10 As 1/2021

Rubrum

10 As 1/2021 - 21 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci podatelky: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 - Nusle, insolvenční správkyně dlužníka Tomáše Vratného se sídlem Šamotka 257, Rakovník, zast. Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha, o podání označeném jako „kasační stížnost“ proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, čj. KSPH 75 ICm 817/2020-38, takto:

Výrok

I. Podání označené jako kasační stížnost, došlé Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 12. 2020, s e o d m í t á .

II. Podatelka n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podatelka doručila Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 12. 2020 podání, které označila jako kasační stížnost proti shora označenému rozsudku krajského soudu.

2. Nejvyšší správní soud z obsahu podání a zejména z připojeného rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, čj. KSPH 75 ICm 817/2020-38, zjistil, že jde o rozhodnutí soudu v civilní věci, konkrétně o určení pravosti přihlášené pohledávky finančního úřadu podle § 192 násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Proti rozsudku krajského soudu se podatelka mohla bránit odvoláním k Vrchnímu soudu v Praze, podaným prostřednictvím krajského soudu (viz též poučení v závěru rozsudku).

3. Z podání je patrné, že se podatelka „kasační stížností“ domáhá přezkumu soudního rozhodnutí, konkrétně rozhodnutí krajského soudu vydaného v civilní věci podle občanského soudního řádu. Kasační stížnost je ve skutečnosti odvoláním proti rozsudku. Nejvyšší správní soud ani specializované senáty krajských soudů, které rozhodují ve správním soudnictví, nejsou příslušné rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí civilních soudů. K tomu je v této věci příslušný Vrchní soud v Praze (viz též shora cit. poučení v rozsudku). 10 As 1/2021

4. V daném případě nebyl důvod k postupu podle § 46 odst. 2 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. „Žalobou“ ve smyslu § 46 odst. 2 věty druhé s. ř. s. nutno totiž rozumět toliko podání, kterým se zahajuje řízení před soudem první instance v některé z forem řízení podle občanského soudního řádu, nikoli však i opravný prostředek, který svým obsahem odpovídá některému z opravných prostředků upravených v občanském soudním řádu. Ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. se proto na nynější věc nevztahuje. Nejvyšší správní soud nemá procesní prostředek, jak podatelku o možném dalším postupu kvalifikovaně poučit, tím méně prostředek, jak toto podání „dopravit“ věcně a funkčně příslušnému soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení (viz též usnesení NSS ze dne 22. 8. 2006, čj. Na 42/2006-21).

5. Příslušnost soudu je jednou z podmínek řízení, která musí být dána, aby soud mohl o konkrétní věci rozhodovat. Není-li dána a nelze-li věc postoupit věcně a místně příslušnému soudu či podání odmítnout podle § 46 odst. 2 s. ř. s., musí to být důvodem k odmítnutí podání podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že ve věci musí být dána věcná a funkční příslušnost soudu, který má věc rozhodnout, je v daném případě neodstranitelný.

6. Nejvyšší správní soud proto podání odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., aniž by dále podatelku o čemkoli poučoval.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. ledna 2021 Zdeněk Kühn předseda senátu