1 Azs 360/2021

Rubrum

1 Azs 360/2021 - 53 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Y. P., zastoupen JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2021, č. j. OAM-170/ZA-ZA11-VL13-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, č. j. 1 Az 37/2021 - 26, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Maroši Matiaškovi, LL.M., advokátu se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 8.228 Kč, která mu bude vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 17. 3. 2021 žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany. Tvrzeným důvodem podání žádosti bylo neoprávněné stíhání za podporu ruského separatismu, přestože žalobce dle svého tvrzení pouze sdílel příspěvky podporující ruský jazyk a kritizující bývalého ukrajinského prezidenta. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl žalobcovu žádost jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť žalobce neprokázal, že v jeho případě nelze Ukrajinu považovat za bezpečnou zemi původu. Tvrzení o možném uvěznění označil za čistě účelová.

2. Žalobu proti napadenému rozhodnutí Městský soud v Praze napadeným usnesením v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl. Žalobce totiž ve lhůtě tří dnů ode dne doručení 1 Azs 360/2021 výzvy neodstranil vadu žaloby, konkrétně nezaslal soudu její stejnopis opatřený vlastnoručním podpisem žalobce.

II. Obsah kasační stížnosti

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení městského soudu i napadené rozhodnutí žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 téhož zákona.

4. Stěžovatel se domnívá, že městský soud neměl žalobu odmítnout pro absenci jeho vlastnoručního podpisu. Závěr, že žaloba byla svobodným, vážným a skutečným projevem jeho vůle, šlo dovodit i ze znalosti jeho případu, samotného sepsání celého textu žaloby a z identifikačních údajů stěžovatele. Dále stěžovatel namítá, že městský soud měl vyvinout více úsilí o jeho kontaktování, kupříkladu měl požádat žalovaného, zda nemá jiné kontaktní údaje na stěžovatele, a pokusit se výzvu doručit ještě jinými způsoby. Stěžovatel také argumentuje, že mu pro řízení o žalobě měl být ustanoven právní zástupce, což navrhl. Právní zástupce by jej následně pravděpodobně upozornil, že žalobu nepodepsal.

5. Dle stěžovatele je válka na Ukrajině jakožto nová skutečnost důvodem pro prolomení pravidla zakotveného v § 75 odst. 1 s. ř. s. I v případě, kdyby byl stěžovatel povolán do ukrajinské armády, není vyloučeno udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona o azylu z důvodu probíhajícího násilí v důsledku ozbrojeného konfliktu. Rovněž nesouhlasí se závěrem žalovaného, že Ukrajina již v době vydání napadeného rozhodnutí představovala bezpečnou zemi původu. Tento závěr je v rozporu s obavami, které předložil ve své žádosti, a také se zprávami o situaci v zemi původu.

6. Žalovaný sdělil, že se k jednotlivým kasačním námitkám nebude vyjadřovat, neboť směřují proti procesnímu postupu soudu nebo věcnému přezkumu. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

7. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc, v níž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, a v souladu s § 104a odst. 1 s. ř. s. je proto nejprve nutné posoudit, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního kasační soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS., v němž vymezil podmínky, za kterých je kasační stížnost přijatelná. Ve věci stěžovatele však tyto podmínky naplněny nejsou.

8. Postup městského soudu odpovídal požadavkům kladeným ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu na obsahové a formální náležitosti žaloby, popsané např. 1 Azs 360/2021 - 54 pokračování v rozsudku ze dne 26. 11. 2009, č. j. 6 Azs 29/2009 - 59, v němž soud mimo jiné konstatoval: „[j]ak vyplývá z platné právní úpravy, jednou z povinných obecných náležitostí žaloby v řízení o rozhodnutí správního orgánu je vlastnoruční podpis žalobce (§ 65 odst. 1, § 71 odst. 1, § 37 odst. 3 s. ř. s.), případně jeho zástupce. V případě, že žalobce, resp. jeho zástupce, ani na základě usnesení předsedy senátu ve stanovené lhůtě žalobu nedoplní, stane se z původně odstranitelné procesní překážky neodstranitelná procesní překážka, neboť chybějící podpis znamená, že není možno zjistit, zda žaloba byla projevem žalobcovy vůle domáhat se tímto podáním u soudu ochrany svého veřejného subjektivního práva či nikoliv. Nepodepsaná žaloba brání soudu pokračovat v zahájeném řízení, a proto ji soud usnesením odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).“ (obdobně viz rozsudek ze dne 2. 2. 2021, č. j. 1 Azs 360/2020 - 54.) V usnesení ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 Azs 209/2020 - 45, k tomu dodal, že „soud musí mít před projednáním žaloby vždy postaveno najisto, že žaloba je skutečným projevem vůle toho, kdo ji podal. Tuto skutečnost soud nemůže dovozovat z nepřímých indicií.“ Námitka nedůvodnosti odmítnutí žaloby z důvodu absence podpisu stěžovatele je proto nepřijatelná.

9. Ani námitka o nezákonném neustanovení zástupce není přijatelná. Městský soud v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48) v napadeném usnesení vysvětlil, že samostatně nerozhodoval o návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce, neboť neodstraněním vady se stala neodstranitelnou.

