10 Afs 352/2017

Rubrum

10 Afs 352/2017 - 45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: ELMO-PLAST a. s., se sídlem Alojzov 171, zast. Dr. JUDr. Miroslavem Zamiškou, advokátem se sídlem Na Příkopě 23, Praha 1, proti žalovanému: Finanční úřad pro Olomoucký kraj, se sídlem Lazecká 545/22, Olomouc, proti dodatečným platebním výměrům žalovaného ze dne 21. 8. 2017, čj. 1667973/17/3106-50522-807703, ze dne 22. 8. 2017, čj. 1667318 (415, 482, 526, 573, 709, 909, 938 a 998)/17/3106-50522-807703, a ze dne 22. 8. 2017, č.j. 1668017 (031 a 131)/17/3106-50522-807703, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 11. 2017, čj. 65 Af 69/2017-60, takto:

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 11. 2017, čj. 65 Af 69/2017-60, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud zastavil řízení o žalobě proti shora specifikovaným platebním výměrům. Soud k tomu uvedl, že před podáním žaloby byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2017 zjištěn hrozící úpadek žalobkyně. Účinky tohoto rozhodnutí nastaly dne 31. 5. 2017 v 8:33 hodin a stále trvají. Usnesením ze dne 11. 9. 2017 povolil Krajský soud v Brně reorganizaci žalobkyně. Z obsahu insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalovaný již pohledávky odpovídající platebním výměrům uplatnil v insolvenčním řízení přihláškou ze dne 7. 7. 2017. Rozhodnutí o pravosti, výši nebo pořadí daní jako přihlášených pohledávek přísluší nyní toliko insolvenčnímu soudu v rámci incidenčního sporu [§ 159 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)]. Soud proto řízení usnesením zastavil, a to podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 141a insolvenčního zákona, dle něhož po právní moci rozhodnutí o úpadku 10 Afs 352/2017 zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a § 140c insolvenčního zákona.

2. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v kasační stížnosti polemizuje s důvody zastavení řízení. Dle ní pohledávky z platebních výměrů nespadají pod § 140c insolvenčního zákona, neboť jde o pohledávky za podstatou. Soud neměl řízení o žalobě zastavit.

3. Žalovaný navrhuje kasační stížnost zamítnout.

4. Kasační stížnost je důvodná.

5. NSS zdůrazňuje, že krajský soud postupoval v souladu s dosavadní judikaturou. Rozšířený senát však rozsudkem ze dne 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017-121, rozhodl, že skutečnost, že je vedeno insolvenční řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví jako dlužníkem, nemá vliv na soudní řízení ve správním soudnictví; ustanovení § 140a, 140b a 140c insolvenčního zákona se na správní soudnictví nevztahují.

6. Jak vysvětlil rozšířený senát v bodě 66 rozsudku 4 As 149/2017, výsledek řízení ve správním soudnictví může mít význam pro insolvenční řízení v tom smyslu, že může přímo či nepřímo ovlivnit majetkové poměry dlužníka, a tedy se „týkat majetkové podstaty“ ve smyslu terminologie užívané insolvenčním zákonem. Nicméně jde o soudní řízení specifické, vymykající se svou povahou, smyslem a účelem i předmětem těm soudním řízením, na něž typicky míří právní úprava v § 140a a násl. insolvenčního zákona. Proto je nutno dospět k závěru, že uvedená úprava na správní soudnictví vůbec nedopadá. Rozhodnutí o úpadku (a obecně vedení insolvenčního řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví jako dlužníkem) proto nemůže mít žádný vliv na soudní řízení ve správním soudnictví, zejména na možnost v takovém již zahájeném řízení pokračovat a vydat v něm rozhodnutí a dosud nezahájené řízení zahájit a vést, jakož i ve všech uvedených případech uplatnit opravné prostředky, připouští-li je právní úprava správního soudnictví (typicky kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví). V detailech lze odkázat na odůvodnění cit. rozsudku, který byl ostatně vydán v jiné stěžovatelčině věci.

7. Rozsudkem rozšířeného senátu došlo k zásadní změně judikatury. Jakkoliv tedy nelze krajskému soudu vyčítat, že postupoval podle judikatury aplikovatelné na podzim 2017, jeho usnesení je založeno na nesprávném právním závěru.

8. Proto NSS napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V dalším řízení bude krajský soud vázán právním názorem NSS (§ 110 odst. 4). Pokud dospěje k závěru o přípustnosti žaloby, a pokud budou splněny všechny podmínky řízení, projedná žalobu věcně. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud (§ 110 odst. 3 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. 10 As 133/2017 - 47 pokračování V Brně dne 12. července 2018 Zdeněk Kühn předseda senátu