10 Azs 403/2020
č. j. 10 Azs 403/2020-32
V PLATNOSTI- KS Plzeň 17 A 97/2020-16
- NSS 10 Azs 403/2020-32
Citované zákony (2)
Rubrum
10 Azs 403/2020 - 32 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní žalobce: O. C., zastoupeného Mgr. Daliborem Lípou, advokátem se sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2020, čj. CPR-28964-3/ČJ-2020- 930313-V238, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2020, čj. 17 A 97/2020-16, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto:
Výrok
Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění
1. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, rozhodla dne 9. 7. 2020 o správním vyhoštění žalobce, neboť se žalobce při pobytové kontrole prokázal padělaným rumunským dokladem a pobýval na území České republiky bez platného povolení k pobytu, ačkoli k tomu nebyl oprávněn (nejméně od 27. 2. 2019 do 6. 7. 2020). Žalovaná následně v odvolacím řízení jen formálně upravila část výroku rozhodnutí policie, věcně však zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí o správním vyhoštění. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou, kterou však krajský soud odmítl pro chybějící žalobní body.
2. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdí, že má na území České republiky vytvořeno veškeré zázemí a jeho nucený návrat by byl nenahraditelnou újmou. Pokud se rozhodnutí o správní vyhoštění stane vykonatelným, bude muset okamžitě opustit Českou republiku a své nejbližší a jeho návrat bude v nedohlednu, nucené vycestování s sebou nese další náklady. Krajský soud navíc nejspíš odmítl žalobu v rozporu s rozhodovací praxí NSS. Nepřiznání odkladného účinku by dále bylo na újmu stěžovatelovu základnímu právu na spravedlivý proces, neboť by se nemohl aktivně účastnit řízení o soudním přezkumu včetně toho, že by neměl možnost se pravidelně osobně setkávat se svým zástupcem. Naproti tomu přiznáním odkladného účinku nevznikne nikomu jinému jakákoli újma a nebude ani narušen veřejný zájem. 10 Azs 403/2020
3. Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí; podle ní by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, kterým je požadavek, aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují český právní řád. Má-li být správní vyhoštění účinné, musí jeho účinky nastat co nejdříve po spáchání protiprávního jednání.
4. Jak nedávno uvedl rozšířený senát NSS, „obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 61). Zájem na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti sice může vést k přiznání odkladného účinku, ale obvykle jen ve spojení s dalšími důvody (například rodinným nebo soukromým životem stěžovatele) nebo v návaznosti na individuální okolnosti a specifika soudního řízení v dané věci. Tyto individuální okolnosti by však měly jasně a konkrétně plynout z tvrzení, která stěžovatel v řízení uplatní a osvědčí (srov. tamtéž, bod 59).
5. Stěžovatel odkazuje na omezení spojená s nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti jen obecně a nevznáší žádné konkrétní argumenty týkající se tohoto řízení, které by měly hovořit pro jeho přiznání. Právní názory vyjádřené v rozhodnutích NSS, na které se stěžovatel odvolává, jsou výše citovaným rozhodnutím rozšířeného senátu již překonány.
6. Stejně tak NSS nevidí důvod pro přiznání odkladného účinku v tvrzeních o omezení stěžovatelova soukromého a rodinného života. Stěžovatel se opět omezuje jen na obecná tvrzení o tom, že má na území České republiky vytvořeno „veškeré zázemí“ a že by kvůli vyhoštění musel opustit své nejbližší. Blíže k tomu však nic nedodává ani svá tvrzení neosvědčuje.
7. Jelikož nebyly splněny základní předpoklady, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. února 2021 Ondřej Mrákota předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.