1 Azs 178/2019

Rubrum

1 Azs 178/2019 - 44 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: I. U., zastoupen Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Baranova 1026/33, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2019, č. j. OAM-922/ZA-ZA11-P15-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2019, č. j. 1 Az 16/2019 – 18, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Pavlu Čižinskému s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 6.800 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaný vydal dne 13. 3. 2019 v záhlaví specifikované rozhodnutí, kterým zastavil řízení o opakované žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť shledal tuto žádost nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) tohoto zákona.

2. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu z důvodu jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti spočívající ve vadách předcházejícího správního řízení. Zároveň požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. 1 Azs 178/2019

3. Městský soud žalobce usnesením vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil žalobu o její podstatné náležitosti (tj. uvedl, které výroky napadá a z jakých důvodů, a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení). Jelikož žalobce ani po marném uplynutí stanovené lhůty žalobu nedoplnil, městský soud v záhlaví označeným rozhodnutím žalobu podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), odmítl.

4. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. e), b) a d) s. ř. s., a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

5. Městský soud podle stěžovatele postupoval nezákonně, pokud žalobu odmítl, neboť její obsah byl meritorně projednatelný. Stěžovatel v žalobě namítl, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, s čímž souvisí i níže namítaná nepřezkoumatelnost, kterou se byl soud povinen zabývat z úřední povinnosti. Žalobní námitky nedostatečně zjištěného skutkového stavu a neobjektivity řízení byly projednatelné. Žalovaný se vůbec nezabýval tvrzenými novými skutečnostmi (zejména týkajícími se rodinného života stěžovatele a rizika pronásledování v zemi původu) a paušálně je označil za čistě účelové. Právě těchto závěrů se evidentně týkaly stěžovatelovy žalobní námitky. Námitku nepřezkoumatelnosti mohl soud vypořádat i bez jejího rozvedení, neboť tato vada vyplývala přímo z napadeného rozhodnutí žalovaného. Závěr žalovaného o nepřípustnosti žádosti stěžovatele o mezinárodní ochranu byl založen na nesprávném závěru, že stěžovatel neuvedl žádné nové skutečnosti, bez ohledu na to, že je stěžovatel uvedl.

6. Přijatelnost kasační stížnosti spatřuje stěžovatel v tom, že se městský soud dopustil zásadního pochybení při výkladu procesního práva, které mohlo mít vliv na hmotněprávní postavení stěžovatele. Zastavení řízení o žádosti o mezinárodní ochranu zbavilo stěžovatele práva na projednání věci samé a na přístup k soudní ochraně, ale také s tím souvisejícího práva na soukromý a rodinný život.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

7. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto se soud podle § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou.

8. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; 4) pokud by bylo v napadeném pokračování 1 Azs 178/2019 - 45 rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

9. Stěžovateli nelze přisvědčit, že by se městský soud v jeho případě dopustil procesního pochybení, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Kasační stížnost proto není přijatelná.

10. Městský soud v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu posoudil, že žaloba stěžovatele postrádala formulaci žalobních bodů. Rozšířený senát ve svém rozsudku soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, č. 835/2006 Sb. NSS, konstatoval, že „[ž]alobce je […] povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Líčení skutkových okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. Právní náhled na věc se nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona a na práva či povinnosti v nich stanovené, nýbrž musí aplikovatelné právní normy subsumovat na vylíčená skutková tvrzení a obsahovat konkrétní o tyto skutkové děje či okolnosti se opírající právní výtky (tvrzení o porušení práva). Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti.“

11. Stejně tak se městský soud neodklonil od ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud neposoudil přezkoumatelnost napadeného rozhodnutí žalovaného i bez rozvedení této žalobní námitky. Z usnesení rozšířeného senátu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009 - 84, č. 2288/2011 Sb. NSS, vyplývá, že správní soud přihlíží k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], jestliže nepřezkoumatelnost brání věcnému přezkumu a posouzení důvodnosti žalobních námitek. Jestliže se však krajský soud zabývá otázkou, zda je žaloba procesně přípustná, tedy zda obsahuje řádně formulované žalobní body, nezabývá se její důvodností, a nenáleží mu proto ani posuzovat, zda napadené rozhodnutí netrpí nepřezkoumatelností, která by bránila přezkumu v mezích žalobních bodů (viz rovněž usnesení NSS ze dne 21. 5. 2019, č. j. 2 Azs 353/2018 – 45).

12. Žaloba stěžovatele neobsahovala projednatelné žalobní body, resp. uváděla jen zcela obecná tvrzení o nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a nedostatečném zjištění skutkového stavu. Městský soud proto správně stěžovatele vyzval k jejímu doplnění. Zároveň jej náležitě poučil o následcích nedoplnění žaloby ve stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí žalobu odmítl.

13. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s. 1 Azs 178/2019

14. Soud nerozhodoval o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť bez odkladu rozhodl o samotné kasační stížnosti a otázka odkladného účinku se tak stala bezpředmětnou.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3, větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

16. Stěžovateli byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2019, č. j. 1 Azs 178/2019 - 21, ustanoven zástupcem advokát Mgr. Pavel Čižinský. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 10 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Soud určil odměnu advokáta v souladu s § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), částkou 2 x 3.100 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání kasační stížnosti) a dále částkou 2 x 300 Kč, která představuje paušální náhradu hotových výdajů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Výše odměny tedy činí celkem 6.800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. srpna 2019 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu