10 Azs 35/2017

Rubrum

10 Azs 35/2017 - 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: V. S., zast. Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Sekaninova 1204/36, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2016, čj. MV-124081- 3/OAM-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2017, čj. 41 A 69/2016-23, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně je státní příslušnicí Ukrajiny. Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, přijímací středisko cizinců Zastávka, rozhodnutím ze dne 16. 7. 2016 uložila žalobkyni správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Žalovaný odvolání žalobkyně zamítl. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila žalobou, kterou krajský soud výše označeným rozsudkem zamítl.

2. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V ní odkázala na argumenty, které uvedla v žalobě. Má za to, že krajský soud nesprávně posoudil přiměřenost rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců. Dále poukázala na kulturní spjatost Zakarpatské Ukrajiny s Českou republikou. 10 Azs 35/2017

3. Důvodnost kasační stížnosti posoudil NSS v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu.

4. Kasační stížnost není důvodná.

5. NSS předesílá, že v řízení před správními soudy platí dispoziční zásada [§ 71 odst. 1 písm. d), § 75 odst. 2 věta prvá a též § 109 odst. 4 s. ř. s.]. Neuvedla-li stěžovatelka v kasační stížnosti konkrétní skutečnosti a argumenty, kterými by zpochybnila přiměřenost dopadů napadeného rozhodnutí, NSS nezbývá než hodnotit rozsudek krajského soudu a napadené správní rozhodnutí v jejich obecnosti (srov. přiměřeně rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, bod 32).

6. NSS nepovažuje rozhodnutí žalovaného ani rozsudek krajského soudu za nezákonný. Nelze se ztotožnit ani s obecně formulovanou výtkou, že byla vadně posouzena přiměřenost dopadů rozhodnutí o vyhoštění ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců. Správní orgány i krajský soud své závěry srozumitelně vysvětlily. Stěžovatelka, její manžel a syn jsou všichni státními příslušníky Ukrajiny. Stěžovatelka přicestovala do ČR v roce 2007 a od 22. 12. 2014 zde pobývá neoprávněně. Syn žil až do roku 2014 na Ukrajině u rodičů stěžovatelky, kde jej stěžovatelka zanechala. Teprve v roce 2014 přicestoval do ČR. Stěžovatelčin manžel v ČR podniká. Stěžovatelka má údajně psychické problémy a ambulantně se v ČR léčí, potvrzení však nedoložila. Za těchto okolností nebylo možné shledat nepřiměřenost dopadů rozhodnutí o vyhoštění. I ze stěžovatelkou uvedených skutečností totiž plyne, že na Ukrajině žijí její rodiče, má zde zázemí. Její syn může na Ukrajinu vycestovat spolu s ní, na Ukrajině ostatně žil až do roku 2014. Manžel může stejně tak podnikat i na Ukrajině, nebo za prací do ČR cestovat. K otázce výkladu přiměřenosti zásahu do soukromého a rodinného života stěžovatelky NSS přiměřeně odkazuje na rozsudek ze dne 28. 2. 2014, čj. 5 As 102/2013-31.

7. Kasační stížnost ve své podstatné části obsahuje jen právně bezvýznamné rétorické argumenty. Zejména demografické, historické a civilizační úvahy stěžovatelky, včetně úvah ohledně pracovního trhu v ČR, jsou z hlediska výkladu zákona o pobytu cizinců bez významu. Kasační stížnost byla odeslána z datové schránky zástupce stěžovatelky. Je proto nutno upozornit, že některé formulace ve vztahu k soudkyni krajského soudu se evidentně příčí § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve spojení s čl. 17 Pravidel profesionální etiky a soutěže advokátů České republiky, podle něhož je advokát povinen zachovávat mj. náležitou úctu a zdvořilost vůči soudům.

8. S ohledem na výše uvedené NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta poslední s. ř. s.).

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. března 2017 Zdeněk Kühn předseda senátu