12 Ksz 1/2022 – 220

Rubrum

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Miloslavy Vaňkové, JUDr. Zdeňka Snášela, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 24. 8. 2022 ve věci návrhu městského státního zástupce v Praze, se sídlem náměstí 14. října 2188/9, Praha 5, ze dne 10. 5. 2022, čj. 2 SPR 63/2022, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Lucii Horákové, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6, takto:

Výrok

Mgr. Lucia Horáková, nar. X, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6, A. se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznává vinnou, že

I. Byla dlouhodobě nečinná při vyřizování věcí, které jí byly přiděleny ke zpracování, a to konkrétně: 1. (původně bod 1. návrhu) ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 ZT 97/2021 nereagovala od 3. 8. 2021 do 2. 3. 2022, tedy po dobu téměř 6 měsíců, na usnesení policejního orgánu, kterým bylo dle § 159a odst. 2 tr. řádu odložena věc nezl. L. A. M. nar. X, a to z důvodu nepřípustnosti jeho trestního stíhání, neboť se jednalo o osobu, která není pro nedostatek věku trestně odpovědná, v pokynu učinila jen poznámku „nic k vytěžení“, ačkoliv měla podat bezodkladně návrh na zahájení řízení dle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), neboť šlo o čin jinak trestný, jehož spáchání bylo prokázáno, přičemž její nečinnost skončila až 2. 3. 2022, kdy jí věc byla odebrána a přidělena jiné státní zástupkyni, která návrh podala 8. 3. 2022, čímž se dopustila nezákonné nečinnosti v délce minimálně 5,5 měsíce, 2. (původně bod 3. návrhu) ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 ZN 2186/2020 nereagovala od 28. 4. 2021 do 29. 3. 2022, tedy po dobu 11 měsíců, na opakovanou výzvu dožádaného státu k doplnění žádosti o mezinárodní právní pomoc doručenou ve dnech 28. 4. 2021, 23. 7. 2021 a 25. 8. 2021 tak, že by doplnila požadované údaje nebo dožadovanému státu sdělila, že na provedení právní pomoci nadále netrvá, přičemž sdělení dožádanému státu, že na právní pomoci netrvá odeslala až 29. 3. 2022 a to poté co jí byl dne 23. 3. 2022 vedoucím státním zástupcem dán pokyn směřující k reakci na požadované doplnění, čímž se kárně obviněná dopustila nezákonné nečinnosti v délce minimálně 9 měsíců, 3. (původně bod 5. návrhu) ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 ZN 1824/2019 nedala od 5. 12. 2020 do 23. 2. 2022, tedy po dobu 14,5 měsíce, pokyn k vypravení ani překladu Evropského vyšetřovacího příkazu do Švédského království ze dne 5. 12. 2020, a to přesto, že policejní orgán opakovaně ve svých zprávách o výsledku prověřování ze dnů 1. 2. 2021, 29. 3. 2021, 28. 5. 2021, 20. 7. 2021, 22. 9. 2021, 25. 11. 2021 uváděl, že jediným důvodem neskončení věci je chybějící výsledek právní pomoci ve Švédském království a dne 25. 1. 2022 věc s tímto odůvodněním odložil dle § 159a odst. 5. tr. řádu, přičemž až dne 22. 2. 2022 byl na podkladě vnitřního dohledu uložen vedoucím státním zástupcem pokyn k odstranění uvedeného průtahu a dne 23. 2. 2022 došlo k zadání překladu vyhotoveného Evropského vyšetřovacího příkazu, čímž se kárně obviněná dopustila nezákonné nečinnosti v délce minimálně 12,5 měsíce, II. (původně bod 4. návrhu) v přesně nezjištěný den mezi 26. 8. 2021 a 6. 3. 2022 ve věci vedené pod sp. zn. 2 ZN 2186/2020 ve snaze odůvodnit průtahy v této věci vzniklé, vložila do dozorového spisu mezi listy 29 a 30 nečíslovaný list, na kterém učinila záznam o dohodě s policejním orgánem ze dne 26. 8. (2021) na další nepotřebnosti vyžádané právní pomoci a následně telefonicky oslovila npor. Ing. Bc. J. Z., MBA, aby za policejní orgán jako vedoucí Místního oddělení policie Ruzyně potvrdil, že k této dohodě došlo, přičemž tento její žádosti vyhověl a jeho e–mail byl založen do dozorového spisu jako č. l. 38, ačkoli zamlčela npor. Ing. Bc. J. Z., MBA, že orgán dožádaného státu byl ochoten právní pomoc poskytnout, pokud mu budou poskytnuty doplňující informace, tedy ad I. v nepřímém úmyslu porušila své povinností státní zástupkyně podle § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a v odbornost jeho postupu, ad II. v přímém úmyslu porušila své povinnosti státní zástupkyně podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, čímž spáchala ad I. a ad II. dvě kárná provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se jí ukládá podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 12 (dvanácti) měsíců. B. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se zprošťuje kárného obvinění, v části která jí kladla za vinu, že 1. (původně bod 2. návrhu) ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 ZT 99/2020 nereagovala na dne 16. 7. 2020 doručený návrh policejního orgánu ze dne 9. 7. 2020 ani na téhož dne doručené usnesení policejního orgánu, kterým byla dle § 159a odst. 2 tr. řádu odložena věc nezl. R. N., nar. X, a M. K., nar. X, a to z důvodu nepřípustnosti jejich trestního stíhání, neboť se jednalo o osoby, které nejsou pro nedostatek věku trestně odpovědné, věc neposoudila jako čin jinak trestný, přestože jeho spáchání bylo prokázáno a policejním orgánem takto posouzeno, a bezodkladně nepodala návrh na zahájení řízení dle § 90 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže ani neučinila žádné opatření směřující k podání tohoto návrhu, spisový materiál nechala bez dalšího založit a vyšetřovací spis vrátit policejnímu orgánu, přičemž k podání návrhu došlo dne 25. 8. 2020 státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, které byť jako místně nepříslušné tímto reagovalo na nečinnost Mgr. Horákové, aby došlo k naplnění účelu zákona; tímto jednáním pak došlo ke konečnému o rozhodnutí o věci soudem prvního stupně až dne 1. 3. 2021, 2. (původně bod 6. návrhu) ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 ZT 124/2021 ve svém rozhodnutí ze dne 5. 11. 2021, čj. 2 ZT 124/2021–9, nijak nereagovala na závažné vady v popisu skutku výroku usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 29. 9. 2021, usnesení z úřední povinnosti nezrušila, stížnost obviněné zamítla jako nedůvodnou a ani neučinila žádné kroky k nápravě vadného výroku; svůj postup pak ani náležitě neodůvodnila a v textu odůvodnění pouze uvedla, že se jedná o rozhodnutí „naprosto standardně vyhotovené s tím, že z úřední činnosti měla možnost se seznámit s celou řadou jiných obdobných usnesení", a to přesto že popis dílčích skutků ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání neobsahoval základní skutkové okolnosti, naplňující zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu, pro který bylo trestní stíhání vedeno, a tyto vady vedly následně v řízení o stížnosti pro porušení zákona před Nejvyšším soudem ČR ke zrušení obou usnesení a vyslovení závěru, že rozhodnutím státní zástupkyně byl porušen zákon čímž měla spáchat kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, protože tyto skutky nejsou kárným proviněním.

Odůvodnění

I. Kárné obvinění

1. Kárný navrhovatel podal na kárně obviněnou 16. 5. 2022 kárný návrh. Kárné provinění spatřoval v šesti skutcích, kterých se měla dopustit kárně obviněná.

2. Ve skutcích označených v kárném návrhu pod body 1. a 2. se jednalo o dva případy, ve kterých policejní orgán odložil věci nezletilých z důvodu nepřípustnosti jejich trestního stíhání podle § 159a odst. 2 tr. řádu, neboť se jednalo o osoby, které nejsou pro nedostatek věku trestně odpovědné. Ani jednu věc neposoudila kárně obviněná jako čin jinak trestný, přestože jeho spáchání bylo prokázáno a bezodkladně nepodala návrh na zahájení řízení dle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) (dále jen „z. s. m.“).

3. Jednalo se o věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 (dále jen „OSZ pro Prahu 6“) pod sp. zn. 2 ZT 97/2021 a 2 ZT 99/2020. V prvém případě návrh na zahájení řízení namísto ní učinila náměstkyně obvodního státního zástupce pro Prahu 6, ve druhém případě podala návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích (dále jen „OSZ v Českých Budějovicích“). Ačkoliv bylo toto státní zastupitelství místně nepříslušné, reagovalo na nečinnost kárně obviněné, aby došlo k naplnění účelu zákona. Kárně obviněná tak ohrozila a zmařila účel z. s. m., kterým je rychlé a účinné výchovné působení na dítě mladší patnácti let, které má vést k tomu, aby se nadále páchání protiprávních činů zdrželo. V prvém případě se jednalo nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Šlo o dlouhodobou činnost nezletilého, které se věnuje ve větším rozsahu. Zároveň drogy distribuoval mezi svými spolužáky, žáky základní školy. Návrh byl podán až 9 měsíců po odložení věci. Kárně obviněná věc vytěžila též pro účely sociálně právní ochrany dětí, ale jen ohledně nezletilého, nikoliv ohledně dalších dětí, kterým drogy distribuoval. Ve druhém případě byli dva nezletilí podezřelí z šíření poplašné zprávy, neboť uskutečnili anonymní telefonát do infocentra jaderné elektrárny Temelín, jehož obsahem bylo tvrzení o budoucím výbuchu reaktoru. Díky tomu, že návrh v důsledku nečinnosti kárně obviněné podala místně nepříslušná státní zástupkyně, došlo k dalším průtahům, neboť věc musela být postoupena příslušnému soudu. Od doručení usnesení o odložení věci kárně obviněné do konečného rozhodnutí soudu prvního stupně o podaných návrzích uplynulo více než 7 měsíců. S ohledem na skutečnost, že se jedná o děti, obsahuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže zvýšený nárok na rychlost řízení. Ten je stanoven jednak obecně v § 3 odst. 6 z. s. m., ale i v samotném § 90 odst. 1 z. s. m. Ten stanoví lhůtu pro podání návrhu slovem „bezodkladně“, tedy v řádu dnů, maximálně týdnů. Navíc se jednalo o velmi jednoduchá a dobře prokázaná jednání.

4. V obou případech šlo o zjevnou neznalost a neodbornost postupu kárně obviněné, která zjevně nebyla seznámena se svými povinnostmi v řízení podle z. s. m. nebo své povinnosti záměrně ignorovala. Ve věci nečinila žádné úkony. Její postup v případě věci pod bodem 1 nelze označit ani za rychlý a ani za odborný, neboť vytěžený poznatek pro potřeby sociálně právní ochrany dětí, se týkal jen jednoho z více dětí a navíc byl učiněn s odstupem čtyř měsíců.

5. V případě skutku pod bodem 3. kárného návrhu se jednalo o podezření z trestného činu podvodu, který byl proveden prostřednictvím bankovního účtu vedeného u bankovní instituce sídlící ve Velké Británii. Věc byla vedena u OSZ pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 ZN 2186/2020. Jedinou indicií, kterou mohly orgány činné v trestním řízení využít, byla informace o majiteli účtu. Přesto kárně obviněná nereagovala na opakované výzvy dožádaného státu k doplnění žádosti o mezinárodní právní pomoc o sdělení časového období, za které mají být požadované bankovní informace poskytnuty. Dožádanému státu ani nesdělila, že na provedení právní pomoci nadále netrvá. Jen z důvodu neposkytnutí výsledků právní pomoci policejní orgán věc 30. 4. 2021 odložil dle § 159a odst. 5 tr. řádu s odůvodněním, že přes využití všech dostupných možností se nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující jiný postup. Dne 3. 3. 2022 dostala kárně obviněná od vedoucího státního zástupce pokyn k reakci na požadované doplnění. Kárně obviněná ani na jednu žádost o doplnění nereagovala a spokojila se s rozhodnutím policejního orgánu, kterým byla věc odložena, a to přesto, že sám policejní orgán v odůvodnění uvedl, že věc odkládá jen proto, že nemá podklady od dožádaného státu. Způsobila tak průtah v délce téměř 1 rok. Jde i nezdvořilost ve vztahu k dožádanému státu, který se opakovaně snažil reagovat na žádost o právní pomoc. To v jeho očích snižuje pověst nejen státního zastupitelství, ale i České republiky jako partnera na poli mezinárodní spolupráce. U ústního jednání pak kárný navrhovatel upřesnil, že kárně obviněné je vytýkán průtah do doby odeslání e–mailu dožádanému státu, tedy do 29. 3. 2022.

6. Skutek pod bodem 4. kárného návrhu úzce souvisí se skutkem pod bodem 3. Podle kárného navrhovatele kárně obviněná v reakci na vnitřní dohled prováděný obvodním státním zástupcem pro Prahu 6 ve snaze odůvodnit vzniklé průtahy v přesně nezjištěný den v průběhu měsíce března 2022 vložila do dozorového spisu nečíslovaný list. Na něm učinila záznam o dohodě s policejním orgánem ze dne 26. 8. 2021 o další nepotřebnosti vyžádané právní pomoci. Následně telefonicky oslovila npor. Ing. Bc. J. Z., aby jako vedoucí Místního oddělení Ruzyně, potvrdil, že k této dohodě došlo. Ten předpokládal, že to, co po něm kárně obviněná chce, se zakládá na pravdě. Proto to nijak neověřoval. Předpokládal, že dožádaný stát prostě nereaguje, jak je to v případě právních pomocí obvyklé. Její žádosti proto e–mailem vyhověl s tím, že uvedl, že s ohledem na efektivitu a hospodárnost bylo domluveno, že ve věci nebude dále vedeno prověřování. Tento e–mail byl založen do dozorového spisu. Spisová značka policejního orgánu uvedená v e–mailu ani přibližně neodpovídá skutečné spisové značce věci. Policista po předestření e–mailové komunikace ze strany dožádaného státu uvedl, že o této komunikaci nebyla policie informována. V rozporu s tímto tvrzením kárně obviněné je i odůvodnění usnesení policejního orgánu o odložení věci. Povinnosti stíhat trestné činy se nelze zprostit poukazem na nehospodárnost takového jednání. Navíc by o nehospodárné jednání nešlo. Stačilo odpovědět krátkým e–mailem a právní pomoc by byla poskytnuta. Kárně obviněná postupovala v rozporu s etickými zásadami závaznými pro výkon funkce státního zástupce vyplývajícími z § 24 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Jak vyplývá z kárné judikatury, v trestním řízení má zastupovat veřejný zájem člověk, o jehož důvěryhodnosti, vážnosti a nestrannosti nemůže být pochyb (rozhodnutí NSS ze dne 29. 9. 2009, čj. 12 Ksz 2/2008–124, Elena Votavová). Státním zástupcem proto nemá být osoba, která má problém s dodržováním etických zásad, nevystupuje čestně a neumí nést důsledky vlastních chyb. Její jednání má negativní dopad i na důstojnost a vážnost státního zastupitelství jako celku.

7. V případě skutku pod bodem 5. kárného návrhu kárně obviněná vyhotovila 5. 12. 2020 na základě podnětu policejního orgánu evropský vyšetřovací příkaz (dále jen „EVP“) do Švédského království ve věci vedené u OSZ pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 ZN 1824/2019. EVP byl i aprobován vedoucím státním zástupcem. Následně však kárně obviněná nedala pokyn k vypravení ani překladu EVP. Policejní orgán opakovaně ve zprávách o výsledku prověřování uváděl, že jediným důvodem neskončení věci je chybějící výsledek právní pomoci. Následně policejní orgán 27. 1. 2022 věc odložil dle § 159a odst. 5. tr. řádu. Až 1. 3. 2022 došlo k zadání překladu vyhotoveného EVP na základě pokynu vedoucího státního zástupce. Kárně obviněná tak způsobila průtah nejméně 15 měsíců.

8. V případě skutku pod bodem 6. kárného návrhu bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Věc byla vedena u OSZ pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 ZT 124/2021. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala obviněná stížnost, ve které byly obhajobou popsány a zdůvodněny nedostatky v popisu skutku. Ty měly spočívat v chybějícím popisu naplnění obligatorních znaků trestného činu. Stížnost kárně obviněná zamítla jako nedůvodnou. Neučinila ani žádné jiné kroky, aby napravila závažné vady v popisu skutku ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání. Svůj postup náležitě neodůvodnila a pouze uvedla, že se jedná o rozhodnutí „naprosto standardně vyhotovené s tím, že z úřední činnosti měla možnost se seznámit s celou řadou jiných obdobných usnesení“. Popis dílčích skutků ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání však neobsahoval základní skutkové okolnosti naplňující zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu, pro který bylo trestní stíhání vedeno. Pro tyto vady následně v řízení o stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 6 Tz 35/2022, zrušil obě usnesení a vyslovil závěr, že rozhodnutím kárně obviněné byl porušen zákon. Nejvyšší soud mimo jiné uzavřel, že kárně obviněná nesplnila svou přezkumnou povinnost plynoucí z § 147 odst. 1 tr. řádu. V rozporu s požadavkem na odbornost při rozhodování neprovedla nápravu policejním orgánem nedostatečně popsaného jednání a její rozhodnutí nesplňuje zákonné požadavky na odůvodnění. Z vyjádření kárně obviněné ze dne 14. 2. 2021 vyplývá nulová reflexe zjištěného pochybení.

9. Pokud jde o pracovní zatížení kárně obviněné, měla mírně nadprůměrný počet věcí ve srovnání s ostatními státními zástupci OSZ pro Prahu 6. To obvodní státní zástupce vysvětlil nižší složitostí věcí. Další státní zástupci mají přidělen obdobný počet věcí, případně i více. Rovněž mírně nadprůměrný je počet účastí v řízení před soudem. Obvodní státní zástupce k tomu uvedl, že s ohledem na problematické zastupování věcí jiných kolegů kárně obviněné přiděluje větší množství intervencí u veřejného zasedání o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

10. Kárně obviněné byla v roce 2014 udělena výtka. Je hodnocena jako podprůměrná státní zástupkyně.

11. Subjektivní i objektivní lhůtu k podání návrhu považuje kárný navrhovatel za zachovanou, i pokud jde o primárního navrhovatele, tedy obvodního státního zástupce pro Prahu 6. Nedostatky byly zjištěny při provádění vnitřního dohledu ve dnech 22. 2., 8. 3. a 23. 3. 2022. K podání návrhu na stížnost pro porušení zákona došlo dne 9. 2. 2022. Šetření ke stížnosti bylo zahájeno 26. 1. 2022.

12. Kárný navrhovatel navrhl uložení kárného opatření ve formě snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců.

II. Obhajoba kárně obviněné

13. Kárně obviněná ve svém vyjádření k návrhu a výslechu při ústním jednání uvedla, že se vážnější chyby dopustila pouze v jednom případě, přičemž pro naplnění skutkové podstaty kárného provinění se vážného pochybení musí dopustit ve více věcech, tedy alespoň třech.

14. U skutku uvedeného pod bodem 1. kárného obvinění skutečně k průtahům došlo. Věc by nicméně vyřídila asi v lednu 2022, pokud by jí nebyla netrestní agenda odebrána. Návrh podle § 90 z. s. m. podat chtěla, ale v záplavě jiných povinností na to zapomněla. Uznává, že zde k průtahům došlo.

15. V případě skutku vytýkaného pod bodem 2. návrhu se cítí nevinná. Nezletilí se nedopustili činu jinak trestného. Bylo to zřejmé již na první pohled. Tím se věc odlišuje od skutku pod bodem 1. kárného návrhu. I kdyby se skutku dopustila osoba starší 15–ti let, tak to nešlo hodnotit jako trestnou činnost. Chlapci si při telefonování pletli slova, říkali něco ve smyslu „máte bombu v redaktoru, bombu v reaktoru“, u telefonování se i trochu smáli. Zaměstnanci jaderné elektrárny telefonát nevyhodnotili tak, že by se dělo něco závažného. Podle kárně obviněné naopak nepostupovala správně státní zástupkyně v Českých Budějovicích, když návrh podala. Děti byly vystaveny zbytečnému stresu, kterému být vystaveny neměly. Jejich rodiče byli při projednávání věci u soudu velmi rozhořčeni. Kárně obviněná naopak věc posoudila správně.

16. V případě jednání pod bodem 3. kárného obvinění se nemůže jednat o kárné provinění, což je zřejmé již z popisu skutku. K odložení věci 30. 4. 2021 zjevně nemohlo dojít z toho důvodu, že kárně obviněná nereagovala na výzvy dožádaného státu ze dnů 28. 4. 2021, 23. 7. 2021 a 25. 8. 2021. Kárný navrhovatel se ztotožnil s obvodním státním zástupcem, že měla odpovědět cizozemskému orgánu, že na spolupráci již netrvá. Není jí tedy kladeno za vinu, že prověřování dále nepokračovalo, ale to, že neodpověděla, že již spolupráce není třeba. To je možná nezdvořilé, ale nejde o kárné provinění. Navíc by i odpověděla, pokud by dožádaný orgán neuváděl, že pokud nebude na výzvu reagovat, tak po 3 měsících spis založí. Napsala jim proto až tehdy, kdy jí to uložil vedoucí státní zástupce. Policista J. Z. tehdy skutečně souhlasil s tím, že není třeba činit další kroky. První požadavky policejního orgánu byly nekompletní a za opravu by se musely zaplatit další peníze za překladatele. Není pravda, že se trestná činnost musí prověřovat vždy bez výjimky.

17. Pokud jde o skutek pod bodem 4., pak se nemohla dopustit falšování úředního záznamu v návaznosti na výkon dohledu, jak je jí kladeno za vinu. Vnitřní dohled byl vedoucím státním zástupcem zahájen 8. 3. 2022 a záznam o něm proveden 23. 3. 2022. Kárně obviněná čerpala dovolenou od 7. 3. do 25. 3. 2022 a v té době neměla ke spisu přístup. Je tedy zcela vyloučené, že by mohla cokoliv falšovat. Považuje za trestuhodné, že jí je něco takového kárným navrhovatelem vyčítáno a měl by za to nést odpovědnost. To, že s policejním orgánem byla skutečně domluvená na odložení věci, vyplývá i z toho, že spis 2 ZN 2186/2020 byl založený. To dělá jen u těch věcí, u kterých se neočekává žádný další pohyb. Naopak jí je vyčítáno, že často spisy na založení nedává.

18. V případě vytýkaného jednání pod bodem 5. návrhu se kárně obviněná cítí jen částečně vinna. Mnoho let EVP vypracovával pro celé OSZ pro Prahu 6 vyšší úředník státního zastupitelství, jehož činnost nebyla v podstatě nikým kontrolována. Často byly žádosti vyřízeny i po 6 měsících. Není tedy korektní, pokud jí bylo obvodním státním zástupcem vytýkáno, že již vypracování prvního EVP mělo zpoždění. Toto první EVP jí zároveň spletlo. Když policejní orgán psal, že očekává výsledky dožádání z ciziny, myslela si, že jde o výsledek prvního EVP. Celkové dopracování věci měla připravovat v prosinci 2020, což by jí zabralo přibližně 15 minut. V té době však obvodní státní zástupce způsobil extrémně špatnou situaci na pracovišti. Místo toho, aby vyřizovala svoje věci, případně běžné zástupy, zastupovala někoho, koho vůbec zastupovat neměla. Vedoucí státní zástupce na nepovolené vánoční oslavě nakazil tři kolegy covidem–19 a ona pak jeho zaviněním zastupovala příliš mnoho lidí. Dostala e–mail od Mgr. Scholleho, že má zastupovat dva státní zástupce. Fakticky byli na pracovišti v dané době jen dva. V dané době byl covid velkým strašákem, ale obvodnímu státnímu zástupci bylo asi všechno jedno, ačkoliv následky mohly být fatální. Nákazy se vzhledem k neodpovědnému přístupu vedoucího státního zástupce velmi bála a to jednak vzhledem ke svému věku, ale zejména vzhledem k možnému nakažení svého syna. Ten trpí imunitním onemocněním. Prožívala kvůli tomu velký stres. Je také nepravdivě uvedeno, že průtah stále trvá.

19. I v případě vytýkaného jednání dle bodu 6. návrhu jsou podle kárně obviněné přítomny šikanózní prvky ze strany kárného navrhovatele, protože ani v tomto případě nemůže jít o kárné provinění. Kárný navrhovatel dokonce lže, pokud tvrdí, že v usnesení uvedla pouze jednověté odůvodnění, které cituje. Na to proč toto nepravdivě uvádí, se jej výslovně ptala. Na její dotaz jí neodpověděl. Postupuje proto ohledně její osoby nespravedlivě. K tomu navrhla jako důkaz přehrát CD, na kterém je rozhovor zachycen. Není ani pravda, že by usnesení měla zrušit z úřední povinnosti. Poukazuje na to, že státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „NSZ“) zaujal názor, že její usnesení s výhradami obstojí. Na usnesení o zahájení trestního řízení nelze klást z hlediska popisu skutku stejné nároky jako na odsuzující rozsudek. Z přezkoumávaného usnesení lze dovodit všechny znaky skutkové podstaty. Podle závěrů státního zástupce NSZ bylo možné akceptovat usnesení policejního orgánu i usnesení kárně obviněné jako zákonné. Podle kárně obviněné kárný navrhovatel nerozumí teorii o částečné totožnosti jednání a částečné totožnosti následku. I pokud by v obžalobě pozměnila popis skutku, nebyl by to problém, jak tvrdí kárný navrhovatel. Rozsudek Nejvyššího soudu zjistil vadu v jiném aspektu, než který tvrdí navrhovatel. Konkrétně v tom, že nejsou jasné vztahy mezi prvním a druhým skutkem, pokud jde o částečné vrácení peněz a nesoulad mezi částkami. Jde o zcela jinou vadu, než která byla vytýkána nadřízenými státními zástupci. Nepřišel na to ani kárný navrhovatel ani její vedoucí státní zástupce. Proto nelze v této vadě spatřovat kárné provinění. Obviněná také ve stížnosti nic nenamítala proti výroku usnesení, ale měla výhrady k usnesení jako k celku vzhledem k tvrzené chybějící subjektivní stránce.

20. Je přesvědčena, že se k ní obvodní státní zástupce začal chovat před více než dvěma lety částečně nesprávně. Dává to do spojitosti s trestní věcí státní zástupkyně Sylvy Krützner, na níž podala trestní oznámení její dcera. Po tomto trestním oznámení ji obvodní státní zástupce vyzval, aby si hledala jiné působiště. Když měla jít ve věci Sylvy Krützner svědčit, tak těsně před tím po ní chtěl zcela nesmyslně plnit některé úkoly. Například požadoval urgenci výsledku EVP, ačkoliv již nebylo co urgovat. I kárný navrhovatel jí řekl, že pokud chce upozorňovat na chyby jiných, musí si zamést před vlastním prahem. Také jí sdělil, že pokud se na ní obvodní státní zástupce snaží něco najít, tak má být ráda, že se alespoň na nedostatky přijde včas a předejde tak kárnému provinění. K tomu navrhla jako důkaz pokyn obvodního státního zástupce z 24. 5. 2021 a záznam svého rozhovoru s kárným navrhovatelem. Obvodní státní zástupce jí šikanoval, což vyplývá již z hodnocení, které na ni zpracoval, ve kterém ji hodnotil extrémně negativně. Předložila také odpověď předsedy Obvodního soudu pro Prahu 6 Mgr. Karla Steinera na její dopis. V něm jej žádala, aby vysvětlil jeho negativního hodnocení její práce. Ten jí odpověděl tak, že jeho pohled není tak kritický, jako pohled obvodního státního zástupce, nicméně v některých aspektech se s ním ztotožňuje. Nicméně i hodnocení předsedy soudu nepovažuje za objektivní. Má konkrétně doložit svá tvrzení, což neučinil.

III. Dokazování a skutkové a právní závěry soudu

21. Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil dále uvedené skutečnosti, které následně právně posoudil.

22. Nesporná byla data zjištění jednotlivých tvrzených kárných provinění, tak jak jsou uvedena shora pod bodem [11]. K nim soud stručně uvádí, že je zjevné, že byla dodržena jak objektivní lhůta 2 let pro podání kárného návrhu podle § 29 zákona o státním zastupitelství, tak subjektivní lhůta 6 měsíců od zjištění skutečností týkajících se kárného provinění podle § 9 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“)

23. Pokud jde o jednotlivé skutky, pak k nim kárný senát NSS zjistil následující. III.1 Podání návrhu podle § 90 z. s. m. ( k bodům 1. a 2. návrhu)

24. V případě skutku pod bodem 1. kárného obvinění ze spisu OSZ pro Prahu 6 sp. zn. 2 ZT 97/2021 vyplývá, že Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha I, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 5. oddělení obecné kriminality, vydala 30. 7. 2020 usnesení, kterým byla dle § 159a odst. 2 tr. řádu odložena věc nezl. L. A. M., nar. X, a to z důvodu nepřípustnosti jeho trestního stíhání, neboť se jednalo o osobu, která není pro nedostatek věku trestně odpovědná. Trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání činu jinak trestného nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku. Toho se měl nezletilý dopustit tím, že v blíže nezjištěném období minimálně od roku 2020 do června 2021 distribuoval na základní škole dětem mladším patnácti let marihuanu. Z podaných vysvětlení vyplynulo, že marihuanu nabídl či dodával minimálně čtyřem spolužákům.

25. Spisový materiál i s usnesením policejního orgánu byl na OSZ pro Prahu 6 doručen 3. 8. 2021. Na usnesení je ručně vyznačen pokyn „2/9 vidi, vyznač: odložení věci, nic k vytěžení, vyš. spis zatím nevracej, zpět ref. Ho“

26. Ve spise následuje pokyn kárně obviněné ze dne 22. 10. 2021 (č. l. 4 spisu): ,,ofoť usnesení o odložení a kromě toho ú.z. co se nachází na č.l. 19–20 vyš. spisu (budu těžit do civilu) po ofocení předlož zpět, Ho“. Následuje pokyn kárně obviněné ze dne 12. 11. 2021 (č. l. 5 spisu): „ofoť z vyš. spisu: 1) úřední záznam o podání vysvětlení – L. A. M. (č. l. 2 a následující vyšetřovacího spisu), 2) usnesení o odložení věci, budu těžit do – netrest, poté zpět ref. Ho“. Poté je na č. l. 6 založen úřední záznam o vytěžení poznatku z 18. 11. 2021, v němž je stručně uvedeno, že ze spisu vytěžila pro netrestní agendu, že L. A. M. patrně prodává svým vrstevníkům drogy. Následně dává pokyn, aby bylo jednou založeno do netrestní agendy s tím, že poté jí má být spis vrácen.

27. Na č. l. 8 je založen záznam náměstkyně obvodního státního zástupce JUDr. Sylvy Krützner ze dne 7. 3. 2022 s tím, že jí byla věc přidělena 2. 3. 2022. Dává pokyn k zápisu do rejstříku ZC za účelem podání návrhu na uložení výchovného opatření, zároveň vytěžuje ze spisu informace o dětech, které také užívaly drogy pro účely sociálně právní ochrany dětí. Dává proto pokyny pro vytvoření příslušných spisů i ohledně dalších dětí. Ze spisu OSZ pro Prahu 6 0 ZC 22/2022 pak vyplývá, že 8. 3. 2022 Sylva Krützner podala návrh ohledně L. A. M. na uložení výchovného opatření podle § 90 odst. 1 z. s. m.

28. Pokud jde o skutek pod bodem 2. návrhu, pak ze spisu OSZ pro Prahu 6 sp. zn. 2 ZT 99/2020 vyplývá, že Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Obvodní oddělení Týn nad Vltavou, vydala 9. 7. 2020 usnesení, kterým byla dle § 159a odst. 2 tr. řádu odložena věc nezl. R. N., nar. X, a nezl. M. K., nar. X, a to z důvodu nepřípustnosti jejich trestního stíhání, neboť se jednalo o osoby, které nejsou pro nedostatek věku trestně odpovědné. Oba byli bytem v obvodu působnosti OSZ pro Prahu 6. Trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání činu jinak trestného šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 1 tr. zákoníku. Toho se měli dopustit obě děti anonymním telefonátem do infocentra jaderné elektrárny Temelín. Hovor měl být proveden za použití hlasitého odposlechu, během kterého se nezletilí navzájem doplňovali. Měli uvést „Tady pan Jolanda, za dva týdny vybuchne redaktor, reaktor.“ Následně řekli, že pan Jolanda je z Chomutova, a že je to „prank“, sranda a začali se smát. Pracovnice elektrárny přijímající hovor uvedla, že šlo pravděpodobně o dětský chlapecký hlásek. V pozadí bylo slyšet dětské hlasy, které napovídají, co má říkat. Podle podaných vysvětlení nezletilých je napadlo, že si udělají srandu a zavolají to Temelína. Telefonovali oba a střídali se. Třetí kamarád jim říkal, že to je blbost, ať to nedělají. Během telefonátu se smáli. Na konci řekli, že je to prank. Mělo to vyznít jako sranda. Obdobně vypovídal i třetí kamarád. Zaměstnanec jaderné elektrárny uvedl, že telefonát nebyl považován za zásadní hrozbu, ale nebyl ani podceňován. Ostraze bylo pouze zdůrazněno, že musí důsledně plnit již existující povinnosti, ale nebyla přijata žádná zvláštní opatření.

29. Toto usnesení bylo postoupeno i s dalším spisovým materiálem a doručeno OSZ pro Prahu 6 dne 16. 7. 2020, přičemž v průvodním dopise policejní orgán uvedl, že dle místní příslušnosti postupuje k realizaci spisový materiál ve věci činu jinak trestného s návrhem na uložení opatření podle § 90 odst. 1 z. s. m.

30. Na usnesení o odložení věci je připojen lístek s ručně psaným pokynem pro kancelář „spis prosím zpět PČR, Děkuji“. Poté následuje nečitelná parafa. Následně je text: „poté založit.“ Zároveň je připojeno expediční razítko kanceláře s daty 22. 7. a 27. 7.

31. Ve spise pak následuje přípis vyšší úřednice státního zastupitelství policejnímu orgánu se stručným textem, že je zasílán zpět spisový materiál.

32. Ze spisu OSZ pro Prahu 6 sp. zn. 0 ZC 23/2020 a k němu připojeného spisu sp. zn. 0 ZC 24/2020 je zřejmé, že 25. 8. 2020 byly státní zástupkyní OSZ v Českých Budějovicích JUDr. Renatou Frelichovou podány návrhy dle § 90 odst. 1 z. s. m. na obě děti. Návrhy byly odůvodněny mj. tak, že nezletilí úmyslně způsobili nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa šířením nepravdivé poplašné zprávy. Protiprávního jednání si byli vědomi. U obou dětí navrhla výchovné opatření napomenutí s výstrahou. Oba návrhy byly Okresním soudem v Českých Budějovicích postoupeny místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 6, kterému byly doručeny 24. 9. 2008 (č. l. 7 spisu 0 ZC 23/2020). Dne 2. 10. 2020 byl OSZ pro Prahu 6 postoupen spisový materiál od OSZ v Českých Budějovicích. Podle protokolu z jednání Obvodního soudu pro Prahu 6 (č. l. 22 – 24 spisu sp. zn. 0 ZC 23/2020) kárně obviněná na začátku jednání uvedla, že na návrhu trvá a odkazuje na jeho písemné vyhotovení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 8. 12. 2020, čj. 3 Rod 3/2020, bylo uloženo oběma dětem napomenutí s výstrahou. Podle soudu, pokud by šlo o osoby starší 15–ti let, byla by jejich jednáním naplněna skutková podstat přečinu šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 1 tr. zákoníku. Z výpovědí dětí soud dovodil, že si plně neuvědomují důsledky svého jednání a považují je jen za srandu a klukovinu. V záznamu o jednání soudu z 8. 12. 2020 (č. l. 9 spisu sp. zn. 0 ZC 23/2020) kárně obviněná uvedla, že je vše stejné jako předtím. M. K. uvádí, že se skutku dopustil a soud uložil opatření v souladu s návrhem. Kárně obviněná se vzdala práva na podání odvolání.

