10 As 227/2018

Rubrum

10 As 227/2018 - 37 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ladislava Derky v právní věci žalobce: A. Z., zast. Mgr. Filipem Hajným, advokátem se sídlem Moskevská 532/60, Praha 10, proti žalované: České dráhy, a. s., se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí předsedy představenstva žalované ze dne 1. 4. 2016, čj. 56215/2016-025, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, čj. 9 A 81/2016-42, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Žalobce požádal představenstvo společnosti České dráhy, a. s., o tyto informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“): zda je mezi společností České dráhy, a. s., a JUDr. R. K. uzavřena nějaká smlouva; zda byla tato případná smlouva uzavřena v období od 1. 1. 2010 do současnosti; jaké plnění z této smlouvy (těchto smluv) vyplývá; jaké je znění těchto smluv.

2. Představenstvo společnosti vyhovělo žalobci jen částečně, neboť mu poskytlo pouze informaci o období, ve kterém byla s JUDr. R. K. uzavřena nějaká smlouva. Zbylé informace poskytnout odmítlo. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a předseda představenstva žalované jeho odvolání vyhověl, rozhodnutí vydané v prvním stupni zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalobce podal proti rozhodnutí předsedy představenstva žalované žalobu, na základě které městský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Podle městského soudu jsou rozhodnutí vydaná v obou stupních nepřezkoumatelná a v dalším řízení musejí být řádně odůvodněna. Samotnou povinnost poskytnout informace však soud žalované neuložil.

4. Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost a zároveň návrh na přiznání odkladného účinku. Podle stěžovatelky by jí mohla vzniknout újma tím, že by v návaznosti na potenciálně odlišné rozsudky městského soudu a NSS mohla být vydána dvě platná protichůdná správní rozhodnutí. Stěžovatelka se domnívá, že by tato situace nastolila právní nejistotu. Uložením povinnosti poskytnout požadované informace by stěžovatelka také utrpěla vážnou újmu v důsledku porušení 10 As 227/2018 obchodního tajemství. Stěžovatelka je přesvědčena, že přiznání odkladného účinku nemůže způsobit újmu třetím osobám ani není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovatelce v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že v jejím případě tyto podmínky naplněny nejsou.

6. NSS nejdříve posuzoval podmínku výrazného nepoměru v újmě na obou stranách sporu, tj. zda účinky napadeného rozsudku představují pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká vznikne žalobci z dočasného odložení tohoto rozsudku.

7. Obava stěžovatele z následného obživnutí správního rozhodnutí (v důsledku možného rušícího rozsudku NSS) a z toho, že nové rozhodnutí vydané před vynesením rozsudku NSS bude v rozporu s právním názorem NSS, a hrozí tedy existence dvou odlišných správních rozhodnutí, sama o sobě nemůže vést k přiznání odkladného účinku (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Napadený rozsudek rovněž nemůže způsobit stěžovatelce újmu, která by spočívala v porušení obchodního tajemství. Městský soud ve svém rozsudku totiž stěžovatelce neuložil povinnost poskytnout požadované informace, ale uložil jí povinnost vydat v dané věci přezkoumatelné rozhodnutí. Na přiznání odkladného účinku nemá vliv ani přesvědčení stěžovatelky, že není povinným subjektem, a proto nemusí informace poskytnout ani o jejich poskytnutí vůbec rozhodovat. Tato otázka je předmětem posuzování věci samé a rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku nemůže předjímat závěry rozhodnutí o kasační stížnosti.

8. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neprokázala existenci nepoměrně větší újmy, nebylo již nutné poměřovat jí tvrzené skutečnosti s újmou, která by případně hrozila třetím osobám, ani posuzovat případný rozpor s důležitým veřejným zájmem, který by při přiznání odkladného účinku mohl nastat.

9. Důvody tvrzené stěžovatelkou tedy nezakládají výjimečnou situaci, která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.; tím NSS nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. srpna 2018 Daniela Zemanová předsedkyně senátu