10 Azs 264/2022
č. j. 10 Azs 264/2022-23
V PLATNOSTIPrávní věta
Ustanovení § 168 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, které (ve znění účinném od 2. 8. 2021) vylučuje odvolání proti některým rozhodnutím v pobytových věcech, míří na obsahové důvody pro nevydání, zrušení platnosti nebo neprodloužení různých pobytových oprávnění. Odvolání je proto vyloučeno jak ve vztahu k oprávněním upraveným přímo ustanoveními, která jsou v § 168 odst. 3 vypočtena, tak ve vztahu k oprávněním, o nichž se rozhoduje na základě stejných obsahových důvodů [zde: neudělení zaměstnanecké karty podle § 46 odst. 6 písm. a), který odkazuje na § 56 tohoto zákona].
Citované zákony (4)
Rubrum
10 Azs 264/2022 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: Ch. P. O., zastoupeného advokátkou JUDr. Anežkou Slezákovou, nám. Armády 1215/10, Znojmo, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2022, čj. OAM-15123-15/ZM-2022, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2022, čj. 55 A 7/2022-46, takto:
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2022, čj. 55 A 7/2022-46, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění
1. Ministerstvo vnitra nevydalo žalobci zaměstnaneckou kartu, protože nesplňoval podmínku trestní zachovalosti [§ 46 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky].
2. Žalobce podal proti rozhodnutí ministerstva žalobu ke krajskému soudu. Krajský soud však žalobu odmítl a postoupil věc Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (§ 46 odst. 5 s. ř. s.). Shledal, že rozhodnutí ministerstva o nevydání zaměstnanecké karty podle § 46 odst. 6 zákona o pobytu cizinců nespadá pod výčet rozhodnutí v § 168 odst. 3 tohoto zákona a je proti němu přípustné odvolání, o němž rozhoduje Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. I kdyby však rozhodnutí spadalo pod výčet v citovaném ustanovení, bylo by proti němu možné podat odvolání (jak vyplývá z rozsudku NSS ze dne 20. 8. 2020, čj. 6 Azs 192/2020-21, č. 4078/2020 Sb. NSS).
3. Ministerstvo podalo proti usnesení krajského soudu kasační stížnost. V ní namítá, že krajský soud nesprávně vyložil § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců a že je odvolání proti napadenému rozhodnutí vyloučeno. Upozorňuje také na novelu zákona o pobytu 10 Azs 264/2022 cizinců provedenou zákonem č. 274/2021 Sb. a účinnou od 2. 8. 2021, která doplnila text § 168 odst.
3. Závěry rozsudku 6 Azs 192/2020 proto na věc nedopadají.
4. Žalobce se ke kasační argumentaci věcně nevyjádřil a ponechal posouzení zákonnosti postupu krajského soudu na úvaze NSS.
5. Kasační stížnost je důvodná.
6. Ministerstvo podává kasační stížnost proti usnesení krajského soudu z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Napadá však usnesení o odmítnutí žaloby, u nějž připadá v úvahu jen důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Obsahově odpovídají vznesené námitky právě písmenu e), NSS je proto i takto projednal.
7. Ministerstvo vnitra nevydá zaměstnaneckou kartu mimo jiné z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f) [§ 46 odst. 6 písm. a) zákona o pobytu cizinců].
8. V této věci ministerstvo neudělilo žalobci zaměstnaneckou kartu z důvodu podle § 56 odst. 2 písm. a) (v kombinaci s ustanovením citovaným v předešlé závorce), podle něhož dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, jestliže nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174).