33. Proti rozsudku podaly obě děti prostřednictvím svých opatrovníků odvolání. Kárně obviněná postoupila věc MSZ v Praze, přičemž v přípise (č. l. 20 spisu sp. zn. 0 ZC 23/2020) opět uvedla, že rozsudek ve všech jeho výrocích akceptovala a odvoláním jej nenapadla. Dále uvedla, že M. K. ve svém odvolání uvedl, že pokud by byl trestně odpovědný, nešlo by jeho jednání považovat za trestný čin, neboť volanému muselo být jasné, že jde o legraci. Kárně obviněná uvedla, že má za to, že tomuto argumentu by odvolací soud mohl přisvědčit.

34. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 3. 2021, čj. 67 Rodo 1/2021, změnil rozsudek obvodního soudu tak, že návrh na uložení opatření oběma dětem zamítnul. Odvolací soud uvedl, že pro něj bylo zásadní, jaký byl průběh telefonického hovoru a jaká reakce ze strany jaderné elektrárny následovala. Nezletilí opakovaně sdělili již do telefonu, že jde o legraci. Svědkyně vnímala hlasy jako dětské. O tom, že šlo o děti, vypovídalo i to, že si volající spletli slova reaktor a redaktor. S ohledem na tyto okolnosti nemohlo být způsobeno nebezpečí vážného znepokojení. Tomu odpovídá i reakce zaměstnanců elektrárny, kteří nepřijali žádná nová opatření. Nebyla tedy naplněna objektivní stránka trestného činu. Proto jim ani nemůže být uloženo opatření podle § 93 z. s. m.

35. Kárně obviněná v rámci svého výslechu před kárným soudem uvedla, že pokud jde o skutek pod bodem 2. návrhu, pak možná pochybila formálně, když na věc nezaložila spis ZC, ale nikoliv věcně. Jednání dětí nemohlo být trestným činem, i kdyby se ho dopustil dospělý člověk. Pochybila naopak státní zástupkyně JUDr. Renata Frelichová, když návrh podala. Jaderná elektrárna je velmi pečlivě střežena a umístit tam nepozorovaně bombu je v podstatě nemožné. Bylo zřejmé, že volají děti, které se v telefonu smějí. Děti neměly před soudem vůbec stanout, protože jim to jen uškodilo. Rodiče dětí byli při projednání věci před soudem velmi rozezleni, že věc u soudu skončila. Podle kárně obviněné bylo chybné už usnesení policejního orgánu o odložení věci z důvodu nedostatku věku. Takové odůvodnění bylo vadné. Nicméně uznala, že policejní orgán z jejího přípisu nemohl poznat, že důvodem, proč spisový materiál kárně obviněná vrátila, bylo to, že neshledala důvod pro podání návrhu podle § 90 odst. 1 z. s. m. Ačkoliv s podáním návrhu původně nesouhlasila, poté, co byl podán státní zástupkyní z OSZ v Českých Budějovicích, už držela nastolenou linii. Dělá to tak i v jiných případech, pokud byl návrh aprobován. O pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 7/2009 Sb. o trestním řízení ve věcech mládeže rámcově ví. Agendu nezletilých začala nicméně vykonávat zcela nově poté, co byla Sylvia Krützner dočasně zproštěna výkonu funkce státní zástupkyně k 31. 5. 2020. Je přesvědčena, že tuto agendu dostala jako formu trestu za trestní oznámení na Sylvu Krützner. Myslí si, že ačkoliv jí byla přidána tato netrestní agenda, nebyla ji zároveň snížena agenda trestní. Snažila se v této nové agendě nějak zorientovat, ale nějaké drobné chyby udělat mohla. Zřejmě měla zkoumat i zákonnost usnesení policejního orgánu o odložení, ale věc by byla odložena stejně.

36. JUDr. Renata Frelichová před kárným soudem jako svědkyně vypověděla, že policejní orgán jí jednak doručil usnesení o odložení věci z důvodu nedostatku věku pachatelů a zároveň jí sdělil, že věc postoupil OSZ pro Prahu 6 s návrhem na podání návrhu na uložení opatření dětem podle § 93 odst. 1 z. s. m. V případě usnesení o odložení věci se nezabývala právní kvalifikací toho, jestli jde skutečně o čin jinak trestný. Usnesení o odložení věci bylo v právní moci, takže už neměla prostor pro jeho zrušení. Policejnímu orgánu byla následně věc vrácena ze strany OSZ pro Prahu 6 s jedinou větou, že jim vrací zpět spisový materiál. Policejní orgán proto Renatě Frelichové volal, co má dále dělat. Svědkyně volila jednodušší cestu, než je spor o místní příslušnost mezi státními zastupitelství. Podala přímo návrhy na obě děti podle § 90 odst. 1 z. s. m. u Okresního soudu v Českých Budějovicích, ačkoliv si byla vědoma, že tento soud místně příslušný není. Vzhledem k tomu, že bylo pravomocné usnesení policejního orgánu o odložení věci z důvodu nedostatku věku, ustanovení § 90 odst. 1 z. s. m. nedávalo jinou možnost, než návrh podat. V jiných věcech to probíhá tak, že pokud není dána dostatečně vysoká míra společenská nebezpečnost, je již ve fázi prověřování s policejním orgánem domluvena, že věc neodloží podle § 159a odst. 2 tr. řádu, ale podle § 159a odst. 1 tr. řádu. Tady ale bylo rozhodnutí pravomocné, a proto tento postup nebyl možný. To, že se věc vrátila od OSZ pro Prahu 6 přikládala tomu, že pražská státní zastupitelství často věci vrací v domnění, že nejsou místně příslušná. Stalo se jí to již mnohokrát. Okresní soud v Českých Budějovicích následně vyslovil usneseními svou místní nepříslušnost a věci postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Po právní moci obou usnesení Renata Frelichová postoupila dozorový spis OSZ pro Prahu 6.

37. Obvodní státní zástupce pro Prahu 6 Mgr. Richard Petrásek při svém výslechu uvedl, že kárně obviněné byly věci dětí mladších 15–ti let přiděleny 1. 6. 2020 v důsledku dočasného zproštění výkonu funkce státní zástupkyně Sylvy Krützner, která tuto agendu do té doby vykonávala. Kráně obviněná byla tato agenda přidělena z čistě pragmatických důvodů, protože nikdo jiný se mu k tomu nehodil. Případné zaškolení nechával zcela na její úvaze. Věci mohla konzultovat s ním nebo s právní čekatelkou, kterou školila Sylva Krützner. Kárně obviněná však na netrestní agendu zcela rezignovala. Jinou agendu jí neubral, protože nebyla zatížena natolik, aby to bylo potřeba.

38. Mezi účastníky nebyl shora popsaný skutkový stav sporný. Kárně obviněná také nezpochybňovala, že v případě skutku pod bodem 1. kárného obvinění návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m. podat měla. Vzhledem k tomu, že však mělo jít podle jejího přesvědčení o jediné její pochybení, nedosahuje intenzity kárného provinění. V případě skutku pod bodem 2. návrhu se účastníci řízení rozchází v tom, zda kárně obviněná měla povinnost návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m. podat.

39. Pro posouzení věci je klíčový výklad § 90 odst. 1 z. s. m., podle nějž dítěti mladšímu než patnáct let, které se dopustilo činu jinak trestného, lze opatření uložit na návrh státního zastupitelství. ... Státní zastupitelství je povinno návrh podat bezodkladně poté, jakmile se dozví, že trestní stíhání je nepřípustné, protože jde o osobu, která není pro nedostatek věku trestně odpovědná. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže zde používá pojem „čin jinak trestný“. Jde o takový čin, který je beztrestný jen pro nedostatek věku pachatele. Takový čin tedy musí jinak vykazovat všechny znaky určitého trestného činu, včetně škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 8 Tdo 514/2008, č. 10/2009 Sb. NS).

40. S tímto ustanovením pak úzce souvisí § 159a odst. 2 tr. řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) tr. řádu, podle nichž státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání odloží usnesením věc, je–li trestní stíhání nepřípustné mj. z důvodu, že jde o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná.

41. Mohlo by tedy být sporné, zda státní zastupitelství není vázáno pravomocným usnesením o odložení věci z důvodu nedostatku věku.

42. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 8 Tdo 1106/2017, č. 42/2018 Sb. NS, vyložil, že § 90 odst. 1 z. s. m. váže povinnost státního zastupitelství podat návrh na uložení opatření dítěti mladšímu než patnáct let mj. právě na skutečnost, že spáchalo čin jinak trestný. Tuto úvahu státního zastupitelství Nejvyšší soud nijak nevázal na předchozí usnesení policejního orgánu. Konkrétně Nejvyšší soud v bodě 20 usnesení uvedl: „Z tohoto plyne, že každý orgán činný v trestním řízení ve svém stadiu, tedy i státní zástupce před podáním návrhu podle § 90 odst. 1 z. s. m., má povinnost předtím, než takový návrh podá, posoudit všechny skutečnosti významné pro to, zda jde o čin jinak trestný, jenž je v činu, který mělo spáchat dítě mladší patnácti let, spatřován. Je povinen před podáním návrhu zkoumat, zda byly naplněny všechny znaky konkrétního činu jinak trestného, tedy i ve vztahu k subjektivní stránce a společenské škodlivosti činu (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku), a teprve když shledá, že se o takový čin jedná, může návrh podat.“

43. Je tedy zřejmé, že Nejvyšší soud zastává názor, že státní zastupitelství není vázáno usnesením o odložení věci z důvodu nedostatku věku pachatele podle § 159a odst. 2 tr. řádu. Státní zástupce si tedy musí nezávisle posoudit, zda se nezletilý činu jinak trestného dopustil. Pokud dospěje k závěru, že nikoliv, návrh podávat nemá.

44. Na druhou stranu je samozřejmě velmi nežádoucí stav, že v takovém případě existuje pravomocné usnesení o odložení věci podle trestního řádu implikující, že se nezletilý činu jinak trestného dopustil, pouze je jeho trestní stíhání vyloučeno v důsledku jeho věku.

45. Postupem státních zástupců při podání návrhu podle § 90 odst. 1 z. s. m., ale i při přezkumu usnesení o odložení věci, se zabývá pokyn obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 7/2009, o trestním řízení ve věcech mládeže. Podle čl. 35 odst. 2 daného pokynu státní zástupce přezkoumává i z vlastního podnětu usnesení policejního orgánu o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele, usnesení o odložení věci z jiných důvodů, jakož i opatření o odevzdání věci. Zjistí–li státní zástupce, že usnesení nebo opatření je nezákonné nebo neodůvodněné, zruší je, zejména vyjde–li najevo, že mělo být vydáno usnesení o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele. V případě opatření o odevzdání věci se uplatní lhůta 30 dnů pro zrušení příslušného opatření. Podle odst. 5 pak zjistí–li státní zástupce až po uplynutí lhůty 30 dnů pro zrušení usnesení nebo opatření policejního orgánu důvod, který by jinak vedl ke zrušení usnesení o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele, přičemž tento důvod spočívá v závažných pochybnostech, zda se dítě dopustilo činu jinak trestného, a návrh na zahájení řízení o uložení opatření dítěti byl již státním zastupitelstvím podán, vydá neprodleně pokyn policejnímu orgánu k tomu, aby věc byla náležitě prověřena a stanoví mu, jaké úkony je třeba bezodkladně provést. O tomto neprodleně informuje státního zástupce, který plní úkoly v řízení před soudem podle hlavy III zákona a dohodne s ním předání písemností o dodatečně provedených úkonech a dalších zjištěních ve věci. Podle odst. 6 jestliže řízení o uložení opatření dítěti dosud nebylo zahájeno, státní zástupce uloží policejnímu orgánu, aby urychleně provedl úkony nezbytné k objasnění, zda se dítě dopustilo činu jinak trestného; přitom je třeba postupovat tak, aby, bude–li po provedení těchto úkonů znovu vydáno usnesení o odložení věci s ohledem na nedostatek věku, byl bezodkladně podán návrh na zahájení řízení o uložení opatření dítěti. Státní zástupce může provést doplnění prověřování a sám rozhodnout o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele.

46. Citované části čl. 35 pokynu obecné povahy č. 7/2009 lze shrnout tak, že také předpokládají úzkou vazbu mezi usnesením o odložení věci a navazujícím postupem státního zástupce. Zjevně vychází z toho, že ideální postup je ten, že policejní orgán nejprve věc odloží právě podle § 159a odst. 2 tr. řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) tr. řádu z důvodu nedostatku věku pachatele a následně státní zástupce podá návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m. I tento pokyn nicméně zjevně vychází z toho, že policejní orgán a státní zástupce mohou mít odlišný pohled na to, z jakého důvodu má být věc odložena. V takovém případě by mělo být pokud možno odlišné usnesení policejního orgánu zrušeno. Nicméně i pokyn nejvyšší státní zástupkyně předpokládá, že k takovému stavu může dojít i poté, co již uplynula lhůta 30 dnů ke zrušení usnesení o odložení věci podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu a byl i podán návrh soudu podle § 90 odst. 1 z. s. m.

47. Státní zástupce, který je přesvědčen o tom, že se dítě mladší 15 let nedopustilo činu jinak trestného, by tedy jednak neměl podávat návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m., ale zároveň by se měl v rámci svých možností také snažit o to, aby bylo zrušeno usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 2 tr. řádu a bylo nahrazeno usnesením o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu, protože nejde o podezření z trestného činu.

48. Roli v tomto postupu může hrát i to, že k přezkumu usnesení policejního orgánu o odložení věci může být často příslušný jiný státní zástupce než k podání návrhu podle § 90 odst. 1 z. s. m. I v takovém případě však má státní zástupce, který má na starosti případné podání návrhu podle § 90 odst. 1 z. s. m., vyrozumět příslušného státního zástupce o tom, že je přesvědčen, že usnesení policejního orgánu je nezákonné a mělo by být proto zrušeno. Shora citovaný pokyn ostatně předpokládá, že i po uplynutí lhůty 30 dnů lze využít policejního orgánu k případnému došetření věci. Minimálně je v takovém případě třeba policejní orgán vyrozumět o tom, že státní zastupitelství zaujalo odlišný názor, aby se policejní orgán alespoň do budoucna poučil, za jakých okolností má věc nezletilých odkládat podle § 159a odst. 2 a kdy podle § 159a odst. 1 tr. řádu.

49. Pokud jde o skutek uvedený pod bodem 2. návrhu, kárně obviněná tvrdila, že návrhy proti nezletilým nepodala z důvodu, že byla přesvědčena, že se o čin jinak trestný nejednalo. K témuž závěru následně dospěl i Městský soud v Praze, podle nějž nebyla naplněna objektivní stránka trestného činu (viz shora bod [34]). Za takové situace by tedy kárně obviněná naopak pochybila, pokud by návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m. podala. Tento postup byl tedy správný.

50. Nesprávný však byl její postup vůči policejnímu orgánu. Pakliže fázi prověřování dozorovala JUDr. Renata Frelichová z OSZ v Českých Budějovicích, měla jí kárně obviněná vyrozumět o tom, že je přesvědčena, že usnesení policejního orgánu o odložení věci z důvodu nedostatku věku pachatelů je nezákonné a měla by ho zrušit. I pokud by nepostupovala takto, bylo minimálně namístě, aby policejní orgán vyrozuměla, že je přesvědčena o tom, že nezletilí nespáchali čin jinak trestný, a proto návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m. podávat nebude. V takovém případě by totiž téměř jistě nedošlo k tomu, že by Renata Frelichová podávala návrhy proti nezletilým v domnění, že spisový materiál byl vrácen z důvodu, že se OSZ pro Prahu 6 domnívá, že není místně příslušné. Vrácení spisového materiálu bez jakéhokoliv vysvětlení bylo zcela nedostatečné.

51. Kárně obviněná tedy nepostupovala, pokud jde o skutek pod bodem 2. návrhu, zcela správně. Při hodnocení závažnosti takového pochybení je však třeba také zohlednit, že v té době měla agendu nezletilých na starosti pouze krátce přes měsíc. Agendu totiž přebrala nečekaně po Sylvě Krützner na začátku června 2020, přičemž věc jí byla policejním orgánem postoupena 16. 7. 2020. Je evidentní, že tato agenda má svá výrazná specifika a kárně obviněná neměla velký časový prostor, aby se s nimi seznámila. Ostatně je zřejmé, že správně nepostupovala ani Renata Frelichová, která má zkušenosti zjevně mnohem větší. Ta se totiž mylně domnívala, že je usnesením policejního orgánu o odložení věci z důvodu nedostatku věku vázána.

52. Je tedy zřejmé, že kárně obviněná nepochybila nepodáním návrhu podle § 90 odst. 1 z. s. m., ale pouze pokud jde o související postup. V situaci, kdy měla s danou agendou minimální zkušenosti, nedosahuje její pochybení úrovně kárného provinění.

53. Kárný soud vyslovuje také jistý podiv nad tím, že v následném řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6 kárně obviněná bez dalšího postupovala v intencích návrhu, ačkoliv byla přesvědčena, že návrh neměl být vůbec podán. Lidsky lze do určité míry pochopit jistou kolegialitu, ale jak již NSS opakovaně uvedl, konkrétní státní zástupce nese zcela stěžejní díl odpovědnosti za postup v konkrétní věci a jeho role je klíčová. Například v bodě 130 rozsudku ze dne 12. 6. 2012, čj. 1 As 51/2012–242, č. 2702/2012 Sb. NSS, odvolání Vladimíra Rampuly, uvedl: „Státní zastupitelství nesmí být souborem bezbarvých anonymních úředníků čekajících na pokyny, kteří nenesou vlastní odpovědnost za rozhodování v konkrétní věci, ať už v přípravném řízení při výkonu dozoru nad činností policejních orgánů či po podání obžaloby při jejím zastupování v hlavním líčení před soudem, a schovají se do byrokratického systému několikastupňového schvalování, aprobování atd. za své nadřízené, kteří naopak svou odpovědnost ze sebe sejmou s poukazem na samostatnost jednotlivých státních zástupců.“ Ačkoliv se doposud posuzované věci týkaly zejména vztahu k nadřízeným (např. rozhodnutí NSS ze dne 22. 20. 2019, čj. 12 Ksz 2/2019–101, Soňa Bednářová II, bod 118), to samé je třeba jistě vztáhnout i na otázku kolegiality k jiným státním zástupcům. Kárně obviněné byla věc přidělena a stala se tak „pánem sporu“. Minimálně by bylo namístě vyvolat jednání s vedoucím státním zástupcem, zda má na podaných návrzích trvat, pokud byla přesvědčena o jejich nesprávnosti. To však neučinila. Kárně obviněné nicméně nebylo kárným návrhem kladeno za vinu to, jak postupovala v řízení před soudem, ale to, jak postupovala předtím, než byly návrhy podány.

54. Pokud jde o skutek uvedený pod bodem 1. návrhu, pak kárně obviněná nijak nezpochybňuje, že o čin jinak trestný šlo a návrh podat měla. Pochybnosti o tom nemá ani kárný soud. Kárně obviněná pouze zpochybňuje, že by mohlo jít o kárné provinění, pokud by se jednalo o skutek jediný. Jak bude uvedeno dále, o jediný skutek související s průtahy se nejednalo, ale navíc by i tento skutek sám o sobě kárné provinění představoval.

55. Jak vyplývá z § 90 odst. 1 z. s. m., státní zastupitelství má návrh podat bezodkladně poté, jakmile se dozví, že trestní stíhání je nepřípustné, protože jde o osobu, která není pro nedostatek věku trestně odpovědná. V rozhodnutí ze dne 19. 2. 2020, čj. 12 Ksz 10/2019–127, Martin Pavelka III, NSS uvedl, že mezi tzv. stěžejní podání, o kterých má být státním zástupcem rozhodnuto během několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech) patří též úkony, u kterých zákon předpokládá bezodkladné vyřízení bez ohledu na to, ke které fázi trestního řízení se vztahují. Lze mezi ně řadit i ty, u kterých stanoví trestní řád lhůtu neprodleně, neodkladně nebo urychleně. Je evidentní, že i pojem „bezodkladně“ užitý v § 90 odst. 1 z. s. m. má obdobný význam. Kárně obviněná tak měla nejpozději ve lhůtě 2 týdnů návrh podat. Její nečinnost skončila až 2. 3. 2022, kdy jí věc byla odebrána a přidělena Sylvě Krützner. V tomto směru bylo namístě upravit vymezení skutku, neboť kárné obvinění jí kladlo za vinu nečinnost až do 8. 3. 2022, kdy Sylva Krützner návrh podala. Od 2. 3. 2022 však již kárně obviněná nemohla osud věci ovlivnit, a proto jí nečinnost již nadále nemůže být kladena za vinu.

56. Kárně obviněná má pravdu, že nečinnost státního zástupce může být kárným proviněním podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla jen tehdy, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM (rozhodnutí NSS ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014–71, a na něj navazující konstantní rozhodovací praxe). To však neznamená, že v některých výjimečných případech nemůže dosáhnout intenzity kárného provinění i jen jeden průtah. Tak tomu bylo například v rozhodnutí NSS ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018–55, Miroslava Šmehlíková, ve kterém byla shledána jako kárné provinění i nečinnost jen v jedné věci. Jednak šlo o tzv. stěžejní podání (viz předchozí odstavec) a zároveň se jednalo o opakování předchozích průtahů v téže trestní věci a nečinnost měla za následek závažné porušení ústavně zaručených práv žadatelky. V nyní projednávané věci se také jedná o stěžejní podání a zároveň přistupuje okolnost, že jednání nezletilého bylo velmi závažné, neboť jím ohrožoval i zdraví svých spolužáků. Bylo tedy namístě jednat skutečně velmi rychle, aby bylo v rámci možností nejen působeno na výchovu nezletilého, ale aby bylo bezprostředně chráněno i zdraví jeho spolužáků. V této situaci by i jen tento jeden průtah představoval kárné provinění.

57. Pokud kárný navrhovatel kárně obviněné v odůvodnění kárného obvinění vyčítal také neodbornost jejího postupu u skutku uvedeného pod bodem 1., pokud jde o poznatky pro sociálně právní ochranu dětí, pak se jejím postupem v tomto směru kárný senát NSS nemohl zabývat. Skutková věta návrhu totiž v tomto směru kárně obviněné vůbec nic nevytýkala. Směřovala pouze do nepodání návrhu podle § 90 odst. 1 z. s. m. Ostatně i naprostá většina odůvodnění směřovala právě do tohoto pochybení a tvrzeným pochybením ohledně sociálně právní ochrany se odůvodnění věnovalo jen zcela marginálně. III.2 Dožádání právní pomoci z Velké Británie a snaha zakrýt nečinnost (k bodům 3. a 4. návrhu) III.

2. A Důkazy

58. Ze spisu OSZ pro Prahu 6 sp. zn. 2 ZN 2186/2020 vyplývá, že dne 10. 12. 2020 zahájil policejní orgán úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu, jehož se měl dopustit neznámý pachatel tím, že zaslal společnosti Ekoreex Praha, s. r. o. nepravdivou fakturu na částku 7 904 EUR a tato společnost ji omylem uhradila. Dne 15. 12. 2020 Policie ČR, Obvodní oddělení ředitelství policie Praha I, Místní oddělení Ruzyně, sdělilo, že se bance podařilo částku z větší části zablokovat, přesto došlo ke škodě přes 10 tis Kč v důsledku změny kurzu CZK a EUR. Policejní orgán proto navrhl státní zástupkyni, aby podle § 8 odst. 2 tr. řádu vyžádala informace podléhající bankovnímu tajemství od zahraniční banky se sídlem v Londýně. Na této žádosti je ručně psaný úřední záznam o přehodnocení podání jako žádosti o mezinárodní právní pomoc (psáno jiným písmem než je písmo kárně obviněné).Ve spise následuje pokyn kárně obviněné z 27. 12. 2020 k předání vyššímu úředníkovi státního zastupitelství s tím, že věc udělá, až se vrátí z dovolené.

59. Dne 1. 3. 2021 byla policejním orgánem zaslána zpráva o stavu prověřování podle § 159 odst. 2 tr. řádu (č. l. 13 spisu). V ní je uvedeno, že k dalšímu postupu potřebuje odpověď na návrh na postup podle § 8 odst. 2 tr. řádu. Za policejní orgán jsou podepsáni nprap. Bc. L. K., vrchní inspektor, a npor. Ing. Bc. J. Z., MBA, vedoucí oddělení. Na to reagovala kárně obviněná přípisem ze 4. 3. 2021 (č. l. 14 spisu), kterým prodloužila lhůtu k prověřování a sdělila policejnímu orgánu, že jeho žádost byla překvalifikována na žádost o mezinárodní právní pomoc, kterou již zpracovala a čeká na její překlad. Jakmile bude mít výsledek právní pomoci, tak jim ho zašle.

60. Ve zpracované žádosti o právní pomoc do Velké Británie je požadováno zjištění údajů o účtu, kam měly být odeslány finanční prostředky, a některých dalších souvisejících informací. Žádost byla spolu s překladem do anglického jazyka odeslána elektronicky 8. 4. 2021.

61. Dne 28. 4. 2021 byl OSZ pro Prahu 6 doručen e–mail od britského dožádaného orgánu. Jde o krátký text, v němž je uvedeno, že pro vyhovění žádosti je nezbytné, aby bylo uvedeno konkrétní období, ke kterému se vztahuje žádost o bankovní informace, přičemž toto období musí být přiměřené a bezprostředně se vztahující k trestnému činu. Orgán žádal o zaslání informací, aby mohl pokračovat v poskytnutí právní pomoci. Zároveň bylo uvedeno, že pokud nebude do 3 měsíců reagováno, bude spis uzavřen. Závěrem e–mailu je uvedeno, že odesilatel bude vděčný, pokud by mohl být informován, pokud již dále není třeba jeho pomoci.

62. Dne 4. 5. 2021 bylo OSZ pro Prahu 6 doručeno usnesení policejního orgánu ze dne 30. 4. 2021, kterým byla věc odložena dle § 159a odst. 5 tr. řádu. Jako důvod je uvedeno, že byla odeslána žádost o mezinárodní právní pomoc, ale doposud se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly zahájit trestní stíhání proti konkrétnímu pachateli. Za policejní orgán jsou podepsáni titíž policisté, jako u zprávy o stavu prověřování ze dne 1. 3. 2021. Na usnesení je ručně psaný pokyn kárně obviněné: ,,vidi, vyznač:odložení věci, nic k vytěžení, lhůta 30/5, Ho“.

63. Dne 23. 7. 2021 byl od britského kontaktního orgánu opět zaslán e–mail se stejnou žádostí jako je uvedena v bodě [63] (č. l. 25 – 27). V záhlaví je doplněno, že původně byl tento e–mail zaslán již v dubnu 2021. Nově je však graficky zvýrazněna (vytučněna) věta, žádající o případnou informaci o tom, že pomoc již není potřeba. Tentýž e–mail byl opětovně doručen 25. 8. 2021 (č. l. 28 – 29), přičemž je nově na začátek e–mailu vložen překlad do českého jazyka, u nějž je uvedeno, že byl pořízen programem Google translate. Překlad je velmi přesný.

64. Ve spise následuje rukou psaný záznam od kárně obviněné, datovaný 26. 8., ale bez uvedení čísla listu, s následujícím textem: „Dne 26. 8. 2021 s vedoucím MO dohodnuto, že už od GB nic nechceme.“ Podepsána je kárně obviněná. Na další stránce, číslované jako č. l. 30, následuje rukou psaný pokyn kanceláři datovaný 24. 11. 2021 s tím, že je věc vyřízena (odloženo) a spis má být založen.

65. Na č. l. 31 – 32 je opět e–mail od britského dožádaného orgánu doručený 8. 3. 2022 shodný se–mailem z 25. 8. 2021 (tedy včetně strojového překladu do češtiny).

66. Následuje záznam o provedeném vnitřním dohledu ze dne 23. 3. 2022 (č. l. 34 – 36) od vedoucího státního zástupce. V něm konstatuje absolutní rezignaci kárně obviněné na výkon dohledu. Rekapituluje, že se kárně obviněná zřejmě dohodla s policejním orgánem, že již na právní pomoci netrvají (o čemž však nebyl ze strany policejního orgánu učiněn žádný záznam). Dále upozorňuje na další nesrovnalosti a nepřehlednost vedeného spisu. Závěrem byl kárně obviněné uložen pokyn, aby vstoupila do kontaktu s dožádanými orgány Velké Británie s tím, že na právní pomoci netrvá, případně aby doplnila právní pomoc podle pokynů dožádaného státu a došlo tak k řádnému objasnění věci.

67. Na č. l. 38 spisu je založen e–mail ze dne 28. 3. 2022 od npor. J. Z. s předmětem „KRPA–58121/TČ–2020–001119“ a s následujícím textem těla e–mailu: „Dobrý den paní Magistro, na základě dnešního telefonátu tímto potvrzuji náš dřívější telefonát týkající se spisové dokumentace vedené na zdejší součásti pod KRPA–58121/TČ–2020–001119, kde byla žádána mezinárodní právní pomoc, ev. EVP, kdy došlo k naší vzájemné shodě na upuštění od pokračování s přihlédnutím k efektivitě a hospodárnosti trestního řízení v tomto konkrétním případě. Pěkný den.“ Následuje jméno J. Z. spolu s kontaktními údaji.

68. Dne 29. 3. 2022 zaslala kárně obviněná kontaktnímu britskému místu anglicky psaný e–mail (č. l. 39 spisu). V něm píše, že vycházela z jejich informace, že pokud neobdrží odpověď do 3 měsíců, spis uzavřou. Proto předpokládala, že je spis uzavřený. Dále je informovala, že jejich asistence již dále není potřeba.

69. Z dopisu obvodního státního zástupce pro Prahu 6 ze dne 4. 8. 2022 vyplývá, že kárně obviněná čerpala od 7. 3. do 25. 3. 2022 dovolenou.

70. Spisový přehled byl na první straně veden tak, že mezi jednotlivými zápisy byl zpravidla vynechán jeden řádek, byť existovaly výjimky. Na spisovém přehledu jsou na první straně od č. l. 22 – 23 do konce stránky následující zápisy: Čís. ListůDošlo dneStručné udání obsahuPočet přílohPoznámka22–2328/4Potvrzení přijetí EVP244/5MO RUZYNĚ + § 159a/54/5vyznač odložení, další lhůtylhůta:30/5Ho25–2723/7Just. orgán VB – právní pomoc26/8úřední záznam Ho Na druhé straně spisového přehledu jsou od prvního řádku až do řádku týkajícího se č. l. 31–33 následující zápisy: Čís. ListůDošlo dneStručné udání obsahuPočet přílohPoznámka28–2925/8Just. orgán VB – SDĚLENÍ3024/11založzalož Ho1/12pokyn č. l. 18založ31–338/3JUST. orgán VB – právní pomoc

71. V rámci svého výslechu kárně obviněná uvedla, že její postup vůči britskému dožádanému orgánu byl možná nevhodný, ale nikoliv chybný. Fakticky šlo o věc se zcela minimální škodou. U těchto bagatelních věcí, se věc někdy nestíhá, pokud jsou náklady na vedení trestního řízení vysoké. Jí se to osobně stalo, když podávala trestní oznámení ohledně ztráty 15 tis Kč z účtu do Ruska. V těchto případech je zkrátka vedení trestního řízení neekonomické. V nyní projednávané věci policejní orgán nenaformuloval žádost dostatečně natolik, aby byla pro Velkou Británii dostatečná. Proto policejnímu orgánu sdělila, že jejich nedostatečně formulované otázky povedou k nákladům na další překlad. Dospěla k tomu poté, co věc policie odložila, protože s tím už byl poškozený vlastně spokojený a nikoho už to dále nezajímalo. Spis dala na lhůtu do 30. 5. z důvodu, že se na věc plánovala ještě podívat. I po měsíci si však vyhodnotila, že je to neekonomické. Nestačilo by pouze napsat dva řádky, ale překlad by byl mnohem obsáhlejší. Možná neměla žádat o právní pomoc už od samého začátku. Dne 28. 4. přišla žádost o doplnění a 30. 4. věc policejní orgán odložil. Je tedy evidentní, že k odložení věci nedošlo v důsledku toho, že by nereagovala na urgence. Tvrzení kárného navrhovatele je logický nesmysl. Britskému orgánu neodpověděla, protože vycházela z věty, že pokud nebude reagovat, tak věc odloží. Kdyby tam taková věta nebyla, tak by odpověděla. V dané době již byla s policejním orgánem domluvená na odložení věci, a proto považovala věc za vyřízenou. Mohla do Velké Británie napsat několik vět, ale její postup může být těžko kárným proviněním. Jde jen o zástupný důvod něco na ni najít. Na OSZ pro Prahu 6 přibližně 13 let dělala agendu mezinárodní právní pomoci vyšší úřednice státního zastupitelství. Pro kárně obviněnou tedy tato agenda nebyla úplně běžná. Nepamatuje si proto, že by někdy řešila to, že by dožádaný orgán vyžadoval doplnění žádosti. Přišla informace z NSZ, že s případnými doplněními je to složité do Turecka, a proto se má žádost o právní pomoc raději napsat celá znovu. Myslela si, že i do Velké Británie by se to muselo posílat celé znovu. Na dotaz však nebyla schopna odpovědět, z čeho to dovozovala. Anglicky umí, i když ne moc dobře. Rozuměla i e–mailům, které od Britů obdržela. Odpovídat je však pro ni složitější. Nicméně odpověď, kterou nakonec odeslala na základě pokynu obvodního státního zástupce, sepsala sama.

72. Pokud jde o dohodu s policejním orgánem, tak kárně obviněná ve výslechu uvedla, že pokud by s policejním orgánem nebyla domluvená, tak by nemohla dát spis na založení. Policejní orgán by se jinak na věc průběžně dotazoval a na její pochybení by se přišlo. I když je věc odložená, tak dotazy na právní pomoc chodí, protože věc je odložená jen formálně. Úřední záznam nemohla falšovat v době, kdy probíhal vnitřní dohled. O výkonu vnitřního dohledu vůbec nevěděla. Začal být prováděn na základě e–mailu došlého 8. 3. 2022 a byl ukončen 23. 3. 2022. Celou dobu měl spis u sebe obvodní státní zástupce. Ona k němu žádný přístup neměla. V zápisu o vnitřním dohledu už je úřední záznam zmíněn, takže jej nemohla do spisu vložit dodatečně. Po dobu výkonu vnitřního dohledu měla navíc dovolenou, takže nebyla ani na pracovišti. Klidně by šla i na detektor lži, že nic nefalšovala. Úřední záznam o dohodě s policejním orgánem sepsala a podepsala 26. 8. 2021 tak, jak je na něm uvedeno. Na nečíslovaném listu je z toho důvodu, že je chaotik. Většinou listy čísluje. Čísla listu přiděluje ten, kdo dokument vytvořil. Pokud dokument vytvoří ona, tak ho čísluje ona, pokud dokument vytvoří kancelář, tak kancelář. Je to ale jen obecné pravidlo, které se ne vždy dodržuje. Pokud kancelář dostane spis, ve kterém je nezačíslovaný list, který vytvořil státní zástupce, tak asi pokračuje v původním číslování. To, že je ve spisovém přehledu úřední záznam z 26. 8. zapsán před e–mailem k Velké Británie z 25. 8., přičetla své chaotičnosti. Nedokáže si představit, že by po J. Z. žádala potvrzení něčeho, na čem se nedomluvili. S policistou byla domluvená od začátku. Dodatečně ho žádala o potvrzení, že k dohodě došlo, jen z důvodu, že obvodní státní zástupce začal existenci takové dohody zpochybňovat, protože o ní nebylo nic v policejním spisu. To, že je ta dohoda zpochybňována řekla i policistovi, když s ním volala. Také mu sdělila, že má potvrzení zaslat jen pokud si na dohodu pamatuje. Nicméně následně poté, kdy kárně obviněná pokládala dotazy při výslechu J. Z., tak sama uvedla, že jí do telefonu řekl, že si takovou dohodu úplně nepamatuje.

73. Policista npor. Ing. Bc. J. Z., MBA, při svém výslechu uvedl, že telefonát kárně obviněné žádající o potvrzení předchozí dohody nebyl úplně standardní. S kárně obviněnou má korektní, velmi profesionální vztah. Nikdy spolu neměli žádný konflikt ani problém. Spolupracují spolu již dlouho, minimálně 5 let, ale asi i déle. Když mu telefonovala, tak neměl důvod o tom, co mu říkala, jakkoliv pochybovat. Přišlo by mu zcela nemístné, aby se s ní dohadoval, jestli se hovor opravdu uskutečnil. Potvrzení vnímal jako slušnost vůči ní a ani netušil, že by se jeho odpověď zakládala do spisu nebo se s ní nějak pracovalo. Poté, když ukončili telefonát, tak se podíval do daného spisu. Jako policie vyčerpali veškeré možnosti, které mohli udělat. Jediný další krok, který připadal v úvahu, byla mezinárodní právní pomoc, proto o ni cestou státního zastupitelství požádali. Tím to pro ně skončilo. Ve spise má poslední informaci od kárně obviněné, že vytvoří překlad a bude je následně informovat. Někdy se státními zástupci řeší, jestli mají věc odkládat, než bude výsledek dožádání nebo jiného dlouho trvajícího úkonu. Od nadřízených jsou však tlačeni, aby věci končili dříve a uměle je neprodlužovali, když už jako policie udělali vše, co mohli. Právě takto nakonec ten telefonát pochopil. Se státními zástupci se totiž často dohodne právě to, že se věc odloží, dokud nebude výsledek nějakého déletrvajícího úkonu k dispozici. Pak se ta věc obnoví a dále se v ní pokračuje. Poslední informace, kterou v té době měl, byla právě ta, že se bude odesílat žádost o mezinárodní právní pomoc. Takto vnímal žádost od kárně obviněné a svůj následný e–mail, tedy že se vztahuje k tomu odložení, protože nemělo smysl prodlužovat lhůtu. Nicméně si nebyl úplně jistý tím, co po něm kárně obviněná chce. Až při podání vysvětlení na MSZ v Praze zjistil, že nějaké odpovědi na mezinárodní právní pomoc přišly, ale neviděl je a neví, co bylo jejich obsahem. Netušil, že Velká Británie zareagovala, o tom se vůbec nebavili. Nevěděl, že je potřeba něco doplnit. Nedokáže si vůbec představit, že by někdy komukoliv řekl, že se v nějaké věci nebude zajišťovat další důkaz, pokud by nešlo o situaci, že by jich měli již větší množství a ten další by se jevil jako nadbytečný. V dané věci neměli nic konkrétního, co by je vedlo k určení osoby pachatele. Nedokáže si představit, že by rozhodl sám od sebe tak, že v tom nebudou pokračovat. Žádnou logiku to nemá, protože skutečně udělali vše, co mohli a čekali už pouze na to, jestli se Velká Británie ozve a sdělí nějakou informaci. Nevybavuje si, že by se kdykoliv na něčem takovém domlouval nejen s kárně obviněnou, ale ani s jakýmkoliv státním zástupcem. Nechápe, proč by se jich na něco takového měl státní zástupce vůbec ptát. Z jeho pozice nemá co odsouhlasovat státnímu zástupci. Jeho názor není vůbec podstatný. Když je věc odložená, tak státní zástupce nijak neurgují. To by si vzhledem k tomu, jakou mají státní zástupci autoritu, ani nedovolil. Je běžné, že odpovědi z ciziny chodí i velmi pozdě a někdy vůbec. Když jsou věci odložené, tak jsou v archivu. Tam zůstávají, dokud se v tom spise něco nezmění. Žádné lhůty se neprodlužují, byl to skončený spis.

74. Obvodní státní zástupce Mgr. Richard Petrásek při svém výslechu uvedl, že vnitřní dohled v dané věci započal v návaznosti na žádost od britského dožádaného orgánu ze dne 8. 3. 2022. Vyloučil, že by se kárně obviněná mohla dostat v době provádění dohledu do spisu, protože měla dovolenou a pokud by přišla po pracovní době, tak by se nedostala k němu do kanceláře. III.

2. B Závěry soudu k průtahům při poskytnutí součinnosti v rámci mezinárodní právní pomoci

75. Mezi účastníky nevznikl spor ohledně skutkového stavu věci, pokud jde o komunikaci s britským orgánem. V tomto směru je nicméně zarážející to, nač poukazuje kárně obviněná, že jí ve skutkové větě kárného obvinění kárný navrhovatel vytýkal, že právě v důsledku toho, že nereagovala na opakované výzvy cizozemského orgánu, došlo k odložení věci. Ze shora uvedeného chronologického řazení věci je totiž zcela evidentní, že první výzva k doplnění právní pomoci byla doručena 28. 4. 2021, přičemž usnesení o odložení věci bylo vydáno již 30. 4. 2021. Průtahy kárně obviněné s vyřizováním žádosti o doplnění mezinárodní právní pomoci tedy zcela zjevně nebyly v příčinné souvislosti s odložením věci.

76. S kárně obviněnou je také třeba souhlasit v tom, že jí kárným obviněním nebyl vyčítán neodborný postup, tedy to, že měla právní pomoc doplnit. Její nečinnost považoval totiž kárný navrhovatel za ukončenou tím, že dožádanému orgánu sdělila, že na právní pomoci netrvá. Ostatně tak učinila na základě pokynu vedoucího státního zástupce, který netrval na tom, aby žádost o právní pomoc byla doplněna. Pokud pak kárný navrhovatel v závěrečném návrhu poukazoval i na to, že se mohl zlepšit důkazní stav nebo mohlo dojít k posunu, pak je třeba znovu zdůraznit, že jeho argumentace je v tomto směru částečně nesrozumitelná, protože v takovém případě by nečinnost kárně obviněné nemohla skončit zasláním e–mailu dožádanému orgánu, že na právní pomoci netrvá.

77. S ohledem na to zbývá v souvislosti se skutkem pod bodem 3. kárného návrhu posoudit, zda mohlo být kárným proviněním kárně obviněné i jen to, že žádným způsobem nereagovala na opakované výzvy dožádaného orgánu Velké Británie. Tedy alespoň tak, že by mu sdělila, že na právní pomoci již netrvá.

78. Kárně obviněná se hájí tím, že vycházela z věty britského orgánu, že pokud nebude do 3 měsíců reagováno, bude spis uzavřen. Proto se prý domnívala, že není třeba reagovat. Podle kárného senátu NSS však tato věta nemohla být vnímána tak, že pokud není právní pomoc nadále potřeba, není třeba na žádost o upřesnění vůbec reagovat. Závěrem e–mailu bylo totiž zároveň uvedeno, že odesilatel bude vděčný, pokud by mohl být informován, pokud již dále není třeba jeho pomoci. Dožádaný orgán tedy vycházel zjevně z toho, že na e–mail bude standardně reagováno buď tak, že žádost bude doplněna, nebo že české státní zastupitelství sdělí, že na právní pomoci už netrvá. Věta o možném uzavření věci po 3 měsících byla v e–mailu zjevně uvedena jako záložní varianta pro případ, že by nebylo reagováno ani jedním z uvedených způsobů.

79. To, že je e–mail takto míněn je zcela zjevné i z navazujícího postupu britské strany. Ta totiž věc zjevně po 3 měsících neuzavřela, ale naopak svou žádost o doplnění zopakovala a graficky zvýraznila větu žádající o případnou informaci o tom, že pomoc již není potřeba. Po dalším měsíci se pokusila zaslat tentýž e–mail navíc i s překladem do českého jazyka. Je tedy evidentní, že Britové si chtěli být jisti tím, že jejich zprávu adresát obdržel a rozuměl ji. To všechno činili jen proto, že od kárně obviněné žádná reakce nepřicházela.

80. Mezinárodní právní pomoc je z velké části založena na vzájemnosti. Je známo, že často trvá poskytnutí mezinárodní právní pomoci velmi dlouho dobu nebo je právní pomoc nedostatečná, což značně ztěžuje vyšetřování trestné činnosti. Ta čím dál tím častěji zahrnuje mezinárodní prvek. Liknavý postup státního zástupce v rámci mezinárodní právní pomoci je způsobilý poškodit důvěru zahraničních orgánů v celou soustavu českého státního zastupitelství. Zachování této důvěry je klíčové i pro budoucí vstřícnost cizozemských justičních orgánů při provádění dožádaných úkonů pro účely trestního řízení vedeného v České republice (rozhodnutí NSS ze dne 12. 10. 2015, 12 Ksz 3/2015–36, nebo ze dne 20. 3. 2018, čj. 12 Ksz 11/2017–57).

81. Zásadu vyřizování úkonů mezinárodní justiční spolupráce bez zbytečného odkladu, včetně neprodleného doplňování dodatečných informací, zakotvuje i § 9 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Ačkoliv dané ustanovení míří na poskytování mezinárodní právní pomoci dožadujícím státům, vyjadřuje jasný záměr zákonodárce, aby byla spolupráce českých orgánů se zahraničními orgány rychlá a efektivní. V mnoha ohledech jsou pak shodné dopady toho, jestli je opožděně poskytována právní pomoc vyžádána cizozemským orgánem nebo toho, že není poskytována cizozemskému orgánu součinnost při vyřizování žádosti českého orgánu.

82. V nyní projednávané věci projevoval britský orgán nadstandardní vstřícnost k žádosti kárně obviněné o mezinárodní právní pomoc. Mnohaměsíční ignorace jeho snahy ze strany kárně obviněné byla způsobilá ovlivnit důvěru britského orgánu v celou soustavu českého státního zastupitelství. Mohlo by ho to pak ovlivnit při vyřizování dalších žádostí o mezinárodní právní pomoc, neboť by dospěl k závěru, že české orgány fakticky o mezinárodní právní pomoc příliš nestojí nebo minimálně nejsou schopny na jejím zajištění efektivně spolupracovat.

83. Pokud byla kárně obviněná skutečně přesvědčena o tom, že již mezinárodní právní pomoci není třeba, postačovalo to sdělit britskému orgánu jednou větou. Jednalo by se tedy a naprosto minimální úsilí na její straně. To, že toho byla bez problémů schopná, svědčí i to, že tak učinila bezprostředně poté, co jí to pokynem uložil vedoucí státní zástupce.

84. Nejde tedy jen o zdvořilostní delikt, jak se snažila tvrdit kárně obviněná, ale o relativně závažné porušení jejích povinností.

85. Je otázkou, zda by tento skutek sám o sobě mohl být pochybením dosahujícím intenzity kárného provinění. S ohledem na to, že u kárně obviněné byla shledána nedůvodná nečinnost ještě u skutků označených v návrhu pod body 1. a 5., je nepochybné, že minimálně ve svém souhrnu představují dílčí útoky pokračujícího kárného provinění. K tomu viz dále body [165] až [169]. III.

2. C Závěry soudu ke snaze kárně obviněné zakrýt svou nečinnost

86. Pokud jde o snahu kárně obviněné svou nečinnost zakrýt, pak dokazováním kárný soud zjistil, že se skutek stal částečně odlišně, než jak uvedl kárný navrhovatel ve svém návrhu. V prvé řadě je zřejmé, že úřední záznam o dohodě s policejním orgánem nebyl sepsán až v důsledku vykonávaného vnitřního dohledu. Z výslechu kárně obviněné, výslechu obvodního státního zástupce a jeho písemného potvrzení, jakož i zápisu z vnitřního dohledu vyplynulo, že vnitřní dohled v dané věci byl zahájen na základě žádosti britského orgánu z 8. 3. 2022 a byl ukončen 23. 3. 2022. Kárně obviněná však čerpala dovolenou od 7. 3. do 25. 3. 2022, přičemž v dané době se nemohla dostat ke spisu. Zároveň záznam o provedeném vnitřním dohledu již zmiňuje nečíslovaný úřední záznam datovaný dnem 26.

8. Je tak zřejmé, že kárně obviněná tento dokument nevytvořila jako důsledek vykonávaného vnitřního dohledu, neboť se musel ve spise nacházet ještě před jeho zahájením.

87. Z výslechu policisty J. Z. vyplynulo, že ho kárně obviněná neinformovala o tom, že dožádaný britský orgán požádal o doplnění žádosti o mezinárodní právní pomoc. Mohlo být částečně pravdivé tvrzení kárně obviněné, že s J. Z. hovořila již v minulosti o tom, že ve věci nebudou činěny další kroky. Z výslechu J. Z. však jasně vyplývá, že s ním nikdy nehovořila v tom smyslu, že nemá poskytnout doplňující informace a v důsledku toho bude věc ponechána jako odložená. Bylo pro něj nepředstavitelné, že by s ním kdykoliv státní zástupce cokoliv takového řešil, takže je zřejmé, že by si takto neobvyklou dohodu jasně pamatoval. Jediné, co připouštěl, že snad mohli být domluveni na tom, že mohou věc odložit, aniž by se vyčkávalo na výsledek mezinárodní právní pomoci. To vysvětluje i jeho e–mail z 28. 3. 2022, který nijak nezmiňuje žádost o doplnění mezinárodní pomoci, ale hovoří pouze o původní žádosti o mezinárodní právní pomoc. Zjištěním, že britská strana žádala opakovaně o doplnění informací, byl zjevně zaskočen a o této informaci nevěděl ani v době, kdy sepisoval na základě žádosti kárně obviněné e–mail. Soud zhodnotil výpověď J. Z. jako vysoce věrohodnou. Bylo evidentní, že svědek nemá žádný zájem kárně obviněnou poškodit. Bylo zřejmé, že ji respektuje a má s ní dobré pracovní vztahy, které pokud možno nechce narušit.

88. Naopak obhajoba kárně obviněné se soudu jeví jako značně nevěrohodná. Pokud by skutečně byla přesvědčena o tom, že je další vedení trestního řízení v této věci neekonomické, nedává příliš smysl, že by nejprve zadala překlad několikastránkové žádosti o mezinárodní právní pomoc a následně by nezajistila zaslání odpovědi v rozsahu několika mála vět, které byla schopna přeložit sama. Své tvrzení, že by se musela znovu překládat celá žádost o mezinárodní právní pomoc, nebyla schopna při výslechu racionálně odůvodnit. Uvedla, že takovou informaci měla jen ohledně Turecka jako výjimku z pravidla. Nedává žádný smysl, proč by měla platit i pro Velkou Británii. Zcela nelogické je také její tvrzení, že věc nebylo třeba dále řešit, protože byla odložena, přičemž s tím byl poškozený spokojený a nikoho to dále nezajímalo. Poškozenému vznikla majetková škoda, byť ne tak velkého rozsahu. Soudu není jasné, proč by měl být s odložením věci spokojen. Výslechem J. Z. bylo také vyvráceno, že by po odložení věci policejní orgán urgoval státní zastupitelství ohledně výsledku mezinárodní právní pomoci. Spis je totiž z pohledu policejního orgánu ukončený, a proto je také založený v archivu. Jeho výpověď navíc odpovídá i § 159a tr. řádu, upravujícího různé důvody odložení věci. Jde o způsob ukončení věci v trestním řízení. Ustanovení § 159a odst. 5 ve větě druhé pak upravuje situaci, že v již odložené věci se nově podaří zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání. Do doby, než jsou policejnímu orgánu takové skutečnosti oznámeny, nemá u skončené věci zpravidla důvod sám od sebe prověřovat, zda náhodou takové okolnosti nenastaly.

89. Pokud jde o způsob obhajoby kárně obviněné, pak soud také poznamenává, že považuje za naprosto nevhodné, aby kárně obviněná svalovala vinu za to, že nebylo právní pomoci hned vyhověno, na policejní orgán. Uváděla totiž, že policejní orgán nenaformuloval žádost dostatečně určitě a byla to proto jeho chyba, že bylo žádost o mezinárodní právní pomoc třeba doplnit. Svěření pravomoci požadovat mezinárodní právní pomoc je svěřeno státním zástupcům právě proto, aby dožádání bylo vyhotoveno odborně. To znamená pokud možno bez zbytečných vad, které jednak mezinárodní právní pomoc prodlužují, ale jsou i schopné poškodit i pověst České republiky jako důvěryhodného partnera. Úkolem státní zástupce tedy není být jen jakýmsi automatem, který zadá přeložení žádosti o mezinárodní právní pomoc od policejního orgánu tlumočníkovi a pak ji odešle. Jeho úkolem je naopak i to, aby napravil případné nedostatky žádosti připravené policejním orgánem.

90. Podle přesvědčení kárného soudu nechtěla kárně obviněná věc dále řešit. Případně nelze vyloučit ani to, že nevěděla, jak má ve věci postupovat. Jak totiž sama uvedla, s takovou situací, že by dožádaný orgán požadoval doplnění žádosti, se do té doby nesetkala. Chtěla tedy, aby se po věci takzvaně „slehla voda“. Zřejmě vycházela z toho, že britský orgán již upustí od dalšího urgování a policejní orgán se o věc nebude zajímat. Lze usuzovat, že k tomuto závěru dospěla zřejmě někdy v listopadu 2021, protože až 24. 11. 2021 dala pokyn k založení spisu. Aby však byl nějaký důvod k založení spisu, pokusila se navodit situaci, že takto postupuje na základě dohody s policejním orgánem. Jak však již bylo rozebráno shora, pak pokud se vůbec na něčem s policistou dohodla, zatajila mu, že Velká Británie by byla ochotna po doplnění mezinárodní právní pomoc poskytnout.

91. Není jisté, kdy kárně obviněná úřední záznam sepsala. Zjevně se snažila, aby tento zápis navazoval na poslední sdělení britského dožádaného orgánu z 25.

8. Soud však má značené pochybnosti i o tom, zda tak učinila již 26. 8., jak tvrdí, nebo spíše až někdy před založením spisu či ještě později. Již z toho, že není list číslován, vznikají pochybnosti o tom, kdy byl skutečně sepsán. Další pochybnosti vznikají ze spisového přehledu rekapitulovaného na shora v bodě [70]. Spisový přehled totiž působí tak, že kárně obviněná dopsala záznam o úředním záznamu dokonce až po 24. 11. 2021, protože na rozdíl od první strany spisového přehledu chyběl za 25. 8. 2021 prázdný řádek, kam by se dal údaj o úředním záznamu dopsat. Pro posouzení věci to však není podstatné. Pokud kárně obviněná uvedla, že úřední záznam byl sepsán 26. 8., soud ve skutkové větě vyšel právě z tohoto data jako z prvního možného dne, kdy byl úřední záznam do spisu založen. Zároveň tento časový interval omezil datem 6. 3. 2022, tedy dnem předcházejícím dni, kdy kárně obviněná nastoupila na dovolenou, během níž byl vykonán vnitřní dohled.

92. Pro případ, že by byla věc později předmětem dohledu, se kárně obviněná sepisem úředního záznamu pokusila předstírat, že žádné průtahy při vyřizování věci nevznikly, protože byla s policejním orgánem už od 26. 8. 2021 domluvená na tom, že se na právní pomoc z Velké Británie už nebude trvat. Dokazováním pak nebylo zcela vyloučena obhajoba kárně obviněné, že se s policistou v minulosti bavila o nepokračování věci. Úřední záznam, který o tom pořídila, je však minimálně značně zavádějící a nepřesný. Uváděl totiž, že „Dne 26. 8. 2021 s vedoucím MO dohodnuto, že už od GB nic nechceme.“ Policista však připustil toliko to, že se mohli domluvit, že se věc nebude dále prověřovat, pokud od dožádaného orgánu žádné informace nepřišly. Domluvila s ním tedy maximálně vnitrostátní postup ve věci, nikoliv postup vůči dožádanému orgánu. Poté, co její verze o dohodě s policejním orgánem byla zpochybněna po provedení vnitřního dohledu, se na ní vůči vedoucímu státnímu zástupci pokusila setrvat za pomoci J. Z. Tomu nicméně ani tehdy nesdělila skutečný stav věcí, čímž jej uváděla v omyl. J. Z. ve snaze jí vyhovět sepsal e–mail, který kárně obviněná prezentovala tak, že potvrzuje to, že byla s policejním orgánem skutečně domluvena, že se věc nebude s dožádaným orgánem dále řešit. To z e–mailu však takto jednoznačně nevyplývalo a zároveň zejména vůči obvodnímu státnímu zástupci zamlčovala, že policejní orgán neznal skutečný stav věci.

93. Ačkoliv se tedy ukázalo, že jednání proběhlo částečně jinak, než jak bylo uvedeno ve skutkové větě návrhu, totožnost skutku byla zachována. Ta je zachována tehdy, je–li zachována alespoň částečná totožnost jednání nebo následku (k této zásadě viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. Tzn 12/94, č. 1/1996 Sb. NS, obdobně pro kárné řízení rozhodnutí Elena Votavová). V nyní posuzované věci byla zachována jak částečná totožnost jednání, tak částečná totožnost následku. Soud zjistil, že úřední záznam nebyl vložen do spisu v reakci na vnitřní dohled. Nadále však platí, že se kárně obviněná snažila zakrýt svou nečinnost jak prostřednictvím úředního záznamu, tak prostřednictvím e–mailu od policisty J. Z. V tomto směru je zachována částečná totožnost jednání. Úřední záznam je pak nepřesný, e–mail je sice pravdivý, ale kárně obviněnou byl záměrně prezentován odlišně, než jak byl zamýšlen policejním orgánem. Kárně obviněná se totiž snažila navodit dojem, že se s policejním orgánem na určitém postupu dohodla, což mohla být i pravda, avšak zamlčela, že policistovi nesdělila pro věc klíčové informace. Pokud jde o totožnost následku, tak následkem jejího jednání mělo být v obou případech záměrné zatajení její nečinnosti při vyřizování mezinárodní právní pomoci a to za pomoci nečestného jednání. Zatímco kárný návrh vycházel z toho, že nečestné jednání spočívalo v tom, že kárně obviněná o dohodě s policejním orgánem lhala, dokazováním se zjistilo, že neřekla celou pravdu, šlo tedy spíše o zamlčení podstatných okolností. V obou případech jde o hrubě nečestné jednání, přičemž rozdíl mezi lží a takovouto polopravdou je minimální. Ostatně lze podpůrně poukázat na to, že u trestného činu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 2 tr. zákoníku zákonodárce klade na roveň uvedení nepravdy o podstatné okolnosti a zamlčení takové okolnosti. Totožnost následku tedy byla zachována minimálně částečně. Soud proto pouze v tomto směru upravil skutkovou větu tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným v průběhu kárného řízení.

94. Toto jednání považuje soud za závažné porušení povinností kárně obviněné. Podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství je státní zástupce mj. povinen vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. Vedle toho je kárným proviněním podle § 28 zákona o státní zastupitelství též takové zavinění chování či jednání, které ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství a snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Funkce státního zástupce je spojena se společenskou prestiží, přičemž výkon této funkce zástupce vyžaduje nejen velmi dobrou znalost práva, ale státní zástupce musí disponovat též nezpochybnitelnou morální integritou. Pouze důvěryhodný státní zástupce, který mj. nezavdává příčinu k pochybám o obrazu a integritě profese, může reprezentovat stát při ochraně veřejného zájmu v trestním řízení. (rozhodnutí NSS Elena Votavová, rozhodnutí NSS ze dne 15. 9. 2009, čj. 12 Ksz 1/2008–97, Irena Vantulová).

95. Kárně obviněná jednala zjevně v úmyslu, aby zakryla svou nečinnost. Policistu, který jí důvěřoval a měl k ní velký respekt, uvedla v omyl. Svým jednáním tak poškodila jak svou pověst, tak pověst státního zastupitelství jako celku a to zejména vůči policejnímu orgánu, ale i vůči široké veřejnosti. Pokud jde o důvěru policejního orgánu, soud se plně ztotožňuje s názorem kárného navrhovatele vysloveným v závěrečném návrhu, že mezi státním zástupcem a policejním orgánem musí v trestním řízení panovat vztah vzájemné důvěry. Jen tak je možná efektivní spolupráce mezi nimi při vyšetřování trestné činnosti. Tuto důvěru kárně obviněná však svým jednáním vážně narušila. Zamlčela mu totiž podstatné informace týkající se trestního řízení. Zároveň policistu zapojila do krytí svého pochybení, přičemž ten se jí jen snažil v dobré víře vyhovět a následně on sám byl spojován s jejím nečestným jednáním. V případě důvěry širší veřejnosti kárný soud již uvedl v minulosti, není podstatné, zda o jejím jednání věděla širší veřejnost již v okamžiku, kdy k němu docházelo, nebo se o něm mohla dozvědět až později, například i v souvislosti s kárným řízením (rozhodnutí NSS ze dne 18. 11. 2020, čj. 12 Ksz 1/2020–139, Stanislava Rybová, bod 43, rozhodnutí NSS ze dne 15. 9. 2021, čj. 12 Ksz 2/2021–51, Věra Brázdová, bod 56). Informace o tom, že se kárně obviněná takto pokoušela zatajit svou nečinnost, jsou nepochybně způsobilé ohrozit důvěru veřejnosti v její jednání i v jiných věcech a odvozeně i důvěru ve státní zastupitelství jako celek. III.3 Evropský vyšetřovací příkaz do Švédska (k bodu 5. návrhu)

96. Ze spisu OSZ pro Prahu 6 sp. zn. 1 ZN 1824/2019 vyplývá, že Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, ICP na ML Praha – Ruzyně, sepsala 26. 6. 2019 záznam o zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Toho se měl dopustit neznámý pachatel tím, že uvedl v omyl nákupčího společnosti Smartwing a. s. tím, že na něm vylákal zaplacení částky 4 175 USD za objednané součástky, které však nedodal.

97. Dne 10. 7. 2019 se na OSZ pro Prahu 6 obrátil policejní orgán s podnětem k podání žádosti o mezinárodní právní pomoc. Ta měla spočívat ve vyžádání informace od Švédska, komu patřil bankovní účet, na který byly zaslány podvodně vylákané finanční prostředky, popřípadě komu byly tyto prostředky vyplaceny. Na to reagovala kárně obviněná žádosti o předložení spisu z 9. 8. 2019, který byl předložen 23. 8. 2019.

98. Následuje rukou psaný pokyn kárně obviněné z 6. 9. 2019 s tím, že spis má být předložen Tomášovi k řešení právní pomoci. Lhůtu má určit Tomáš. Dne 25. 11. 2019 byl vyhotoven EVP a přibrána tlumočnice do švédštiny. V prosinci 2019 byl vyhotoven překlad EVP do švédštiny. Národní úřad švédského prokurátora potvrdil přijetí EVP 10. 1. 2020. Dne 15. 4. 2020 zaslal švédský dožádaný orgán výsledek mezinárodní právní pomoci. Kárně obviněná odpověď postoupila policejnímu orgánu 20. 4. 2020.

99. Dne 26. 11. 2020 požádal policejní orgán v návaznosti na výsledky vyžádané právní pomoci o vydání dalšího EVP do Švédska (č. l. 47 spisu). Konkrétně bylo požádáno o výslech zjištěného majitele účtu, získání informací z databází o této osobě, výpis některých platebních operací na účtu a zjištění vlastníků některých telefonních čísel.

100. Na č. l. 49 spisu je založen vypracovaný EVP ze dne 5. 12. 2020. Na č. l. 55 se nachází průvodní dopis k EVP ze dne 5. 12. 2020. Ani z jednoho z těchto dokumentů ani ze spisového přehledu není zřejmé, že by kárně obviněná dala v dané době jakýkoliv pokyn kanceláři nebo komukoliv jinému, aby cokoliv s vypracovaným EVP dělal.

101. Policejní orgán požádal 1. 2. 2021 o prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu (č. l. 56). Mezi úkony, které byly provedeny, uvedl mj. následující položky (řazené postupně, jak je uvedeno): – Žádost o mezinárodní právní pomoc – OSZ pro Prahu 6, – Evropský vyšetřovací příkaz – OSZ pro Prahu 6, ... – Odpověď mezinárodní právní pomoci, – Žádost o mezinárodní právní pomoc – Švédské království Jako jediný úkon, který zbývá k provedení, byl pouze: – Výsledek žádosti o mezinárodní právní pomoc – Švédské království. Kárně obviněná krátkým přípisem bez dalších instrukcí prodloužila lhůtu ke skončení prověřování do 31. 3. 2021.

102. Obsahově totožnou žádost podal policejní orgán 29. 3. 2021 (č. l. 57), 28. 5. 2021 (č. l. 58), 20. 7. 2021 (č. l. 59), 22. 9. 2021 (č. l. 60), 25. 11. 2021 (č. l. 61). Kárně obviněná ve všech případech prodloužila lhůtu ke skončení prověřování bez jakýchkoliv dalších instrukcí.

103. Usnesením ze dne 25. 1. 2022 policejní orgán věc odložil podle § 159 odst. 5 tr. řádu, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. To bylo odůvodněno tím, že po dodání dalších podkladů a vyhodnocení přijaté odpovědi právní pomoci bylo dne 25. 11. 2020 opakovaně Švédské království požádáno o mezinárodní právní pomoc. Švédsko však na tuto žádost do doby vydání usnesení neodpovědělo.

104. Následuje žádost obvodního státního zástupce z 1. 2. 2022 o zaslání spisového materiálu. Vedoucí státní zástupce následně provedl vnitřní dohled, o čemž učinil záznam 22. 2. 2022. Závěrem dal kárně obviněné pokyn k přibrání tlumočníka do švédštiny za účelem překladu EVP a jeho následné zaslání do Švédska a opisu policejnímu orgánu. Dne 23. 2. 2022 přibrala kárně obviněná tlumočníka (č. l. 68). Přeložený evropský vyšetřovací příkaz byl odeslán 6. 4. 2022 (č. l. 57).

105. Při svém výslechu kárně obviněná uvedla, že se částečně cítí vinna. Věci mezinárodní právní pomoci předtím dělal vyšší úředník státního zastupitelství. Nejprve to byl T. V., který zpracovával první EVP do Švédska. Později Mgr. L. Z., která zpracovala druhé EVP, o které jde v nynější věci. Chybně však tuto mezinárodní právní pomoc zažurnalizovala. Předávala jí to okolo Vánoc, což bylo složitější i v tom, že se v té době bály se k sobě přiblížit. Kárně obviněná už pak měla zařídit jen práce související s odesláním. Ty jsou krátké, tak na 15 minut – zavolat tlumočnici, ustanovit ji a odeslat jí EVP a následně odeslat překlad. Chystala se to dodělat v prosinci, nicméně v té době byl na pracovišti covid a ona zastupovala i ty, které zastupovat neměla. Místo jedné osoby zastupovala dvě. Na pracovišti byli fyzicky pouze dva státní zástupci. Navíc byla ve velkém stresu, protože se bála, že se může nakazit. Předtím také čerpala dovolenou, takže když se vrátila do práce, tak měla velké množství věcí k vyřízení, ačkoliv částečně do práce chodila i v době dovolené. Proto na dořešení EVP neměla čas. Pak na EVP zapomněla. Následně se domnívala, že policejní orgán urguje předchozí právní pomoc. Je to její chyba, že to přehlédla.

106. Svědek D. H., syn kárně obviněné, ve svém výslechu uvedl, že matka chodila v prosinci 2020 z práce velmi rozrušená jak kvůli sobě, tak kvůli němu. Vzhledem k tomu, že má vzácné onemocnění imunity, nebylo jasné, jak na něj bude covid působit. Matka se proto od něj raději třeba i několik dnů izolovala, pokud měla obavu, že by mohla mít covid–19. Říkala, že se covid po pracovišti rozšířil po vánoční akci, kterou svolal obvodní státní zástupce.

107. Obvodní státní zástupce pro Prahu 6 Mgr. Richard Petrásek při svém výslechu potvrdil, že se v prosinci uskutečnila dvě setkání zaměstnanců OSZ pro Prahu 6, přičemž následně on a další státní zástupci covidem–19 onemocněli.

108. Ministerstvo spravedlnosti dopisem ze dne 12. 5. 2022 informovalo kárného navrhovatele o vyřízení stížnosti na obvodního státního zástupce pro Prahu 6. Ta spočívala v tvrzení, že dne 21. 12. 2020 proběhl na OSZ pro Prahu 6 vánoční večírek uspořádaný obvodním státním zástupcem, při němž se nakazili tři lidé covidem–19. Z šetření ministerstva mj. vyplynulo, že obvodní státní zástupce uspořádal pro oddělené skupiny zaměstnanců OSZ pro Prahu 6 dvě krátká setkání k rozdělení služeb. Byla umožněna i virtuální účast. Šlo o pracovní poradu, byť s nezastíraným společenským přesahem. Při setkání byla dodržována blíže popsaná protiepidemická opatření. Během následujících dnů byli otestováni s pozitivním výsledkem na covid–19 dva státní zástupci a jeden nebyl testován, ale vykazoval známky onemocnění. Nešlo dovodit, kdo byl přenašečem. Podle závěrů ministerstva nebylo ze strany obvodního státního zástupce plně respektováno opatření městské státní zástupkyně v Praze týkající se režimových opatření na pracovištích a ministerstvo mu důrazně doporučilo důsledně veškeré pokyny dodržovat.

109. K dotazu soudu sdělil dne 26. 7. 2022 obvodní státní zástupce pro Prahu 6, že pokud jde o zástupy v prosinci 2020, tak kárně obviněná měla podle platného opatření ze 14. 10. 2020 obecně zastupovat JUDr. Janu Hronkovou v době její nepřítomnosti. JUDr. Jana Hronková také zastupovala Mgr. Františka Kryštofa. JUDr. Jana Hronková však v rozhodné době zástup nepotřebovala. V souvislosti s možnou nákazou jí byla umožněna práce z domova. Dne 28. 12. 2020 byla vyrozuměna hygienickou stanicí, že je negativní a byla v případě potřeby připravena dojet na pracoviště. Kárně obviněná zastupovala v době od 28. 12. do 31.

12. Mgr. Romana Baleje. Kárně obviněná čerpala 9. a 10. 12. indispoziční volno a od 11. 12. do 18. 12. dovolenou. Po Vánocích byli na pracovišti opravdu pouze dva státní zástupci. Tyto údaje korespondují s předloženým opatřením obvodního státního zástupce ze dne 14. 10. 2020, č. 9/2020, kterým se stanoví zastupování státních zástupců OSZ pro Prahu 6, a s docházkou státních zástupců za prosinec 2020.

110. Ve svém výslechu obvodní státní zástupce pro Prahu 6 Mgr. Richard Petrásek upřesnil, že jeho opatření směřuje jen k podepisování rozhodnutí. Kárně obviněná fakticky zastupovala i JUDr. Hronkovou, ale ta normálně pracovala, ačkoliv práci vykonávala z domova. Musela jí ale kontrolovat došlou poštu. Nebylo mu však známo, že by třeba u Romana Baleje činila po dobu čtyř dnů zástupu jakékoliv úkony. Zástup může probíhat různě, záleží i na tom, zda úkony spěchají nebo nikoliv.

111. Z popisu provedeného dokazování vyplývá, že nejprve byl vyžádán jiný EVP do Švédska, na nějž druhý EVP navazoval. Předchozí EVP byl zadán k překladu přibližně 3 měsíce poté, co o jeho vydání policejní orgán požádal a doložil kompletní spisový materiál, přičemž 2 týdny z této doby připadaly na to, než dala kárně obviněná pokyn vyššímu úředníkovi státního zastupitelství k tomu, aby EVP zpracoval. Dále je zřejmé, že kárně obviněné byl nově připravený EVP předán vyšší úřednicí státního zastupitelství v průběhu prosince 2020.

112. Kárný senát neměl důvod zpochybnit obhajobu kárně obviněné, že počítala s tím, že překlad druhého EVP zadá tlumočnici v období mezi Vánocemi a Silvestrem 2020, nicméně v plánované době neměla čas se k tomu dostat. Z dokazování nevyplynulo jednoznačně, v jakém rozsahu zastupovala ostatní kolegy. Je nicméně nepochybně namístě přihlédnout i ke stresu, kterému byla vystavena, zejména s ohledem na zdravotní rizika pro svého syna. Nešlo by jí tedy vyčítat, že nakonec překlad EVP nestihla zadat v prosinci 2020 a šlo by mít i jisté pochopení pro to, že po určitou dobu poté zapomněla na to, že má překlad EVP zadat. Kárně obviněná však netvrdí, že by tato mimořádná situace přetrvávala i v dalších měsících. Policejní orgán následně celkem šestkrát žádal o prodloužení lhůty ke skončení prověřování, přičemž vždy uvedl relevantní informace, včetně toho, že už jeden EVP byl vyžádán a vyřízen a čeká na vyřízení druhého. Kárně obviněná se tedy věcí měla již z vlastní iniciativy zabývat poté, co pro ni stresová situace na OSZ pro Prahu 6 pominula. Na situaci byla navíc opakovaně kvalifikovaně upozorněna policejním orgánem.

113. Obhajoba kárně obviněné, že se domnívala, že policejní orgán vyčkává na původní EVP svědčí o tom, že v této věci naprosto rezignovala na výkon dozoru. Z její obhajoby je totiž zřejmé, že za celou dobu ani jednou spis neprošla, protože by ihned viděla, jaký je stav věci. Navíc to vypovídá i o tom, že nečetla ani žádosti policejního orgánu o prodloužení lhůty ke skončení prověřování. Protože i přímo z nich vyplýval skutkový stav věci, jak je zřejmé z citace z těchto žádostí uvedené shora v bodě [101]. Kárně obviněná se hájila i tím, že jí bylo přičteno k tíži, že původní dožádání trvalo dlouho, za což však nemohla ona, ale mohl vyšší úředník státního zastupitelství. Pokud jí to snad obvodní státní zástupce vyčetl ústně, pak se tato úvaha nijak nepromítla do kárného obvinění. Tato obhajoba se tak míjela s podstatou vytýkaného jednání. Navíc původní EVP vypracoval a nechal přeložit vyšší úředník státního zastupitelství přibližně 2,5 měsíce od pokynu kárně obviněné. Ani tato doba by zcela neodpovídala kritériím stanoveným kárnou judikaturou NSS ve věcech státních zástupců, nicméně by šlo o relativně krátké překročení lhůty. Oproti tomu kárně obviněné to samé u druhého EVP trvalo 14,5 měsíce. Kárně obviněné také nebylo kladeno, že by průtah trval, jak ve své obhajobě tvrdila. Kárný navrhovatel jej zjevně omezoval do 1. 3. 2022. Z okolností uvedených v bodu [104] je ale zřejmé, že skončil již 23. 2. 2022, kdy kárně obviněná přibrala tlumočníka a začala tak činit relevantní kroky k vypravení EVP do Švédska. V tomto směru proto soud upravil vymezení jejího jednání ve skutkové větě.

114. Je otázkou, zda by tento skutek sám o sobě mohl být pochybením dosahujícím intenzity kárného provinění. S ohledem na to, že u kárně obviněné byla shledána nedůvodná nečinnost ještě u skutků označených v návrhu pod body 1. a 3., je nepochybné, že minimálně ve svém souhrnu představují dílčí útoky pokračujícího kárného provinění. K tomu viz dále body [165] až [169]. III.4 Zákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání (k bodu 6. návrhu)

115. Z listinných důkazů předložených kárným navrhovatelem, následně předloženého přezkumného spisu MSZ v Praze 0 KZZ 6/2022 a spisu Nejvyššího státního zastupitelství sp. zn. 1 NZZ 2031/2022 vyplynulo, že Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha I, Služba kriminální policie a vyšetřování, usnesením ze dne 29. 9. 2021, čj. KRPA–8550–104/TČ–2021–001174–6–BER, zahájila trestní stíhání Z. V. jako obviněné ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Podle skutkové věty daného usnesení se uvedeného zločinu měla dopustit tím, že: „a) dne 05. 08. 2014 na blíže nezjištěném místě sepsala a podepsala s poškozenou Z. B., nar. X, Smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 1.200.000,–Kč na bankovní účet č. X s tím, že finanční prostředky vrátí nejpozději do 30. 09. 2014, kdy z této částky bylo vráceno 200.000,–Kč, ačkoliv si musela být vědoma toho, že fin. prostředky nebudou použity na plánovaný podnikatelský záměr a to na nákup stroje, který vyrábí sterilní zubní implantáty z titanu, a uvedené fin. prostředky nebyly do současné doby poškozené vráceny, b) dne 12. 08. 2014 na blíže nezjištěném místě sepsala a podepsala s poškozenou Z. B., nar. X, Smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 5.000.000,–Kč na bankovní účet č. X s tím, že tato finanční částka bude vrácena nejpozději do 30. 09. 2014 (ve skutečnosti zapůjčeno 4.000.000,–Kč), ačkoliv si musela být vědoma toho, že fin. prostředky nebudou použity na předem plánovaný podnikatelský záměr, a to na nákup stroje, který vyrábí sterilní zubní implantáty z titanu, a tyto fin. prostředky nebyly do současné doby poškozené vráceny, čímž poškozené Z. B., nar. X, byla způsobena škoda v celkové výši 5.000.000,–Kč“

116. V odůvodnění usnesení policejního orgánu jsou obsáhle citována podaná vysvětlení jednotlivých osob. Jejich hlavní obsah lze rekapitulovat tak, že Z. B. poslala finanční prostředky na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené zřejmě se Z. V. na tam uvedený účet. Peníze poslala v domnění, že je posílá za účelem zakoupení stroje na zubní implantáty, který měl být zakoupen společností vlastněnou Z. K. V této společnosti měla být Z. B. tichým společníkem. Účet však patřil J. A., který naprostou většinu peněz přeposlal na základě žádosti Z. B. F. S.. Tomu pak dávala Z. B. pokyny, jak penězi naložit. Nicméně část peněz měla touto cestou skutečně doputovat na účet společnosti vlastněné Z. K. Zapůjčené peníze nebyly vráceny ve sjednané lhůtě ani kdykoliv později, přičemž jednotliví účastníci transakce tvrdili, že s věcí nemají nic společného a jednali dle pokynu jiného. Hlavní rozdíly byly v tomto směru zejména mezi podanými vysvětleními Z. B. a Z. K.

117. Pokud jde o samotné odůvodnění toho, proč bylo zahájeno trestní stíhání Z. V., policejní orgán uvedl, že z dostupných dokumentů o zápůjčce je jednoznačné, že si je zapůjčuje Z. V. a nikdo jiný. Ve smlouvách je uveden účet patřící fyzické osobě. Obviněná Z. V. si musela být vědoma toho, že koná s podvodným úmyslem. Poškozenou Z. B. dokázala přesvědčit, aby jí zapůjčila finanční prostředky v celkové hodnotě 5 000 000 Kč na účel, na který finanční prostředky nebyly nikdy použity. Obviněná se jeví jako velice manipulativní osoba, která dokáže ovlivnit další osoby, aby činily to co, chce ona. Takto ovlivnila i Z. K., aby jednal dle jejích pokynů a uváděl poškozenou v omyl, aby si myslela, že je Z. V. jeho společnicí ve společnosti na výrobu zubních implantátů a potřebují společně zapůjčit finanční prostředky, aby mohla být zahájena výroba. Oklamala i jeho s tím, že peníze použije ve skutečnosti na něco jiného. Na Z. V. je vedeno několik exekučních řízení a její skutečné místo pobytu není známo. Následuje citace některých částí § 209 tr. zákoníku. Je uvedeno, že společenská škodlivost jednání Z. V. dosahuje potřebného stupně. Odůvodnění končí závěrem, že je dostatečně odůvodněn závěr, že ke spáchání zločinu došlo, tak jak je popsáno, a že jej spáchala obviněná.

118. Proti usnesení podala obviněná prostřednictvím svého obhájce 1. 10. 2021 stížnost, kterou podrobněji odůvodnila 14. 10. 2021. Původní stížnost byla v podstatě blanketní, kromě žádosti o prověření vztahu mezi policejní komisařkou a další osobou. Doplnění odůvodnění stížnosti obsahuje přibližně 4,5 strany argumentace obviněné. Úvodem rozvedla námitku podjatosti policejní komisařky. Následně obviněná uvedla, že si není vědoma toho, že by smlouvu o zápůjčce podepsala. Nebyl podle ní dostatečně zjištěn skutkový stav. Policejní orgán částečně vyšel z jejího nepřípustného hodnocení jako manipulativní osoby, což je hodnocení spekulativní a nepřípustné. Policejní orgán také zcela nekriticky věří Zdeňku Krotkému, ačkoliv jeho verze vykazuje řadu nelogičností a je v rozporu s tvrzeními poškozené. Dále poukázala na to, že neodpovídají výpočty náhrady škody. Pokud údajně obviněná Z. B. z půjčky vrátila 200 000 Kč, a zároveň Z. B. na účet J. A. poslala pouze 5 000 000 Kč, pak by škoda musela činit částku o 200 000 Kč menší, tedy částku 4 800 000 Kč. Je také zjevně chyba v datu splatnosti. Poukázala též na to, že poškozená Z. B. nevymáhala částku v občanském soudním řízení, a proto již došlo k jejímu promlčení.

119. V bodě V. doplnění odůvodnění stížnosti pak obviněná uvedla: „V celém napadeném usnesení pak zcela absentuje popis naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu, pro který je obviněná napadeným usnesením stíhána. Není zřejmé, jakým konkrétním jednáním měla být naplněna objektivní ani subjektivní stránka skutkové podstaty uvedeného trestného činu, není zřejmé, z čeho konkrétně policejní orgán dovozuje úmysl obviněné, proč zrovna obviněnou považuje za nevěrohodnou a manipulativní osobu, když minimálně z výpovědi paní B. vyplývá, že jednání, kterým měla být uváděna v omyl se dopouštěl, ať již z jakéhokoli důvody či pohnutky, avšak zcela vědomě i pan K. Policejní orgán se žádným způsobem ani nepokusil takto zjevné rozpory v tvrzeních paní B. a pana K. vyjasnit či zjistit, přistoupil pouze k naprosto spekulativnímu závěru o nevěrohodnosti obviněné. Tento postup policejního orgánu je v naprostém rozporu se zákonem, ale i již mnohokrát judikovanou soudní praxí a názory vyšších soudů, včetně soudu ústavního, pokud se týká dostatečnosti podkladů a náležitostí nezbytných k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby a náležitostí a odůvodnění vlastního usnesení o zahájení trestního stíhání.“

120. Kárně obviněná usnesením ze dne 5. 11. 2021, čj. 2 ZT 124/2021–9, stížnost obviněné zamítla. Odůvodnění usnesení je v rozsahu 4 stran. K námitce nedostatečně zjištěného skutkového stavu uvedla, že postup policejního orgánu byl zcela standardní. Už skutečnost, že obviněná nechala peníze poškozené poslat na účet, který patřil fyzické osobě (o čemž poškozená nebyla informována), zakládá podezření z trestného činu. Pro zahájení trestního stíhání není potřeba jistota, nýbrž jen vyšší míra pravděpodobnosti, že došlo k trestné činnosti a že pachatelem je obviněný. Pokud je namítán nesprávný výpočet částky, pak částka bude ještě upřesněna v rámci probíhajícího vyšetřování. Totožnost skutku by zůstala zachována ať by šlo o částku 5 mil. Kč, nebo 4,8 mil. Kč, přičemž rozdíl nemá vliv na právní kvalifikaci. Pokud šlo o námitky obviněné Z. V., že neví o tom, že by podpisy byly její, kárně obviněná uvedla, že to bude předmětem dalšího vyšetřování. Pro to, aby mohlo být zahájeno trestní stíhání, jednoznačně postačovalo pouze to, že obviněná byla v době, kdy měla peníze vylákat, nesolventní, a že peníze nechala poslat na účet cizí osoby (o čemž poškozenou vůbec neinformovala). V případě tvrzení o manipulativní povaze obviněné, policejní orgán jen popisoval, co k věci uvedli jiní účastníci řízení. Pokud jde o datum vrácení zápůjčky, pak drobné nesprávnosti budou v budoucnu napraveny. To, že se poškozená neobrátila na občanskoprávní soud, neznamená, že by podání trestního oznámení bylo nadužíváním trestního práva. Mohla počítat i s faktickou nedobytností pohledávky.

121. Pokud jde o reakci na námitky obviněné Z. V. uvedené v bodě V. doplnění odůvodnění stížnosti, kárně obviněná v usnesení uvedla: „Závěrem pak obviněná podotýká, že neví, proč v dané věci nejsou stíháni i jiní (nejen ona). Má za to, že postup policejního orgánu je v naprostém rozporu se zákonem, ale i s judikovanou soudní praxí a názory vyšších soudů, včetně ústavního soudu ČR, pokud se týká dostatečnosti podkladů a náležitostí nezbytných k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby a náležitostí a odůvodnění vlastního usnesení o zahájení trestního stíhání. K tomuto státní zástupkyně podotýká, že usnesení policejního orgánu považuje za naprosto standardně vyhotovené (s tím, že z úřední činnosti měla možnost se seznámit s celou řadou jiných obdobných usnesení). Státní zástupkyně opakuje, že v činnosti policejního orgánu neshledala závad.“

122. Závěrem kárně obviněná uvedla, že usnesení přezkoumala i z formálních hledisek vedených v § 134 tr. řádu, a dospěla k závěru, že usnesení splňuje veškeré požadavky na něj kladené. Bylo také dosaženo požadovaného stupně pravděpodobnosti pro závěr, že se obviněná mohla dopustit skutku, pro který bylo zahájeno její trestní stíhání.

123. Obviněná podala 14. 1. 2022 ministrovi spravedlnosti podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Ten ministr postoupil v souladu s § 466 tr. řádu k prošetření. Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona zejména poukazoval na zcela nedostatečné vypořádání námitek obviněné ze strany kárně obviněné, ale i na vady usnesení o zahájení trestního stíhání.

124. Dne 7. 2. 2022 sepsala státní zástupkyně MSZ v Praze JUDr. Jana Hercegová úřední záznam o vyhodnocení podnětu obviněné k podání stížnosti pro porušení zákona. Podle ní bylo třeba přisvědčit námitce obviněné ve stížnosti, že v popisu skutku chybí popis subjektivní i objektivní stránky trestného činu. V případě zápůjček se k naplnění subjektivní stránky vyžaduje, aby bylo prokázáno, že pachatel v době převzetí peněz jednal v úmyslu, že sjednané peníze nevrátí, anebo jednal alespoň s vědomím, že tak nebude moci učinit a tím poskytovatele peněz uváděl v omyl. Objektivní stránka spočívá v uvedení omyl, využití omylu nebo zamlčení podstatných okolností, v důsledku čehož osoba provede majetkovou dispozici, kterou dojde ke škodě na jejím majetku a obohacení pachatele nebo jiné osoby. Z popisu skutků v usnesení o zahájení trestního stíhání nelze zjistit, v čem mělo spočívat úmyslné podvodné jednání obviněné. V případě objektivní stránky, zda jde o uvedení v omyl, využití omylu nebo zamlčení podstatných skutečností. V případě subjektivní stránky, z čeho lze usuzovat na úmysl obviněné peníze ve stanoveném termínu nevrátit nebo alespoň její vědomost, že toho nebude schopna. Z popisu skutku nevyplývá, že by poskytnutí zápůjček ve smlouvách Z. B. podmiňovala konkrétním účelem jejich použití. Není uvedena ani skutková okolnost, ze které by si obviněná měla být v době uzavření smlouvy vědoma, že nebude schopna finanční prostředky vrátit. Jde tak vlastně o popis soukromoprávního porušení smluvního závazku. Kárně obviněná proto měla usnesení policejního orgánu zrušit. Popis skutku nedostatečně odpovídal zjištěným skutkovým okolnostem. Ty totiž nevylučují podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Odůvodnění neobsahuje žádnou věcnou argumentaci ve vztahu k námitce týkající se nezákonnosti popisu skutku ve výroku usnesení. Je obsažen pouze formální odkaz na § 134 tr. řádu a standardní úroveň odůvodnění obdobných usnesení. Ohledně předčasnosti byla obviněná odkázána na další vyšetřování. Mělo postačovat, že byla nesolventní a peníze si nechala zaslat na účet třetí osoby. Takto však popis skutku ve výroku nezněl. Odůvodnění usnesení kárně obviněné je i v dalších bodech nepřezkoumatelné do té míry, že může obsahovat prvky libovůle, neboť zcela nedostatečně reaguje na konkrétní námitky obviněné. Podle názoru dohledové státní zástupkyně již v této fázi nelze zrušit pravomocné usnesení o zahájení trestního stíhání. Zároveň ani nejsou důvody k zastavení trestního stíhání podle § 172 tr. řádu. Věc je řešitelná právě prostřednictvím stížnosti pro porušení zákona. Ostatní námitky obviněné neshledala JUDr. Jana Hercegová důvodnými. Zpracovala proto nástin stížnosti pro porušení zákona ohledně shledaných pochybení. O tom zároveň vyrozuměla obvodního státního zástupce pro Prahu 6 upozorněním na nezákonnost postupu kárně obviněné.

125. K těmto závěrům se vyjádřila kárně obviněná přípisem ze dne 14. 2. 2021. Kategoricky popřela, že by popis skutku byl nezákonný. Výslovně mj. uvádí: „Ve skutku vůbec nemusí být popisováno, z jakých důvodů musela obviněná vědět, proč v určitých termínech nebude moci peníze vrátit, absolutně postačuje to, že peníze měla od samého počátku v úmyslu použít na jiný než domluvený účel a z toho logicky vyplývá, že je nechtěla vrátit.“ Poskytnutí zápůjčky bylo vázáno na záměr spočívající v nákupu stroje, což vyplývá z toho, co uvádí poškozená. Tím byla poškozená uvedena v omyl. Usnesení policejního orgánu bylo zcela zákonné a popis skutku dostatečný. Při zachování totožnosti skutku bude v pořádku, pokud do obžaloby dopíše, že v době, kdy peníze vylákala, byla nesolventní a do smlouvy dopsala číslo účtu osoby jí blízké. Pro zahájení trestního stíhání nemuselo být postaveno najisto, kdo smlouvy podepsal, postačuje, že obviněnou usvědčovala poškozená Z. B. Není také pravda, že by stížnost obviněné směřovala do nezákonnosti popisu skutku ve výroku usnesení. Pokud by tomu tak bylo, tak by se k dané otázce vyjádřila. Obviněná se však vyjadřovala k celému trestnímu stíhání, a proto jí odpověděla také obecně.

