10 Azs 302/2016

Rubrum

10 Azs 302/2016 - 35 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudkyň Michaely Bejčkové a Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: C. C. C., zast. Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D., advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2014, čj. MV-66941- 3/SO/SEN-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016, čj. 6 A 206/2014-56, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) vydalo dne 18. 4. 2014 rozhodnutí, jimž zamítlo žalobcovu žádost o povolení k přechodnému pobytu z důvodu nesplnění podmínek podle § 87b ve spojení s § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Žalovaná zamítla žalobcovo odvolání a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. Následnou žalobu zamítl městský soud rozsudkem označeným v záhlaví.

2. Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, s níž spojil i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu uvádí, že sdílí společnou domácnost se svou manželkou paní N. T. T. H., jejich společným nezletilým synem a nezletilým synem manželky Š. Š. z předchozího vztahu s občanem České republiky. Vztah stěžovatele a nezletilého Š. Š. odpovídá vztahu otec a syn; nezletilý nepochybně považuje stěžovatele za svého otce. Pro obě děti by tedy vycestování jejich otce znamenalo nepřiměřený zásah a bylo by v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, konkrétně s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Stěžovatelova manželka i jeho biologický syn mají na území udělen trvalý pobyt, tedy nejvyšší pobytové oprávnění, a vzhledem k tomu, že syn manželky je občanem České republiky, je jejich vycestování z území spolu se stěžovatelem nepředstavitelné.

3. V důsledku nabytí právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí stěžovateli hrozí bezprostřední újma, neboť přichází o oprávnění k pobytu na území ČR. Pokud z ČR nevycestuje, vystavuje se nebezpečí nelegálního pobytu na území. Stěžovatel odkazuje na judikaturu NSS, konkrétně na usnesení ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a rozsáhle z něj cituje. Dále stěžovatel upozorňuje na své právo na spravedlivý proces. Ze všech těchto 10 Azs 302/2016 důvodů má stěžovatel za to, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by mu vznikla nepoměrně větší újma, než která by vznikla jeho setrváním na území.

4. Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

5. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

6. Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. nejsou v této věci naplněny. Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka ze zákonného pravidla v § 107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá, že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí odloženy.

7. Soud s ohledem na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku ke svému rozhodnutí vždy potřebuje znát konkrétní individuální skutečnosti, pro které stěžovatel o odkladný účinek žádá. Povšechné tvrzení o stěžovatelově „naprosto nepřiměřeném zásahu do rodinného života“ nemůže bez dalšího obstát jako důvod pro přiznání odkladného účinku. V tomto ohledu je přirozené, že pokud na území některého státu cizinec žije řadu let, nežije „ve vzduchoprázdnu“ a aspoň nějaké základní společenské a příp. rodinné vazby si utvoří vždy. Stěžovatel ve skutečnosti neuvádí, v čem by spočívala nepoměrně větší újma na jeho straně, resp. nezletilých dětí, kdyby vycestoval, např. tím, že by tvrdil a doložil pevnou vazbu dětí na něj, či dokonce jejich citovou, finanční nebo jinou závislost na jeho péči apod. Nezletilé děti zde mají svou matku a první z dětí také svého biologického otce. Stěžovatel netvrdil obdobné skutečnosti ani ve vztahu ke své manželce. Tyto důvody lze jen stěží z návrhu dovodit. Pokud by NSS uznal za dostačující pro přiznání odkladného účinku obecná tvrzení, která vznáší stěžovatel v této věci, popřel by tím výjimečnou povahu institutu odkladného účinku. V takovém případě by se totiž přiznávání odkladného účinku stalo pouhou formalitou. To však zjevně nebyl záměr zákonodárce.

8. Podobně obecně jsou formulovány i případné komplikace při hájení práv stěžovatele v soudním řízení.

9. NSS si je vědom své judikatury (usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011- 100, a na něj navazující usnesení ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25, č. 3169/2015 Sb. NSS), která v případě cizinců spíše tíhne k tomu, aby byly odkladné účinky kasačním stížnostem přiznávány (za podmínek tam specifikovaných), a na kterou ostatně odkazuje i sám stěžovatel. Přesto NSS nepovažuje v této věci podmínky pro přiznání odkladného účinku za splněné, neboť stěžovatel neuvedl, v čem konkrétně by utrpěl nepoměrně větší újmu než třetí osoby v případě, že by odkladný účinek nebyl přiznán. Dále by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem ČR na umožnění vstupu a pobytu na území těch cizinců, kteří k tomu mají řádné oprávnění. 10 As 266/2016 - 23 pokračování

10. Rozhodnutím o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. ledna 2017 Daniela Zemanová předsedkyně senátu