1 Azs 32/2008

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně S. Z., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 12. 2006, č. j. 64 Az 58/2006 - 35, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojila u Krajského soudu v Ostravě žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2006, č. j. OAM-578/VL-07-08-2006. Tímto rozhodnutím žalovaný správní orgán zamítl žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud žalobu napadeným rozsudkem zamítl a zároveň stěžovatelku poučil o tom, že proti jeho rozhodnutí může podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně. Podle § 106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Stěžovatelkou napadený rozsudek byl doručen stěžovatelce prostřednictvím držitele poštovní licence, u něhož si stěžovatelka vyzvedla uloženou písemnost dne 1. 2. 2007 (viz doručenka připojená k listu č. 38 soudního spisu). Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy stěžovatelce uplynula v souladu s § 40 odst. 2 s. ř. s. dnem 15. 2. 2007 (čtvrtek). Protože kasační stížnost podala stěžovatelka osobně u krajského soudu až dne 20. 2. 2007 (č. l. 42 soudního spisu), je zjevné, že lhůta k podání kasační stížnosti mezitím uplynula. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 in fine s. ř. s.). Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně, a proto ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. května 2008 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu