1 Azs 211/2020

Rubrum

1 Azs 211/2020 - 24 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: T. T., zastoupen Mgr. Pavlem Maršálkem, advokátem se sídlem Vrchlického 802/46, Liberec, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2020, č. j. OAM-69845-14/ZM-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2020, č. j. 59 A 14/2020 – 28, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti žalobce s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

II. Do rozhodnutí soudu o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2020, č. j. 59 A 14/2020 – 28 a rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 23. 1. 2020, č. j. OAM-69845-14/ZM- 2019.

III. Žalobci s e u k l á d á zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění

I.

1. Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 28. 5. 2020 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti napadenému rozsudku, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“), zamítl žalobu proti napadenému rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatele o prodloužení zaměstnanecké karty dle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, neboť stěžovatel byl odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. 1 Azs 211/2020 II.

2. Stěžovatel ke kasační stížnosti připojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvádí, že v důsledku napadeného rozhodnutí nyní nemá platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Žije zde od roku 2015 spolu s manželkou, dcerou (rok narození X), která studuje obchodní akademii a synem (rok narození X), který navštěvuje základní školu. Spolu s manželkou zde vlastní bytovou jednotku, na níž splácejí hypoteční úvěr. Veškerý jeho osobní a rodinný život je tedy soustředěn na zdejším území. Výkonem napadeného rozhodnutí by proto bylo podstatně zasaženo nejen do soukromého a rodinného života stěžovatele, ale i celé jeho rodiny, která na celé záležitosti nenese žádnou vinu. Také krajský soud žalobě odkladný účinek přiznal.

3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. III.

4. Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije přitom přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými opravnými prostředky, např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají až v okamžiku rozhodnutí o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků mimořádných, mezi něž spadá i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem úvahy rozhodujícího orgánu (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn.

IV. ÚS 581/06 ze dne

11. října 2006).

6. Stěžovatel tvrdí, že výkonem napadeného rozsudku a napadeného rozhodnutí bude zasaženo do jeho práva na respektování soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.; dále jen „Úmluva“).

7. Je třeba vycházet z předpokladu, že nedojde-li k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, bude stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného rozhodnutí nucen opustit území České republiky a vycestovat zpět do země původu. Není rozhodné, že napadené rozhodnutí tuto povinnost přímo neukládá. Pokud by stěžovatel nevycestoval, pobýval by na území České republiky nelegálně. S ohledem na shora nastíněné rodinné vazby stěžovatele (na základě řádných pobytových oprávnění zde žije od roku 2015 jeho manželka a dvě nezaopatřené děti) by stěžovateli v důsledku nutnosti vycestovat vznikla poměrně vážná újma.

8. K otázce možného rozporu s důležitým veřejným zájmem se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 – 25, když dospěl pokračování 1 Azs 211/2020 - 25 k závěru, že „[p]okud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku, a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu § 73 odst. 2 s. ř. s. Toto ustanovení nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 – 131, č. 1698/2008 Sb. NSS)“.

9. Co se týče rozporu s důležitým veřejným záměrem v nyní posuzované věci, Nejvyšší správní soud nemá bližší informace o jednání, kterým stěžovatel naplnil skutkovou podstatu shora uvedeného trestného činu, neboť žalovaný dosud přes výzvu nepředložil správní spis ani se jinak nevyjádřil. Z vyjádření žalovaného k žalobě lze pouze obecně seznat, že stěžovatel pravděpodobně řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu či omamných látek. Třebaže se jedná o poměrně vysoce společensky škodlivé jednání, stěžovatel se jej zřejmě dopustil pouze ojediněle a jiným způsobem za dobu svého pobytu od roku 2015 právní předpisy neporušoval. Újmu, která by stěžovateli vznikla vycestováním před rozhodnutím o kasační stížnosti, tudíž soud nyní toliko pro účely rozhodnutí o odkladném účinku vyhodnotil jako nepoměrně větší oproti hrozbě, kterou stěžovatel dle dostupných informací aktuálně představuje pro veřejný pořádek.

10. Zbývá doplnit, že s ohledem na zásah do soukromého a rodinného života a práva na spravedlivý proces přiznal odkladný účinek žalobě proti napadenému rozhodnutí také krajský soud.

11. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli vyhověl a kasační stížnosti přiznal odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky napadeného rozhodnutí.

12. Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).

13. Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na podkladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010521120. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 1 Azs 211/2020 V Brně dne 25. června 2020 JUDr. Josef Baxa předseda senátu