10 Azs 114/2026

Rubrum

10 Azs 114/2026 - 36 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: B. B., zastoupen advokátkou JUDr. Annou Pavlíkovou, Varšavská 714/38, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2026, čj. OAM-1117/BA-BA01-LE24-2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2026, čj. 36 Az 2/2026-32, takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu). Žádost podal z důvodu strachu z pronásledování pro své politické názory, kvůli odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za podporu hnutí Ennahda ve volbách konaných v roce 2022, pro problémy s tuniskou policií, která po žalobci vyžadovala úplatky, a ze strachu ze strýce, který žalobce pod hrozbou smrti nutil ke sňatku s jeho dcerou. Žalovaný žádosti o mezinárodní ochranu nevyhověl. Městský soud v Praze však rozhodnutí co do zamítnutí žádosti o doplňkovou ochranu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Ve zbývající části žalobu zamítl.

2. Žalobce (stěžovatel) napadl výrok II rozsudku městského soudu kasační stížností, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku podle § 107 s. ř. s. Tvrdí, že mu v zemi původu hrozí újma ze strany jeho strýce, který mu vyhrožoval smrtí, neožení-li se s jeho dcerou. Po odmítnutí tohoto sňatku byl opakovaně vystaven pohrůžkám ublížení na zdraví a následně byl rovněž napaden. Stěžovatel dále namítá, že se nemůže obrátit na policejní orgány, neboť jeho strýc má u policejních složek známé a současně disponuje prostředky k jejich ovlivnění. Na policii se nemůže obrátit ani proto, že se s ní v minulosti dostal do konfliktu, když při obchodování na tržišti nezaplatil úplatky, které po něm požadovala.

3. Stěžovatel dále uvádí, že má strach z pronásledování z důvodu zhoršené politické situace a pro dlouhodobé pronásledování opozičních protestů, kdy např. v březnu 2026 bylo potvrzeno rozhodnutí o odnětí svobody opoziční političky Abir Moussi, která byla odsouzena za pokojné protesty proti současné vládní garnituře. Odsouzeno bylo dalších 21 osob, a to včetně vůdčích postav hnutí Ennahda, k trestům odnětí svobody v délce 12 až 35 let. Jejich obvinění přitom byla pouze obecná a zahrnovala vágně popsaný zločin terorismu či zločiny proti státní bezpečnosti. Stěžovatel uvádí, že i jemu byl v Tunisu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v době trvání půl roku za volbu opozičního hnutí Ennahda, přičemž v případě nuceného vycestování mu hrozí jeho výkon. Stěžovateli tedy 10 Azs 114/2026 v zemi původu hrozí pronásledování za vyjádření politického názoru, resp. je již v zemi původu pronásledován, neboť mu byl v důsledku podpory opozičního hnutí uložen trest odnětí svobody.

4. Nejvyšší správní soud připomíná, že dne 12. 6. 2026 nabyl účinnosti zákon č. 314/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterým se změnila úprava odkladného účinku kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany. Podle § 33m zákona o azylu má podání kasační stížnosti odkladný účinek, jde-li o rozhodnutí o: a) odnětí azylu nebo doplňkové ochrany; nebo b) neprodloužení azylu nebo doplňkové ochrany.

5. V obecné rovině též platí, že podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Nejvyšší správní soud konstatuje, že přiznání odkladného účinku představuje výjimku ze zákonem stanoveného pravidla, že podání kasační stížnosti odkladný účinek nemá, a k jeho přiznání tedy musí nastat mimořádné okolnosti, které jej odůvodňují. Soud jím totiž ještě před meritorním rozhodnutím prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, jež je potřeba považovat za zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno (usnesení NSS ze dne 22. 12. 2003, čj. 7 A 115/2002-67, č. 760/2006 Sb. NSS). Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy (usnesení NSS ze dne 16. 7. 2018, čj. 7 As 225/2018-95).

7. Má-li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, stěžovatel musí tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na účinky rozhodnutí utrpěl. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická, neboť přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad obecným požadavkem právní jistoty opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci.

8. Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku tvrdil různé okolnosti, které by mu údajně hrozily při návratu do země původu, a právě v nich spatřoval důvod pro přiznání odkladného účinku. Ve skutečnosti však stěžovateli v současné chvíli nehrozí vycestování do země původu. Nyní napadeným rozsudkem městského soudu bylo totiž zrušeno rozhodnutí žalovaného co do zamítnutí žádosti o udělení doplňkové ochrany podle § 14a a 14b zákona o azylu a stěžovatel je tak oprávněn pobývat na území ČR jako žadatel o mezinárodní ochranu (viz § 3d odst. 1 zákona o azylu). Obavy, že by stěžovatel mohl toto oprávnění setrvat na území České republiky po celou dobu řízení pozbýt v důsledku porušení některé svojí procesní povinnosti (např. nedostavením se k případnému doplňujícímu pohovoru), považuje zdejší soud jednak za hypotetické, a navíc je v možnostech a především zájmu samotného stěžovatele, aby jim předešel právě tím, že bude skutečně spolupracovat tak, aby jím naznačená situace nenastala. 10 Azs 114/2026 - 37 pokračování

9. Pro úplnost Nejvyšší správní soud podotýká, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. srpna 2026 Vojtěch Šimíček předseda senátu