10 Azs 194/2020

Rubrum

10 Azs 194/2020 - 23 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Zuzany Břízové v právní věci žalobce: I. Y., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/6, Praha 3 – Žižkov, proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2018, čj. CPR-5074-5/ČJ-2018-930310- V230, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 5. 2020, čj. 17 A 41/2020-19, takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, rozhodla dne 9. 1. 2018 o správním vyhoštění žalobce; žalovaná následně rozhodnutím uvedeným v záhlaví zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí o správním vyhoštění. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou u Krajského soudu v Plzni, kterou krajský soud zamítl.

2. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdí, že v rámci soudního přezkumu rozhodnutí o správním vyhoštění by mu mělo být umožněno setrvat na území ČR po dobu řízení o kasační stížnosti; v opačném případě by nemohl osobně hájit svá práva v tomto řízení, nemohl by být v tak častém kontaktu se zástupcem jako nyní a aktivně se podílet na řízení. Stěžovatel žádost dále odůvodňuje tím, že ČR je „středem jeho soukromého života“ a nepřiznání odkladného účinku by zasáhlo do možnosti dále vést rodinný život s „dlouholetou partnerkou“ stěžovatele, občankou ČR, se kterou zde dle svého tvrzení žije.

3. Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí; dle žalované by přiznání odkladného účinku vedlo jen k další bezdůvodné legalizaci pobytu stěžovatele na území ČR a mohlo by omezit účinnost správního vyhoštění. 10 Azs 194/2020

4. Jak nedávno uvedl rozšířený senát NSS, „[o]becně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, bod 61). Zájem na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti sice může k přiznání odkladného účinku vést, ale obvykle jen ve spojení s dalšími důvody (například rodinným nebo soukromým životem stěžovatele) nebo v návaznosti na individuální okolnosti a specifika soudního řízení v dané věci. Tyto individuální okolnosti by však měly jasně a konkrétně plynout ze stěžovatelem osvědčených tvrzení (srov. tamtéž, bod 59).

5. Stěžovatel na omezení spojená s nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odkazuje jen obecně a nevznáší žádné konkrétní argumenty týkající se tohoto řízení, které by měly hovořit pro jeho přiznání. Právní názor, na který odkazuje stěžovatel, je výše citovaným rozhodnutím rozšířeného senátu již překonán.

6. Stejně tak NSS nevidí důvod pro přiznání odkladného účinku v tvrzeních o omezení stěžovatelova rodinného života. Stěžovatel se opět omezuje jen na obecná tvrzení o tom, že jeho vyhoštění bude „velmi zásadním zásahem“ do jeho soužití s partnerkou (dle rozhodnutí krajského soudu se navíc jedná nanejvýš o přátelský vztah s jeho bývalou manželkou), blíže k tomu však nic nedodává ani své tvrzení neosvědčuje.

7. Jelikož nedošlo ke splnění zákonných předpokladů, NSS kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. července 2020 Zdeněk Kühn předseda senátu