10 Azs 20/2026

Rubrum

10 Azs 20/2026 - 34 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: T. T. T., zastoupený advokátem Mgr. Petrem Škopkem, Dukelských hrdinů 59, Rakovník, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2025, čj. OAM-129/ZA-ZA11-HA13-2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 1. 2026, čj. 75 Az 3/2025-35, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Dne 31. 1. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu), protože se obává pronásledování v zemi původu z důvodu účasti na jedné z demonstrací proti zahraniční společnosti, a dále za účelem výdělečné činnosti a splácení dluhů ve Vietnamské socialistické republice. Žalovaný však žalobci nevyhověl, pročež žalobce podal proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterou krajský soud nyní napadeným rozsudkem zamítl.

2. Žalobce (stěžovatel) se proti rozsudku krajského soudu brání kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy pro nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

3. Stěžovatel namítá, že krajský soud nesprávně posoudil existenci důvodů pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu, neboť se dostatečně nezabýval možným pronásledováním stěžovatele kvůli jeho účasti na demonstraci proti zahraniční společnosti Formosa Plastics Group. Z judikatury NSS se totiž podává, že i ojedinělou účast občana na protivládní demonstraci, kterou následuje represivní odezva státní administrativy vykazující zjevnou nepřiměřenost a nepochopitelnou tvrdost, je třeba pečlivě hodnotit s ohledem na 10 Azs 20/2026 další skutečnosti. Stěžovatel tvrdí, že se účastnil jedné z několika demonstrací, které byly na vietnamské poměry výjimečného rozsahu (viz Informace Amnesty International ze dne 20. 2. 2017), a že tyto demonstrace následovala nepřiměřená reakce bezpečnostních složek (Informace Human Rights Watch ze dne 14. 5. 2024). Krajský soud tedy nedostatečně vypořádal postavení stěžovatele, který se obává pronásledování z důvodu účasti na demonstraci, v souvislosti s níž byl dvakrát vyslýchán.

4. Krajský soud pochybil rovněž při posuzování důvodů pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť dovodil, že stěžovateli v zemi původu nehrozí nebezpečí pronásledování. Jak ale stěžovatel dříve namítl, jeho strach z pronásledování pramení z jeho účasti na demonstraci, po které byl dvakrát vyslýchán a po které mu bylo příslušníkem policejního orgánu sděleno, že se pokusí zajistit důkazy k jeho zatčení. Krajský soud proto nevzal dostatečně v úvahu psychický nátlak, který byl na stěžovatele v zemi původu vyvíjen.

5. Stěžovatel dále uvádí, že se krajský soud dostatečně nezabýval důvody pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a odst. 1 a 2 písm. b) zákona o azylu. Krajský soud neposoudil námitky stěžovatele proti argumentaci žalovaného, že nemá žádné politické přesvědčení a že v zemi původu nevyvíjel žádnou politickou aktivitu, přestože stěžovatel výkon politických práv doložil.

6. NSS připomíná, že v řízení před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, z čehož plyne, že se musí podle § 104a odst. 1 s. ř. s. nejprve zabývat tím, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. V souladu s ustálenou judikaturou se o přijatelnou kasační stížnosti může jednat, 1) dotýká-li se právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo plně judikaturou zdejšího soudu řešeny; 2) jedná-li se o právní otázky řešené judikaturou rozdílně; 3) existuje-li důvodná potřeba učinit judikaturní odklon; anebo 4) bylo-li v rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

7. Přijatelnost kasační stížnosti je tedy třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Proto platí, že teprve je-li kasační stížnost přípustná i přijatelná, NSS posoudí její důvodnost.

8. V nynější věci však stěžovatel neuvádí žádné konkrétní důvody přijatelnosti kasační stížnosti a omezuje se pouze na tvrzení, že se krajský soud dostatečně nezabýval otázkou možného pronásledování stěžovatele pro uplatňování jeho politických práv, příčinou strachu z pronásledování v zemi původu v souvislosti s účastí na demonstraci či psychického nátlaku spojeného s výslechem provedeného po účasti na demonstraci [§ 12 písm. a) a b) zákona o azylu]. NSS proto připomíná, že je na samotném stěžovateli (resp. jeho zástupci), aby soudu poskytl přesvědčivou argumentaci a uvedl racionální důvody, pro které návrh podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy.

9. NSS rovněž konstatuje, že stěžovatelem předestřené námitky nenasvědčují ani zásadnímu pochybení krajského soudu, které mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Krajský soud se zabýval jednotlivými žalobními body, přihlédl k podstatným okolnostem v zemi původu i označeným důkazům a náležitě vysvětlil, proč stěžovatelova situace (účast na jedné demonstraci proti zahraniční obchodní společnosti) není azylově relevantní. Při posuzování strachu z pronásledování vzal v úvahu informace poskytnuté Human Rights Watch či Amnesty International, zohlednil nátlak, který mohl být na 10 Azs 20/2026 - 35 pokračování stěžovatele v souvislosti s účastí na demonstraci vyvíjen, i dva výslechy, kterým byl po demonstraci podroben. V souladu s ustálenou judikaturou, podle které není ojedinělá účast na demonstraci bez dalšího vyústění důvodem pro udělení mezinárodní ochrany (srov. rozsudek NSS 20. 4. 2004, čj. 3 Azs 64/2004-58, nebo usnesení ze dne 11. 10. 2023, čj. 2 Azs 281/2023-25), však dospěl k závěru, že stěžovatelova situace nedosahuje závažnosti ani naléhavosti pro udělení azylu. Krajský soud přihlédl i k pohovoru stěžovatele jako žadatele o mezinárodní ochranu, který uvedl, že chce na území České republiky zůstat předně z důvodu výdělečné činnosti a splacení dluhů ve Vietnamské socialistické republice.

10. NSS proto uzavírá, že kasační stížnost je nepřijatelná. V této věci zjevně nevyvstala žádná otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková, kterou by bylo třeba řešit odlišně, a krajský soud se současně nedopustil ani hrubého pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Jelikož kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, NSS ji podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

11. Stěžovatel současně s kasační stížností podal návrh na přiznání odkladného účinku. Jelikož se nyní posuzovaná věc týká žádosti o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu, má podání kasační stížnosti odkladný účinek ze zákona (§ 32 odst. 5 stejného zákona). NSS proto o tomto návrhu samostatně nerozhodoval.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v posuzované věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. března 2026 Vojtěch Šimíček předseda senátu