10 Azs 26/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: S. I., zastoupený advokátem Mgr. Josefem Kameníkem, Žižkova 12, Jihlava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2024, čj. OAM-777/ZA-ZA11-KA11-2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2026, čj. 32 Az 28/2024-107, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Josefu Kameníkovi, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 5 070 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 11. 6. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu), a to z důvodu výdělečné činnosti za účelem splácení dluhů a ze strachu z pronásledování v Kyrgyzstánu. Žalovaný žádosti nevyhověl, pročež žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kterou krajský soud nyní napadeným rozsudkem zamítl.

2. Žalobce (stěžovatel) se proti rozsudku krajského soudu brání kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., tedy pro nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a pro vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu.

3. Stěžovatel namítá, že krajský soud nesprávně vyhodnotil závažnost jeho životní situace, přestože již ve správním řízení tvrdil, že musel z důvodu ozbrojeného konfliktu opustit Tádžikistán a společně s rodinou se přestěhovat do Kyrgyzstánu, kde však nemá kde bydlet. Stěžovatel dále připomíná, že ozbrojený konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem představuje dlouhodobý, občasně krvavý spor o nevyznačenou hranici, vodu a půdu ve Ferganské kotlině. Jelikož tyto intenzivní střety zahrnují rovněž civilní oběti, je zřejmé, že stěžovateli může v zemi původu hrozit vážné ohrožení života ve smyslu § 14 odst. 2 písm. c) zákona o azylu.

4. Žalovaný ke kasační stížnosti uvádí, že stěžovatel nenamítá žádné konkrétní pochybení krajského soudu a omezuje se na totožná tvrzení, která uplatnil již v žalobě. Proto navrhuje kasační stížnost odmítnout pro nepřípustnost. Tvrdí, že stěžovatel nepodal žádost o udělení mezinárodní ochrany ze strachu z pronásledování v zemi původu či ohrožení na zdraví v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, ale z důvodu výdělečné činnosti na území EU za účelem splácení dluhů v Kyrgyzstánu a z důvodu legalizace pobytu na území ČR po rozhodnutí o jeho vyhoštění.

5. NSS připomíná, že v řízení před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, z čehož plyne, že se musí podle § 104a odst. 1 s. ř. s. nejprve zabývat tím, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou. V souladu s ustálenou judikaturou se o přijatelnou kasační stížnosti může jednat, 1) dotýká-li se právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo plně judikaturou zdejšího soudu řešeny; 2) jedná-li se o právní otázky řešené judikaturou rozdílně; 3) existuje-li důvodná potřeba učinit judikaturní odklon; anebo 4) bylo-li v rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

6. Přijatelnost kasační stížnosti je tedy třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Proto platí, že teprve je-li kasační stížnost přípustná i přijatelná, NSS posoudí její důvodnost.

7. V nynější věci však stěžovatel neuvádí žádné konkrétní důvody přijatelnosti kasační stížnosti a omezuje se pouze na tvrzení nesprávného posouzení jeho životní situace a možné újmy, která mu hrozí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Ani tuto námitku ale blíže nerozvádí. NSS proto připomíná, že je především na samotném stěžovateli (resp. jeho zástupci), aby soudu poskytl přesvědčivou argumentaci a uvedl racionální důvody, pro které kasační stížnost podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy.

8. NSS dále konstatuje, že z napadeného rozsudku nevyplývá ani zásadní pochybení krajského soudu, které mohlo mít vliv na hmotněprávní postavení stěžovatele. Je z něj naopak zřejmé, že krajský soud náležitě posoudil stěžovatelovu životní situaci, poměry mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem i tvrzený strach z pronásledování. Jelikož ale stěžovatel neposkytl žádnou argumentaci, která by nasvědčovala jeho pronásledování tamními orgány z důvodu uplatňování politických práv a svobod či odůvodňovala jeho strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, dospěl krajský soud k závěru, že takové ohrožení mu nehrozí.

9. Při hodnocení, zda stěžovatel splnil podmínky pro udělení humanitárního azylu (popř. doplňkové ochrany), krajský soud přihlédl rovněž k aktuální situaci v Kyrgyzstánu (Informace OAMP, Kyrgyzstán – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Informace Human Rights Watch), k jeho rodinným a sociálním vazbám v zemi původy a k jeho zdravotnímu stavu. Zabýval se též námitkou údajně neaktuálních zpráv o situaci v Kyrgyzstánu, přičemž zdůraznil, že zastaralost zpráv „nelze posuzovat pouze na základě faktu, že od vypracování, resp. vydání takové informace uplynul určitý čas; zastaralá je taková zpráva, která obsahuje informace, které v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím již nejsou aktuální, neboť situace, jíž zpráva popisuje, je již zcela jiná. Pokud se podstatně změní situace, může být zastaralá i zpráva stará pouhý týden a pokud je situace stabilní, může být použitelná i zpráva stará několik let“ (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2017, čj. 45 Az 21/2016-55, nebo rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2020, čj. 6 Azs 109/2019-74).

10. Krajský soud přihlédl též k nepříznivým ekonomickým poměrům stěžovatele a jeho námitce, že chce na území ČR legalizovat svůj pobyt, aby zde mohl vykonávat výdělečnou činnost a splácet dluhy v Kyrgyzstánu. V souladu s konstantní judikaturou NSS ale dospěl k závěru, že ekonomické důvody nelze samy o sobě považovat za azylově relevantní (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 8. 2003, čj. 5 Azs 3/2003-54).

11. NSS proto uzavírá, že kasační stížnost je nepřijatelná. V této věci zjevně nevyvstala žádná otázka, která by dosud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková, kterou by bylo třeba řešit odlišně, a krajský soud se současně nedopustil ani hrubého pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Jelikož kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, NSS ji podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v řízení úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

13. Krajský soud stěžovateli usnesením ze dne 7. 2. 2025 ustanovil zástupce Mgr. Josefa Kameníka. Ten stěžovatele zastupuje i v řízení o kasační stížnosti a jeho náklady nese stát (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). Ustanovenému zástupci náleží za zastupování stěžovatele odměna za jeden úkon právní služby spočívající v sepsání kasační stížnosti ve výši 4 620 Kč [§ 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7 a § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] a současně náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Uplatněný úkon spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení NSS neuznal z toho důvodu, že advokát stěžovatele zastupoval již v řízení před krajským soudem, takže s okolnostmi případu byl dobře seznámen již před podáním kasační stížnosti. Celkem tedy NSS přiznává ustanovenému advokátovi částku 5 070 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. března 2026 Vojtěch Šimíček předseda senátu