10 Azs 122/2016

Rubrum

10 Azs 122/2016 - 34 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Petra Mikeše v právní věci žalobkyně: M. O., zast. Mgr. Vítem Biolkem, MBA, advokátem se sídlem Bohuslava Martinů 1038, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2015, čj. OAM-250/LE- BE02-K03-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2016, čj. 32 Az 19/2015-51, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobkyně Mgr. Vítu Biolkovi, MBA, advokátovi, s e p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 4114 Kč, která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně, státní příslušnice Nigerijské federativní republiky, podala dne 14. 11. 2014 v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany. Během navazujících pohovorů mj. uvedla, že se hlásí ke kmeni Agbo; narodila se ve stejnojmenné vesnici, ale její rodina žila ve městě Jos. Tam přicházeli ozbrojenci ze skupiny Boko Haram. Do školy přestala chodit právě kvůli problémům s těmito ozbrojenci. Pak pracovala v zemědělství. Její matka zemřela v květnu 2013 při bombovém útoku v Abuji. Otec působil v Jos jako pastor církve Pentakosta. V průběhu roku 2013 ho při jednom z útoků na křesťany zabili. Členové Boko Haram žalobkyni znásilnili v městě Jos, pak i v Agbo. Pachatelé ji řekli, že ji zabijí, pokud by znásilnění někomu nahlásila. O znásilnění proto nikomu nic neřekla. Na farmě v Agbo žalobkyni oslovil neznámý muž jménem J., který jí pod podmínkou uzavření sňatku nabídl pomoc. Vyfotil si ji a pak s ním odjela na letiště. Žalobkyně se obává, že by ji po návratu do vlasti ozbrojenci zabili, protože vědí, že uprchla a že mluvila o tom, co se jí stalo. Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví žalobkyni mezinárodní ochranu neudělil.

2. Žalobkyně podala žalobu, kterou krajský soud výše označeným rozsudkem zamítl. 10 Azs 122/2016

3. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s. Především má za to, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný. Krajský soud se prý neúplně a nesprávně vypořádal s jí tvrzenými skutečnostmi, neboť uvedl, že nesplňuje podmínky pro přiznání doplňkové ochrany. Závěr o tom, že jí po návratu do vlasti nehrozí nebezpečí vážné újmy, není dostatečně odůvodněný, to navíc za situace, kdy není jisté, zda vliv Boko Haram nebude dále nabírat na intenzitě. V květnu 2014 ostatně i Rada bezpečnosti OSN toto hnutí zařadila na seznam teroristických organizací a v březnu 2015 se tito teroristé přihlásili k Islamskému státu, jehož vedení slíbili poslušnost.

4. Ve věcech mezinárodní ochrany se Nejvyšší správní soud po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (k tomu blíže viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006- 39, č. 933/2006 Sb. NSS).

5. Podaná kasační stížnost svým významem její zájmy nepřesahuje.

6. K namítané nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku lze odkázat např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS, nebo ze dne 1. 6. 2005, čj. 2 Azs 391/2004-62. Krajský soud požadavkům této judikatury dostál, přehledně popsal rozhodný skutkový stav a srozumitelně vysvětlil, proč žalovaný při posuzování žádosti o mezinárodní ochranu nepochybil. Přitom se dostatečně věnoval stěžovatelkou namítané situaci v Nigérii a zhodnotil aktuální rizika plynoucí z působení teroristické skupiny Boko Haram.

7. Nepřezkoumatelný není ani závěr o účelovosti podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Po tom, co krajský soud přezkoumal rozhodnutí žalovaného a řádně vypořádal veškeré žalobní body, pouze na konci odůvodnění rozsudku vyjádřil přesvědčení, že stěžovatelka o mezinárodní ochranu požádala „zcela účelově“. K tomu jej zřejmě vedla skutečnost, že stěžovatelka žádost nepodala bezprostředně po příletu do České republiky, ale až po jejím navrácení ze Spolkové republiky Německo a bezprostředně po tom, co jí bylo vydáno rozhodnutí o zajištění za účelem vyhoštění (č. l. 3 – 8 správního spisu). V tomto směru tedy plně dostačuje odkaz krajského soudu na rozsudek zdejšího soudu ze dne 10. 2. 2006, čj. 4 Azs 129/2005-54.

8. Nelze přisvědčit ani obecné námitce, že napadené rozhodnutí není ve vztahu k neudělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu dostatečně podložené, a že žalovaný překročil meze správního uvážení a porušil zásady, na nichž stojí správní řízení. Žalovaný při dvou pohovorech (ve dnech 19. 1. 2015 a 27. 3. 2015) zjistil od stěžovatelky dostatek informací o příčinách jejího odchodu z Nigérie a důvodech žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Také si opatřil řadu aktuálních podkladů o zemi původu (zejména viz zprávu Accord ze dne 6. 9. 2012 „Nigérie: Boko Haram“; zprávu Ministerstva zahraničí USA ze dne 27. 2. 2014 „Nigerie: Zpráva o dodržování lidských práv za rok 2013“; informaci Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 16. 4. 2014 „Nigerie: Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, 10 Azs 122/2016 - 35 pokračování Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí“; zprávu CRS pro Kongres USA ze dne 20. 5. 2014 „Nigerijská Boko Haram: Často kladené otázky“; zprávu Freedom House ze dne 28. 1. 2015 „Svoboda ve světě 2015 - Nigérie“; výroční zprávu Amnesty International 2014/2015 ze dne 25. 2. 2015 „Nigérie“; a konečně zprávu z Infobanky ČTK „Nigérie“ aktuální k 16. 3. 2015). Žalovaný přitom zcela respektoval minimální požadavky na práci s těmito podklady (srov. rozsudky ze dne 31. 7. 2008, čj. 5 Azs 55/2008-71, nebo také ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 Azs 105/2008-81, č. 1825/2009 Sb. NSS, bod 16). Nikdy nebylo zpochybněno, že hnutí Boko Haram je islamistickou teroristickou organizací. Její vliv je však v důsledku operací státních orgánů roztříštěn a geograficky izolován na severovýchodě země (shodně z nedávné doby např. usnesení NSS ze dne 14. 3. 2016, čj. 2 Azs 302/2015-49, bod 18).

9. Stěžovatelku nepronásledovaly státní orgány, ale ozbrojená teroristická skupina, kterou nigerijské státní orgány rozhodně nepodporují, ale cíleně potírají (srov. rozsudky NSS ze dne 19. 2. 2004, čj. 7 Azs 38/2003-37, nebo též ze dne 10. 9. 2015, čj. 2 Azs 189/2015-22, bod 16 a násl.). Stěžovatelka se s žádostí o pomoc neobrátila ani na státní orgány, ačkoliv tak učinit mohla a měla (viz rozsudky NSS ze dne 27. 6. 2005, čj. 4 Azs 395/2004-68; a ze dne 28. 2. 2007, čj. 4 Azs 146/2006-100). Přitom tuto skutečnost nelze omluvit pouhou nedůvěrou stěžovatelky v státní orgány, či jejím strachem (viz rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2004, čj. 5 Azs 7/2004-37). Nevyužila ani možnost přesídlení do jiné, bezpečné části země, v níž teroristé neoperují (k tomu obecně rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2008, čj. 4 Azs 99/2007-93, č. 1551/2008 Sb. NSS; ve vztahu k nigerijským křesťanům pronásledovaným Boko Haram cit. rozsudek čj. 2 Azs 189/2015-22 a cit. usnesení čj. 2 Azs 302/2015-49).

10. Zdejší soud tudíž neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou, ani těch, které jsou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikaturnímu odklonu. Nejvyšší správní soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva. Proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.

12. Stěžovatelce byl usnesením krajského soudu ustanoven advokát Mgr. Vít Biolek, MBA. Podle § 35 odst. 8 poslední věty s. ř. s. platí, že zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 3400 Kč [jeden úkon právní služby po 3100 Kč dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) téže vyhlášky (návrh ve věci samé - kasační stížnost), a jeden režijní paušál po 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky]. Zástupce stěžovatelky je plátcem DPH (potvrzení na č. l. 22 spisu NSS). Zdejší soud proto zvýšil částku odměny o 21 %, odpovídající částce 714 10 Azs 122/2016 Kč. Celková částka 4114 Kč bude k rukám zástupce stěžovatelky vyplacena z účtu NSS do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. srpna 2016 Zdeněk Kühn předseda senátu