1 Azs 125/2025

Rubrum

1 Azs 125/2025 - 30 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Petra Pospíšila v právní věci žalobce: R. M., zastoupeného JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2025, č. j. OAM-1644/ZA-ZA11-ZA01-2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 6. 2025, č. j. 33 Az 3/2025 - 30, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a rozsudek krajského soudu

1. Žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany pro její nedůvodnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

2. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, kterou krajský soud jako nedůvodnou zamítl. Uvedl, že žalovaný řádně zjistil skutkový stav věci. Provedl s žalobcem pohovor, při kterém mu umožnil sdělit všechny podstatné skutečnosti týkající se jeho odchodu z vlasti a důvody pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný rovněž shromáždil dostačující informace o politické a bezpečnostní situaci v Moldavsku. Soud potvrdil závěr žalovaného, že důvodem žalobcovy žádosti byla výlučně snaha o legalizaci dalšího pobytu na území ČR za účelem zlepšení své ekonomické situace. Z tvrzení žalobce uvedených v žádosti nevyplynulo, že by byl jakýmkoliv způsobem ohrožen z azylově relevantních důvodů dle § 12 zákona o azylu, či že by mu hrozila vážná újma dle § 14a zákona o azylu. Nový azylový příběh, který žalobce předestřel až ve své 1 Azs 125/2025 žalobě, jenž neobsahuje žádné individualizované skutečnosti, je dle soudu vytvořený účelově.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

3. Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti a navrhl jeho zrušení. Stěžovatel uvedl, že do ČR pravidelně cestuje již od roku 2022 a o mezinárodní ochranu žádá z důvodu, že v Moldavské republice je to špatné, je tam špatně placená práce a v ČR se mu líbí. Krajský soud ignoroval skutkové okolnosti případu. Stěžovatel jasně prezentoval obavy z návratu do Moldavské republiky, kde panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd, není zde bezpečno pro civilní obyvatelstvo, a to i s ohledem na ohrožení v důsledku přímé vojenské invaze Ruské federace na Ukrajinu. Stěžovatel poukázal na bezpečnostní situaci v Podněstří, která je obdobná jako na Ukrajině a lze očekávat její zhoršení.

4. Žalovaný ve svém vyjádření setrval na závěru, že žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany toliko z ekonomických důvodů. „Přelití“ válečného konfliktu z Ukrajiny do Moldavské republiky není aktuálně reálné. Nejvyšší správní soud by proto měl kasační stížnost zamítnout.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

5. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná a byla podána v zákonné lhůtě. Jedná se však o věc, v níž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, a v souladu s § 104a odst. 1 s. ř. s. je proto nejprve nutné posoudit, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního kasační soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS., v němž vymezil podmínky, za kterých je kasační stížnost přijatelná. O přijatelnou kasační stížnost se dle citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

6. Stěžovatel v kasační stížnosti sám žádné důvody přijatelnosti výslovně nesdělil a ani soud žádné takové důvody neshledal. Rozsudek krajského soudu je přezkoumatelný a náležitě odůvodněný (k přezkoumatelnosti viz rozsudky ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 - 130, č. 244/2004 Sb. NSS, ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 - 52, ze dne 1. 6. 2005, č. j. 2 Azs 391/2004 - 62, a ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008 - 75). Závěry obsažené v napadeném rozsudku se nevymykají ustálené rozhodovací praxi 1 Azs 125/2025 - 31 pokračování Nejvyššího správního soudu. Krajský soud nepochybil ani při výkladu hmotného nebo procesního práva, natož zásadně.

7. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že důvodem jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany je skutečnost, že se mu v ČR líbí a v jeho vlasti je špatná ekonomická situace. Nejvyšší správní soud připomíná, že „poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území České republiky a nelze jej zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území ČR, tak jak jsou upraveny např. v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR“ (viz rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2004, č. j. 5 Azs 47/2003 - 48). Dle setrvalé judikatury nemohou být snahy o legalizaci pobytu relevantním důvodem pro udělení mezinárodní ochrany (viz např. rozsudek NSS ze dne 30. 6. 2004, č. j. 7 Azs 138/2004 - 44, č. 397/2004 Sb. NSS). Rovněž je třeba zdůraznit, že ekonomické důvody samy o sobě nelze považovat za azylově relevantní důvod (viz např. rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2003, č. j. 4 Azs 31/2003 - 64). Krajský soud posoudil žalobu stěžovatele v souladu s uvedenou rozhodovací praxí.

8. Pokud jde o stěžovatelovu námitku nedostatečnosti zjištění skutkového stavu, Nejvyšší správní soud konstatuje, že je to právě žadatel o mezinárodní ochranu, kdo je primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany (srov. např. usnesení NSS ze dne 20. 6. 2013, č. j. 9 Azs 1/2013-38, či ze dne 11. 12. 2015, č. j. 5 Azs 134/2014-48). Správní orgán zjišťuje skutkový stav věci v rozsahu možných důvodů pro udělení mezinárodní ochrany, jež vycházejí ze žadatelovy výpovědi v průběhu řízení o mezinárodní ochraně. Nepřísluší mu tak domýšlet právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a posléze k nim činit příslušná skutková zjištění (rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 22/2003 - 41, či usnesení NSS ze dne 19. 10. 2020, č. j. 4 Azs 277/2018-60). Krajský soud postupoval při hodnocení důvodnosti žaloby v souladu s touto judikaturou. V souvislosti s hodnocením bezpečnostní situace v Moldavské republice krajský soud zdůraznil, že si žalovaný opatřil dostatek informací, které svědčí o tom, že stěžovatel by v případě svého návratu do vlasti nebyl bezpečnostně ohrožen, a to i s ohledem na místo jeho bydliště, které se nenachází v Podněstří. I tento závěr je v souladu s recentní rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu (viz usnesení NSS ze dne 23. 5. 2025, č. j. 10 Azs 75/2025 - 29).

9. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nepřijatelnou odmítl ve smyslu § 104a s. ř. s.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, či ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28, č. 4219/2021 Sb. NSS). Stěžovatel v řízení nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec úřední činnosti nevznikly. Soud mu tedy náhradu nákladů řízení nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. července 2025 1 Azs 125/2025 Lenka Kaniová předsedkyně senátu