10 As 7/2019

Rubrum

10 As 7/2019 - 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Z. Š., zastoupená Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou se sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti žalovanému: Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem Náměstí 3, Frýdlant nad Ostravicí, za účasti osoby zúčastněné na řízení: R. M., zastoupená Mgr. Bc. Kateřinou Šímovou, advokátkou se sídlem Stodolní 1293/3, Ostrava, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2018, čj. 25 A 67/2018-30, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného se žalobkyně u krajského soudu domáhala určení nezákonnosti kolaudačního souhlasu s užíváním stavby obslužné komunikace na p. č., k. ú. N. V. u F. n. O., ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. MUFO 39397/2016, který byl vydán k žádosti stavebníka (nyní osoba zúčastněná na řízení). Shora označeným rozsudkem krajský soud žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. 10 As 7/2019 II. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení

2. Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů, které podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Namítla, že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný. Dále uvedla, že krajský soud se nijak nevypořádal s jejím návrhem na provedení důkazu výslechem Ing. P., úřední osoby žalovaného, za účelem upřesnění vyjádření ze dne 14. 9. 2018 a zjištění, zda je dotčený kolaudační souhlas zákonný. V důsledku neprovedení navrhovaného důkazu krajský soud podle stěžovatelky věc nesprávně právně posoudil. Nadto bylo vyjádření stěžovatelky ze dne 27. 11. 2018, které krajskému soudu předložila u jednání konaného dne 28. 11. 2018, pouze „volně vloženo do spisu“ a nebylo označeno pořadovým číslem, což znamená, že se může ze spisu ztratit. Dalším pochybením je dle stěžovatelky skutečnost, že „neoddělitelnou součástí spisu“ nejsou ani důkazy přiložené k žalobě. Podle stěžovatelky krajský soud s důkazy přiloženými k žalobě vůbec nepracoval. Krajský soud v rozsudku neobjasnil, že kolaudační souhlas vydal Bc. O. Z., nikoliv Ing. P., která učinila vyjádření k žalobě. Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, že vycházel ze skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí, přestože měl vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Stěžovatelka navrhla, aby NSS rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem krajského soudu a navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.

4. Osoba zúčastněná na řízení se ztotožnila s posouzením krajského soudu a navrhla, aby NSS kasační stížnost zamítl, přiznal osobě zúčastněné na řízení náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti a zároveň změnil výrok III. napadeného rozsudku a přiznal osobě zúčastněné na řízení náklady řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných. Ty spatřuje v tom, že se pravidelně musí účastnit různých řízení vyvolaných stěžovatelkou, u nichž bez odborných znalostí nedokáže zhodnotit, do jaké míry skutečně mohou ovlivnit její právní postavení.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

5. Úvodem NSS konstatuje, že si je vědom toho, že rozšířenému senátu byla ve věci sp. zn. 6 As 211/2017 předložena k posouzení sporná otázka, zda by i nadále mělo platit, že kolaudační souhlas není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. s tím, že soudní ochrana proti němu je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s. Rozšířený senát o této otázce dosud nerozhodl. NSS však v této věci nepovažoval za nutné řízení přerušit a vyčkat rozhodnutí rozšířeného senátu podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s., neboť námitky stěžovatelky směřují především proti údajným procesním pochybením v řízení před krajským soudem. Nadto judikatura výslovně připouští jako obranu proti kolaudačnímu souhlasu žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. NSS zohlednil také zásadu hospodárnosti a právo stěžovatelky na vyřízení věci bez zbytečných průtahů. NSS tedy řízení o kasační stížnosti stěžovatelky nepřerušil a věc meritorně projednal; takový postup stěžovatelku v daném případě nemohl zkrátit na jejích právech. 10 As 7/2019 - 42 pokračování

6. Kasační stížnost není důvodná.

7. K námitce nepřezkoumatelnosti NSS konstatuje, že rozsudek krajského soudu neshledal nepřezkoumatelným, neboť je z něj zjevné, jak krajský soud ve věci rozhodl, o jaký skutkový stav své rozhodnutí opřel a jaký má právní názor na posouzení věci (k otázce přezkoumatelnosti srov. např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003- 75, ze dne 28. 8. 2007, čj. 6 Ads 87/2006-36, č. 1389/2007 Sb. NSS).

8. Stěžovatelka dále namítla, že krajský soud se nevypořádal s jejím návrhem na provedení důkazu výslechem Ing. P., nepracoval s důkazy přiloženými k žalobě, které nejsou součástí soudního spisu a její vyjádření ze dne 27. 11. 2018 pouze volně vložil do spisu.

9. NSS ze soudního spisu zjistil, že stěžovatelka k žalobě přiložila a navrhla k důkazu přípis Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 16. 5. 2018, výpis listu vlastnictví č. X, rozhodnutí ZKI v Opavě ze dne 22. 3. 2012 a sdělení Katastrálního úřadu Frýdek- Místek ze dne 27. 10. 2010. Podle přílohového obalu (č. l. 6 soudního spisu) byly přílohy stěžovatelce vráceny dne 17. 1. 2019. Ve věci se u krajského soudu konalo dne 28. 11. 2018 ústní jednání, o kterém byl sepsán protokol. Z něj plyne, že se jednání zúčastnila stěžovatelka a za žalovaného pověřená osoba Ing. P., která vyřizovala také vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 14. 9. 2018. Podle protokolu stěžovatelka přednesla „žalobu jako na čl. 1-3, 22 a v písemném vyjádření, které zakládá do spisu“. Následně účastníci řízení uvedli, že nemají další důkazní návrhy. Krajský soud poté vyhlásil usnesení, že dosud neprovedené důkazní návrhy se zamítají a dokazování se končí. Závěrem jednání byl vyhlášen rozsudek. V soudním spise je volně založeno (tj. neopatřeno číslem listu ani podacím razítkem) vyjádření stěžovatelky ze dne 27. 11. 2018, ve kterém navrhuje výslech Ing. P..

10. Z uvedených skutečností plyne, že není pravdou, že krajský soud se nijak nevypořádal a nepracoval s důkazními návrhy stěžovatelky. Krajský soud se jimi zabýval na ústním jednání konaném dne 28. 11. 2018. Ačkoliv tak výslovně neuvedl v protokolu o jednání ani v rozsudku, z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že provedení předložených důkazů považoval za nadbytečné. Přestože by výslovné konstatování nadbytečnosti provádění důkazů bylo vhodné a žádoucí, NSS neshledal v postupu krajského soudu takové pochybení, které by nutně muselo vést ke zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu k dalšímu řízení. Skutkový stav byl totiž pro účely projednání žaloby zjištěn zcela dostatečně (viz zejm. shrnutí v bodě 5. napadeného rozsudku).

11. Dále NSS uvádí, že postup soudu spočívající ve vrácení příloh žaloby žalobci je běžnou praxí, která není v rozporu s žádným právním ustanovením a nijak nezasahuje žalobcova práva. Žalobci (zde stěžovatelce) nic nebrání, aby v případě podání opravného prostředku příslušné přílohy opětovně přiložil.

12. Stěžovatelka nemohla být dotčena na svých právech ani tím, že krajský soud založil do spisu její vyjádření, které předložila u ústního jednání, aniž jej označil pořadovým 10 As 7/2019 číslem. Stěžovatelka jej totiž učinila „součástí“ řízení zejména tím, že jej přednesla u ústního jednání, jak plyne z protokolu o jednání. Vyjádření je v soudním spise založeno, z čehož plyne, že krajský soud i NSS jej při svém rozhodování měli k dispozici.

13. Žádné procesní vyústění nemůže mít ani výtka stěžovatelky, že krajský soud neobjasnil, proč je na kolaudačním souhlasu uvedena úřední osoba Bc. Z., zatímco vyjádření k žalobě podala úřední osoba Ing. P.. Z žádného právního ustanovení neplyne povinnost žalovaného, aby kolaudační souhlas a následné vyjádření k žalobě vyřizovala tatáž úřední osoba.

14. Z uvedeného je zřejmé, že kasační námitky stěžovatelky týkající se procesních pochybení krajského soudu nejsou důvodné.

15. K námitce stěžovatelky, že krajský soud měl vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu, NSS konstatuje následující. Ačkoliv krajský soud v bodě 6. napadeného rozsudku uvedl, že „vycházel se skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.)“, zjevně vycházel ze skutkového stavu, jenž tu byl v době tvrzeného zásahu, a který shrnul v bodě 5. napadeného rozsudku. V řízení před krajským soudem nevyplynulo, že by se takto zjištěný skutkový stav v průběhu času jakkoliv změnil a stěžovatelka takovou změnu ani netvrdila. Nadto krajský soud v rozsudku výslovně odkázal na § 87 odst. 1 s. ř. s., podle něhož soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. NSS uzavírá, že stěžovatelka nemohla být zkrácena na svých právech pouze tím, že krajský soud v rozsudku použil neúplnou citaci právního ustanovení. Ani tato zcela marginální skutečnost nemohla vést ke zrušení napadeného rozsudku.

IV. Závěr a náklady řízení

16. Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky není důvodná, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. in fine zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti úspěch neměla a žalovanému, který měl ve věci úspěch a měl by právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady s tímto řízením nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

18. O nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení NSS rozhodl v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. V daném řízení osoba zúčastněná na řízení neplnila žádné povinnosti, které by jí NSS uložil, a ačkoliv navrhla, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných, NSS takové důvody neshledal. Podle NSS totiž takovým důvodem nemůže být sama o sobě skutečnost, že osoba zúčastněná na řízení se musí účastnit množství blíže nespecifikovaných řízení iniciovaných stěžovatelkou. K návrhu osoby zúčastněné na řízení, aby NSS změnil výrok III. napadeného rozsudku a přiznal jí náklady řízení, NSS konstatuje, že takový návrh nelze podat v rámci vyjádření ke kasační stížnosti; ani případná kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení by nebyla přípustná (viz § 104 odst. 2 s. ř. s.). 10 As 7/2019 - 43 pokračování P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. dubna 2019 Ondřej Mrákota předseda senátu