Napadeným rozsudkem zamítl Krajský soud v Hradci Králové žalobu proti rozhodnutím žalované ve věci zamítnutí žádosti žalobců o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 87e odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

2. Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížnost, s níž spojili návrh na přiznání odkladného účinku. Návrh odůvodňují 1 Azs 106/2023 nepřiměřeným zásahem do jejich života a života jejich dětí v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelé žijí na území České republiky více než patnáct let, tedy podstatnou část svého života. Za tuto dobu si zde vytvořili mimořádné vazby a plně se integrovali. Na území ČR vychovali čtyři děti, z nichž jedno je českým státním občanem (R. K., nar. \X). Páté (J. K., nar.) se pak narodilo již na území ČR. Se všemi dětmi žijí v současné době (a po celou dobu pobytu na území) ve společné domácnosti, v rodinném domě v Rychnově nad Kněžnou. Rodina je tak zvyklá žít pohromadě a její členové jsou na sebe výrazně citově vázáni. Stěžovatel a) na území ČR několik let podnikal v gastronomickém sektoru. V podnikání v současné době pokračuje zmíněný nejstarší syn R., jeho podnikání je zdrojem obživy pro celou rodinu a stěžovatel a) mu v něm vypomáhá. Dcera B. K. (nar. X) studuje na Obchodní akademii v Hradci Králové. Nezletilá dcera H. K. (nar. X) studuje Střední zemědělskou školu v Kostelci nad Orlicí. Stěžovatelé považují za svou povinnost dcery ve studijních aktivitách podporovat v podobě poskytování péče a zázemí.

3. Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.

II. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

4. Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů a skutečností přednesených stěžovateli dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

5. Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podle § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).

8. V souvislosti s posuzováním újmy hrozící stěžovatelům Nejvyšší správní soud uvádí, že důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatelů oproti jiným osobám jsou zásadně individuální, závislé na osobách stěžovatelů a jejich konkrétní situaci. Má-li být 1 Azs 106/2023 - 58 pokračování návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí stěžovatelé tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na samotné vycestování utrpěli. Taková újma může mít povahu zásahu do rodinného života stěžovatelů (např. dlouhodobé odloučení od blízkých příbuzných), zásahu do ustáleného soukromého života (bude se jednat o plně integrovaného cizince žijícího dlouhodobě na území ČR, který již v zemi původu postrádá jakékoliv zázemí), povahu zásadních zdravotních důvodů (např. významné zdravotní obtíže bránící odjezdu či neléčitelné v zemi původu s rizikem progrese) nebo výjimečných ekonomických důvodů (např. ztráta významných ekonomických hodnot v důsledku odjezdu spojená s existenčními obtížemi v zemi původu nebo těžký nedostatek prostředků pro návrat v případě úspěchu kasační stížnosti). Rozhodné okolnosti však musí stěžovatelé nejen zcela konkrétně tvrdit, ale také patřičným způsobem doložit.

9. Povinnost tvrdit vznik újmy stěžovatel naplní zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu. Stěžovatelé tak v nyní posuzované věci učinili popisem skutkových okolností týkajících se jejich rodinného a soukromého života, které vyplývají také ze správního spisu.

10. V projednávaném případě by vykonatelnost napadeného rozhodnutí a rozsudku pro stěžovatele znamenala praktickou nutnost odcestovat z území. Stěžovatelé přitom na území ČR vychovávají pět dětí, přičemž jedno z nich je občanem ČR a dvě zde studují střední školu. Rodina žije pohromadě a má zde silné vazby vytvořené v průběhu dlouhých let pobytu na území. Vzhledem k těmto skutečnostem by vykonatelnost napadeného rozhodnutí a rozsudku zcela jistě představovala újmu ve formě dotčení práva na respektování soukromého a rodinného života, a to nejen stěžovatelů, ale i jejich dětí.

11. Nejvyšší správní soud proto přistoupil k poměřování újmy, která by mohla stěžovatelům vzniknout nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by k odložení účinků jinak závazného rozhodnutí došlo. Zásah do práv stěžovatelů by byl v případě nepřiznání odkladného účinku podstatný, naproti tomu nelze dovozovat, že by přiznání odkladného účinku mělo způsobit jakoukoliv újmu jiným osobám. První kritérium přiznání odkladného účinku je proto splněno.

12. Pokud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je třeba poměřovat intenzitu hrozícího zásahu do práv svědčících stěžovatelům s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 - 131, č. 1698/2008 Sb. NSS). V projednávaném případě by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s požadavkem, aby na území ČR pobývaly osoby v souladu s právními předpisy a tyto neporušovaly. Stěžovatelé totiž pobývají na území ČR bez platného pobytového oprávnění již několik let a tato doba se odložením účinků napadeného rozhodnutí a rozsudku dále prodlouží. Intenzitu narušení zmíněného veřejného zájmu však soud vzhledem k předběžné povaze přiznání odkladného účinku považuje za mírnou. Intenzita újmy vzniklé stěžovatelům neodložením právních účinků rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalované je naopak podstatná, a převáží tak nad dotčením veřejného zájmu na respektování právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území. Je proto splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. 1 Azs 106/2023

13. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelům vyhověl a výrokem I. tohoto usnesení jejich kasační stížnosti přiznal odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2023, č. j. 31 A 34/2022-56, a rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV-167915-4/SO-2022 a č. j. MV-167959-4/SO-2022.

14. Soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.).

15. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatelé nespadají mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, a proto rozhodl Nejvyšší správní soud dále tak, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek pro jednoho stěžovatele činí 1 000 Kč. Soudní poplatek v celkové výši 2 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatelé zašlou zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010510623.

16. Na závěr Nejvyšší správní soud dodává, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. srpna 2023 Ivo Pospíšil předseda senátu