1 Azs 198/2018

Rubrum

1 Azs 198/2018 - 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Y. L., zastoupena Mgr. Bc. Filipem Schmidtem LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2017, č. j. OAM-109/LE-BE02-K01-PD1- 2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2018, č. j. 4 Az 17/2017 – 29, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému advokátovi žalobkyně Mgr. Bc. Filipu Schmidtovi LL.M. s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 8.228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyni byla rozhodnutím ze dne 7. 10. 2014 udělena na dobu 24 měsíců doplňková ochrana podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, z důvodu bezpečnostní situace v místě jejího bydliště, ve městě Nova Kachovka v Chersonské oblasti na Ukrajině. Na základě žádosti žalobkyně ze dne 26. 9. 2016 žalovaný podle § 53a odst. 4 zákona o azylu rozhodl, že se doplňková ochrana neprodlužuje. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, kterou městský soud zamítl.

2. Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností, ve které navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), 1 Azs 198/2018 a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. O prodloužení doplňkové ochrany požádala z důvodu, že by jí v případě návratu do vlasti i nadále hrozila vážná újma, neboť situace v zemi původu zůstala neměnná. Na území České republiky žije již čtyři roky, z toho dva se svým partnerem ve společné domácnosti, má zde rozsáhlé sociální vazby. Rozhodnutím o neprodloužení mezinárodní ochrany dochází k porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, protože v případě navrácení do země původu by došlo zcela jistě k závažnému narušení jejího rodinného života, neboť tam nemá žádné vazby. V případě stěžovatelky jsou dány vážné okolnosti ve smyslu rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2008, č. j. 5 Azs 46/2008 - 71, a ze dne 25. 1. 2013, č. j. 5 Azs 7/2012 - 28, a to jednak délkou života v České republice a vztahu s občanem České republiky. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné z důvodu nedostatku odůvodnění, neboť ze spisu nevyplývá žádná konkrétní okolnost, kvůli níž by odepření mezinárodní ochrany porušovalo článek 8, když dle konstatování soudu stěžovatelky druh s ní může žít na území Ukrajiny.

3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě ke kasační stížnosti nevyjádřil.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

4. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto se podle § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou.

5. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; 4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

6. Stěžovatelka namítá nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí.

7. Přezkum rozhodnutí je možný pouze za předpokladu, že splňuje kritéria přezkoumatelnosti. Musí se jednat o rozhodnutí srozumitelné, které je opřeno o dostatek relevantních důvodů, z něhož je zřejmé, proč příslušný orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je natolik závažnou vadou, že k ní soud přihlíží i bez námitky, z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí žalovaného i rozsudek městského soudu uvedená kritéria splňují. Městský soud se dostatečně vypořádal se všemi žalobními námitkami a je zřejmé, proč dospěl k závěru o zamítnutí žaloby. pokračování 1 Azs 198/2018 - 29

8. Stěžejní kasační argumentace spočívá v tom, že neprodloužením doplňkové ochrany bude stěžovatelce odepřeno právo na rodinný a soukromý život na území České republiky, kde má vazby.

9. Žalovaný i městský soud posoudily všechny podstatné okolnosti pro udělení, resp. prodloužení, doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu. Z informací o zemi původu jednoznačně vyplývá, že došlo ke změně bezpečnostní situace na Ukrajině (k její stabilizaci), a žalovaný i městský soud v souladu s aktuální rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu dospěli k závěru, že stěžovatelce v případě návratu do vlasti, do místa jejího bydliště, nehrozí nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 1 písm. b) a c) zákona o azylu (viz např. usnesení NSS ze dne 25. 1. 2018, č. j. 2 Azs 356/2017 - 39). Ze skutečností shromážděných ve správním spise taktéž vyšlo najevo, že její vycestování nepředstavuje rozpor s mezinárodními závazky ČR [§ 14 odst. 2 písm. d) zákona o azylu]. Článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nebyl porušen, neboť k nepřiměřenému zásahu do rodinného a soukromého života stěžovatelky (který představoval zejména dvouletý vztah s partnerem na území České republiky) nedošlo. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že existence rodinných vazeb na území ČR sama o sobě ještě neodůvodňuje udělení doplňkové ochrany (viz usnesení NSS ze dne 21. 4. 2010, č. j. 9 Azs 3/2010 – 62, a ze dne 28. 4. 2011, č. j. 1 Azs 5/2011 - 36, či stěžovatelkou citovaný rozsudek č. j. 5 Azs 46/2008 - 71). Udělení mezinárodní ochrany není jedinou možností, jak mohou stěžovatelka a její partner realizovat právo na společný rodinný život. Ten mohou realizovat buď v zemi původu, kde stěžovatelce nebrání žádné důvody v pobytu, anebo v České republice, kde stěžovatelka může požádat o příslušné pobytové oprávnění.

10. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje zájmy stěžovatelky, a proto není důvod pro její přijetí k věcnému projednání. Posuzovaná věc se netýká otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou řešeny rozdílně, stejně tak nebyl shledán důvod k judikaturnímu odklonu. Kasační soud neshledal zásadní pochybení městského soudu, ať už v nerespektování soudní judikatury, nebo ve formě hrubého pochybení při výkladu práva. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

11. Stěžovatelce byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2018, č. j. 1 Azs 198/2018 - 17, ustanoven zástupcem advokát Mgr. Bc. Filip Schmidt LL.M. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 9 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Soud určil odměnu advokáta částkou 2 x 3.100 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání kasační stížnosti) a dále částkou 2 x 300 Kč, která představuje paušální náhradu hotových výdajů v souladu s § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Výše odměny tedy činí celkem 6.800 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem DPH, zvyšuje se jeho odměna o částku odpovídající této dani a činí tak celkově 8.228 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 1 Azs 198/2018 P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. září 2018 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu