10 Azs 259/2018

Rubrum

10 Azs 259/2018 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: T. T. M., zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji, se sídlem 13 Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika, adresa pro doručování Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2017, čj. 2993/2017-HANOI-V, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 9. 2018, čj. 57 A 11/2017-34, takto:

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 9. 2018, čj. 57 A 11/2017-34, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Výše uvedeným rozsudkem krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil usnesení žalovaného ze dne 1. 9. 2017, věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.) a zavázal žalovaného, aby žalobci nahradil náklady řízení. Podle citovaného usnesení byla žádost žalobce o zaměstnaneckou kartu nepřijatelná, protože si předem nesjednal termín podání žádosti, přestože je tato povinnost žalovaným stanovena.

2. Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost 10 Azs 259/2018 z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Namítl, že krajský soud rozhodl ve věci samé bez jednání, ačkoliv pro to nebyly splněny podmínky, neboť stěžovatel požádal o jeho nařízení. Dále namítl nesprávné posouzení usnesení stěžovatele jako přezkoumatelného právního aktu v souladu s § 65 s. ř. s.; odpovídajícím žalobním typem je podle stěžovatele žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. Nesouhlasil také se závěrem, že žádost žalobce byla řádně podána tzv. nouzovým způsobem. Krajský soud podle stěžovatele neprokázal svůj obecný závěr, že systém Visapoint nebyl v době podání žádosti žalobce schopen zajistit mu podání žádosti lidsky důstojným způsobem. Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

3. Žalobce navrhl zamítnutí kasační stížnosti jako nedůvodné.

4. Kasační stížnost je důvodná.

5. NSS přisvědčil stěžovateli, že řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé.

6. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. Podle odst. 2 stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje soud bez jednání o věci samé i v dalších případech. NSS v rozsudku ze dne 8. 6. 2017, čj. 1 As 180/2017-43, shrnul, že „[n]ezbytnými předpoklady fikce souhlasu, na základě které soud může o návrhu rozhodnout bez jednání, je tedy doručení výzvy k vyjádření, zda účastník souhlasí s tímto postupem, a marné uplynutí lhůty k vyjádření. Rozhodne-li soud ve věci samé bez nařízení jednání před uplynutím dvoutýdenní lhůty pro vyjádření nebo nepřihlédne-li k řádně a včas uplatněnému nesouhlasu, dopustí se vady řízení, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (srov. např. rozsudky ze dne 29. 11. 2005, č. j. 4 As 46/2004-58, nebo ze dne 30. 9. 2009, č. j. 8 As 49/2008- 62). Současně tím soud poruší také právo účastníka řízení na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti, včetně možnosti vyjádřit se k věci, které je v ústavněprávní rovině zaručeno čl. 38 odst. 2 Listiny.“ Kromě případů stanovených v odst. 1 soudní řád správní připouští vydání rozsudku bez jednání pouze tehdy, ruší-li soud napadené rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení uvedené v § 76 odst. 1, 2 s. ř. s., popřípadě vyslovuje-li jeho nicotnost.

7. Ze soudního spisu vyplývá, že dne 18. 10. 2017 byla stěžovateli doručena výzva, aby ve lhůtě dvou týdnů krajskému soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dne 30. 10. 2017, tedy před uplynutím stanovené lhůty, podal stěžovatel u krajského soudu vyjádření, v jehož závěru výslovně požádal, aby krajský soud nařídil ve věci jednání. Svou žádost o nařízení jednání stěžovatel zopakoval ve svém vyjádření k žalobě ze dne 6. 12. 2017. Krajský soud však žalobu projednal bez nařízení jednání a dne 24. 9. 2018 vydal napadený rozsudek, ve kterém v bodě 17. konstatoval, že rozhodl bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s. Z obsahu soudního spisu však zjevně vyplývá, že pro takový postup nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, neboť stěžovatel s tímto postupem nesouhlasil.

8. V posuzované věci nebyly naplněny ani jiné okolnosti výslovně předvídané soudním řádem správním, kdy by soud mohl rozhodnout o věci samé bez jednání, protože krajský soud zrušil rozhodnutí stěžovatele podle § 78 odst. 1 s. ř. s. (srov. § 51 odst. 2 ve 10 Azs 259/2018 - 35 pokračování spojení s § 76 s. ř. s. a contrario). Krajský soud proto pochybil, rozhodl-li ve věci samé bez nařízení jednání.

9. NSS se v tomto okamžiku nemůže vyjádřit k dalším námitkám uplatněným v kasační stížnosti, protože nelze předjímat další vývoj věci v návaznosti na jednání před krajským soudem. Vypořádání těchto námitek by bylo předčasné a potvrzení nebo popření správnosti závěrů krajského soudu by postrádalo svůj význam.

10. Z uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V dalším řízení je krajský soud vázán právním názorem vysloveným NSS ve zrušovacím rozhodnutí (§ 110 odst. 4 s. ř. s.), tedy k projednání žaloby nařídí jednání. V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud rovněž o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. ledna 2019 Ondřej Mrákota předseda senátu