10 Azs 253/2023

Rubrum

10 Azs 253/2023 - 98 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: A. I. E. R., zastoupeného advokátkou Mgr. Gabrielou Kopuletou, Havlíčkova 11, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti rozhodnutí ze dne 9. 6. 2023, čj. OAM-14654-26/PP-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2023, čj. 15 A 91/2023-53, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 9. 6. 2023, čj. OAM-14654-26/PP-2021.

II. Žalobci s e u k l á d á zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Žalobce, státní příslušník Libyjského státu, požádal v září roku 2021 o přechodný pobyt rodinného příslušníka občanky EU, resp. státní občanky ČR, s níž žil v partnerském vztahu a s níž během správního řízení uzavřel manželství. Ministerstvo vnitra jeho žádost zamítlo pro důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu [§ 87e odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR], a druhým výrokem mu stanovilo lhůtu k vycestování z ČR. Vyšlo přitom z utajovaných informací poskytnutých zpravodajskou službou České republiky. Proti rozhodnutí se žalobce bránil žalobou, kterou městský soud zamítl.

2. Žalobce podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost (proto ho NSS bude označovat jako stěžovatele) a současně požádal o přiznání odkladného účinku. V něm uvádí, že v České republice žije od roku 2007, vystudoval zde vysokou školu, od roku 2019 žije v partnerském svazku se svou stávající manželkou D. a od poloviny srpna roku 2023 společně pečují o novorozeného syna J.. Stěžovatelova manželka se zotavuje po porodu a je závislá na podpoře a pomoci své nejbližší rodiny. Manželčina matka se potýká se závažnými zdravotními problémy psychiatrické povahy, a stěžovatel s manželkou tak pečují rovněž o ni. Stěžovatel nebyl v České republice ani v jiné zemi trestně stíhán ani odsouzen, nebylo s ním vedeno přestupkové řízení. Dále stěžovatel podrobně popsal okolnosti své spolupráce s humanitární organizací Centrum urgentní medicíny a podpory, libyjským Ministerstvem 10 Azs 253/2023 zdravotnictví a českými bezpečnostními složkami, která podle něj není riziková a byla vždy vedena dobrou vůlí. Konkrétně stěžovatel zajišťoval rehabilitační léčení libyjských pacientů v České republice. Tento postup konzultoval s českými bezpečnostními složkami, aby předešel přicestování rizikových osob na české území.

3. Přiznání odkladného účinku podle něj navíc nijak nezasáhne třetí osoby ani nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ministerstvo samo v napadeném rozhodnutí uvádí, že svým rozhodnutím stěžovateli nezakazuje pobyt na českém území; podle něj zde stěžovatel může pobývat například na základě krátkodobého víza a navštěvovat rodinu. Pokud by byl stěžovatel pro Českou republiku natolik velkou hrozbou, že by se na území vůbec nemohl vyskytnout, ministerstvo by takto neargumentovalo.

4. Stěžovatel požádal, aby soud při rozhodování o odkladném účinku přihlédl také k aktuální politické a bezpečnostní situaci v zemi jeho původu, která je podle dostupných zpráv nebezpečná pro život. Stěžovatelova manželka je katolička, on sám byl vychován jako muslim, ale islám nepraktikuje. Protože byl jejich sňatek církevní, v Libyi by na ně hleděli jako na nesezdaný pár. Stěžovatel by musel skrývat, že nepraktikuje islám, jeho manželka by musela konvertovat a uzavřít sňatek podle islámského práva.

5. Ministerstvo s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Újma spočívající ve ztrátě osobního kontaktu s manželkou a synem na českém území nepřeváží nad veřejným zájmem na tom, aby stěžovatel nadále nesetrvával na území České republiky a nezvyšoval tím hrozbu pro její bezpečnost a její obyvatelstvo. Stěžovatelova manželka může o syna pečovat i sama; stejně tak si musí zbytek rodiny zajistit péči o stěžovatelovu tchyni. K obavám z návratu do země původu ministerstvo uvedlo, že k jejich prověření má sloužit řízení o udělení mezinárodní ochrany.

6. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.  zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně  zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. NSS má za to, že stěžovateli by hrozila podstatná újma, pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek.

8. Zákon o pobytu cizinců zakládá rodinným příslušníkům občanů EU/ČR po dobu, kdy probíhá řízení o žádosti o přechodný pobyt, fikci přechodného pobytu [§ 87y odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o pobytu cizinců]. Právní mocí napadeného rozhodnutí pomine zákonný důvod, na jehož základě byl stěžovatel oprávněn pobývat na českém území. I z vyjádření ministerstva na dotaz soudu vyplývá, že jiný druh pobytového oprávnění na území ČR teď už stěžovatel nemá. (Stěžovatel vedl u NSS souběžně řízení pod sp. zn. 6 Azs 251/2023 týkající se žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Ministerstvo jeho žádosti nevyhovělo, rovněž 10 Azs 253/2023 - 99 pokračování z bezpečnostních důvodů. Šestý senát v té věci přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, avšak vzápětí ji usnesením ze dne 31. 10. 2023 odmítl, protože měl za to, že stěžovatel nedoplnil její důvody.)

9. Pokud by tedy NSS kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek, musel by stěžovatel vycestovat z území České republiky. Kvůli tomu by se musel odloučit od manželky a ani ne čtyřměsíčního syna, což by bezpochyby velmi významně a nevratně zasáhlo do jeho rodinného života, citově i materiálně, tím spíše v době několika málo měsíců po synovu narození. Ministerstvo tuto vážnou a reálnou újmu bagatelizuje, NSS ji má však za doloženou. Proto se dále ani nezabýval stěžovatelovými obavami z bezpečnostní situace v Libyi ani tvrzeními týkajícími se jeho tchyně; to už nebylo zapotřebí.

10. NSS současně nezjistil, že by odložením účinků napadeného rozhodnutí hrozila konkrétní újma jiným osobám. Stěžovatel sám popisuje bezúhonný způsob svého života na českém území po dobu více než patnácti let a ministerstvo nic z toho nezpochybňuje. Stěžovatel zde má pevné pracovní, rodinné a společenské vazby. Ministerstvo stěžovateli nezakázalo vstup na území, v napadeném rozhodnutí mu nabídlo, aby svou rodinu navštěvoval za pomoci krátkodobého víza. Není tedy známo, že by hrozila nějaká bezprostřední újma dalším osobám.

11. Proti újmě hrozící stěžovateli stojí veřejný zájem spočívající v bezpečnosti státu. Právě pro obavy z jejího ohrožení ministerstvo stěžovateli neudělilo přechodný pobyt. NSS poměřil intenzitu hrozícího narušení bezpečnosti státu a intenzitu zásahu do stěžovatelova rodinného života v situaci, kdyby účinky rozhodnutí ministerstva neodložil (usnesení NSS ze dne 6. 8. 2008, čj. 5 As 17/2008-131, č. 1698/2008 Sb. NSS). Dospěl k závěru, že veřejný zájem nad tím stěžovatelovým nepřeváží.

12. Ze správního spisu ani z vyjádření ministerstva nevyplývá, že by stěžovatel ohrožoval bezpečnost státu bezprostředně. Popsané obavy svým charakterem představují spíše potenciální ohrožení dlouhodobými stěžovatelovými aktivitami, které jsou pro Českou republiku nežádoucí a směřují proti jejím zájmům. Nejeví se však, že by vyžadovaly okamžitý zásah. Tomu ostatně odpovídá i fakt, že stěžovateli nebyl uložen zákaz vstupu na české území a ministerstvo mu doporučilo, aby svou pobytovou situaci řešil žádostí o krátkodobé vízum. Navíc zákon o pobytu cizinců ukládá soudu rozhodnout ve věci samé v přednostním režimu s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána (§ 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců).

13. NSS shrnuje, že nepřiznáním odkladného účinku by stěžovateli hrozila závažná a nevratná újma na jeho rodinném životě. Naproti tomu se nepodařilo osvědčit, že by ohrožení veřejného zájmu bylo natolik bezprostřední a závažné, aby mohlo převážit, zvlášť když soud ve věci samé rozhodne přednostně během několika nadcházejících týdnů.

14. Do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti se tedy pozastavují účinky napadeného rozhodnutí ministerstva. Svým nynějším rozhodnutím o odkladném účinku NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé. To vydá v co nejkratší době po zajištění podkladů. 10 Azs 253/2023

15. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, který je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou tohoto zákona). Zde vzniká poplatková povinnost dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Soud proto vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. listopadu 2023 Michaela Bejčková předsedkyně senátu 10 Azs 253/2023 - 100 pokračování Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. ke sp. zn.: 10 Azs 253/2023 podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek: