10 As 225/2020

Rubrum

10 As 225/2020 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: J. H., zastoupeného advokátem JUDr. Milošem Profousem, V Jámě 1, Praha 1, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, Květná 15, Brno, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 4. 2018, čj. SZPI/AK144-25/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2020, čj. 3 A 106/2018 - 126, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla v listopadu 2015 kontrolu žalobcovy provozovny, restaurace u Zlatého tygra. Při kontrole natočil žalobce pět sklenic piva Plzeňský Prazdroj 12°, u kterých deklaroval objem 0,5 litru, avšak ve skutečnosti měly vzorky objem jen 0,4238–0,4530 litru. Žalobce tedy poskytl zavádějící informaci o množství prodávaného piva, čímž uvedl spotřebitele v omyl, a dopustil se tak správního deliktu – nyní přestupku [čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. 10. 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a § 17 odst. 1 písm. q) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (zákon o potravinách)]. Inspekce (inspektorát v Praze) proto uložila žalobci pokutu ve výši 400 000 Kč. Žalobce se odvolal, jeho odvolání však inspekce (ústřední inspektorát) zamítla.

2. Žalobce podal proti rozhodnutí o odvolání správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Tu však městský soud zamítl a dal za pravdu inspekci. Žalobce totiž zpochybňoval výsledky měření jen obecnými tvrzeními, která nepodložil žádnými odbornými závěry. Inspekce naopak postupovala podle odborného Návrhu metodiky Českého kalibračního 10 As 225/2020 sdružení k měření objemu čepovaných a rozlévaných nápojů: na místě změřila váhu a hustotu piva, z čehož vypočítala jeho objem. Městský soud navíc dospěl k závěru, že inspekce použila k měření řádně kalibrované váhy a že kalibraci hustoměru nebylo třeba ověřovat, neboť stačilo vycházet z tabulkové hustoty piva. Pokud ovšem inspekce vycházela z vlastního měření, které bylo pro stěžovatele příznivější než tabulková hustota či průměrná hustota uvedená vrchním sládkem pivovaru Plzeňský Prazdroj, nestala se žalobci žádná újma. Inspekce proto dostatečně a přesvědčivě zjistila objem piva ve vzorcích. Prokázala tak, že žalobce uváděl zavádějící informace o množství prodávaného piva.

3. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. V ní namítá, že správní orgán není schopen prokázat kalibraci váhy a hustoměru, neboť nejsou uvedeny v protokolu o kontrole. Nelze tedy ověřit, zda přístroje měřily správně, a tak nelze zjistit skutečný stav věci ani přezkoumat správní rozhodnutí. Povinnost dostatečně zjistit skutkový stav však leží na správním orgánu, nikoliv na stěžovateli – tomu proto nelze klást k tíži, že bez výhrad podepsal protokol o kontrole. Stěžovatel navíc nesouhlasí ani s tím, že městský soud identifikoval váhy jen na základě tvrzení inspekce, podle níž to byl jediný kus na oddělení.

4. Inspekce ke kasačním námitkám vyslovila názor, že postupovala podle odborné metodiky. Váhy dostatečně popsala už v protokolu o kontrole, neboť v době kontroly to byly jediné váhy tohoto typu na pražském inspektorátu, a potvrzení o kalibraci k nim doložila. Ztotožnit hustoměr pak podle metodiky ani nemusela. Navíc provedené měření je pro stěžovatele výhodnější než tabulková hodnota v metodice. Inspekce tak použila řádně kalibrované přístroje a dostatečně zjistila stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti.

5. Kasační stížnost není důvodná.

6. Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména jde-li o charakteristiky potraviny jako její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání [čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011]. Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že uvede spotřebitele v omyl v rozporu s čl. 7 tohoto nařízení [§ 17 odst. 1 písm. q) zákona o potravinách ve znění do 6. 9. 2016].

7. NSS souhlasí se závěry městského soudu.

8. Námitka o nedostatečném označení vah není důvodná. Podle metodiky není totiž kontrolní orgán (inspekce) povinen zaznamenat v protokolu o kontrole sériové číslo vah. Inspekci tak nic nebrání, aby konkrétní sériové číslo vah a jejich kalibraci prokázala i později v řízení. Podstatné je jen to, aby bylo možné ověřit, že inspekce měřila na vahách, které byly řádně kalibrovány – a tedy měřily správně. Ve stěžovatelově případě inspekce v protokolu o kontrole uvedla, že použila váhy Mettler Toledo typ PB 3001-S/M s platnou kalibrací do 31. 12. 2016. Potvrzení o kalibraci vah do 31. 12. 2016 inspekce doložila městskému soudu. Zároveň inspekce zdůvodnila, proč váhy neoznačila i sériovým číslem: kontroly rozlévaných a čepovaných nápojů totiž prováděla teprve od začátku roku 2015 10 As 225/2020 - 35 pokračování (tuto pravomoc jí dala novela zákona o potravinách č. 139/2014 Sb., účinná od 1. 1. 2015), a tak při kontrole u stěžovatele v listopadu 2015 vlastnila jen jedny váhy požadovaného typu. Tyto informace na sebe logicky navazují a jsou ve vzájemném souladu. NSS proto nemá – stejně jako městský soud – důvod o nich pochybovat. Váhy tak byly dostatečně ztotožněny a bylo možné ověřit jejich kalibraci.

9. NSS nepřisvědčil námitce o nedostatečném označení hustoměru. Metodika totiž vůbec nepožaduje, aby inspekce blíže popisovala použitý hustoměr. Ostatně metodika ani nevyžaduje měření hustoty nápoje, u kterého metodika uvádí (jako v případě piva) tabulkovou hustotu. Stačilo vypočítat hustotu podle tabulkové hodnoty – měření na místě bylo pouhou alternativou. NSS proto souhlasí s městským soudem, že chybějící identifikace hustoměru nemohla představovat vadu řízení – i proto, že změřená hustota byla pro stěžovatele příznivější než hustota uvedená v tabulce či průměrná hustota piva Plzeňský Prazdroj 12° zjištěná od vrchního sládka tohoto pivovaru.

10. Nelze proto souhlasit ani s námitkou o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. NSS nepochybuje o tom, že byly použity odpovídající a řádně kalibrované přístroje, a že tedy inspekce spolehlivě a dostatečně zjistila skutkový stav – váhu a hustotu piva.

11. Přitom musí soud poznamenat, že povinnost prokázat skutkový stav v řízení o přestupku neležela na stěžovateli, ale na inspekci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 14. 1. 2014, čj. 5 As 126/2011-68, č. 3014/2014 Sb. NSS). Pokud ovšem stěžovatel chtěl zpochybnit správnost měření, bylo na něm, aby uváděl konkrétní tvrzení a navrhoval konkrétní důkazy (§ 52 správního řádu; rozsudky NSS ze dne 2. 5. 2013, čj. 3 As 9/2013 - 35, nebo ze dne 22. 8. 2013, čj. 1 As 45/2013 - 37, bod 24). Místo toho stěžovatel v řízení jen opakoval obecná tvrzení o nedostatečném označení vah a hustoměru. Městskému soudu proto nelze vytknout poznámku o účelovosti těchto tvrzení – stěžovatel se totiž proti těmto nedostatkům mohl bránit už v řízení o kontrole (například před podpisem protokolu o kontrole), ale učinil tak až poté, co mu byla uložena pokuta. Navíc tyto námitky opakuje i přesto, že je inspekce i městský soud pečlivě vypořádaly.

12. Stěžovatel se svými námitkami neuspěl, a NSS proto kasační stížnost zamítl. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch; inspekci nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. června 2022 Ondřej Mrákota předseda senátu