11 Kss 1/2023 – 106

Rubrum

Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Lukáše Trojana a JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal na neveřejném zasedání konaném dne 17. 4. 2023 námitky kárně obviněné: JUDr. Adriana Pilařová, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně ze dne 22. 3. 2023 č. j. MSP–68/2023–OPAJ–SO/3, a rozhodl takto:

Výrok

Námitky kárně obviněné proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně ze dne 22. 3. 2023 č. j. MSP–68/2023–OPAJ–SO/3 se zamítají.

Odůvodnění

I. Dosavadní postup ve věci Ia. Kárné řízení

1. Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále též „navrhovatelka“), doručila Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému dne 2. 2. 2023 návrh, kterým bylo zahájeno kárné řízení se soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 8 JUDr. Adrianou Pilařovou (dále jen „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“). Navrhovatelka navrhla uložení kárného opatření odvolání z funkce soudkyně podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).

2. Podle navrhovatelky se kárně obviněná dopustila kárných provinění tím, že 1. jako opatrovnice pana M. K., nar. x, trvale bytem P. 6, M. 2107/68 (dále jen „opatrovanec“), ustanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 3. 2018 č. j. 0 Nc 22048/2017–29: 1. blíže nezjištěným způsobem nakládala s finančními prostředky opatrovance ve výši 5 800 000 Kč, které zdědil po matce, a ani přes opakované urgence opatrovnického soudu a zahájené opatrovnické řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 0 P 186/2018 způsob nakládání s nimi nedoložila. 2. zneužila důvěry a kognitivního hendikepu opatrovance za tím účelem, aby se zmocnila jeho nemovitosti nacházející se v k. ú. Dejvice, obec Praha – pozemek p. č. XA, jehož součástí je stavba č. p. X, a pozemek p. č. XB, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, vše zapsáno na LV č. X (dále též „nemovitost v Dejvicích“), za výrazně podhodnocenou cenu, čímž získala na úkor poškozeného nemovitosti za cenu 5 000 000 Kč (kterou sama stanovila a algoritmus stanovení nevysvětlila), tedy minimálně o 1 650 000 Kč nižší, než na jakou byla odhadnuta odhadcem Ing. P. M. v dědickém řízení více než rok před uzavřením této kupní smlouvy, přičemž obdobná nemovitost byla v daném místě nabízena za částku 27 990 000 Kč, celková škoda způsobená opatrovanci tak mohla činit až 8 995 000 Kč ( z 27 990 000 Kč po odečtení sjednané kupní ceny 5 000 000 Kč), 3. celou shora uvedenou nemovitost nechala zastavit (tedy nejen její nabývaný podíl), aby sama dosáhla na hypoteční úvěr, 4. za částku nejméně 2,2 milionu korun, přičemž finanční prostředky pocházely od opatrovance, nechala opravit celou shora uvedenou nemovitost, tedy i v rozsahu svého podílu, přičemž je sporné, jaký význam toto zhodnocení pro opatrovance má, čímž mu způsobila další škodu, neboť minimálně z poloviny nejde o prostředky vynaložené v jeho prospěch, 5. do shora uvedené nemovitosti se nastěhovala a dle svého tvrzení platí opatrovanci nájemné měsíční částkou 10 000 Kč; jak k ní dospěla, nevysvětlila, uvedla, že ji zaplatila „jednorázově dopředu“ – když uvedené však opět ani přes výzvu nedoplnila, 6. nechala opatrovance žít v přesvědčení, že nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na to, aby mohl žít ve vlastním domě, a umístila jej dne 16. 2. 2021 do X, kde do současnosti pobývá.

2. Dále se podle navrhovatelky kárně obviněná dopustila kárného provinění tím, že se dne 16. 1. 2023, přestože jí ve výkonu práce nebránily překážky v práci či čerpání dovolené, nedostavila v 8.00 hodin do areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích (dále jen „PL Bohnice“), kde měla nařízené jiné soudní roky – zhlédnutí osob umístěných v psychiatrické léčebně, a to ve věcech sp. zn. 28 L 91/2023, 28 L 92/2023, 28 L 93/2023, 28 L 98/2023, 28 L 99/2023 a 28 L 101/2023, místo toho se pohybovala na blíže neurčeném místě v Praze. Ke zhlédnutí se do PL Bohnice dostavila až po urgenci opatrovníka umístěných JUDr. J. Ž. a po výzvě místopředsedkyně soudu Mgr. Blanky Jarolímkové, přičemž jako důvod své nepřítomnosti nejprve uváděla, že zhlédnutí namísto ní měl provést zastupující soudce JUDr. Michal Vacek a že ona hodlala přijít do práce, kde bude psát usnesení, následně uváděla, že v dopoledních hodinách doprovázela příbuzného do nemocnice; a to vše přes to, že za obdobné jednání jí bylo uloženo kárné opatření rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2021 č. j. 16 Kss 3/2021–173. Ib. Rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně

3. Ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) rozhodnutím č. j. MSP–68/2023–OPAJ–SO/3 ze dne 22. 3. 2023 kárně obviněnou dočasně zprostil výkonu funkce soudkyně podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Rozhodnutí bylo soudkyni doručeno dne 24. 3. 2023.

4. V odůvodnění rozhodnutí ministr nejprve zrekapituloval kárný návrh a konstatoval, že zahájením řízení před kárným soudem, v němž je navrženo kárné opatření odvolání z funkce soudkyně, je splněna formální podmínka pro dočasné zproštění výkonu funkce. Následně se ministr zabýval splněním podmínky materiální, tj. zda je vzhledem k jednání, které je soudkyni kladeno za vinu v návrhu na zahájení kárného řízení, a vzhledem k povaze soudcovské funkce namístě, aby do doby pravomocného rozhodnutí v kárném řízení tato soudkyně nevykonávala svou funkci. Dospěl přitom k závěru, že míra závažnosti jednání, které je kárně obviněné kladeno za vinu, je tak vysoká, že její setrvání ve funkci soudkyně po dobu kárného řízení je naprosto neslučitelné se zájmy chráněnými § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Zdůraznil, že nedostavení se do areálu PL Bohnice představuje opakování vážných nedostatků v krátké době (s ohledem na dřívější kárné odsouzení) a že jednání související se správou majetku opatrovance je velmi závažné a budou je muset posoudit též orgány činné v trestním řízení z hlediska trestní odpovědnosti soudkyně. Podle ministra tak v dané věci intenzita závažnosti jednání, které je kárně obviněné kladeno za vinu, a veřejný zájem na zajištění důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů převažují nad individuálním zájmem soudkyně, takže rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce neporušuje její právo na nerušený výkon funkce. Ic. Námitky dočasně zproštěné soudkyně proti rozhodnutí ministra

5. Proti rozhodnutí ministra podala kárně obviněná včasné námitky, kterými se domáhá jeho zrušení.

6. Kárně obviněná uvedla, že se ničeho z toho, co je jí kladeno za vinu, nedopustila a trestní oznámení i kárný návrh byly podány, aniž si jejich autoři cokoliv prověřili. Pro celou věc jsou přitom podle soudkyně zásadní dvě právní východiska. Zaprvé její opatrovanec je plně svéprávný, což prokázal znalecký posudek zadaný soudem a provedený znaleckým ústavem – Ústřední vojenskou nemocnicí. A zadruhé za tři roky, po které kárně obviněná opatrovanci se správou jmění pomáhá, hodnota jeho jmění uprostřed největší inflace a recese velmi vzrostla. V roce 2020 byl kvůli dědickému řízení vypracován znalecký posudek, dle něhož činila hodnota jmění opatrovance necelých 18 milionů korun, přičemž nyní dle kárně obviněné činí asi 24 milionů korun. Situace je tedy podle soudkyně absurdní a pro běžného člověka neuvěřitelná.

7. Dále soudkyně vysvětlovala svůj vztah k opatrovanci, který je jejím bratrancem, přičemž s jeho rodinou žila od roku 1982 a dlouhodobě o něj a jeho matku i otce (svou tetu a strýce) pečovala. Způsob nakládání s majetkem jejího bratrance byl určen již řadu let před smrtí jeho rodičů (včetně jejich závěti částečně ve prospěch kárně obviněné), což bylo podrobně popsáno ve zprávě o poměrech opatrovance pro Obvodní soud pro Prahu 6. S instrukcemi rodičů, co se má s opatrovancem a jeho majetkem dít po jejich smrti, přitom byla seznámena i další rodina a nejbližší sousedé. Jediné pochybení, které kárně obviněná uznala, je, že soudu podala zprávu pozdě. To však bylo způsobeno tím, že matka opatrovance zemřela 4. 4. 2020 v době první vlny onemocnění covid–19 a kárně obviněná se o něho v dané době starala nejprve sama, později s jeho dvěma dalšími bratranci, přitom byl jako kvadruplegik se zavedeným močovým katetrem, který vyžadoval 24 hodin denně odbornou pomoc, reálně ohrožen na životě. V období pandemie totiž zařízení, do nichž by mohl být opatrovanec umístěn, nové klienty nepřijímala. Zprávu tedy podala opožděně proto, že se namísto jejího sepisování věnovala péči o bratrance a nutné správě jeho majetku.

8. Opatrovanec pak dle kárně obviněné netrpí kognitivní poruchou, což plyne ze znaleckého posudku z roku 2022 vyhotoveného pro účely řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6. To, že věděl, co, za jakou cenu a proč prodává, potvrdil i při zhlédnutí soudem dne 29. 3. 2023. Polovinu nemovitosti v Dejvicích soudkyně koupila po velkém váhání a zvažování a po poradě s mnoha poradci, přičemž to bylo přání i její tety. Kvůli rekonstrukci musela zastavit celou nemovitost, ale vše proběhlo s vědomím opatrovance a po konzultaci s finančními poradci tak, aby opatrovanec nemohl přijít ani o peníze ani o dům. Předem domluveno bylo též to, že teta s opatrovancem odejdou do domova X a kárně obviněná bude pokračovat v rekonstrukci. Za zcela nesmyslnou pak kárně obviněná označila otázku, proč byla rekonstrukce provedena a jaký význam měla pro opatrovance, neboť bez rekonstrukce by nemovitost místo zásadního zhodnocení jen dále ztrácela na hodnotě. Kárně obviněná tvrdí, že před smrtí rodičů opatrovance bylo rovněž domluveno i to, že soudkyně bude v předmětné nemovitosti bydlet; částku 10 000 Kč jako nájemné si pak „prosadila“ ona sama.

9. Nejabsurdnější je podle kárně obviněné tvrzení, že opatrovance nechala žít v přesvědčení, že nedisponuje dostatkem finančních prostředků, aby mohl žít dále ve svém domě. Opatrovanec totiž potřebuje soustavnou péči a náklady na jedno lůžko v domově X činily v době, kdy do něj byl přijat, průměrně 60 000 Kč, dnes už mohou dosahovat i 80 000 Kč. V původním stavu byl navíc jeho dům neobyvatelný i pro zdravého člověka, takže by se musel nákladně přestavět na domov pro kvadruplegika, bylo by nutné najmout personál a opatrovanec by byl v domě sám.

10. Kárně obviněná nesouhlasila ani s tím (skutek bod bodem 2), že se dne 16. 1. 2023 nedostavila do PL Bohnice, ačkoliv jí v tom nebránily žádné překážky. Do 13. 1. 2023 totiž čerpala řádnou dovolenou z důvodu nemoci, přičemž ten den telefonicky komunikovala s vedoucí personálního oddělení, že v pondělí ráno (16. 1.) půjde dělat detence do PL Bohunice. U rozhovoru byla přítomna též místopředsedkyně soudu, SMS s danou informací kárně obviněná zaslala rovněž kolegyni Mgr. K. Následně telefonovala se svým vedoucím kanceláře panem E. a poprosila ho o přípravu spisů v detenčních věcech, že si je vyzvedne v neděli a v pondělí ráno pojede rovnou do Bohnic. Dále telefonovala přibližně ve 14.15 se svým vyšším soudním úředníkem Mgr. Ch., který jí sdělil, že vedení soudu rozhodlo, že v pondělí půjde do Bohnic kolega JUDr. Vacek, který má spisy už u sebe.

11. Následně kárně obviněné dne 16. 1. 2023 v 8.30 ráno volala Mgr. Jarolímková, že ji čeká soudem ustanovený opatrovník JUDr. J. Ž. v Bohnicích. Soudkyně si proto ihned vzala taxi a do Bohnic dorazila asi v 10.

0. Její zpoždění pak ani JUDr. Ž., lékařům, ani pacientům nezpůsobilo žádné komplikace. Pravda není ani to, že byla kárně obviněná v 9.30 doma v Dejvicích, neboť byla na cestě do práce. Zároveň jí Mgr. Ch. nesdělil pouze obecně, že má zůstat doma, když bere antibiotika, nýbrž ji informoval, že do PL Bohnice nemá chodit, že detence bude 16. 1. dělat JUDr. V. Id. Vyjádření kárné navrhovatelky k námitkám

12. Kárná navrhovatelka při svém vyjádření k námitkám doplnila konkrétní zjištění z opatrovnického spisu týkajícího se opatrovance vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6. Odkázala na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2022 č. j. 54 Co 257/2022–185 (které také přiložila), kterým uvedený soud jmenoval opatrovníkem opatrovance pro správu jmění městskou část Praha 4, čímž změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, který původně do této funkce dne 2. 6. 2022 jmenoval městskou část Praha 6. Městský soud v Praze výslovně uvedl, že byly splněny podmínky pro svěření správy majetku třetí osobě, neboť vyvstaly pochybnosti, zda stálá opatrovnice (kárně obviněná) vykonává svou funkci v souladu se zájmy opatrovance, který nadále vlastní majetek značné hodnoty a je nutné zabránit případné závažné újmě.

13. Dále kárná navrhovatelka uvedla, že kárně obviněná podala zprávu o majetku opatrovance dne 29. 9. 2022 a že dne 17. 10. 2022 vypracoval znalecký ústav – Ústřední vojenská nemocnice znalecký posudek o duševním stavu opatrovance (oba dokumenty navrhovatelka rovněž přiložila). Ze znaleckého posudku přitom plyne, že opatrovanec netrpí duševní poruchou. Jeho schopnost právně jednat je nicméně snížena vlivem osobní nezralosti a sociální nezkušenosti. Zároveň mu hrozí závažná újma právním jednáním vlivem jeho zvýšené naivity a ovlivnitelnosti (je manipulovatelný). Navrhovatelka připojila též zprávu opatrovníka pro správu jmění (městské části Praha 4) ze dne 20. 3. 2023, ze které plyne, že kárně obviněná mu neposkytuje pravidelné výpisy z účtu opatrovance, přičemž od peněžního ústavu bylo zjištěno, že k nakládání s finančními prostředky opatrovance stále dochází, a to v řádech statisíců korun. Městská část Praha 4 proto kárně obviněnou dne 20. 3. 2023 vyzvala, aby se zdržela jakýchkoliv jiných než vyjmenovaných a domluvených nezbytných plateb. Nakonec kárná navrhovatelka připojila protokol o zhlédnutí opatrovance ze dne 29. 3. 2023.

14. Z údajů z opatrovnického spisu podle kárné navrhovatelky plyne, že pochybnosti o nakládání s majetkem opatrovance trvají. Navrhovatelka uzavřela, že trvá i na druhém skutku. II. Posouzení námitek kárným soudem IIa. Obecné úvahy

15. Podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce, je–li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Podle odstavce 4 téhož paragrafu proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení; podání námitek nemá odkladný účinek.

16. Podle § 13a zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „kárný zákon“), pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky, rozhodne senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne, nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší.

17. Formální podmínka uvedená v § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích je splněna. Navrhovatelka požaduje v kárném návrhu odvolání kárně obviněné z funkce soudkyně, ministr kárně obviněnou dočasně zprostil výkonu funkce soudkyně pro skutky uvedené v kárném návrhu.

18. K tomu, aby bylo rozhodnutí ministra zákonné, je však současně třeba, aby byla splněna i podmínka označovaná jako materiální. Ta v zákoně sice výslovně uvedena není, plyne však z podstaty a funkce soudů a soudců v systému dělby moci. Je jí třeba rozumět to, že okolnosti kárného stíhání, především pak rysy kárně stíhaného jednání, viděny v relevantních souvislostech, vyžadují, aby kárně stíhaný soudce byl rozhodnutím ministra dočasně „vyřazen“ z běžného výkonu své funkce.

19. Kárný soud již opakovaně zdůraznil (např. v usneseních ze dne 14. 2. 2018 č. j. 16 Kss 6/2017–98, ze dne 11. 4. 2018 č. j. 16 Kss 1/2018–111, ze dne 30. 9. 2020 č. j. 13 Kss 5/2020–59 nebo ze dne 10. 3. 2023 č. j. 16 Kss 7/2022–48), kárné řízení se soudci je záměrně koncipováno jako proces, v němž má hlavní a poslední slovo kárný soud, zatímco osoby, které jsou součástí moci výkonné či se jako funkcionáři soudů podílejí na státní správě soudnictví, mají toliko roli jedné z procesních stran kárného řízení. Výjimkou je pravomoc ministra rozhodnout o dočasném zproštění výkonu funkce soudce. Smyslem a účelem této výjimečné pravomoci výkonné moci zasahující do samotné podstaty funkce soudce je potřeba rychlé a efektivní reakce v situacích, jež „vyřazení“ soudce z rozhodovací činnosti naléhavě vyžadují. Výjimečná a potenciálně zneužitelná pravomoc ministra musí být vyvážena soudní kontrolou na základě opravného prostředku – námitek. Kárný soud musí při rozhodování o námitkách brát v úvahu důvody, kvůli nimž je mu kompetence k přezkumu tohoto rozhodnutí zákonem svěřena, což je především ochrana systémové role soudní moci. Nezbytnou podmínkou pro to, aby soudní moc plnila svoji ústavní roli, je totiž široká a skutečná rozhodovací nezávislost soudců bez možnosti svévolného zasahování moci výkonné do jejich činnosti.

