10 Azs 167/2017

Rubrum

10 Azs 167/2017 - 39 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: O. K., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2015, čj. MV-125024- 6/SO-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, čj. 3 A 136/2015-34, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

II. Žalobci s e u k l á d á zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Žalobce podal k Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky, žádost o udělení povolení k trvalému pobytu podle § 67 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Ministerstvo jeho žádost zamítlo, stejně tak žalovaná zamítla žalobcovo odvolání. Žalobu proti rozhodnutí žalované pak zamítl Městský soud v Praze rozsudkem uvedeným v záhlaví.

2. Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, k níž připojil i žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Dle stěžovatele je pochybení žalované zřejmé a nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by znamenalo, že by v brzké době musel vycestovat. Na území České republiky má stěžovatel silné rodinné zázemí (jeho žena i dcera mají povolení k trvalému pobytu), nucené vycestování by tak pro něj znamenalo přerušení sociálních i rodinných vazeb, což by byl nepřiměřený zásah do jeho práva na soukromý a rodinný život, který garantuje Listina základních práv a svobod a jiné mezinárodní dokumenty. Nadto se stěžovatel obává návratu na Ukrajinu kvůli pravděpodobnému pronásledování spojenému s ohrožením života a zdraví. 10 Azs 167/2017

3. Stěžovatel nemá na Ukrajině funkční zázemí ani žádný majetek. Byl by tak nucen do doby vyřízení nové žádosti o pobyt nebo do skončení řízení o žalobě vést obtížný život a vynaložit nemalé finanční prostředky na vycestování i na pobyt na Ukrajině. Dále stěžovatel upozorňuje na své právo na spravedlivý proces a v souvislosti se svými tvrzeními odkazuje převážně na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a rozsáhle z něj cituje.

4. Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, stěžovateli by vznikla nepoměrně větší újma, než která by vznikla jiným osobám jeho setrváním na území.

5. Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí a navrhuje, aby jej NSS kasační stížnosti nepřiznal.

6. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

7. Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. nejsou naplněny. Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka ze zákonného pravidla v § 107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá, že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí odloženy.

8. Soud s ohledem na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku ke svému rozhodnutí vždy potřebuje znát konkrétní individuální skutečnosti, pro které stěžovatel o odkladný účinek žádá. Tvrzení stěžovatele o „nepřiměřeném zásahu do rodinného a soukromého života“ nemůže bez dalšího obstát jako důvod pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel ve skutečnosti neuvádí, v čem by spočívala nepoměrně větší újma na jeho straně či na straně jeho dcery a manželky, např. tím, že by tvrdil a doložil jejich citovou, finanční nebo jinou závislost na jeho péči apod. To, že případný nucený odjezd cizince, kterému nebylo uděleno či prodlouženo povolení k pobytu, se dotkne jeho rodinného života, není „nepoměrně větší újmou“, ale spíše běžným důsledkem jakéhokoli takového rozhodnutí. Totéž platí pro vynaložení finančních nákladů v souvislosti s případným vycestováním.

9. Sice obsáhle, ale podobně obecně stěžovatel formuloval i případné komplikace hájení svých práv v soudním řízení.

10. NSS si je vědom své judikatury (usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011- 100, a na něj navazující usnesení ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25, č. 3169/2015 10 Azs 167/2017 - 40 pokračování Sb. NSS), která v případě cizinců spíše tíhne k tomu, aby byly odkladné účinky kasačním stížnostem přiznávány (za podmínek tam specifikovaných). Přesto NSS nepovažuje v této věci podmínky pro přiznání odkladného účinku za splněné, neboť stěžovatel neuvedl, v čem konkrétně by utrpěl nepoměrně větší újmu než třetí osoby v případě, že by odkladný účinek nebyl přiznán. Pokud by NSS uznal za dostačující pro přiznání odkladného účinku obecná tvrzení, která vznáší stěžovatel v této věci, popřel by tím výjimečnou povahu institutu odkladného účinku; rozhodování o odkladném účinku by se tak stalo pouhou formalitou. To zjevně nebylo záměrem zákonodárce.

11. Pouze na okraj NSS uvádí, že pokud ministerstvo zamítlo stěžovatelovu žádost o udělení povolení k trvalému pobytu, nutně to neznamená, že stěžovatel bude muset vycestovat z území České republiky. Jak ve svém vyjádření k přiznání odkladného účinku uvedla žalovaná, zákaz pobytu stěžovateli vystaven nebyl, a stěžovatel tak může požádat o udělení povolení k pobytu nižšího standardu.

12. Rozhodnutím o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

13. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků. V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej Nejvyššímu správnímu soudu. Kolkové známky neznehodnocujte. V Brně dne 28. června 2017 Daniela Zemanová předsedkyně senátu 10 Azs 167/2017 10 Azs 167/2017 - 41 pokračování Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek: