Nejvyšší správní soud · Rozsudek

10 As 145/2021

č. j. 10 As 145/2021-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-09 · zamítnuto · ECLI:CZ:NSS:2022:10.As.145.2021.46

  1. MS Praha 11 A 37/2021-36
  2. NSS 10 As 145/2021-46

Citované zákony (5)

Rubrum

10 As 145/2021 - 46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobců: a) Ing. L. K., b) Ing. P. S., c) Ing. M. B., Ph.D., d) BD Hábova 1569, bytové družstvo, Hábova 1569/18, Praha 5, e) Bytové družstvo Vlachova 1511, družstvo, Vlachova 1511/8, Praha 5, f) Bytové družstvo LÉTO Vlachova 1512/6, družstvo, Vlachova 1512/6, Praha 5, g) Bytové družstvo Vlachova, Vlachova 1510/10, Praha 5, všichni zastoupeni advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., Štěpánská 640/45, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Trigema Stodůlky a. s., Bucharova 2641/14, Praha 5, zastoupené advokátem Mgr. Martinem Škrabalem, Za Strahovem 1101/31, Praha 6, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2020, čj. MHMP 1900180/2020, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2021, čj. 11 A 37/2021-36, takto:

Výrok

I. V řízení s e p o k r a č u j e .

II. Řízení o kasační stížnosti žalobců a), b), c) a f) s e z a s t a v u j e .

III. Kasační stížnost žalobců d), e) a g) s e z a m í t á .

IV. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení n e m a j í p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. V tomto řízení má NSS posoudit, zda městský soud správně zastavil řízení pro nezaplacení soudních poplatků. Žalobci se u Městského soudu v Praze domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného. Městský soud je vyzval k úhradě soudních poplatků, což 10 As 145/2021 žalobci ve stanovené lhůtě neučinili. Soud proto usnesením uvedeným v záhlaví zastavil řízení.

2. Proti usnesení podali žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost. V ní uvedli, že lhůta pro zaplacení soudních poplatků uplynula dne 10. 3. 2021. Dne 26. 3. 2021 požádala zástupkyně stěžovatelů o prominutí zmeškání této lhůty podle § 40 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. (tzv. lex covid) a soudní poplatky uhradila. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že o prominutí zmeškání lhůty požádali včas. Přitom tvrdili a osvědčili konkrétní skutečnosti, které jim provedení úkonu podstatně ztížily. Usnesení městského soudu se však se žádostí nevypořádává.

3. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

4. Podle osoby zúčastněné na řízení není žádost o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudních poplatků důvodná.

5. NSS vyzval stěžovatele k úhradě soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti. Soudní poplatek uhradili pouze stěžovatelé d), e) a g). NSS usnesením ze dne 9. 11. 2021 řízení přerušil. Dospěl k závěru, že na rozhodnutí ve věci samé mohou mít vliv závěry rozšířeného senátu ve věci sp. zn. 2 As 347/2019. Vyvstala totiž otázka, zda by měl NSS případně zrušit usnesení městského soudu jako celek, nebo pouze v části týkající se stěžovatelů, kteří uhradili soudní poplatek za kasační stížnost.

6. Rozšířený senát v usnesení ze dne 9. 6. 2022, čj. 2 As 347/2019-81, mimo jiné uvedl, že je-li kasační stížnost, kterou podal pouze některý z navrhovatelů, důvodná, zruší napadené rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud výrokem rozsudku pouze vůči tomuto navrhovateli (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Tomuto postupu nebrání, že krajský soud rozhodl o společném návrhu jedním výrokem, pokud z rozhodnutí vyplývá, že se výrok vztahuje k návrhům všech navrhovatelů. Podle NSS lze tento závěr přenést i na situaci, v níž kasační stížnost sice podají všichni původní žalobci, ale jen někteří splní všechny podmínky pro věcný přezkum rozhodnutí v řízení o kasační stížnosti.

7. Jelikož odpadl důvod přerušení řízení, rozhodl NSS, že se v řízení pokračuje.

8. NSS poté zastavil řízení o kasační stížnosti stěžovatelů a), b), c), a f). Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku jim bylo doručeno dne 18. 5. 2021. Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne 2. 6. 2021. Protože stěžovatelé a), b), c) a f) soudní poplatek ani přes výzvu soudu nezaplatili, NSS řízení o jejich kasačních stížnostech zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

9. NSS dále v řízení pokračoval pouze se stěžovateli d), e) a g). V souladu se závěry usnesení rozšířeného senátu čj. 2 As 347/2019-81 by se mohl případný úspěch v řízení o kasační stížnosti týkat pouze těchto stěžovatelů, a nikoli i těch, jejichž řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno. Stěžovatelé d), e) a g) tvrdí, že městský soud pochybil, pokud zastavil řízení o jejich žalobě z důvodu nezaplacení soudních poplatků, aniž zohlednil žádost o prominutí zmeškání lhůty k tomuto úkonu. 10 As 145/2021 - 47 pokračování

10. Kasační stížnost stěžovatelů d), e) a g) není důvodná.

11. NSS nejprve shrne průběh řízení před městským soudem. Stěžovatelé podali žalobu dne 15. 2. 2021. Jelikož nezaplatili spolu s podáním žaloby soudní poplatky, vyzval je městský soud usnesením ze dne 19. 2. 2021 k jejich úhradě. Usnesení bylo doručeno zástupkyni stěžovatelů dne 23. 2. 2021. Lhůta pro zaplacení soudních poplatků uplynula dne 10. 3. 2021; ani jeden ze stěžovatelů v této lhůtě soudní poplatek neuhradil. Dne 26. 3. 2021 doručila zástupkyně stěžovatelů městskému soudu podání, v němž požádala o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudních poplatků. Uvedla, že od 20. 2. 2021 byla v izolaci z důvodu onemocnění nemocí covid-19 (onemocněla nejen ona sama, ale i někteří další členové její rodiny). Dne 23. 2. 2021 převzala zástupkyně stěžovatelů prostřednictvím datové schránky výzvu k zaplacení soudních poplatků. Tuto výzvu pak, jak sama píše, nesprávně zpracovala. Dále zástupkyně stěžovatelů uvedla, že v den, kdy si uvědomila pochybení, předala soudní poplatky k zaplacení. Z potvrzení o provedení platby, které zástupkyně stěžovatelů doložila, vyplývá, že její banka zúčtovala soudní poplatky dne 29. 3. 2021. Městský soud dne 30. 3. 2021 řízení zastavil. O žádosti o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudních poplatků městský soud nerozhodl a nezabýval se jí ani v odůvodnění usnesení o zastavení řízení.

12. NSS nejprve konstatuje, že stěžovatelé nesplnili podmínku stanovenou v § 3 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb., neboť zmeškaný úkon nespojili současně s podáním žádosti o prominutí zmeškání lhůty. Zatímco žádost byla městskému soudu doručena dne 26. 3. 2021, z výpisu z účtu předloženého zástupkyní stěžovatelů plyne, že platbu soudních poplatků v celkové výši 21 000 Kč provedla až dne 29. 3. 2021. Již kvůli tomuto pochybení nemůže být žádost o prominutí zmeškání lhůty podle citovaného zákona žádostí řádnou, neboť nebyla spojena s provedením zmeškaného úkonu (spočívajícího v zaplacení soudních poplatků).

13. NSS přesto dospěl k závěru, že z hlediska právní jistoty účastníků bylo procesně správným postupem městského soudu zabývat se žádostí zástupkyně stěžovatelů. Žádost byla podána dříve, než městský soud vydal napadené usnesení; městský soud o ní měl proto rozhodnout.

14. Dále je třeba posoudit, zda popsané pochybení je vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí městského soudu. NSS totiž nemá rozhodnutí krajského (městského) soudu rušit, pokud dospěje k závěru, že by výrok rozhodnutí byl stejný i za situace, kdyby k vadě řízení vůbec nedošlo (rozsudek NSS ze dne 14. 10. 2005, čj. 6 Ads 57/2004-59).

15. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. platí, že zmeškala-li osoba v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví lhůtu k provedení úkonu z vážného omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které této osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 40 odst. 5 soudního řádu správního i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje.

16. NSS neshledal, že by zástupkyně stěžovatelů tvrdila vážný omluvitelný důvod předpokládaný v § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. Tím NSS nesnižuje nesnáze, které 10 As 145/2021 advokátku postihly v důsledku nemoci covid-19. Úhrada soudního poplatku je však úkonem, jenž nevyžaduje osobní přítomnost zástupkyně stěžovatelů v kanceláři ani práci s listinným spisem (k tomu srov. usnesení NSS ze dne 24. 3. 2021, čj. 10 Afs 35/2021-46). Usnesení s výzvou bylo doručeno do datové schránky zástupkyně stěžovatelů. Ta pak datovou zprávu otevřela již v době, kdy byla podle svého tvrzení v izolaci, a to proto, aby v jiné své věci zrušila svou účast při jednání soudu. Je tedy zjevné, že ani onemocnění covid-19 zástupkyni stěžovatelů v rozhodné době nebránilo v obsluze datové schránky a v komunikaci s jinými soudy. Rovněž nelze přehlédnout, že soudní poplatky mohla zástupkyně stěžovatelů uhradit bezhotovostním převodem na bankovní účet soudu, což se dodatečně také stalo.

17. Zástupkyně stěžovatelů navíc netvrdila ani neprokázala, že by onemocnění nemocí covid-19 mělo v jejím případě průběh, který by jí znemožnil provést platbu nebo aspoň o potřebě úhrady soudních poplatků informovat samotné stěžovatele, případně ve lhůtě pro zaplacení soudních poplatků požádat soud o její prodloužení [srov. § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích; o tuto žádost se v posuzované věci ani materiálně nejednalo]. Zástupkyně stěžovatelů připustila, že se při zpracování výzvy k zaplacení soudních poplatků dopustila administrativního pochybení a soudní poplatek uhradila až poté, co si toto pochybení uvědomila. Důvody, pro které zástupkyně stěžovatelů soudní poplatky neuhradila, tedy bezprostředně nesouvisejí s onemocněním covid-19, ale mají svůj původ v jiných okolnostech. Jediná vzdálená spojitost se zákonem č. 191/2020 Sb. je ta, že k pochybením se zaplacením soudních poplatků došlo v době, kdy stěžovatelka či její rodinní příslušníci prodělávali onemocnění covid-19, resp. související karanténu či izolaci. Na takové situace však zákon č. 191/2020 Sb. nepamatuje – nelze je považovat za vážný omluvitelný důvod spočívající v mimořádném opatření při epidemii.

18. NSS uzavírá, že městský soud pochybil, pokud nerozhodl o žádosti o prominutí zmeškání lhůty. Toto pochybení soudu však v posuzované věci nemohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí o zastavení řízení. Pokud by totiž NSS vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení, vycházel by městský soud z judikatury vztahující se k žádostem podle zákona č. 191/2020 Sb. a zmeškání lhůty by prominout nemohl. Kromě již zmiňovaného usnesení čj. 10 Afs 34/2021-46 lze přitom odkázat např. na usnesení ze dne 4. 6. 2020, čj. 7 As 51/2020-31, ze dne 11. 6. 2020, čj. 1 As 209/2020-57, či ze dne 17. 12. 2020, čj. 1 As 420/2020-16; všechna tato rozhodnutí se týkají skutkově podobných situací. Naopak posuzovaná věc se svou závažností ani vzdáleně neblíží např. věci sp. zn. 6 Azs 99/2020, v níž NSS zmeškání lhůty podle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. prominul. Vzhledem k okolnostem případu je totiž na první pohled zjevné, že by žádost zástupkyně stěžovatelů nemohla být úspěšná. Neúspěšnost žádosti je přitom bez jakýchkoli pochybností a dokazování zcela jednoznačná, nesporná a okamžitě zjistitelná. Zrušení rozhodnutí městského soudu by tedy v posuzované věci bylo procesním formalismem a vedlo by pouze k prodloužení řízení, nikoli však k meritornímu projednání žaloby stěžovatelů d), e) a g), a pro tyto stěžovatele by tak bylo spíše Pyrrhovým vítězstvím.

19. NSS proto kasační stížnost stěžovatelů d), e) a g) zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatelů a), b) c) a f) soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelé d), e), a g) nemají právo na 10 As 145/2021 - 48 pokračování náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměli úspěch (§ 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona). Žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

21. Osobě zúčastněné na řízení soud žádnou povinnost neuložil, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. srpna 2022 Ondřej Mrákota předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)