10 Ao 15/2021

Rubrum

10 Ao 15/2021 - 38 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatele: P. B., zastoupený Mgr. Ing. Štěpánem Dražkou, advokátem se sídlem Orlí 483/1, Brno, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 27. 4. 2021, čj. MZDR 15757/2020-49/MIN/KAN v části článku I bodu 1 písm. b), takto:

Výrok

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy ze dne 27. 4. 2021, čj. MZDR 15757/2020-49/MIN/KAN, v části článku I bodu 1 písm. b), s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Navrhovateli s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za návrh na zrušení části opatření obecné povahy ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem na zrušení opatření obecné povahy domáhal zrušení části mimořádného opatření odpůrce ze dne 27. 4. 2021, čj. MZDR 15757/2020-49/MIN/KAN. Opatření s účinností ode dne 3. 5. 2021 zakazovalo všem osobám pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest, kterými jsou respirátor nebo obdobný prostředek splňující blíže vymezené požadavky, na vymezených místech. Podle článku I bodu 1 písm. b) tohoto opatření, jehož zrušení se navrhovatel domáhal, bylo nošení ochranných prostředků povinné též na všech ostatních veřejně přístupných místech v zastavěném území obce.

2. S účinností od 10. 5. 2021 odpůrce opatření ze dne 27. 4. 2021 zrušil a nahradil opatřením ze dne 4. 5. 2021. Navrhovatel již v návrhu uvedl, že pro případ zrušení mimořádného opatření požaduje, aby NSS rozhodl o tom, že článku I bodu 1 písm. b) napadeného mimořádného opatření byl v rozporu se zákonem.

3. NSS rozsudkem ze dne 11. 6. 2021, čj. 10 Ao 12/2021-84, vyslovil na návrh jiného navrhovatele v souladu s 13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních 10 Ao 15/2021 při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), že mimořádné opatření bylo v rozporu se zákonem.

4. NSS podle § 103 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. kdykoliv za řízení přihlíží z úřední povinnosti k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jelikož navrhovatel v nyní projednávané věci napadl dotčené mimořádné opatření, které NSS již shledal rozporným se zákonem, zabýval se dále tím, zda jsou splněny podmínky řízení pro rozhodnutí ve věci samé. Jednou z podmínek řízení je mj. existence předmětu řízení. Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, pro který soud návrh usnesením odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

5. Pokud je vedeno řízení o zrušení opatření obecné povahy, pak předmět řízení může odpadnout tak, že správní soud v jiném řízení zruší návrhem napadené opatření obecné povahy nebo jeho část (§ 101d odst. 2 s. ř. s.). Zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části soudem má totiž účinky erga omnes (vůči všem). Ačkoliv se totiž jedná o správní akt konkrétní co do předmětu, okruh jeho adresátů je vymezen obecně (rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2010, čj. 7 Ao 6/2010-44, č. 2464/2012 Sb. NSS, Správa národního parku Šumava). Tomu v případě řízení souvisejících s pandemickým zákonem ostatně odpovídá i povinnost soudu přerušit řízení, rozhoduje-li ve věci, jejíž rozhodnutí závisí na posouzení zákonnosti mimořádného opatření, jestliže probíhá řízení o návrhu na zrušení tohoto mimořádného opatření, a vyčkat rozhodnutí o návrhu na jeho zrušení (§ 13 odst. 5 pandemického zákona).

6. V usnesení ze dne 11. 6. 2021, čj. 8 Ao 9/2021-43, NSS dovodil, že obdobné účinky jako zrušení opatření obecné povahy má i deklaratorní výrok podle § 13 odst. 4 pandemického zákona, jímž soud určí nezákonnost mimořádného opatření. Rovněž takový výrok působí i vůči ostatním navrhovatelům. Proto je třeba ostatní návrhy odmítnout stejně jako v případě zrušení opatření obecné povahy v jiném řízení pro odpadnutí předmětu řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., protože nezákonnost daného opatření či jeho části již byla deklarována s účinky vůči všem jeho adresátům.

7. V nyní projednávané věci navrhovatel navrhl, aby NSS rozhodl o tom, že opatření obecné povahy odpůrce bylo v jím napadené části v rozporu se zákonem. Jak však bylo výše uvedeno, NSS již rozsudkem čj. 10 Ao 12/2021-84 deklaroval nezákonnost celého mimořádného opatření. Účinky tohoto rozsudku proto dopadají i na navrhovatele v nyní projednávané věci. Jelikož se tím materiálně vyprázdnil předmět řízení, rozhodl NSS tak, že návrh navrhovatele odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro odpadnutí předmětu řízení.

8. O nákladech řízení NSS rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

9. Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, platí, že by-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. NSS proto navrhovateli vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě stanovené v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. 10 Azs 208/2021 - 10 pokračování P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 23. června 2021 Ondřej Mrákota předseda senátu