10 Azs 112/2017

Rubrum

10 Azs 112/2017 - 42 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Daniely Zemanové v právní věci žalobce: H. S., zast. Mgr. Lilianou Křístkovou, advokátkou se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1785/3, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2015, čj. OAM-865/ZA-ZA02-P16-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, čj. 2 Az 2/2016-46, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Lilianě Křístkové, advokátce, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4114 Kč, která jí bude proplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 11. 2. 2015 neudělil žalovaný žalobkyni mezinárodní ochranu.

2. Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 2. 2017. K obavě žalobkyně z války uvedl, že na území Ukrajiny neprobíhá tzv. „totální konflikt“. Tamější ozbrojený konflikt je izolován na východ Ukrajiny, a zasahuje tak pouze 2 z 24 oblastí, na které je Ukrajina rozdělena. Bydlištěm žalobkyně bylo město K. v Zakarpatské oblasti, což je stabilní oblast pod kontrolou vlády.

3. Na humanitární azyl dle § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, není subjektivní nárok a lze jej udělit pouze v případě hodném zvláštního zřetele, který u žalobkyně není dán. Poskytnutí azylu nelze zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území České republiky. Zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu ani tuto jinou formu legalizace pobytu nevylučuje. 10 Azs 112/2017

4. Na žalobkyni se dle městského soudu nevztahuje ani doplňková ochrana dle § 14a zákona o azylu. Na Ukrajině byl zrušen trest smrti, stejně tak žalobkyni nehrozí nelidské či ponižující zacházení. Žalobkyně nebyla ani ohrožena na životě nebo lidské důstojnosti z důvodu probíhajícího konfliktu, neboť její předchozí bydliště bylo na západě Ukrajiny, zatímco boje probíhaly ve východní části.

5. Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Namítala, že městský soud se nezabýval tím, zda žalovaný ve správním řízení vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci. Stěžovatelka opustila Ukrajinu z důvodu válečného konfliktu a má obavy o svůj život. Tato tíživá situace je důvodem pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. Možnost vnitřní ochrany byla a je komplikovaná a není vhodným řešením stěžovatelčiny situace.

6. Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS).

7. Kasační stížnost je nepřijatelná.

8. Stěžovatelka výslovně neuvedla, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost její kasační stížnosti. Pouze namítá vady řízení před správním orgánem i před soudem (nedostatečně zjištěný skutkový stav a nepřezkoumatelnost) a nesprávné právní posouzení věci.

9. Nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu by zakládala přijatelnost kasační stížnosti, pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS neshledal. Městský soud se podrobně věnoval zjištěním žalovaného i tvrzením stěžovatelky.

10. NSS se současnou bezpečnostní situací na Ukrajině zabýval již několikrát. Dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. totální konflikt, jenž by dosahoval takové intenzity, že by byl každý civilista na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Jedná se o konflikt izolovaný pouze ve východní části Ukrajiny, jehož intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá (např. rozsudek ze dne 18. 3. 2015, čj. 3 Azs 237/2014- 25, a usnesení ze dne 18. 9. 2015, čj. 2 Azs 194/2015-28). Stěžovatelka pochází ze Zakarpatské oblasti na západě země a nic nenasvědčuje tomu, že by byla jako civilistka vystavena reálnému nebezpečí vážné újmy v důsledku konfliktu v Luhanské a Doněcké oblasti. Tvrzení, že možnost vnitřní ochrany je a byla komplikovaná, stěžovatelka nijak neupřesnila.

11. Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS tak poskytují dostatečnou odpověď na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. 10 Azs 112/2017 - 43 pokračování I. Závěr a náklady řízení

12. Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, a NSS ji proto odmítl podle § 104a s. ř. s.

13. Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

14. Nejvyšší správní soud dále ustanovené zástupkyni přiznal odměnu za zastupování (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Jde o odměnu za jeden úkon právní služby (kasační stížnost) v částce 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem tedy 3 400 Kč. Ustanovená zástupkyně je plátkyní daně z přidané hodnoty, a proto se částka zvyšuje o příslušnou sazbu této daně, celkem tedy na 4114 Kč. Přiznaná odměna bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. srpna 2017 Zdeněk Kühn předseda senátu