20. Součástí systémové role soudní moci je však i to, že musí být vnímána veřejností jako nestranná, nezávislá a poctivá záruka spravedlnosti. Bez důvěry veřejnosti totiž ztrácí legitimitu. Vnímání soudní moci jako důvěryhodné může být narušeno, je–li proti určitému soudci vedeno kárné řízení. Soudce se tím dostává do situace veřejného zpochybnění své profesní a morální integrity. To může u veřejnosti negativně ovlivnit důvěru v soudcovu schopnost kvalitně a nezávisle rozhodovat. Jsou–li v dané chvíli dostupné informace o soudcově jednání a okolnostech s ním souvisejících, které by mohly vyvolat významnou nedůvěru v soudcovu rozhodovací činnost v době do rozhodnutí kárného senátu, je namístě, aby ministr rozhodl podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích o dočasném zproštění výkonu funkce takového soudce. Účelem tohoto postupu je ochrana důvěryhodnosti soudní moci po dobu trvání kárného řízení.

21. Kárný senát při přezkumu rozhodnutí ministra tedy musí pečlivě vážit dva proti sobě stojící důležité zájmy – na jedné straně zájem na zachování nezávislosti soudní moci včetně práva účastníků řízení, aby v jejich věcech rozhodoval tzv. zákonný soudce, na straně druhé zájem na zachování důvěryhodnosti soudní moci. IIb. Posouzení konkrétních okolností věci

22. Kárný soud si proto musel učinit předběžný a prozatímní úsudek o povaze tvrzených provinění soudkyně, z nichž je kárně obviněna, a o relevantních souvislostech tohoto jednání. Kárný senát zdůrazňuje, že se jedná o úsudek předběžný a prozatímní, činěný bez jednání a bez dokazování v zákonem předepsané desetidenní, a tedy velmi krátké lhůtě (§ 13a věta první kárného zákona). Je proto opřený pouze o analýzu tvrzení obsažených v podáních vůči kárnému soudu a o další dostupné podklady, zejména o listiny předložené navrhovatelkou a kárně obviněnou, jež tvoří obsah spisu v kárné věci. Tento úsudek samozřejmě může a musí být korigován, resp. ověřen zjištěními a právními úvahami učiněnými v kárném řízení, zejména na základě řádného dokazování. Rozhodnutím o námitkách proto kárný senát nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.

23. V nyní projednávané věci je kárně obviněné kladeno za vinu, že – zjednodušeně řečeno – (1.) porušila své povinnosti při správě majetku svého opatrovance a (2.) že se v nařízeném termínu nedostavila na tzv. jiný soudní rok, který se týkal věcí přiřazených jí rozvrhem práce, ačkoli nečerpala dovolenou nebo jiné volno ani nebyla v pracovní neschopnosti. Přitom už rozhodnutím kárného soudu ze dne 22. 11. 2021 č. j. 16 Kss 3/2021–173 byla shledána vinnou z obdobného jednání, neboť v několika případech zrušila kvůli rodinným a osobním obtížím nařízené jednání.

24. Pod podmínkou, že bude prokázáno, kárný soud považuje jednání popsané v návrhu pod bodem 1 za mimořádně závažné, přičemž je nutné poukázat rovněž na to, že ohledně tohoto skutku probíhá ze strany orgánů činných v trestním řízení prověřování na základě trestního oznámení. Právě potenciální trestněprávní rozměr prvního skutku posouvají případ do roviny, v níž lze předpokládat, že soudkyně pozbude své funkce, ať v důsledku odsouzení pro trestný čin [§ 94 písm. c) zákona o soudech a soudcích], nebo uložením kárného opatření odvolání z funkce soudkyně kárným soudem, pokud se návrhová tvrzení prokáží.

25. Vše, co soudkyně uvádí v námitkách na svou obhajobu, jsou zatím pouhá tvrzení a přiložené listiny jsou pouze její podání či sdělení Obvodnímu soudu pro Prahu 6, případně jde o listiny podepsané opatrovancem či čestná prohlášení rodinných známých. Odkazuje–li na nějaké relevantní důkazy, dodává k nim, že je doplní. Kárně obviněná však ke dni vydání tohoto usnesení nedoplnila nic, ač ji s ohledem na krátkou lhůtu 10 pracovních dnů, v níž musí kárný soud dle § 13a kárného zákona o námitkách rozhodnout, muselo být zřejmé, že kárný soud musí postupovat velmi rychle, a tomu měla přizpůsobit i svou procesní aktivitu.

26. Kárná navrhovatelka oproti tomu přímo k návrhu doložila listiny, které dokládají právní stav a vlastnické poměry nemovitosti v Dejvicích, a další skutečnosti ohledně jednání kárně obviněné. Navrhovatelka dodatečně doložila též znalecký posudek znaleckého ústavu – Ústřední vojenské nemocnice ze dne 17. 10. 2022 o duševním stavu opatrovance, z něhož plyne, že mu hrozí závažná újma právním jednáním vlivem jeho zvýšené naivity a ovlivnitelnosti (manipulovatelnosti).

27. Kárně obviněná tedy v námitkách buď adekvátně nereaguje na hlavní a nejzávažnější zjištění uvedená v kárném návrhu, nebo svá tvrzení relevantně nedokládá.

28. Povaha prvního skutku kladeného kárně obviněné za vinu a zatím dostupné informace o tom, zda je pravděpodobné, že se skutek stal a že mohou být kárným proviněním, významně ohrožují důvěryhodnost soudní moci. Za této situace lze rozumět kroku ministra, který ve snaze najít adekvátní reakci na tyto okolnosti sáhl k dočasnému zproštění výkonu funkce soudkyně, a to do doby, než bude kárné řízení pravomocně skončeno a bude jisté, zda se kárně obviněná dopustila kárného provinění. Dočasné zproštění funkce soudkyně je v tomto případě nástrojem předběžné opatrnosti, neboť má v mezidobí zajistit, že případná rozhodnutí či jiné úkony, které by kárně obviněná jako soudkyně učinila, nebudou nijak zpochybňovány s odkazem na jednání, kvůli němuž kárná navrhovatelka požaduje uložení nejpřísnějšího kárného opatření.

29. Při zvážení všech okolností případu je tedy třeba nyní dát přednost ochraně důvěryhodnosti soudní moci před ochranou nerušeného výkonu funkce kárně obviněné.

III. Závěr

30. S ohledem na výše uvedené úvahy kárný senát dospěl k závěru, že námitky kárně obviněné proti rozhodnutí ministra o tom, že se kárně obviněná podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích dočasně zprošťuje výkonu funkce soudkyně, jsou nedůvodné. Proto tyto námitky zamítl.

IV. Účinky rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce

31. Ten, kdo byl podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích dočasně zproštěn výkonu funkce soudce, se od účinnosti rozhodnutí (§ 100 odst. 3 ve spojení s § 99 odst. 2 zákona o soudech a soudcích) nesmí podílet na výkonu soudnictví. Zejména nesmí rozhodovat ve věcech mu přidělených a činit v nich jiné úkony. Není povinen podílet se na běžném chodu soudu; je však povinen poskytnout soudu součinnost potřebnou k novému uspořádání věcí v souvislosti s rozhodnutím o dočasném pozastavení výkonu funkce soudce, zejména předat spisy či jiné věci týkající se rozhodovací činnosti a poskytnout informace o tom, co bylo ve věcech dosud činěno, není–li to patrné ze spisu.

32. Soud, jehož soudci byl dočasně pozastaven výkon funkce soudce, je povinen zajistit další výkon soudnictví ve věcech přidělených dosud dotyčnému soudci. S přihlédnutím k okolnostem a povaze těchto věcí je třeba přidělit je jinému soudci uplatněním již existujícího pravidla uvedeného v rozvrhu práce, případně změnou rozvrhu práce (§ 41 odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích), nebo, snesou–li odkladu bez činění úkonů v nich, vyčkat výsledku kárného řízení.

Poučení

I. Dosavadní postup ve věci Ia. Kárné řízení Ib. Rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně Ic. Námitky dočasně zproštěné soudkyně proti rozhodnutí ministra Id. Vyjádření kárné navrhovatelky k námitkám II. Posouzení námitek kárným soudem IIa. Obecné úvahy IIb. Posouzení konkrétních okolností věci III. Závěr IV. Účinky rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce