10 Azs 289/2016

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Y. G., zast. Mgr. Ing. Janem Procházkou, LL.M.eur, advokátem se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, poštovní schránka 21/OAM, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2016, čj. OAM-29/LE-LE05- LE05-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2016, čj. 42 Az 23/2016-26, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Policie ČR zajistila žalobce, st. příslušníka Ukrajiny, dne 5. 3. 2016 za účelem správního vyhoštění, neboť na území České republiky pobýval bez platného víza v době nejméně od 1. 1. 2015 do 4. 3. 2016. Žalobce podal dne 11. 3. 2016 žádost o udělení mezinárodní ochrany. V žádosti a během navazujícího pohovoru žalobce uvedl, že pochází ze Zakarpatské oblasti. Z Ukrajiny odešel asi před patnácti lety za prací do Ruska. Na jaře 2014 přicestoval s turistickým vízem do České republiky. Pracoval v Kladně a poté v Praze. Na Ukrajinu se nechce vrátit zejména proto, že se obává odvedení do armády. Nesouhlasí ani s ukrajinskou politikou a tamní ekonomickou situací, není tam práce. Panuje tam chaos a nedá se tam žít.

2. Žalovaný žalobci mezinárodní ochranu neudělil. V rozhodnutí se zabýval jednotlivými předpoklady pro udělení mezinárodní ochrany a doplňkové ochrany dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a dospěl k závěru, že tam uvedené zákonné důvody žalobce nesplňuje.

3. Krajský soud rozsudkem žalobu zamítl.

4. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností, v níž vytýká žalovanému nedostatečně zjištěný skutkový stav o zemi jeho původu. Dále nesouhlasí s tím, že krajský soud neprovedl navrhovaný důkaz a velmi obecně tvrdí, že „množství hodnotících úvah“ krajského soudu obsažených v napadeném rozsudku je nezákonné.

5. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že ji k výzvě soudu doplní. NSS nicméně dospěl k závěru, že kasační stížnost, byť stručná a ve své většině dosti obecná, splňuje všechny zákonné náležitosti § 106 odst. 1 s. ř. s. Proto NSS přípisem ze dne 21. 11. 2016, čj. 10 Azs 289/2016-11, který byl zástupci stěžovatele doručen téhož dne, sdělil, že kasační stížnost obsahuje všechny náležitosti dle § 106 odst. 1 s. ř. s. a je projednatelná. Není zde tedy důvod pro postup podle § 106 odst. 3 s. ř. s. Současně NSS stěžovatele poučil, že pokud hodlá svou kasační stížnost doplnit nebo blíže odůvodnit, má možnost tak učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů, jinak NSS bude připraven o kasační stížnosti rozhodnout. Stěžovatel kasační stížnost přes svůj ohlášený záměr nedoplnil, proto NSS posoudil kasační stížnost v její stávající podobě.

6. Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (blíže k tomu usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).

7. Kasační stížnost je nepřijatelná. NSS zdůrazňuje, že v posuzované věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou řešena.

8. K obecné námitce, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav o zemi původu, lze jen obecně uvést, že žalovaný při dokazování postupoval v souladu s konstantní judikaturou NSS (např. rozsudky ze dne 20. 11. 2003, čj. 2 Azs 27/2003-59, č. 181/2004 Sb. NSS; ze dne 27. 10. 2004, čj. 5 Azs 125/2004-54, č. 864/2006 Sb. NSS; ze dne 25. 5. 2005, čj. 3 Azs 272/2004-67, č. 1288/2007 Sb. NSS; ze dne 19. 8. 2005, čj. 4 Azs 467/2004-89, č. 1095/2007 Sb. NSS). NSS opakovaně dospěl k závěru, že bezpečnostní situaci na Ukrajině „nelze ani dříve, ani v současné době klasifikovat situaci jako „totální konflikt“, neboť probíhající ozbrojený konflikt nedosahuje takové intenzity, že by každý civilista z důvodu své přítomnosti na území Ukrajiny byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Nutno upozornit, že se jedná o konflikt izolovaný pouze na východní části Ukrajiny, přičemž jeho intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá“ (např. usnesení ze dne 14. 1. 2016, čj. 7 Azs 311/2015-22 či zde dne 30. 11. 2016, čj. 2 Azs 286/2016 - 29; obecně pak rozsudek ze dne 13. 3. 2009, čj. 5 Azs 28/2008-68, č. 1840/2009 Sb. NSS).

9. Pokud jde o údajné nezákonné neprovedení navrhovaného důkazu, NSS ověřil ze spisu krajského soudu, že stěžovatel žádný důkaz v řízení před soudem nenavrhoval.

10. Zcela obecná námitka, že množství hodnotících úvah obsažených v rozsudku krajského soudu je nezákonných, nedosahuje dostatečného stupně konkrétnosti, aby byla v řízení o kasační stížnosti projednatelná (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS).

11. NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. ledna 2017 Zdeněk Kühn předseda senátu