10 As 195/2025

Rubrum

10 As 195/2025 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobkyně: CHMS4drivers s. r. o., Generála Píky 26, Praha 6, zastoupené advokátem Mgr. Lukášem Pechem, Široká 22, Praha 1, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, Antonína Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Carhunters s. r. o., U Průhonu 11a, Praha 7, zastoupené advokátem Mgr. Lukášem Pelcmanem, Ostrovní 30, Praha 1, proti rozhodnutí ze dne 2. 10. 2024, čj. O-587744/D24059154/2024/ÚPV, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2025, čj. 18 A 86/2024-81, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Společnost Carhunters (vystupující pod tímto jménem od roku 2011) přihlásila do rejstříku ochranných známek stejnojmenné označení. Žalobkyně (zapsaná do obchodního rejstříku v roce 2022), která při svém podnikání provozuje webové stránky na adrese www.carhunter.cz, proti tomu podala námitky. Úřad průmyslového vlastnictví je však zamítl a předseda úřadu poté zamítl i rozklad žalobkyně.

2. Žalobkyně se bránila žalobou u Městského soudu v Praze. V ní především tvrdila, že přihlášené označení nelze pro jeho obecnost (popisnost) zapsat jako ochrannou známku, a dále namítala procesní pochybení a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Městský soud ale žalobu zamítl. 10 As 195/2025

3. Proti rozsudku městského soudu podává žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Úřad a městský soud vycházely z toho, že se nemusejí zabývat obsahem jejích námitek, protože stěžovatelka k nim ani není aktivně legitimována; s tím ale stěžovatelka nesouhlasí. Trvá na tom, že úřad procesně pochybil, když ji nevyrozuměl o vyjádření společnosti Carhunters ke stěžovatelčině námitce. Společnost Carhunters nejednala v dobré víře, protože název ochranné známky je popisný a společnost sama na českém trhu ani nepůsobí. Stěžovatelka se tedy nemohla efektivně bránit jinak než podáním námitek vůči přihlašované ochranné známce. Připouští, že mohla podat i připomínky, avšak ty nejsou srovnatelně účinné. Výčet námitkových důvodů je podle ní neústavní, protože porušuje právo na spravedlivý proces a právo na podnikání. Stěžovatelka proto navrhuje, aby NSS předložil „ustanovení o námitkách“ Ústavnímu soudu.

4. Společnost Carhunters s kasační stížností nesouhlasí. Stěžovatelka podle ní nadále trvá na svých nesprávných východiscích, která ale městský soud napadeným rozsudkem vyvrátil.

5. Kasační stížnost není důvodná.

6. Úřad nepochybil tím, že nevyrozuměl stěžovatelku o vyjádření společnosti Carhunters k její námitce. Městský soud na tento žalobní bod reagoval dostatečně: především stěžovatelku upozornil, že nevysvětlila, jak ji toto tvrzené pochybení mohlo zkrátit na právech. Také jí připomněl, že se s vyjádřením (o jehož existenci a obsahu se dozvěděla z rozhodnutí úřadu) mohla seznámit i později a využít ho případně při argumentaci v rozkladu. Městský soud správně dodal, že zaslat stěžovatelce vyjádření protistrany by bylo namístě, kdyby z něj úřad vycházel. Tak tomu však nebylo: úřad zamítl stěžovatelčiny námitky nikoli z důvodů věcných, ale proto, že k nim nebyla oprávněna. Ani podle NSS tak nemohl stěžovatelčino procesní postavení nijak změnit fakt, že jí vyjádření společnosti Carhunters nebylo zasláno.

7. Až v kasační stížnosti stěžovatelka vysvětluje, že společnost Carhunters ve vyjádření přiložila i důkazy o tom, že sporné označení užívala dříve než sama stěžovatelka – a právě to by stěžovatelka bývala mohla zpochybnit. Takovou argumentaci ovšem stěžovatelka neuplatnila v žalobě, městský soud se k ní nemohl vyjádřit, a nemůže se jí tak zabývat ani NSS (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). Krom toho NSS opakuje, že otázka, kdo a jak označení (ne)užíval už dříve, nebyla a nemohla být předmětem řízení o námitkách podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, které stěžovatelka podala.

