1 Azs 179/2016

Rubrum

1 Azs 179/2016 - 21 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: N. K., zastoupena Mgr. Závišem Löffelmannem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2015, č. j. OAM-590/ZA-ZA04-P06-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2016, č. j. 1 Az 45/2015 – 52, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna ustanoveného advokáta Mgr. Záviše Löffelmanna s e u r č u j e částkou 3.400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. V záhlaví specifikovaným rozhodnutím žalovaný žalobkyni neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

2. Žalobkyně brojila proti tomuto rozhodnutí žalobou u Městského soudu v Praze. Namítala, že její žádost měla být posouzena z hlediska toho, co jí brání vrátit se po 16 letech zpět na Ukrajinu. Nemá tam již žádné zázemí, na rozdíl od toho, které si za tak dlouhou dobu vytvořila v České republice. Ve východní části Ukrajiny, z níž žalobkyně pochází, navíc probíhá občanská válka, proto jí měla být udělena doplňková ochrana dle § 14a zákona o azylu. Žalovaný se dostatečně nezabýval ani důvody pro udělení humanitárního azylu dle § 14 zákona o azylu. Městský soud žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žalovaný se případnou existencí důvodů pro udělení humanitárního azylu či doplňkové ochrany na straně žalobkyně zabýval dostatečně a v souladu s okolnostmi daného případu a s právními předpisy poté ani jednu z forem ochrany neudělil. 1 Azs 179/2016

3. Žalobkyně (stěžovatelka) napadá rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností. Namítá, že na Ukrajině nemá již žádné zázemí – za 16 let svého pobytu v České republice si je vytvořila zde. Dále má za to, že jí měla být udělena doplňková ochrana dle § 14a zákona o azylu, neboť na Ukrajině probíhá otevřený konflikt, který přerůstá do mezinárodní podoby, obyvatelé západní Ukrajiny navíc projevují vůči lidem pocházejícím z východu agresivitu. Soud také nedostatečně přezkoumal rozhodnutí žalovaného v části odůvodnění neudělení humanitárního azylu stěžovatelce.

4. Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožnil se závěry městského soudu. Poukázal na skutečnost, že stěžovatelčina žádost o mezinárodní ochranu byla posouzena z hlediska všech jejích forem, přičemž ani jednu nebylo důvodné jí udělit. Stěžovatelka je ukrajinské národnosti, hovoří ukrajinsky a nic jí nebrání v tom, aby se přestěhovala do jiné části Ukrajiny, než je východní oblast.

5. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížnost je přípustná. Poté, jelikož se jedná o věc mezinárodní ochrany, se v souladu s ustanovením § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatelky. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou.

6. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

7. Stěžovatelka explicitně netvrdí, v čem okolnosti jeho případu naplňují tato kritéria přijatelnosti. Svými námitkami brojí, stejně jako v žalobě, proti odůvodnění rozhodnutí žalovaného stran možnosti udělení humanitárního azylu a doplňkové ochrany a tvrdí, že je rozhodnutí městského soudu nepřezkoumatelné.

8. Nejvyšší správní soud nejprve poznamenává, že rozsudek městského soudu odpovídá požadavkům judikatury Nejvyššího správního soudu na jeho přezkoumatelnost (srov. např. rozsudek ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 – 75). Z rozsudku je zjevné, jak ve věci rozhodl, a své rozhodnutí opřel o dostatečně zjištěný skutkový základ. Vycházel ze správního spisu a informací v něm shromážděných, přičemž ani žalovanému nelze v tomto směru vytknout, že by skutkový základ věci zjistil nedostatečně.

9. Institut humanitárního azylu dle § 14 zákona o azylu, zejm. požadavky na správní uvážení o něm, byl již mnohokrát předmětem řízení před Nejvyšším správním soudem pokračování 1 Azs 179/2016 - 22 (srov. rozsudky ze dne 18. 9. 2015, č. j. 2 Azs 194/2015 – 28, ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Azs 12/2003 – 38 či ze dne 11. 3. 2004, č. j. 2 Azs 8/2004 – 55). Stěžovatelčiny námitky ohledně jeho neudělení nevyvolávají žádné otázky, které by nebyly již judikaturou řešeny. Krajský soud o nich také zcela v souladu s touto judikaturou rozhodl.

10. Stejně tak je tomu ohledně stěžovatelčiných námitek, kterými dovozuje nedostatečné odůvodnění neudělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu. Tento typ ochrany jí měl být udělen zejména z důvodu probíhajícího konfliktu na Ukrajině a z důvodu jejího dlouhého pobytu na území České republiky.

11. Otázkou povahy konfliktu na Ukrajině a jeho možnými dopady na situaci žadatelů o mezinárodní ochranu se Nejvyšší správní soud zabýval ve své judikatuře opakovaně (např. v usnesení ze dne 15. 1. 2015, č. j. 7 Azs 265/2014 - 17, či ze dne 25. března 2015, č. j. 3 Azs 259/2014 - 26) a na těchto závěrech setrvává i dnes, kdy se stav ozbrojeného konfliktu na Ukrajině spíše uklidňuje, než že by docházelo k jeho eskalaci. Vlivu délky pobytu žadatele na území země, v níž žádá o mezinárodní ochranu, na udělení této ochrany, se poté věnoval např. v rozsudku ze dne 22. 1. 2004, č. j. 4 Azs 47/2003 – 52, či ze dne 13. 1. 2005, č. j. 3 Azs 119/2004 – 50. Městský soud věc posoudil zcela v intencích výše zmíněné ustálené judikatury.

12. Pro shora uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, a proto není důvod pro její přijetí k věcnému projednání. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu odklonu. Soud neshledal ani zásadní pochybení městského soudu, ať už v podobě nerespektování soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu práva. Soud proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

14. Stěžovatelce byl v řízení před městským soudem jako zástupce ustanoven Mgr. Záviš Löffelmann, který ji zastupoval i v řízení o kasační stížnosti. Podle § 35 odst. 8 s. ř. s. platí v takovém případě odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát. Podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. b) a d) citované vyhlášky náleží advokátovi odměna za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) v částce 3.100 Kč, a podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč. Celková výše odměny ustanoveného zástupce proto činí 3.400 Kč, částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 1 Azs 179/2016 V Brně dne 19. října 2016 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu