1 Azs 419/2019

Rubrum

1 Azs 419/2019 - 39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: S. O. A., zastoupen Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, se sídlem Kounicova 687/24, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2019, č. j. KRPB-207855-25/ČJ-2019-060022-SVZ, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2019, č. j. 41 A 73/2019 - 26, takto:

Výrok

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2019, č. j. 41 A 73/2019 - 26, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 3.400 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým jej žalovaná zajistila na 90 dnů za účelem správního vyhoštění dle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).

2. Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) napadeným usnesením žalobu odmítl, neboť byla podána k poštovní přepravě poslední den lhůty pro podání žaloby a 1 Azs 419/2019 neobsahovala žádný žalobní bod. Krajský soud žalobce nevyzýval k odstranění vad žaloby, neboť žaloba již nemohla být v zákonné lhůtě doplněna.

II. Obsah kasační stížnosti a řízení o ní

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností. Namítá, že žalobu podal v zajištění poslední den lhůty v dobré víře, že lhůta je zachována a žalobu následně doplní advokát. Napadeným usnesením byl tedy porušen princip právní jistoty a legitimní očekávání stěžovatele.

4. Stěžovatel dále uvádí, že podle § 35 odst. 10 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), platí, že pokud navrhovatel požádá o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní žalobní lhůta neběží. Jelikož stěžovatel v žalobě požádal o ustanovení zástupce, běh lhůty k podání žaloby zastavil. V souladu s citovaným ustanovením se lhůta znovu nerozběhne, dokud krajský soud o této žádosti nerozhodne a jeho rozhodnutí nenabude právní moci.

5. Krajský soud tedy mohl a měl vyzvat stěžovatele k doplnění žaloby současně s rozhodnutím o jeho návrhu na ustanovení právního zástupce. Právní moc takového rozhodnutí (a tudíž i konec stavění lhůty k formulaci řádných žalobních bodů) by nastala až jeho doručením stěžovateli a případně i ustanovenému zástupci. K doplnění žaloby by stále nějaký (byť i krátký) čas zbýval (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 9 As 14/2016 - 83). Jelikož právní zástupce osobně znal stěžovatele a jeho situaci, neboť stěžovatel si jej konkrétně žádal jako právního zástupce, i krátký čas na doplnění žaloby by postačoval. Postup krajského soudu je projevem přepjatého formalismu.

6. Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

7. Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná.

8. Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

9. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.

10. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo pokračování 1 Azs 419/2019 - 40 opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

11. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden projednatelný žalobní bod, v opačném případě správní soud žalobu odmítne (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018 Sb. NSS). „Pokud jde o nezbytnost výzvy k doplnění žalobního bodu, tak Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, a zároveň již není objektivně možné, že by žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, neexistuje zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s.“ (srov. rozsudek ze dne 4. 2. 2009, č. j. 2 As 69/2008 – 148).

12. V souladu s těmito východisky se tedy Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda bylo v daném případě objektivně nemožné žalobu před uplynutím žalobní lhůty doplnit, jak dovodil v napadeném usnesení krajský soud.

13. K obecné argumentaci stěžovatele legitimním očekáváním a principem právní jistoty lze pouze stručně poznamenat, že legitimní očekávání nemůže být bez přistoupení dalších okolností založeno pouze subjektivním přesvědčením jednotlivce (jakkoliv neznalého právního řádu) o tom, jak by měl soud postupovat. Jelikož stěžovatel tuto argumentaci konkrétněji nerozvedl, může být v této věci legitimní očekávání ve hře pouze jako obecný princip důvěry, že krajský soud bude postupovat v souladu se zákonem.

14. Z obsahu spisu krajského soudu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno v pátek dne 20. 9. 2019, žalobu bez uvedení žalobních bodů podal stěžovatel k poštovní přepravě v pondělí dne 21. 10. 2019, tedy poslední den lhůty k jejímu podání dle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. V žalobě současně požádal o ustanovení zástupce, advokáta Mgr. Ladislava Bárty.

15. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. V důsledku žádosti o ustanovení zástupce tudíž dochází ke stavění lhůty pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby, resp. pro vymezení žalobních bodů, se staví dnem podání žádosti o ustanovení zástupce či osvobození od soudních poplatků, přičemž tímto dnem je den předání žaloby se žádostí k poštovní přepravě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2020, č. j. 9 Azs 366/2019 – 20).

16. Výkladem uvedeného ustanovení se Nejvyšší správní soud dále zabýval v rozsudku ze dne 24. 4. 2019, č. j. 2 Azs 48/2019 - 67. Dospěl k závěru, že až uplynutím posledního okamžiku dne, kterým končí lhůta pro podání žaloby, dochází k její celkové konzumpci. Ještě v posledním okamžiku tohoto dne má žalobce také možnost žalobní body doplnit, takže je třeba jej celý považovat za den, který je pro doplnění žaloby k dispozici. V takovém případě nelze vycházet ze závěrů judikatury, podle níž neobsahuje-li žaloba žádný žalobní bod, a zároveň již není objektivně možné ji ve lhůtě doplnit, neexistuje 1 Azs 419/2019 zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s. Zbývající část lhůty se totiž neobnoví, aniž by rozhodnutí soudu o žádosti o ustanovení zástupce nabylo právní moci. Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že rozhodl-li by krajský soud usnesením o návrhu na ustanovení zástupce a zároveň tímto usnesením vyzval k odstranění vad žaloby, zbýval by stěžovateli ještě 1 den ode dne, kdy mu bylo usnesení doručeno, pro to, aby vady žaloby odstranil. Třebaže se jedná o lhůtu krátkou, neznamená tato skutečnost, že by žalobu nebylo objektivně možné v takové lhůtě doplnit.

17. Lhůta pro podání žaloby s ohledem na žádost stěžovatele o ustanovení zástupce dosud neuplynula. Závěr krajského soudu o nemožnosti stěžovatele žalobu ve lhůtě doplnit je tudíž nesprávný a napadené usnesení nezákonné.

IV. Závěr a náklady řízení

18. Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu pokračování 1 Azs 419/2019 - 41 řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). V něm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.), rozhodne o žádosti žalobce o ustanovení zástupce a zároveň jej vyzve k odstranění vad žaloby postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s.

19. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

20. Nejvyšší správní soud ustanovil usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. 1 Azs 419/2019 - 26, stěžovateli zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokáta Mgr. Ladislava Bártu. Ustanovenému zástupci přiznal odměnu za jeden úkon právní služby (doplnění kasační stížnosti) ve výši 3.100 Kč [11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů], a dále paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, celkem tedy 3.400 Kč. Soud ustanovenému zástupci nepřiznal odměnu za první poradu včetně převzetí a přípravy zastoupení, neboť nebyla doložena, a sám zástupce v kasační stížnosti uvedl, že již v době podání žaloby osobně znal stěžovatele a jeho situaci, a byl tedy s věcí dostatečně seznámen. Částka v uvedené výši bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. února 2020 JUDr. Josef Baxa předseda senátu