Nejvyšší správní soud · Usnesení

10 As 223/2025

č. j. 10 As 223/2025-24

ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM ÚS II.ÚS 375/26

Rozhodnuto 2025-12-10 · zastaveno · ECLI:CZ:NSS:2025:10.As.223.2025.24

  1. KS Brno 32 A 5/2024-63
  2. NSS 10 As 223/2025-24
  3. ÚS II.ÚS 375/26
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud zamítl návrh na osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost, protože žalobkyně jej podala po uplynutí lhůty stanovené pro zaplacení poplatku. Soud se opřel o § 47 písm. c) s. ř. s. a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, podle nichž opožděné žádosti o osvobození nelze přijmout. Řízení bylo zastaveno v souladu s § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 zákona o soudních poplatcích. Žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: JONEA, s. r. o., Majdalenky 908/10c, Brno, zastoupené advokátem Mgr. Tomášem Miketou, Jaklovecká 1249/18, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2023, čj. JMK/180129/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2025, čj. 32 A 5/2024-63, takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně na osvobození od soudních poplatků s e z a m í t á .

II. Řízení s e z a s t a v u j e .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1.] Žalobkyni (stěžovatelka) byla rozhodnutím Městského úřadu Vyškov uložena pokuta ve výši 1 500 Kč za to, že jako provozovatelka vozidla nezajistila, aby při jeho užití byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích (neznámý řidič totiž překročil povolenou rychlost v obci, když zjištěná rychlost po odečtu toleranční odchylky činila 59 km/hod.). Žalovaný zamítl odvolání podané stěžovatelkou proti tomuto rozhodnutí a rovněž krajský soud následně zamítl žalobu stěžovatelky. [2.] Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu označenému v záhlaví kasační stížnost. Soudní poplatek za kasační stížnost, splatný jejím podáním, však nezaplatila. Soud ji proto usnesením ze dne 14. 11. 2025 vyzval k jeho zaplacení. Ke splnění této povinnosti jí stanovil lhůtu patnácti dnů od doručení usnesení a poučil ji o tom, že řízení zastaví, nebude-li poplatek zaplacen. Zároveň ji poučil o možnosti požádat o osvobození od soudního poplatku ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku. [3.] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. K pozdnímu zaplacení soudního poplatku se nepřihlíží. [4.] Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovatelce (resp. jejímu zástupci) doručeno dne 14. 11. 2025. Lhůta k zaplacení soudního poplatku proto marně uplynula dne 1. 12. 2025 (konec lhůty připadl na sobotu 29. 11. 2025, avšak v souladu s § 40 s. ř. s. je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 1. 12. 2025). Stěžovatelka teprve dne 2. 12. 2025 požádala soud o prominutí povinnosti uhradit soudní poplatek. V této žádosti však neuvedla žádné konkrétní důvody, pouze sdělila, že tak učiní na základě soudem předloženého formuláře. [5.] Jak se podává ze shora uvedeného, v usnesení ze dne 14. 11. 2025 byla stěžovatelka výslovně poučena o tom, že žádost o osvobození od soudního poplatku musí být podána ve lhůtě stanovené pro úhradu soudního poplatku, tedy v daném případě do 1. 12. 2025. Podle zákona o soudních poplatcích je dodatečně stanovená lhůta k zaplacení poplatku podle § 9 odst. 1 věty první zákona lhůtou propadnou (viz bod 16 usnesení NSS ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017-9). Tento závěr platí i v případě opožděné žádosti o osvobození od soudního poplatku. Nemůže-li totiž soud přihlížet k poplatku zaplacenému po uplynutí této lhůty, použitím argumentu a fortiori (a maiori ad minus) lze dovodit, že po uplynutí této lhůty nemůže akceptovat ani podaný návrh na osvobození od soudního poplatku. Tyto závěry potvrdil NSS rovněž např. v usnesení ze dne 25. 10. 2018, čj. 1 Afs 245/2018-46; či v usnesení ze dne 30. 3. 2022, čj. 2 Afs 259/2021-150. Opožděně podaný návrh na osvobození od soudního poplatku proto NSS bez dalšího zamítl (výrok I.). [6.] Závěrem soud shrnuje, že stěžovatelka (v řízení zastoupená kvalifikovaným právním zástupcem, od něhož lze očekávat profesionální znalost procesních pravidel a povinností souvisejících s poplatkovou povinností) byla řádně vyzvána k zaplacení soudního poplatku a poučena o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Poučena byla rovněž o tom, že o osvobození od soudního poplatku musí požádat ve lhůtě stanovené pro jeho zaplacení. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, proto NSS řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil. [7.] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. prosince 2025 Vojtěch Šimíček předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.