9. Podle § 168 odst. 3 zákona po pobytu cizinců ve znění od 2. 8. 2021 platí, že rozhodnutí ministerstva vydaná z důvodu uvedeného v § 37 odst. 1 písm. a), § 37a odst. 1 písm. d), § 37a odst. 2 písm. c), § 46a odst. 1 větě druhé, § 46a odst. 2 písm. c), § 46b odst. 1 větě druhé, § 46b odst. 2 písm. a), § 46d odst. 1 větě druhé, § 46d odst. 2 písm. b), § 46f odst. 1 písm. j), § 46f odst. 2 písm. b), § 46g odst. 1 písm. c), § 46g odst. 2 písm. d), § 56 odst. 1 písm. g), jde-li o skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. h), § 56 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 písm. e), § 75 odst. 2 písm. e) nebo f), § 77 odst. 1 písm. h) nebo i), § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), § 87d odst. 2 písm. c) nebo d), § 87e odst. 1 písm. f) nebo g), § 87f odst. 3 písm. e) nebo f), § 87k odst. 1 písm. a) nebo d) nebo § 87l odst. 1 písm. a), e) nebo f), a rozhodnutí ministerstva podle § 155b odst. 4 nabývají právní moci jejich oznámením a nelze proti nim podat odvolání.
10. V této věci je spor jen o to, zda lze podat odvolání proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zamítá žádost o vydání zaměstnanecké karty pro nesplnění podmínky trestní zachovalosti.
11. Krajský soud se domnívá, že nikoli. Vyložil, že § 56 zákona o pobytu cizinců upravuje důvody neudělení dlouhodobého víza, což je jiný pobytový titul než zaměstnanecká karta. Odkazem na § 56 zákona o pobytu cizinců (upravující důvody neudělení dlouhodobého víza) v § 46 tohoto zákona (upravujícím důvody nevydání zaměstnanecké karty) se rozhodnutí o nevydání zaměstnanecké karty nevtáhne pod rozsah § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Podle krajského soudu je tak proti němu přípustné odvolání, na rozdíl od rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza.
12. Ministerstvo namítá, že výklad krajského soudu je nesprávný gramaticky i systematicky. Zákonodárce v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců hovoří o důvodu a následně uvádí výčet koncových ustanovení tohoto zákona, která obsahují konkrétní důvod pro nevydání, zrušení platnosti nebo neprodloužení různých pobytových 10 Azs 264/2022 - 24 pokračování oprávnění. Zákon o pobytu cizinců je protkán řadou odkazujících ustanovení a výjimek. Například u důvodů pro nevydání nebo zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu odkazuje zákon s určitými výjimkami na obdobné užití důvodů pro neudělení dlouhodobého víza (§ 46 odst. 1 až 6 zákona o pobytu cizinců), při neprodloužení povolení k dlouhodobému pobytu zase zákon odkazuje na důvody pro zrušení platnosti dlouhodobého víza (§ 44a odst. 3 a § 35 odst. 3 zákona o pobytu cizinců) nebo na zvláštní důvody pro zrušení některých druhů dlouhodobých pobytů (§ 44a odst. 4, 8 a 11 zákona o pobytu cizinců). Podobně u neprodloužení pobytové karty se použijí důvody pro zrušení její platnosti (§ 87p odst. 2 zákona o pobytu cizinců). Ustanovení § 46 zákona o pobytu cizinců samo o sobě neobsahuje žádný konkrétní důvod pro nevydání zaměstnanecké karty, proto také nemůže být ve výčtu § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců; podstatné je, že se i u zaměstnanecké karty obdobně použije důvod podle § 56 tohoto zákona.
13. Opačný výklad by podle ministerstva postrádal i logický smysl. Odkazy na § 56 odst. 1 písm. g) a § 56 odst. 2 písm. a) v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců by byly nepoužitelné, neboť upravují důvody pro neudělení víza. Na řízení o neudělení víza se však podle § 168 odst. 1 tohoto zákona nevztahuje část druhá a třetí správního řádu, tedy ani jeho ustanovení o odvolání. Bylo by zbytečné, aby zákonodárce dával do výčtu tato ustanovení, pokud by chtěl vyloučit řádný opravný prostředek jen u dlouhodobých víz.
14. NSS dává za pravdu ministerstvu. Jazykový výklad § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců podporuje závěr, že podstatné jsou obsahové důvody skrývající se za jednotlivými ustanoveními bez ohledu na konkrétní druh pobytového oprávnění, u nichž se uplatní. Argumentace ministerstva systematikou zákona je rovněž logická.
15. Stejně si NSS vyložil výčet v § 168 odst. 3 zákona po pobytu cizinců i v rozsudcích ze dne 2. 9. 2020, čj. 6 Azs 140/2020-27, body 13 až 16, a ze dne 30. 11. 2022, čj. 9 Azs 176/2022-30.
16. V prvním z nich se šestý senát zabýval předně významem spojení „jde-li o skutečnosti uvedené v“. Podle něj jím zákon dává najevo, že účinky § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců se vztahují jen na rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza podle tohoto ustanovení, nikoli podle dalších písmen § 9 odst. 1, na něž § 56 odst. 1 písm. g) rovněž odkazuje. Konstatoval, že rozlišovat důvody a skutečnosti pro vydání rozhodnutí, které mohou spočívat v téže okolnosti, z legislativně-technického hlediska nedává smysl. „První část“ § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců tedy zahrnuje ustanovení, která se týkají dlouhodobých víz a dlouhodobých pobytů, zatímco „druhá část“ se vztahuje k trvalému pobytu a přechodnému pobytu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků. Mezi těmito pobytovými tituly není žádná vazba.
17. Ministerstvo ve věci řešené šestým senátem ve výroku odkázalo na § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Z jejich společného čtení vyplývá, že žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu byla zamítnuta proto, že cizinec nesplnil podmínku trestní zachovalosti podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Toto ustanovení je uvedeno v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, šestý senát proto dospěl k závěru, že rozhodnutí ministerstva do tohoto výčtu spadá (= nelze se proti němu odvolat). 10 Azs 264/2022
18. Ve druhém ze zmíněných rozsudků, který vydal devátý senát, šlo o přezkum rozhodnutí ministerstva o neprodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty rovněž z důvodu, že cizinec nesplňoval podmínku trestní zachovalosti [podle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 a § 37 odst. 2 písm. a) a ve spojení s § 56 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců]. Cizinec v té věci nezpochybňoval, že napadené rozhodnutí spadá pod výčet § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců (výslovně bod 17 rozsudku 9 Azs 176/2022); devátý senát ve svém rozsudku jen potvrdil, že tomu tak je.
19. Desátý senát rozhodující v této věci sdílí výhrady šestého senátu k legislativní konstrukci § 168 odst. 3 a k zákonu o pobytu cizinců obecně (bod 16 rozsudku 6 Azs 140/2020). Úprava je extrémně nešťastná: je nepřehledná, těžko čitelná a obtížně nesrozumitelná i pro právníky, natož pro cizince, na které dopadá. Pokud se čtenáři přesto nakonec podaří najít potřebný text, nemůže jej číst jinak, než že výčet v § 168 odst. 3 zahrnuje obsahové důvody pro nevydání, zrušení platnosti nebo neprodloužení různých pobytových oprávnění. Pokud tedy na jeho základě rozhodne ministerstvo i o jiném pobytovém oprávnění, než kterého se přímo citované ustanovení týká (zde tedy nevydá zaměstnaneckou kartu z důvodu upraveného v ustanovení o dlouhodobém vízu), uplatní se zákonný odkaz v § 168 odst. 3 ve vztahu k onomu jinému pobytovému oprávnění i takto „zprostředkovaně“. Ani proti nevydání zaměstnanecké karty, jehož důvodem je nedostatek trestní zachovalosti, tak nebude odvolání přípustné.
20. NSS nepřisvědčil ani doplňujícímu argumentu krajského soudu, podle nějž by bylo možné proti napadenému rozhodnutí podat odvolání, i kdyby spadalo pod výčet § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Závěry ve věci 6 Azs 192/2020, jichž se krajský soud dovolává, totiž přijal NSS k předchozímu znění zákona o pobytu cizinců. To stanovilo, že rozhodnutí ministerstva vydaná z důvodu uvedeného v … nabývají právní moci jejich oznámením, a na tom ustalo. K této úpravě NSS dovodil, že se nedotýká práva účastníka správního řízení podat odvolání. Od 2. 8. 2021 (tedy před vydáním nyní přezkoumávaného rozhodnutí ministerstva) však toto ustanovení obsahuje dovětek a nelze proti nim podat odvolání, který už odvolání jednoznačně vylučuje.
21. Protože je usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby nezákonné, NSS je zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení.
22. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. února 2023 Michaela Bejčková předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.