10 Azs 18/2021

Rubrum

10 Azs 18/2021 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: L. R., zastoupeného JUDr. Petrem Adámkem, advokátem se sídlem Jeseniova 837/10, Praha 3, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2020, čj. CPR-26426-3/ČJ-2020-930310-V242, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2021, čj. 2 A 72/2020-29 takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce byl dne 4. 7. 2020 zkontrolován hlídkou cizinecké policie v Praze na ulici Michelské. Jelikož nejprve nepředložil žádný doklad své totožnosti, cizinecká policie ho zajistila. Žalobce předložil policii cestovní doklad až během eskorty. Policie z něj zjistila, že žalobce, občan Moldavské republiky, přicestoval do České republiky dne 13. 9. 2019 bez víza jako držitel biometrického pasu. Vycestovat měl do 11. 12. 2019. Policie proto zahájila s žalobcem správní řízení ve věci správního vyhoštění a provedla jeho výslech za přítomnosti tlumočnice v ruském jazyce.

2. Dne 4. 7. 2020 uložila cizinecká policie žalobci správní vyhoštění a zákaz vstupu na území členských států Evropské unie na dobu osmnácti měsíců [mj. podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR], protože zde 10 Azs 18/2021 pobýval od 12. 12. 2019 do 4. 7. 2020 bez oprávnění k pobytu. Žalobcovo odvolání zamítla žalovaná rozhodnutím uvedeným v záhlaví.

3. Žalobce neuspěl ani se svou žalobou, kterou podal ke Krajskému soudu v Praze.

4. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítá v ní, že s ním nebylo vedeno správní řízení v jazyce rumunském nebo moldavském, ale v jazyce ruském, kterému však vzhledem k odbornosti ruského textu neporozuměl, a nebyl proto schopen vyjádřit se ke všem skutečnostem.

5. Krajský soud se dále podle stěžovatele dostatečně nezabýval námitkou, že správní vyhoštění a s ním spojený zákaz vstupu na území členských států Evropské unie nepřiměřeně omezí stěžovatele v dalším osobním životě kvůli těsnému spojení Moldavské republiky a Rumunska. Otázka sloučení těchto dvou států je nyní politicky velice aktuální.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí kasační stížnosti.

7. Kasační stížnost není důvodná.

8. První okruh stěžovatelových námitek se týká tlumočení do jazyka ruského. Stěžovatel je uplatňoval již v odvolání i v žalobě a NSS souhlasí s tím, jak se s nimi vypořádal krajský soud v bodech 23 až 29 napadeného rozsudku a stěžovatele na ně v podrobnostech odkazuje. NSS k nim dále uvádí následující.

9. NSS setrvale judikuje, že účastníku řízení lze ustanovit tlumočníka i do jiného jazyka než do jeho mateřštiny (srov. kromě rozsudků, které citoval městský soud, též rozsudky ze dne 27. 1. 2004, čj. 6 A 17/2000-54, č. 341/2004 Sb. NSS; ze dne 23. 3. 2005, čj. 4 Azs 307/2004-63, č. 1511/2008 Sb. NSS; a dále např. ze dne 18. 12. 2018, čj. 2 Azs 340/2017-79). Stěžovatel po dobu správního řízení až do odvolání proti rozhodnutí o vyhoštění netvrdil, že by čemukoli nerozuměl, naopak. Stěžovatel výslovně souhlasil s ustanovením tlumočnice do jazyka ruského a do protokolu o výslechu uvedl, že tlumočnici „dokonale rozumí“. Obsah protokolu nesvědčí o tom, že by stěžovatel čemukoli nerozuměl, na otázky odpovídal přiléhavě. Všechny strany protokolu podepsal, na konci výslechu nežádal nic doplnit a protokol jako „správný a úplný“ podepsal. Pozdější tvrzení, že poučení, otázkám ani textu protokolu plně nerozuměl a že protokol o výslechu byl psán podle diktátu tlumočnice a není jeho autentickou výpovědí, tedy nepůsobí přesvědčivě. Především však stěžovatel v odvolání, v žalobě ani v kasační stížnosti neuvádí, jak konkrétně se jeho neznalost ruského jazyka negativně projevila na jeho právech (s výjimkou tvrzení, že si kvůli tomu nezvolil k výslechu advokáta). Stěžovatelova tvrzení o tom, že v ruském jazyce nebyl schopen se k celé věci podrobněji vyjádřit a uvést všechny důvody spojené s jeho neoprávněným pobytem na území, znevěrohodňuje také fakt, že stěžovatel ani později žádná konkrétní nedorozumění způsobená jazykovou bariérou ani nové důvody nejmenoval, ačkoli k tomu měl prostor.

10. Stěžovatelova námitka, že správní řízení s ním bylo vedeno v ruském jazyce, jemuž dostatečně nerozuměl, je tedy nedůvodná. 10 Azs 18/2021 - 35 pokračování

11. NSS nepřisvědčil ani stěžovatelovým námitkám o tom, že zákaz vstupu do zemí Evropské unie by ho s ohledem na těsné svazky mezi Moldávií a Rumunskem postavil do velmi složité rodinné a ekonomické situace. Tato tvrzení jsou obecná a neurčitá. Stěžovatel naproti nim do protokolu o výslechu ke své situaci konkrétně uvedl, že v České republice nebo v Evropské unii nemá žádné příbuzné. Do Česka jezdí často za prací, celý život však žije v Moldávii ve svém domě a se svou rodinou, k níž se chce vrátit. V Evropské unii podle svých slov nikoho nemá a nic ho tu nedrží. Úvahy o tom, co by se stalo, kdyby se Moldávie připojila k Rumunsku, a jaké by bylo postavení osob, kterým byl na určitou dobu zakázán vstup na území členských států Evropské unie, jsou velmi předčasné a pro tuto věc právně nepodstatné.

12. Stěžovatel se svými námitkami neuspěl, NSS proto kasační stížnost zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch; žalované nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. července 2021 Zdeněk Kühn předseda senátu