1 Azs 353/2021

Rubrum

1 Azs 353/2021 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobce: B. F., zastoupen Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s. se sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, za účasti: N. F., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2021, č. j. MV-121077-45/OAM-2018, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2021, č. j. 13 A 35/2021 – 38, takto:

Výrok

I. V řízení s e p o k r a č u j e .

II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2021, č. j. 13 A 35/2021 - 38, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a rozsudek městského soudu

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 10. 8. 2018. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně uložil stěžovateli správní vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a stanovil dobu, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU v délce 1 rok. Podle § 118 odst. 3 téhož zákona mu byla stanovena doba k vycestování z území ČR do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí nebo od okamžiku, kdy pozbude postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany a toto rozhodnutí nabude právní moci. 1 Azs 353/2021

2. Městský soud v řízení ex officio vážil, zda mohl v posuzovaném případě žalovaný zahájit řízení o správním vyhoštění. Správní orgány totiž zahájily se žalobcem řízení o správním vyhoštění až ve chvíli, kdy již projevil vůli požádat o mezinárodní ochranu ve smyslu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Tento postup nebyl možný podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2021, č. j. 9 Azs 190/2021 - 28. Z tohoto důvodu soud žalobou napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, aniž by se věcně zaobíral námitkami žalobce.

II. Důvody kasační stížnosti

3. Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

4. Namítl, že zákon o pobytu cizinců nebrání tomu, aby mohl správní orgán zahájit řízení o správním vyhoštění; toto rozhodnutí není pouze možné vykonat, dokud není pravomocně ukončeno řízení ve věci mezinárodní ochrany. Odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2012, č. j. 6 Azs 15/2010 - 82 ze kterého plyne, že žádný právní předpis nevylučuje možnost správního orgánu zahájit a vést řízení o správním vyhoštění s cizincem, který je v postavení žadatele o mezinárodní ochranu bez ohledu na to, které řízení bylo zahájeno dříve.

5. Poukázal současně na skutečnost, že závěry městského soudu nepodporuje ani úprava § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců, ani rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. C-181/16 (Gnandi). Rozhodnutí žalovaného proto nebylo nezákonné, jak uzavřel městský soud.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

6. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že má požadované náležitosti, byla podána včas a oprávněnou osobou, a je tedy projednatelná.

7. Poté přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

8. Kasační stížnost je důvodná.

9. Pro rozhodnutí o kasační stížnosti je třeba posoudit právní otázku, zda lze postupovat podle zákona o pobytu cizinců, a zahájit řízení o správním vyhoštění cizince i poté, co tento cizinec projevil vůli podat žádost o udělení mezinárodní ochrany. Tato otázka byla předmětem řízení před rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu; 5. senát Nejvyššího správního soudu nesouhlasil s právním názorem 9. senátu ve věci č. j. 9 Azs 190/2021 - 28, a proto postupem podle § 17 s. ř. s. tuto otázku předložil 1 Azs 353/2021 - 39 pokračování rozšířenému senátu; řízení bylo vedeno pod sp. zn 5 Azs 50/2021. Řízení o této kasační stížnosti bylo proto přerušeno usnesením ze dne 4. 4. 2022, č. j. 1 Azs 353/2021 - 30.

10. Rozšířený senát usnesením ze dne 3. 10. 2023, č. j. 5 Azs 50/2021 - 33, na předloženou otázku odpověděl následovně: „Správní orgán může zahájit řízení o správním vyhoštění cizince z důvodu jeho neoprávněného pobytu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců i poté, co tento cizinec požádal o udělení mezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 zákona o azylu“.

11. Vzhledem k tomu, že rozšířený senát ve výše uvedené věci již rozhodl, odpadla tím překážka řízení. Kasační soud tedy i bez návrhu vyslovil, že se v řízení o kasační stížnosti pokračuje (§ 48 odst. 5 s. ř. s.).

12. Rozšířený senát k tomu dodal, že podle § 118 odst. 6 věty druhé zákona o pobytu cizinců s účinností od 1. 7. 2023 „policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění.“ Zákonodárce tak nově výslovně stanovil, že řízení o správním vyhoštění, které souvisí s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, lze zahájit a dokončit i tehdy, byla-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána před zahájením řízení o správním vyhoštění.

13. V nyní posuzované věci žalobce pobýval na území České republiky neoprávněně od 25. 12. 2016 do 24. 4. 2017, kdy si podal žádost o mezinárodní ochranu; je tak zřejmé, že důvody, pro které bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění nastaly ještě před podáním této žádosti. Závěry již citovaného usnesení rozšířeného senátu tak mohou být aplikovány i v tomto řízení.

14. Rozšířený senát svým rozhodnutím překonal právní názor vyjádřený ve věci č. j. 9 Azs 190/2021 - 28, na základě kterého městský soud zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Napadený rozsudek tak ve světle aktuálního právního názoru zastávaného kasačním soudem neobstojí. Městský soud proto v dalším řízení posoudí věc s ohledem na právní názor, který vyslovil rozšířený senát v usnesení č. j. 5 Azs 50/2021 - 33 a v tomto ohledu vypořádá i žalobní námitky.

IV. Závěr a náklady řízení

15. Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.), v němž bude vázán shora vysloveným právním názorem (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

16. Městský soud v souladu s § 110 odst. 3 s. ř. s. v dalším řízení rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. října 2023 1 Azs 353/2021 Lenka Kaniová předsedkyně senátu