1 Azs 109/2014

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyň: a) L. H., b) nezl. A. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2013, č. j. OAM- 203/ZA-ZA08-ZA08-2013, v řízení o kasačních stížnostech žalobkyň a) a b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2014, č. j. 1 Az 16/2013 – 62, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti s e o d m í t a j í .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech.

Odůvodnění

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 9. 2013, č. j. OAM-203/ZA-ZA08-ZA08-2013, shledal žádost žalobkyň o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podaly žalobkyně správní žalobu, kterou Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.

2. Proti rozsudku městského soudu podaly žalobkyně a) i b) (dále též „stěžovatelky“) včasnou kasační stížnost a současně požádaly o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Nejvyšším správním soudem.

3. Nejvyšší správní soud nemohl o kasačních stížnostech věcně jednat a odmítl je pro nedostatek podmínky řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn.

4. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

5. Usnesením ze dne 10. 10. 2014, č. j. 1 Azs 109/2014 – 22, Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatelek na ustanovení zástupce, neboť stěžovatelky ani přes výzvu soudu nedoložily své osobní a majetkové poměry ve své úplnosti, a nebyly tak splněny podmínky pro ustanovení zástupce dle § 35 odst. 8 s. ř. s.

6. Současně soud uvedeným usnesením stěžovatelky vyzval, aby splnily podmínku stanovenou v § 105 odst. 2 s. ř. s., a to buďto doložením plné moci udělené stěžovatelkami advokátovi nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání stěžovatelek. K tomu soud stěžovatelkám určil přiměřenou lhůtu v trvání deseti dnů a současně je poučil, že nehoví-li této výzvě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Předmětné usnesení nabylo právní moci 23. 10. 2014; soudem stanovená lhůta k odstranění nedostatku podmínky řízení uplynula dne 3. 11. 2014. Stěžovatelky však do současné doby na výzvu soudu nereagovaly.

7. Nepředložení plné moci udělené stěžovatelkami advokátovi, resp. dokladu o jejich vysokoškolském právnickém vzdělání, brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nedostatek podmínky řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, za použití § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

8. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 12. listopadu 2014 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu