10 Azs 191/2017

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: T. T. T., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, ve věci ochrany před nečinností správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 6. 2017, čj. 15 A 130/2017-30, takto:

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 6. 2017, čj. 15 A 130/2017-30, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 5. 2. 2016 na zastupitelském úřadu v Hanoji žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. Dne 29. 9. 2016 podala žalobkyně u Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o opatření proti nečinnosti Ministerstva vnitra. Dne 31. 10. 2017 pak žalobkyně podala k Městskému soudu v Praze žalobu proti nečinnosti ministerstva. Městský soud žalobu postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Dne 29. 5. 2017 vzala žalobkyně žalobu zpět pro pozdější chování ministerstva, které jí dlouhodobý pobyt povolilo. Krajský soud zastavil řízení o žalobě usnesením ze dne 12. 6. 2017 a podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Za žalovanou označil komisi, a jí tak uložil i povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.

2. Komise (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.

3. Stěžovatelka má za to, že krajský soud nesprávně určil pasivní legitimaci, neboť žalovaným mělo být podle § 79 odst. 2 s. ř. s. ministerstvo. Stěžovatelka vydala dne 25. 10. 2016 opatření proti nečinnosti, kterým přikázala ministerstvu, aby do 270 dnů po odpadnutí překážky řízení rozhodlo ve věci žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu. Stěžovatelka dodala, že u ní nikdy neproběhlo odvolací řízení ve věci této žádosti. Opatření proti nečinnosti bylo jediným úkonem, který stěžovatelka ve věci žalobkyně učinila. Nadto se stěžovatelkou krajský soud v řízení vůbec nejednal.

4. Žalobkyně se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

5. Kasační stížnost je důvodná.

6. Krajský soud označil v napadeném usnesení jako žalovanou stranu právě stěžovatelku, ačkoli žaloba mířila proti ministerstvu. Stěžovatelka správně poznamenala, že orgánem příslušným k rozhodování o povolení k dlouhodobému pobytu je v této věci ministerstvo [§ 165 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR]. Ze soudního spisu je také zřejmé, že po celou dobu řízení označuje žalobkyně za žalovaného ministerstvo (v žalobě, ve zpětvzetí žaloby), stejně tak učinil i městský soud v usnesení o postoupení věci. Pouze v napadeném usnesení o zastavení řízení je za žalovanou označena stěžovatelka. Ze soudního spisu také vyplývá, že krajský soud v průběhu řízení se stěžovatelkou nejednal (nebylo to třeba), pouze jí zaslal napadené usnesení.

7. Podle § 79 odst. 2 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který je dle žalobního tvrzení povinen vydat rozhodnutí. Jak vyplývá ze správního spisu, stěžovatelka učinila vůči ministerstvu opatření proti nečinnosti a nebyla již povinna učinit v tomto řízení žádný jiný úkon (odvolací řízení neproběhlo, neboť ministerstvo udělilo žalobkyni povolení k dlouhodobému pobytu – tedy vydalo rozhodnutí). Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem je ve věci žalobkyně opravdu pasivně legitimováno ministerstvo, a jemu – nikoli komisi – měl soud uložit povinnost k náhradě nákladů řízení. NSS souhlasí se stěžovatelkou, že je nutné rozlišovat mezi ministerstvem a komisí, která je nadřízeným správním orgánem ministerstva (viz usnesení rozšířeného senátu zde dne 5. 5. 2015, čj. Nad 288/2014-58, č. 3257/2015 Sb. NSS, body [33] - [37]). I krajský soud si je tohoto rozlišení nepochybně vědom, zřejmě omylem však označil za žalovaný správní orgán stěžovatelku. Je proto třeba, aby tuto vadu napravil.

8. Z uvedených důvodů NSS zrušil napadené usnesení a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V něm bude soud vázán vysloveným právním názorem NSS (§ 110 odst. 4 s. ř. s.); tj. jako s žalovaným bude jednat s tím orgánem, který podle žalobního tvrzení je povinen vydat rozhodnutí (§ 79 odst. 2 s. ř. s.), tedy s Ministerstvem vnitra.

9. Krajský soud v novém rozhodnutí rovněž rozhodne o nákladech řízení o této kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 věta první s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. listopadu 2017 Daniela Zemanová předsedkyně senátu