10 Azs 238/2016

Rubrum

10 Azs 238/2016 - 33 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Daniely Zemanové v právní věci žalobce: O. P., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, poštovní schránka 21/OAM, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2015, čj. OAM-360/ZA-P06-ZA05-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2016, čj. 33 Az 21/2015-39, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 12. 10. 2015 neudělil žalovaný žalobci žádnou z forem mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

2. Žalobce v řízení o žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že od roku 2011 pracoval v Polsku; na Ukrajině byl naposledy v roce 2014, když si potřeboval prodloužit vízum. Tvrdil, že v jeho vlasti chytají mladé muže a odvádějí je do války; bratr jej informoval o tom, že už mu domů přišly tři povolávací rozkazy. Žalobce nechce bojovat ve válce a být zabit, ale pokud nenarukuje, bude muset jít do vězení. Z Dněpropetrovské oblasti ve střední části Ukrajiny, kde žalobce žil, se nechce přestěhovat, protože mluví rusky a na západě země by jej považovali za separatistu. Kdyby mu byl udělen azyl, mohl by v ČR být se svou matkou, která tu má trvalý pobyt.

3. Žalovaný nepovažoval tyto důvody za dostatečné pro udělení mezinárodní ochrany. Žalobce nikdy nebyl v zemi původu pronásledován z azylově relevantních příčin ani neměl potíže se státními orgány; důvodem pro udělení azylu pak není špatná bezpečnostní situace v zemi (kterou nelze ztotožňovat s vnitřním ozbrojeným konfliktem) ani možnost nástupu vojenské služby. Uprchlíkem není ten, kdo se vyhýbá nástupu vojenské služby kvůli averzi k ní nebo kvůli strachu z boje; ostatně nenastoupení vojenské služby je trestným činem i v České republice. Oblast, ve které žalobce žil, není zasažena ozbrojenými střety. Hrozba ze strany organizace Pravý sektor je čirou spekulací.

4. Žalovaný neshledal ani žádný důvod pro udělení humanitárního azylu: žalobce je dospělý, svéprávný a sám se živí. Žalovaný si dále pořídil aktuální informace o bezpečnosti 10 Azs 238/2016 a stavu dodržování lidských práv na Ukrajině a posuzoval, zda by měla být žalobci udělena doplňková ochrana; dospěl však k závěru, že ani s ohledem na složitou bezpečnostní situaci v zemi nehrozí žalobci vážná újma podle § 14a odst. 2 zákona o azylu.

5. Krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 26. 9. 2016, neboť se ztotožnil se závěry žalovaného.

6. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Rozsudek je podle něj nepřezkoumatelný a vychází z domněnek, které nejsou podloženy důkazy. Ačkoli soud připustil, že vztahy mezi rusky hovořící menšinou a zbytkem obyvatelstva se na Ukrajině zhoršily, bez dalšího konstatoval, že tu nejde o systematické pronásledování. Vrcholné orgány státní moci jsou pod vlivem nacionalistů; rusky hovořící Ukrajinec se v takové situaci stěží může domáhat účinné ochrany u státních orgánů Ukrajiny. Žalobce má sice modrou knížku, ale v současnosti jsou všichni takoví muži dodatečně prověřováni, takže žalobce se nemůže vyhnout odvodu do armády. Hnutí Pravý sektor je zaměřeno proti rusky hovořící menšině jako celku; není proto třeba prokazovat individuální ohrožení, pokud je žalobce rusky hovořícím Ukrajincem.

7. Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS).

8. Kasační stížnost je nepřijatelná.

9. Stěžovatel výslovně neuvedl, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost jeho kasační stížnosti. Pouze namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu a nesprávné právní posouzení věci.

10. Nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu by zakládala přijatelnost kasační stížnosti, pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Proto NSS tuto námitku předběžně posoudil a zkoumal, zda je z napadeného rozsudku patrné, jaký skutkový stav vzal soud za rozhodný a jak posoudil namítané skutečnosti. V tomto ohledu NSS žádné pochybení neshledal. Krajský soud se seznámil se všemi podstatnými podklady, ať už byly součástí správního spisu, nebo je předložil stěžovatel. Dále vyložil rozhodná ustanovení zákona o azylu a podrobně se věnoval jednotlivým žalobním námitkám, které vyvrátil i za pomoci judikatury NSS. K závěru, že na Ukrajině není systematicky pronásledována rusky hovořící menšina, nemusel krajský soud shromažďovat další důkazy, protože sám stěžovatel nedoložil nic, co by tomu nasvědčovalo.

11. Kasační stížnost nepřináší žádnou novou právní otázku, kterou NSS dosud neřešil, anebo kterou řešilo více senátů NSS odlišně; nevyvstala tu ani potřeba se odchýlit od řešení, které judikatura stabilně zastává. K otázce, zda je možno se u ukrajinských státních orgánů domoci účinné ochrany před výhrůžkami soukromých osob, se NSS vyjádřil např. v usnesení ze dne 7. 8. 2013, čj. 1 Azs 9/2013-36, nebo ze dne 16. 7. 2015, čj. 4 Azs 136/2015-32. Stěžovatel neuvedl v celém řízení nic nad rámec obecného tvrzení, podle nějž jsou nejen většinoví Ukrajinci, ale i veškeré státní orgány zaujaty proti rusky mluvícím Ukrajincům; není tu tak žádná konkrétní námitka, kterou by se NSS mohl zabývat. Krom toho se tvrzené „výhrůžky“ ve stěžovatelově případě omezovaly na řeči podnapilých kolegů, s nimiž se stýkal v Polsku. 10 Azs 238/2016 - 34 pokračování

12. Otázku odvodu do armády řešil NSS např. v usnesení ze dne 20. 4. 2016, čj. 2 Azs 67/2016-24, či ze dne 26. 10. 2016, čj. 10 Azs 175/2016-26. Z nich plyne, že samotná branná povinnost není důvodem, pro který by měla být udělena mezinárodní ochrana. Zmínka krajského soudu o stěžovatelově modré knížce je pouze dodatkem pro úplnost, který na tomto hlavním argumentu nemůže nic změnit.

13. Povahou a činností organizace Pravý sektor se NSS zabýval např. v usnesení ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 Azs 151/2015-36, nebo v rozsudku ze dne 17. 12. 2015, čj. 5 Azs 158/2015- 24. Není pravda, že kvůli násilným činům této organizace jsou ohroženi všichni rusky hovořící Ukrajinci jako celek: naopak azyl lze udělit jen tomu, kdo je osobně vystaven pronásledování z důvodů uvedených v zákoně nebo komu takové pronásledování osobně hrozí. Pro případy paušálního ohrožení větších skupin obyvatelstva na zdraví, životě či důstojnosti v důsledku ozbrojeného konfliktu je určena doplňková ochrana; ani ta zde však nepřipadá v úvahu, protože konflikt na Ukrajině se omezuje na její východní část a jeho intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá (srov. např. rozsudek NSS ze dne 18. 3. 2015, čj. 3 Azs 237/2014-25, a usnesení NSS ze dne 18. 9. 2015, čj. 2 Azs 194/2015- 28).

14. NSS tedy neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, proto ji NSS odmítl podle § 104a s. ř. s. pro nepřijatelnost.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. ledna 2017 Zdeněk Kühn předseda senátu