10 Azs 34/2015
č. j. 10 Azs 34/2015-38
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Rubrum
10 Azs 34/2015 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: MUDr. A. M., zast. Mgr. Helenou Hutirovou, advokátkou se sídlem Vodičkova 792/40, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2014, čj. MV-91716-3/SO-2012, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2015, čj. 11 A 85/2014 – 28, takto:
Výrok
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2015, čj. 11 A 85/2014 – 28, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění
I. Předmět řízení
1. Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 25. 6. 2012, čj. OAM-24786-21/MC-2010, bylo žalobci (dále jen „stěžovatel“) zrušeno povolení k trvalému pobytu na území České republiky podle ustanovení § 77 odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), z důvodu odsouzení stěžovatele za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky. Stěžovateli byla dále uvedeným rozhodnutím stanovena lhůta 30 dní 10 Azs 34/2015 k vycestování. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 28. 4. 2014, čj. MV-91716-3/SO-2012 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Stěžovatel včasnou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného jako nedůvodná zamítnuta.
II. Řízení před městským soudem
2. Stěžovatel podal proti rozhodnutí žalovaného dne 28. 5. 2014 žalobu dle části třetí, hlavy II, dílu 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v účinném znění (dále jen „s. ř. s.“), v níž obecně namítal, že rozhodnutím žalovaného došlo k porušení ustanovení § 2 odst. 1, 3 a 4, § 3, § 4 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 50 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „správní řád“). Stěžovatel dále namítal, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s přiměřeností svého rozhodnutí ve smyslu ustanovením § 174a zákona o pobytu cizinců, čímž porušil čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Součástí žaloby byla žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, který by žalobu doplnil.
3. Městský soud usnesením ze dne 9. 6. 2014, čj. 11 A 85/2014 – 8, vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku. Po jeho zaplacení pokračoval městský soud v řízení, žalobu meritorně přezkoumal a zamítl. V odůvodnění napadeného rozsudku se městský soud ztotožnil s vypořádáním věci žalovaným s tím, že jeho rozhodnutí má oporu v zákoně, skutkový stav byl zjištěn dostatečně.
III. Kasační stížnost
4. Rozsudek městského soudu napadl stěžovatel včas podanou kasační stížností z důvodů dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
5. Stěžovatel v obsáhlé kasační stížnosti namítal nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Městský soud se podle stěžovatele nedostatečně zabýval otázkou naplnění zákonných podmínek pro vydání rozhodnutí žalovaného. Stěžovatel má za to, že nespáchal úmyslný trestný čin, v jeho případě není důvodná obava z dalšího páchání trestné činnosti a narušování veřejného pořádku. Z trestného činu, za který byl odsouzen, navíc neměl stěžovatel žádný výrazný majetkový prospěch. Rozhodnutí žalovaného není přiměřené okolnostem případu, neboť stěžovatel je v České republice s rodinou již dvacet let a je zde plně sociálně i kulturně integrován.
6. Žalovaný nevyužil svého práva vyjádřit se ke kasační stížnosti.
IV. Posouzení důvodnosti kasační stížnosti
7. Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná. Na základě ustanovení § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud při přezkumu rozhodnutí krajských (zde městského) soudů vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti, ledaže by bylo řízení před krajským soudem zmatečné, bylo zatíženou vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, jakož i 10 Azs 34/2015 - 39 pokračování v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné. K výše uvedeným vadám tedy Nejvyšší správní soud přihlíží z úřední povinnosti. Nejvyšší správní soud, předtím než se mohl zabývat obsahem kasační stížnosti, zjistil, že řízení před městským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
8. Stěžovatel v závěru žaloby požádal městský soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků (viz čl. 2 spisu městského soudu). Městský soud se však touto žádostí nezabýval. Následně usnesením ze dne 9. 6. 2014, čj. 11 A 85/2014 – 8, stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu a za návrh na přiznání odkladného účinku.
9. Požádal-li však stěžovatel v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, byl městský soud povinen se touto žádostí zabývat a rozhodnout o ní. Jestliže tak neučinil, zatížil napadený rozsudek vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2006, čj. 4 Ads 55/2005 – 114, dostupný na www.nssoud.cz). Absenci rozhodnutí o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nelze podle zdejšího soudu v projednávané věci považovat za pouze formální pochybení. Z kasační stížnosti sepsané advokátkou je zřejmé, že stěžovatel měl proti rozhodnutí žalovaného výhrady a věcné námitky. V řízení o žalobě však nedostal možnost tyto námitky uplatnit, neboť podal ve své podstatě blanketní žalobu a požádal o ustanovení zástupce pro její doplnění, o které městský soud nerozhodl. Jedná se o vadu, která mohla mít vliv na zákonnost meritorního rozhodnutí, bez ohledu na to, zda měl být stěžovateli zástupce z řad advokátů v posuzovaném případě ustanoven či nikoli.
10. Řízení před městským soudem tedy bylo zatíženo procesní vadou, která je v rozporu s právem stěžovatele na spravedlivý proces a soudní ochranu (obdobně nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 1999, sp. zn. III. ÚS 367/99, dostupný na http://nalus.usoud.cz).
V. Závěr a náklady řízení
11. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených důvodů v souladu s § 110 odst. 1 větou první s. ř. s. napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
12. V dalším řízení je městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu a je povinen rozhodnout o žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků. Meritorní rozhodnutí ve věci je následně možné vydat až při splnění této a dalších zákonem stanovených procesních podmínek pro řízení o žalobě.
13. Dle ustanovení § 110 odst. 3 s. ř. s. rozhodne v novém rozhodnutí městský soud též o nákladech řízení o kasační stížnosti. 10 Azs 34/2015 P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. října 2015 Daniela Zemanová předsedkyně senátu