10 Azs 128/2018

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně: A. S., zast. Mgr. Ludvíkem Novotným, advokátem se sídlem Václavské náměstí 76, Letohrad, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 4. 2018, čj. 52 A 72/2017-51, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Žalobkyně požádala Ministerstvo vnitra o vydání povolení k přechodnému pobytu podle § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Ministerstvo její žádost zamítlo, proto podala odvolání k žalované, která však rozhodnutí ministerstva potvrdila a odvolání zamítla. Žalobkyně podala žalobu ke krajskému soudu, který jí vyhověl rozsudkem uvedeným v záhlaví – zrušil rozhodnutí žalované a vrátil jí věc k dalšímu řízení.

2. Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, ve které současně žádala o přiznání odkladného účinku. Odůvodnila jej tím, že jí krajský soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 800 Kč. Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, nadto stěžovatelka již náhradu nákladů řízení žalobkyni uhradila k rukám jejího zástupce dne 23. 4. 2018.

3. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., který se přiměřeně užije i v řízení o kasační stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že v jejím případě nejsou tyto podmínky naplněny.

4. NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatelka uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Jak již NSS mnohokrát uvedl, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem (viz např. usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, čj. 10 Ads 313/2016-27, bod 6). NSS přizná odkladný účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná. Tvrzení stěžovatelky, že by jí zaplacením nákladů řízení vznikla nepoměrně větší újma než třetím osobám, je obecné a nevypovídá nic o tom, v čem konkrétně má tato újma spočívat. NSS se domnívá, že uhrazení částky 10 800 Kč nemůže pro stěžovatelku v postavení správního orgánu představovat natolik zásadní zásah, že by mohl odůvodnit přiznání odkladného účinku.

5. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neprokázala existenci nepoměrně větší újmy, NSS se již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným zájmem (srov. bod [3]).

6. NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. května 2018 Zdeněk Kühn předseda senátu