8. K tomu je třeba připomenout rozdíl mezi připomínkami a námitkami; ty první se vztahují k absolutní zápisné nezpůsobilosti, ty druhé k relativní zápisné nezpůsobilosti (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 11. 10. 2016, čj. 2 As 96/2015-59, č. 3510/2017 Sb. NSS, body 39 a 60). Námitku podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona o ochranných známkách může podat jen osoba, do jejíhož práva vyplývajícího z její ochranné známky zasahuje právě přihlašované označení. Námitka musí být podle § 25 odst. 2 zákona o ochranných známkách odůvodněna a opatřena důkazy. Jak však podrobně vyložil městský soud v bodě 19 rozsudku, stěžovatelka oprávněnost námitky neprokázala. Připomínka (kterou může podat každý) naproti tomu slouží jako upozornění na absolutní zápisnou nezpůsobilost přihlašovaného označení (§ 4 zákona o ochranných známkách) – která může spočívat třeba 10 As 195/2025 - 33 pokračování v nedostatku rozlišovací způsobilosti. Stěžovatelka kromě námitky podala i připomínku, ani té však úřad nevyhověl.

9. Stěžovatelčina argumentace k obecnosti a popisnosti ochranné známky směřuje právě k „připomínkovým“ důvodům podle § 4 zákona o ochranných známkách. Protože se ale toto soudní řízení týká zamítnutí námitek, nelze zde argumentovat důvody, které mají své místo v připomínkách, jak už vysvětlil městský soud v bodě 22 rozsudku. V řízení o námitkách totiž úřad řeší spory mezi přihlašovatelem a osobou vymezenou v § 7 zákona o ochranných známkách, nikoli absolutní nemožnost zápisu podle § 4 téhož zákona (rozsudek NSS ze dne 18. 8. 2022, čj. 1 As 23/2022-47, bod 44). Stejně tak nelze v řízení o námitkách řešit případný nedostatek dobré víry přihlašovatele.

10. Pokud se stěžovatelka domnívá, že přihlášené označení je popisné a že přihláška byla podána ve zlé víře, může navrhnout prohlášení ochranné známky za neplatnou podle § 32 zákona o ochranných známkách (což ostatně i učinila). Jak to popsal městský soud v bodě 23 svého rozsudku, v takovém řízení má navrhovatel postavení účastníka řízení, a tedy může plně využít svých procesních práv. Tato zákonná úprava odpovídá článku 45 směrnice 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. K námitce, že připomínky nejsou efektivním způsobem obrany, lze poznamenat, že se jedná o záměr unijního zákonodárce. Ten totiž v článku 40 odst. 1 citované směrnice zamezuje účastenství osob, které podávají připomínky. Stěžovatelka sice – v souvislosti s různým procesním režimem připomínek a námitek – navrhla předložení věci Ústavnímu soudu, ale neoznačila konkrétní ustanovení, které by měl Ústavní soud zrušit. NSS sám zde pak žádný rozpor s ústavním pořádkem nevidí.

11. Stěžovatelka se svou argumentací neuspěla, NSS proto její kasační stížnost zamítl. Neúspěšná stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti; úspěšnému úřadu nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Společnost Carhunters vyčíslila své náklady řízení spočívající v odměně za jeden úkon právní služby; coby osoba zúčastněná na řízení však nemá na náhradu nákladů řízení právo, ledaže by plnila povinnost uloženou soudem (§ 60 odst. 5 s. ř. s. a přechodné ustanovení čl. XI odst. 2 zákona č. 314/2025 Sb.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. dubna 2026 Michaela Bejčková předsedkyně senátu