10 Ads 53/2018

Rubrum

10 Ads 53/2018 - 45 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Michaely Bejčkové a Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: K. M., zast. JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem se sídlem Jana Švermy 1696, Kadaň, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. SZ/MPSV-2017/22290-916, čj. MPSV-2017/24998-916, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2018, čj. 42 Ad 8/2017-30, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Žalobkyně požádala Úřad práce ČR – pobočku v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště Most (úřad práce) o doplatek na bydlení, který jí úřad práce v rozhodnutí ze dne 14. 12.2016 přiznal ve výši 1 290 Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala k žalovanému, který však její odvolání zamítl rozhodnutím uvedeným v záhlaví. Žalobkyně proto podala žalobu ke krajskému soudu, neboť nesouhlasila s tím, že správní orgány při stanovení výše dávky nezahrnuly do odůvodněných nákladů na bydlení úhrady za energie v celé jejich výši. Náklady na energie podle jejího názoru správní orgány posoudily pouze paušálně a bez řádného odůvodnění. Krajský soud žalobě vyhověl a napadeným rozsudkem zrušil rozhodnutí jak žalovaného, tak úřadu práce pro nepřezkoumatelnost a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.

2. Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, ve které současně žádal o přiznání odkladného účinku. Odůvodnil jej tím, že v současné době není schopen dostát podmínkám uvedeným krajským soudem tak, aby rozhodnutí o přiznání doplatku na bydlení v řízení před tímto soudem obstálo. Dále poznamenal, že má doplnit odůvodnění rozhodnutí a podklady do správního spisu, i nadále však bude respektovat výši záloh na spotřebu energií vyhodnocenou aplikačním programem pro výpočet dávek hmotné nouze. Přiznáním odkladného účinku tedy podle názoru stěžovatele nevznikne žalobkyni žádná finanční újma. Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.

3. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., který se přiměřeně užije i v řízení o 10 Ads 53/2018 kasační stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v jeho případě nejsou tyto podmínky naplněny.

4. NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. NSS předně upozorňuje, že povinnost správního orgánu rozhodnout v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným v rušícím rozsudku nemůže být sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb. NSS). Tvrzení stěžovatele o neschopnosti dostát podmínkám v rozsudku krajského soudu jsou obecná a nevypovídají nic o tom, v čem konkrétně má jeho újma spočívat. Jak již NSS mnohokrát uvedl, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem (viz např. usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, čj. 10 Ads 313/2016-27, bod 6). NSS přizná odkladný účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná, resp. stěžovatel nic takového netvrdil.

5. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy, NSS se již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným zájmem (srov. bod [3]).

6. NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. března 2018 Daniela Zemanová předsedkyně senátu