10 Azs 319/2019

Rubrum

10 Azs 319/2019 - 25 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. M., zast. Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem se sídlem Baranova 1026/33, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2019, čj. OAM-1013/ZA-ZA12-P17- 2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, čj. 4 Az 19/2019-22, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce je státní příslušník Republiky Uzbekistán. V roce 2015 přicestoval do Rigy, odkud cestoval do Polska. Přesto, že měl polské pracovní vízum, nepodařilo se mu tam sehnat práci. Proto v srpnu 2015 přicestoval do ČR za kamarády. Od roku 2016 až do října 2018 měl vízum za účelem strpění na území ČR, pak obdržel výjezdní příkaz a měl vycestovat do 30. 11. 2018. Dne 28. 11. 2018 požádal o mezinárodní ochranu. Žalobce nikdy nebyl politicky aktivní. Během pohovoru mj. uvedl, že manželka s jejich čtyřmi dětmi žije v Uzbekistánu. Manželka je vážně nemocná. Upozornil, že doma má tolik dluhů, že se nemůže vrátit. Půjčil si přes 20 000 USD od pěti lidí, kteří se na něj ptají u jeho manželky a bratra. Obává se, že věřitelé na něj podají trestní oznámení. Před odchodem z Uzbekistánu neměl žádné potíže, kromě dluhů. V ČR chce legálně pracovat, aby mohl splatit dluhy.

2. Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobcem namítané skutečnosti nespadají pod zákonem vymezené důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Městský soud názoru žalovaného přisvědčil a výše specifikovaným rozsudkem žalobu zamítl.

3. Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu včas podanou kasační stížností. Mj. namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu. Ohrazuje se vůči tomu, že 10 Azs 319/2019 žalovaný neřešil podmínky, jimž jsou v zemi vystaveni vězni. Konečně žalovaný neřešil otázku, zda stěžovatel v mezičase neztratil státní občanství.

4. Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).

5. Kasační stížnost je nepřijatelná.

6. NSS předesílá, že poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území ČR. Nelze je zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území ČR, tak jak jsou upraveny např. v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Podáním žádosti o mezinárodní ochranu nelze obcházet povinnosti vyplývající pro cizince z citovaného zákona. Právě legalizace pobytu je dle vyjádření samotného stěžovatele primárním účelem jeho žádosti. Závěr o účelovosti žádosti o mezinárodní ochranu, kterou stěžovatel podal až po více než třech letech pobytu v ČR, je proto logický a v souladu s judikaturou (srov. např. rozsudek ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 47/2003-48).

7. NSS na podkladě obdobného skutkového stavu jako v nyní projednávané věci opakovaně shledal Informace Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 22. 11. 2017 o aktuálních změnách politického režimu v zemi (po nástupu nového prezidenta Šavkata Mirzijojeva v druhé polovině roku 2016) dostatečnými (k tomu např. případy stěžovatelových krajanů v usneseních ze dne 3. 10. 2018, čj. 6 Azs 291/2018-26; ze dne 20. 2. 2019, čj. 4 Azs 378/2018-32; ze dne 23. 8. 2019, čj. 3 Azs 133/2018-50 a ze dne 5. 9. 2019, čj. 5 Azs 392/2018-30). Stěžovatel proti těmto zjištěním nestaví žádná tvrzení opřená o konkrétní a aktuální důkazy. Pořízené podklady proto plně postačovaly k posouzení situace v Uzbekistánu (srov. rozsudek ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 Azs 105/2008-81, č. 1825/2009 Sb. NSS).

8. Primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany je samotný žadatel. Správní orgán zjišťuje skutkový stav v rozsahu možných důvodů udělení mezinárodní ochrany, které vycházejí z žadatelovy výpovědi v průběhu řízení o mezinárodní ochraně (takto již rozsudek ze dne 18. 12. 2003, čj. 5 Azs 22/2003-41). Stěžovatel v řízení před žalovaným žádné azylově relevantní skutečnosti netvrdil. Jakkoliv NSS nechce stěžovatelovu dluhovou situaci nijak bagatelizovat, ztotožňuje se s žalovaným, že z důvodu jím popsaných potíží mu v případě návratu do země původu nehrozí přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu 14a odst. 2 zákona o azylu (s. 9 napadeného rozhodnutí). Tvrzení o tom, že stěžovatel může být uvězněn, navíc v katastrofálních podmínkách, je značně spekulativní.

9. Nepřípustná je pak námitka, že se žalovaný nezabýval otázkou, zda stěžovatel neztratil občanství, a to pro více než tříletou nepřítomnost v Uzbekistánu. Nic takového totiž stěžovatel v žalobě netvrdil, proto takovýto argument nemůže uplatňovat poprvé až v kasační stížnosti (viz § 104 odst. 4 s. ř. s.).

10. NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 10 As 273/2018 - 21 pokračování V Brně dne 24. října 2019 Zdeněk Kühn předseda senátu