1 Azs 249/2019

Rubrum

1 Azs 249/2019 - 33 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobců: a) E. G., b) K. H., c) A. G., d) L. G., zastoupených Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou se sídlem Masarykovy sady 76/18, Český Těšín, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 10. 2018, č. j. OAM-800/ZA-ZA11-K09-2017, č. j. OAM-799/ZA- ZA11-K09-2018-1 a č. j. OAM-799/ZA-ZA11-K09-2017-2, v řízení o kasační stížnosti žalobců a), b), c), d) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2019, č. j. 61 Az 40/2018 – 56, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna ustanovené advokátky Mgr. Beaty Kaczynské s e u r č u j e částkou 12 366 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem

1. Rozhodnutími ze dne 3. 10. 2018 uvedenými v záhlaví neudělil žalovaný žalobcům a), b), c) a d) mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).

2. Proti rozhodnutím žalovaného brojili žalobci u Krajského soudu v Ostravě, který žaloby spojil ke společnému řízení a následně pod sp. zn. 61 Az 40/2018 zamítl.

3. Krajský soud k námitce týkající se humanitárního azylu uvedl, že žadatelé na jeho udělení nemají subjektivní právo a je proto věcí uvážení správního orgánu rozhodujícího o žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Soudu proto nenáleží přezkoumávat výsledek úvahy správního orgánu, ale pouze to, že zda rozhodnutí logicky plyne z provedených důkazů a zda k němu správní orgán dospěl při dodržení práv na spravedlivý proces a zda 1 Azs 249/2019 jeho rozhodnutí nevybočilo z mezí hledisek stanovených zákonem. Důvody pro udělení humanitárního azylu jsou důvody zcela výjimečnými; jde o takové situace, ve kterých neudělení azylu by bylo nehumánní. Takovými důvody může být např. velmi závažné onemocnění, důsledky živelné katastrofy, stáří žadatele apod. V projednávané věci tak žalovaný správně dovodil, že v případě zdravotního stavu žadatele musí jít o velice výjimečné okolnosti a že takové okolnosti v případě nezletilého žalobce c) zjištěny nebyly. Lékařské vyjádření, že pro něj nejsou vhodné extrémní délky cestování, nedokládá bezprostřední ohrožení jeho života a zdraví v případě návratu do země původu.

4. Krajský soud zároveň nepovažoval za důvodnou žalobní námitku, že v případě návratu nezletilého do Arménie mu nebude poskytnuta potřebná lékařská péče. Ohledně posouzení dostupnosti léčby skoliózy a Hirschsprungovy choroby a možnosti ambulantní léčby a sledování dětským ortopedickým chirurgem si žalovaný správní orgán opatřil potřebné informace, které jsou rovněž součástí obou správních spisů a které dostupnost potřebné léčby či doléčení nezletilého žalobce v Arménii dokumentují.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

5. Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost.

6. Kasační stížnost považují stěžovatelé za přijatelnou, neboť krajský soud pochybil takovým způsobem, že to mohlo mít dopad do jejich hmotněprávního postavení, a to v otázce neudělení humanitárního azylu.

7. Stěžovatelé trvají na tom, že závěr žalovaného o dosažitelnosti zdravotní péče v Arménii je nesprávný a zjednodušující. Zdravotní stav stěžovatele c) vyžaduje pravidelné kontroly ve zdravotnickém zařízení, které provedlo operaci. Žalovaný ani krajský soud navíc nepřihlédli k tomu, že náročná cesta zpět do země původu by mohla ohrozit zdravotní stav stěžovatele c), jak je zřejmé ze zprávy MUDr. D. S. z Karvinské hornické nemocnice. Stěžovatelé jsou si vědomi limitů soudního přezkumu v případně neudělení azylu, vytýkají však krajskému soudu, že jej neprovedl dostatečně a nepřihlédl k dopadům, které neudělení azylu a z toho vyplývající nemožnost řádné léčby stěžovatele c) bude mít do osobní sféry všech stěžovatelů.

8. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkazuje na své rozhodnutí a vyjádření k žalobě. Ztotožňuje se též s právním názorem krajského soudu. K aplikaci § 14 zákona o azylu existuje ustálená judikatura, kterou lze na současný případ aplikovat, žalovaný proto považuje kasační stížnost za nepřijatelnou.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

9. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto se soud podle § 104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou.

10. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 1 Azs 249/2019 - 34 pokračování Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; 4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

11. Stěžovatelé spatřují přijatelnost kasační stížnosti v pochybení krajského soudu, které mohlo mít dopad do jejich hmotněprávního postavení. Takové pochybení, ani jiný důvod přijatelnosti kasační stížnosti, však Nejvyšší správní soud neshledal.

12. K otázce humanitárního azylu lze odkázat na rozsudek ze dne 11. 3. 2004, č. j. 2 Azs 8/2004 - 55, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl: „Smysl institutu humanitárního azylu lze spatřovat v tom, aby rozhodující správní orgán měl možnost azyl poskytnout i v situacích, na něž sice nedopadá žádná z kautel předpokládaných taxativními výčty ustanovení § 12 a § 13 zákona o azylu, ale v nichž by bylo přesto patrně „nehumánní“ azyl neposkytnout. … Správní orgán díky tomu může zareagovat nejen na varianty, jež byly předvídatelné v době přijímání zákona o azylu jako obvyklé důvody udělování humanitárního azylu – sem lze příkladmo zařadit například udělování humanitárního azylu osobám zvláště těžce postiženým či zvláště těžce nemocným; nebo osobám přicházejícím z oblastí postižených významnou humanitární katastrofou, ať už způsobenou lidskými či přírodními faktory – ale i na situace, jež předvídané či předvídatelné nebyly.“

13. Z konstantní judikatury pak také vyplývá, že nižší úroveň zdravotnictví v zemi původu bez přistoupení dalších okolností nemůže založit důvod pro udělení mezinárodní ochrany (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2005, č. j. 3 Azs 226/2005 - 68, ze dne 26. 7. 2007, č. j. 2 Azs 30/2007 – 69, či usnesení ze dne 9. 8. 2017, č. j. 5 Azs 283/2016 - 41).

14. Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v průběhu řízení nevyplynul žádný zvláštního zřetele hodný důvod k udělení humanitárního azylu. Zabýval se přitom rodinnou, sociální a ekonomickou situací všech žadatelů, detailně pak rozebral zdravotní stav všech žadatelů, včetně stěžovatele c). Stěžovatel c) úspěšně absolvoval operaci páteře, dokončil rehabilitaci a nadále je léčen pouze ambulantně. Kromě cvičení a rehabilitace jeho zdravotní stav dle doložené zdravotní dokumentace nevyžaduje žádnou další operaci, lékařský zákrok, ani náročnou, ve vlasti nedostupnou léčbu. Závěr o dostupnosti zdravotní péče žalovaný opřel o informace o zemi původu stěžovatelů, které si v průběhu správního řízení obstaral a které se této otázce věnovaly.

15. Po vyhodnocení skutkových okolností věci tak žalovaný na základě racionálních a srozumitelných úvah dospěl k závěru, že u stěžovatelů nejsou naplněny důvody zvláštního zřetele hodné pro udělení humanitárního azylu. Tyto závěry pak odpovídajícím způsobem v souladu s ustálenou judikaturou přezkoumal a potvrdil i krajský soud. Nejvyšší správní soud tak neshledal namítané pochybení krajského soudu.

IV. Závěr a náklady řízení 1 Azs 249/2019

16. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3, větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

18. Stěžovatelům byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2018, č. j. 61 Az 40/2018 - 24, ustanovena zástupkyní advokátka Mgr. Beata Kaczynská. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 10 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Soud určil odměnu advokáta v souladu s § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) částkou 9 920 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v podání kasační stížnosti včetně jejího doplnění a dále částkou 300 Kč, která představuje paušální náhradu hotových výdajů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož je ustanovená advokátka plátkyní DPH, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani (21 %), tedy o 2 146 Kč. Výše odměny tak celkem činí 12 366 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. května 2020 JUDr. Filip Dienstbier předseda senátu