10. Soud se od ustálené judikatury kasačního soudu neodchýlil ani v otázce doručování výzvy stěžovateli k doplnění chybějící náležitosti žaloby. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 2. 2022, č. j. 10 As 7/2022 - 18, v případě, kdy poté, co doručování nejprve probíhá bezproblémově na adresu, kterou sám cizinec sdělil, avšak další zásilka se soudu vrátí s poznámkou, že stěžovatel v místě nemá schránku, tedy že reálně se s ním není možné na této adrese spojit, je povinností soudu nahlédnout do evidence Ministerstva vnitra (azylového rejstříku), ověřit, jaká je stěžovatelova aktuální adresa hlášeného pobytu ve smyslu § 77 zákona o azylu, a pokusit se doručit stěžovateli i na tuto adresu. Teprve poté, co se z této stěžovatelovy evidenční adresy vrátí zásilka s poznámkou, že stěžovatel nemá v místě schránku, uplatní se fikce doručení ve smyslu § 50 odst. 2 o. s. ř. V projednávaném případě stěžovatel na adrese pro doručování (místě hlášeného pobytu), kterou uvedl v žalobě a kterou městský soud ověřil z azylového rejstříku, nejprve převzal přípis s výzvou k doložení stejnopisu opatřeného jeho vlastnoručním podpisem a k doložení jeho majetkových poměrů. Již v té době byl tedy seznámen se skutečností, že je povinen doložit tuto chybějící náležitost žaloby, kterou však nesplnil. Následně se soudu vrátila zásilka s usnesením obsahujícím výzvu k zaslání stejnopisu opatřeného vlastnoručním podpisem žalobce, doručovaná na stejnou adresu. Dle doručujícího orgánu byl stěžovatel na této adrese neznámý. Městský soud proto vyhotovil výpis z azylového rejstříku, ve kterém ověřil, že stěžovatel má na této adrese skutečně od 26. 3. 2021 do 1. 3. 2022 pobývat. Současně vyvěsil výzvu podle § 50 odst. 2 o. s. ř. Městský soud tedy postupoval v souladu s požadavky zákona a judikatury, a ani tato námitka proto nemohla odůvodnit přijetí kasační stížnosti k meritornímu přezkumu. Nad rámec uvedeného soud dodává, že na této adrese následně stěžovatel převzal napadené usnesení městského soudu a rovněž ji uvedl v kasační stížnosti. 1 Azs 360/2021

11. Nejvyšší správní soud pak nebyl oprávněn zabývat se námitkami nutnosti prolomení zásady posuzování případu podle skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) i chybném posouzení Ukrajiny jako bezpečné země původu. Tyto námitky nemíří do rozhodovacích důvodů, které městský soud vedly k odmítnutí žaloby, nýbrž do merita rozhodnutí žalovaného.

12. Nad rámec uvedeného kasační soud dodává, že stěžovateli nic nebrání v podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Aktuální válečná situace v jeho zemi původu totiž představuje novou skutečnost ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o azylu, odůvodňující přijetí žádosti k věcnému projednání.

13. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že se městský soud nijak neodchýlil od judikatury kasačního soudu a nedopustil se ani hrubého pochybení při výkladu hmotného či procesního práva. Kasační stížnost proto soud odmítl jako nepřijatelnou ve smyslu § 104a s. ř. s.

14. Stěžovatel připojil ke kasační stížnosti návrh na přiznání odkladného účinku. O tomto návrhu soud nerozhodoval, jelikož odkladný účinek působí jen do skončení řízení před soudem a soud rozhodl o samotné kasační stížnosti bez zbytečného odkladu po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání dalších podkladů nutných pro rozhodnutí. Rozhodnutí o odkladném účinku tak skončením řízení o kasační stížnosti pozbylo smyslu.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Soud o nákladech nerozhodoval podle § 60 odst. 3 s. ř. s., přestože kasační stížnost odmítl, a to s ohledem na závěry usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS (srov. obdobně usnesení ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28). Stěžovatel v řízení nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak nevznikly mu žádné náklady nad rámec úřední činnosti, a proto mu soud nepřiznal náhradu nákladů řízení.

16. Nejvyšší správní soud ustanovil stěžovateli usnesením ze dne 3. 3. 2022, č. j. 1 Azs 360/2021 - 32, zástupcem JUDr. Maroše Matiaška, LL.M., advokáta se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7. Soud mu stanovil odměnu za dva úkony právní služby, konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení a sepsání doplnění kasační stížnosti podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Zástupci stěžovatele za každý úkon náleží odměna 3.100 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], tj. 6.200 Kč, a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon, tj. 600 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), celkem tedy 6.800 Kč. Ustanovený zástupce je plátcem daně z přidané hodnoty, proto mu rovněž náleží náhrada ve výši 21 % z částky 6.800 Kč, tj. 1.428 Kč. Celkem tedy činí odměna ustanoveného zástupce 8.228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. 1 Azs 360/2021 - 55 pokračování V Brně dne 14. dubna 2022 JUDr. Ivo Pospíšil předseda senátu