126. Proti usnesení kárně obviněné podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné. Její odůvodnění vychází primárně ze závěrů MSZ v Praze rekapitulovaných v bodě [124]. Ministr ve stížnosti uvedl, že popis skutků obsažený v usnesení policejního orgánu nevykazuje naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku. Není z něj seznatelné, v čem má spočívat úmyslné podvodné jednání obviněné v jedné z alternativ uvedení jiného v omyl, využití něčího omylu, či zamlčení podstatných skutečností. Stejně není v popisu skutků jasně vyjádřen úmysl obviněné peníze získané zápůjčkou ve stanoveném termínu nevrátit, nebo její vědomost, že toho není schopna, a důvody pro její neschopnost zápůjčku splatit. Vymezení obou skutků v usnesení o zahájení trestního stíhání je spíše popisem jednání soukromoprávními předpisy předvídaného porušení smluvního vztahu. Současně z popisu skutku nevyplývá, že by poskytnutí zápůjček bylo poškozenou podmiňováno konkrétním účelem užití takto získaných finančních prostředků, už vůbec ne nákupem stroje na zubní implantáty. Kárně obviněná se v usnesení nevypořádala se stížnostní námitkou nenaplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu. Konkrétní námitky obviněné nebyly přezkoumatelně vypořádány. Je otázkou, zda vůbec přezkoumala napadené usnesení o zahájení trestního stíhání z obviněnou namítaných hledisek, a tudíž i jestli její rozhodnutí vyhovuje požadavkům spravedlivého procesu.

127. K podané stížnosti pro porušení zákona se vyjádřil dne 6. 4. 2022 státní zástupce NSZ JUDr. Michal Basík. Ve vyjádření uvedl, že byť lze do jisté míry akceptovat stěžovatelem vznesené výhrady proti úrovni odůvodnění napadeného rozhodnutí, nelze se ztotožnit s tím, že jím byl porušen zákon a je třeba ho zrušit. Nejvyšší soud by měl v této fázi zasahovat jen zcela výjimečně. Napadenému usnesení lze vytknout nepříliš pečlivé vypořádání se se stížnostními námitkami obviněné a jeho určitou strohost, nicméně na námitky bylo reagováno. Pokud jde o popis jednání obviněné, pak na kvalitu popisu skutku v usnesení policejního orgánu nelze klást nároky srovnatelné s nároky na preciznost popisu jednání obviněného v odsuzujícím rozsudku. V předkládané věci na výrokovou část usnesení o zahájení trestního stíhání navazuje poměrně podrobné odůvodnění policejního orgánu, na jehož podkladě vystávají již zcela zřetelně obrysy stíhaného jednání. Všechny podstatné znaky lze dovodit z výroku ve spojení s odůvodněním. Materiálně nebylo zasaženo do práva na obhajobu obviněné, neboť již z její procesní obrany je zjevné, že si je dobře vědoma toho, jaké jednání jí je kladeno za vinu. Ve formulaci popisu skutku je obsažen znak obohacení obviněné (bylo by možno z obsahu výroku připustit i obohacení osoby jiné, což je však dále korigováno odůvodněním). K obohacení mělo dojít na podkladě uvedení poškozené v omyl nejméně co do účelu takto zapůjčených prostředků, kterým měla být tvrzená výroba zubních implantátů. V dané fázi trestního řízení není ani rozhodné, zda v omyl byl uveden také Z. K. V případě skutkové podstaty trestného činu podvodu není nutné, aby osoba uvedená v omyl byla totožná s osobou uskutečňující majetkovou dispozici. Z hlediska posouzení nesouladu představy poškozené se skutečností je relativně podružné, že zapůjčené finanční prostředky měla poškozená zaslat na bankovní účet jiné osoby, než se domnívala. Rozhodující je omyl ohledně účelu takto zapůjčených prostředků, přičemž ten lze z popisu skutku dovodit. Podstatné není ani to, z jakého důvodu nebyla obviněná schopna zapůjčené peníze vrátit. Kritériem podvodného úmyslu totiž nemusí být schopnost pachatele prostředky vracet, ale jeho vůle tak učinit. Pokud totiž pachatel podvodu vylákané peníze vůbec vracet nechce, což je pravidelným jevem při páchání podvodu, je nerozhodné, zda by byl schopen takto vylákané peníze vrátit. Popis subjektivní stránky je v usnesení obsažen ve formulaci, že obviněná si takto počínala s vědomím, že zaslané finanční prostředky vůbec nebudou použity na zamýšlený účel. Z toho i vyplývá, že toto vědomí bylo u obviněné dáno již v okamžiku uzavírání smluvního závazku. Kárně obviněná se sice spíše bezděky a dosti nepečlivě vyjádřila i k námitce, že usnesení policejního orgánu nevystihuje všechny obligatorní znaky stíhaného zločinu. V odstavci 2. svého usnesení výslovně vyjádřila tu podstatnou skutečnost, která je z celkového kontextu vcelku zřejmá, že obviněná finanční prostředky pod nepravdivou záminkou od poškozené vylákala. Stejně tak se, byť opět nepříliš podrobně, státní zástupkyně zabývala i tvrzenou soukromoprávní povahou stíhaného jednání, když dílem explicitně, dílem implicitně vyjádřila, že se o pouhé soukromoprávní jednání nejedná. Závěrem navrhl, aby byla podaná stížnost zamítnuta po nedůvodnost.

128. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 6 Tz 35/2022, rozhodl tak, že usnesením kárně obviněné byl porušen zákon v ustanovení § 147 odst. 1 písm. a) tr. řádu a § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu v neprospěch obviněné a usnesením policejního orgánu byl porušen zákon v ustanovení § 160 odst. 1 tr. řádu. Obě usnesení a na ně navazující rozhodnutí proto zrušil a policejnímu orgánu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V odůvodnění uvedl, že z § 160 odst. 1 tr. řádu, věta druhá, jakož i ustálené judikatury (například usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2005, sp. zn. II. ÚS 369/05, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. 7 Tz 125/2001), vyplývá, že popis skutku na samém počátku vyšetřování sice nemusí být zcela vyčerpávající, ale musí být ve výroku usnesení zachycen tak, aby nevzbuzoval pochybnosti o naplnění základních znaků trestného činu v konkrétním případě. Těmto požadavkům usnesení policejního orgánu neodpovídá. K tomu Nejvyšší soud uvedl: „Popis dílčích skutků, které jsou obviněné kladeny za vinu, neobsahuje základní skutkové okolnosti, naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu, pro který bylo zahájeno trestní stíhání. Zejména není patrná forma omylu, jímž měla být poškozená Z. B. ovlivněna při majetkové dispozici se svými finančními prostředky. Není ani patrné, jak je hodnoceno vrácení částky 200.000 Kč v prvním skutku a zda je nevrácení částky 1.000.000 Kč z tohoto skutku samostatným jednáním, nebo zda je nějakým způsobem konzumováno skutkem 2., v němž je tvrzena zápůjčka částky 5.000.000 Kč, přičemž fakticky došlo k předání pouze 4.000.000 Kč. Stejně tak není jednoznačně patrné, zda poškozená měla jednat v omylu z účelu, na který měly být prostředky využity, či data splatnosti zápůjčky, a to za situace, kdy peníze měly být zapůjčeny obviněné, která se však neměla podílet na realizaci podnikatelského záměru, který je v popisu obou skutků uveden. Pokud jde o datum splatnosti, není uvedena žádná skutková okolnost, ze které by bylo možno dovozovat, z jakého důvodu obviněná nebyla schopna zapůjčené peníze ve stanovených termínech vrátit, a že si toho měla být při uzavírání obou smluv vědoma. Předmětné usnesení tak trpí vadou, kterou je nutno pro další průběh trestního stíhání odstranit. Jelikož se jedná o základní znaky skutkové podstaty vytýkaného trestného činu, nelze se ani na samém počátku trestního stíhání spokojit s argumentací, že popis skutku bude precizován v jeho dalším průběhu. Lze také poukázat na obsáhlé odůvodnění předmětného usnesení, z něhož je patrné, že po skutkové stránce měl policejní orgán dostatek podkladů, aby popis skutku zákonným požadavkům odpovídal. Přitom však nelze pominout, že odůvodněním nelze nahrazovat zřejmé vady popisu skutku ve výroku rozhodnutí.“ Podle Nejvyššího soudu pak kárně obviněná v jejím usnesení na tato pochybení nereagovala, přestože byl obviněnou chybějící popis obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku namítán. Kárně obviněná se omezila na zcela nedostatečné konstatování o tom, že jde o standardní postup policejních orgánů. Takovou argumentaci nelze v žádném případě považovat za dostatečnou. Případná obvyklá praxe nemůže legalizovat postup neodpovídající zákonným požadavkům.

129. Při svém výslechu kárně obviněná uvedla, že si obviněná nestěžovala na chybějící subjektivní stránku v popisu skutku, jinak by na to reagovala. Stěžovala si jen na to, že není uvedena v celém usnesení. Státní zástupce NSZ uvedl, že obviněná Z. V. věděla, za co je stíhána, odůvodnění usnesení považoval za podrobné a ve spojení s výrokovou částí byly všechny podstatné znaky stíhaného zločinu dovoditelné. Názor státního zástupce NSZ je pro posouzení věci relevantní. Není pravda, že v usnesení reagovala jen třemi větami, jak tvrdí kárný navrhovatel. JUDr. Jana Hercegová vykonala dohled špatně. Usnesení nebylo Nejvyšším soudem zrušeno z důvodů, které ona vytýkala. Bylo to z důvodu toho, že nebyla srozumitelně vyjádřena výše způsobené škody. Toho si sice kárně obviněná nevšimla, ale nepřišel na to ani nadřízený policistky, která věc dělala, Jana Hercegová, obvodní státní zástupce ani kárný navrhovatel. Těžko v tom tedy může být spatřováno její kárné provinění. Státní zástupce může popsat skutek jinak než policejní orgán. Kárná navrhovatel vůbec nezná teorii o částečné totožnosti skutku a o částečné totožnosti následku. Nejvyšší soud sice usnesení zrušil, ale nelze přehlížet opačný názor státního zástupce NSZ.

130. Kárný soud vychází z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tz 35/2022, kterým bylo usnesení kárně obviněné i jemu předcházející usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání zrušeno jako nezákonné. Nicméně vzhledem k tomu, že jde o součást posouzení viny kárně obviněné, není tímto rozsudkem přímo vázán (§ 9 odst. 1 tr. řádu ve spojení s § 25 zákona o kárném řízení).

131. Podle § 209 tr. zákoníku kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

132. Kárný soud souhlasí s kárně obviněnou, že významným důvodem, pro který shledal Nejvyšší soud nezákonnost napadených usnesení, byla nesrozumitelnost výše způsobené škody. Vedle toho však Nejvyšší soud dospěl i k závěru, že popis skutků neobsahuje všechny skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu. Mimo jiné poukázal i na to, že není uvedena skutková okolnost, ze které by bylo možno dovozovat, z jakého důvodu obviněná nebyla schopna zapůjčené peníze ve stanovených termínech vrátit, a že si toho měla být při uzavírání obou smluv vědoma. Ačkoliv to není v rozsudku Nejvyššího soudu výslovně uvedeno, zjevně zde mířil na chybějící subjektivní stránku trestného činu podvodu. Právě na chybějící subjektivní stránku poukazovala i Jana Hercegová a následně stížnost pro porušení zákona. Subjektivní stránka v případě trestného činu podvodu spočívá v úmyslu sebe nebo jiného obohatit. V případě půjček je dlouhodobě literaturou i judikaturou Nejvyššího soudu vymezováno naplnění tohoto úmyslu tak, že pachatel již v době půjčky jednal v úmyslu vypůjčené věci určené podle druhu, zejména peníze, buď vůbec nevrátit, nebo nevrátit je ve smluvené lhůtě, nebo jednal alespoň s vědomím, že věci určené podle druhu, zejména peníze, ve smluvené lhůtě nebude moci vrátit a že tím uvádí věřitele v omyl, aby se ke škodě jeho majetku obohatil (ŠÁMAL, P. § 209 [Podvod]. In: ŠÁMAL, P a kol. Trestní zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2058, marg. č. 10, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 3 Tdo 107/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 5 Tdo 865/2021, body 18 a 19, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 238/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. 1. 1977, sp. zn. 1 Tz 1/77, č. 57/1978 Sb. NS). V tomto případě tedy úmysl vypůjčené peníze, buď vůbec nevrátit, nebo nevrátit je ve smluvené lhůtě, nebo alespoň jednat s vědomím, že peníze, ve smluvené lhůtě nebude moci vrátit. Kárně obviněná se mýlí, pokud poukazuje na to, že subjektivní stránka trestného činu podvodu je naplněna již tím, že pachatel uvede nepravdivý údaj o účelu půjčovaných peněz. Uvedení jiného v omyl ohledně důvodu výpůjčky je totiž znakem objektivní stránky trestného činu podvodu, jak je uvedeno dále.

133. Kárný soud se tak ztotožňuje v tomto směru s rozsudkem Nejvyššího soudu. Právě na chybějící popis subjektivní stránky poukazovala i JUDr. Jana Hercegová. O nutnosti naplnění i subjektivní stránky hovořil ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona i státní zástupce NSZ Michal Basík. Nicméně ten úmysl peníze nevracet dovozoval jen velmi nepřímo z formulace, že obviněná si takto počínala s vědomím, že zaslané finanční prostředky vůbec nebudou použity na zamýšlený účel. Tím ale podle kárného soudu smísil, stejně jako kárně obviněná, objektivní a subjektivní stránku tohoto trestného činu.

134. Pokud jde o objektivní stránku trestného činu podvodu, pak se kárný soud nedomnívá, že by nebyla, na rozdíl od subjektivní stránky, vyjádřena ve skutkové větě usnesení o zahájení trestního stíhání vůbec. Nejvyšší soud sice shledal pochybení i v tomto směru, protože podle něj není patrná forma omylu, zejména zda mělo jít o omyl ohledně účelu zapůjčených prostředků nebo ohledně splatnosti zápůjčky. Nicméně skutkové věty usnesení o zahájení trestního stíhání obsahovaly i to, že obviněná si musela být vědoma, finanční prostředky nebudou použity na plánovaný podnikatelský záměr (stroj na výrobu zubních implantátů). Z toho lze podle kárného soudu nepřímo dovodit i to, že se poškozená půjčovala dané prostředky právě proto, že se domnívala, že budou použity na daný účel. Nepochybně bylo namístě tuto okolnost vyjádřit v usnesení lépe, ale soud se přiklání k tomu, že objektivní stránka ve skutkové větě vyjádřena byla, byť ve velmi minimalistické podobě.

135. Kárný soud dává za pravdu obhajobě kárně obviněné v tom směru, že stížnost obviněné Z. V. nepoukazovala výslovně na to, že by naplnění znaků skutkové podstaty dostatečně nevyplývalo ze skutkové věty usnesení o zahájení trestního stíhání, jak jí je kárným obviněním vytýkáno. Jak je zřejmé z citace doplnění odůvodnění stížnosti shora v bodě [119], obviněná směřuje obecně do celého usnesení, nikoliv pouze do jeho výrokové části. Navíc jde o výtku relativně velmi obecnou a dále nerozvedenou. Naopak se jeví jako pravděpodobné, že obviněná mířila fakticky jinam. Po úvodních přibližně dvou větách týkajících se objektivní a subjektivní stránky trestného činu totiž odůvodnění stížnosti v této části pokračuje poukazy na rozpory mezi výpověďmi poškozené a Z. K., tedy k otázce nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

136. Kárně obviněná však měla přezkoumat zákonnost usnesení i z moci úřední. V tomto směru lze dát za pravdu kárnému navrhovateli, který v závěrečném návrhu poukázal na to, že pokud je usnesení vytýkáno, že v něm zcela chybí popis naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu, je třeba začít u skutkové věty. Nicméně pro posuzování toho, zda se kárně obviněná dopustila svým jednáním kárného provinění je podstatné i to, zda byla na nezákonnost obhajobou výslovně upozorněna (rozhodnutí NSS ze dne 17. 6. 2020, čj. 12 Ksz 7/2019–196, Postoloprty bod 227). Jak bylo rozvedeno shora, v nyní posuzované věci se tato námitka obhajoby za kvalifikované upozornění na nezákonnost rozhodně považovat nedá, neboť je velmi obecná a zdá se, že míří navíc fakticky jiným směrem.

137. Kárný soud tedy dospěl k závěru, že kárně obviněná pochybila, pokud usnesení policejního orgánu nezrušila a pokud ne zcela dostatečně reagovala na jednotlivé argumenty. Jedná se však o pochybení při její rozhodovací činnosti. To však může představovat kárné provinění jen ve zcela výjimečných případech. Až excesivní pochybení státního zástupce při výkonu jeho rozhodovací činnosti zakládá kárnou odpovědnost, jestliže flagrantním způsobem poruší své povinnosti postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně a spravedlivě zakotvené v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství (rozhodnutí NSS ze dne 13. 10. 2014, čj. 12 Ksz 7/2014–100, Viktor Böhm, rozhodnutí Postoloprty, body 238 – 244, rozhodnutí NSS ze dne 15. 12. 2021, čj. 12 Ksz 4/2021–224, Pavel Zeman, bod 141).

138. Kárný soud neshledal, že by pochybení kárně obviněné dosahovalo intenzity excesu při rozhodovací činnosti. Kárně obviněná na většinu námitek obsažených ve stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání reagovala, byť nepochybně mělo reagovat na námitky podrobněji. Tomu odpovídá i rozsah vypořádání námitek, který byl obdobný rozsahu odůvodnění stížnosti. Obhajobou nebyla kárně obviněná kvalifikovaně upozorněna na nezákonnost. Ačkoliv tedy kárný soud ve shodě s Nejvyšším soudem dospěl k závěru, že usnesení bylo nezákonné, rozhodně se nejednalo o intenzitu flagrantní nezákonnosti. Tomu ostatně odpovídá i vyjádření státního zástupce NSZ v řízení o stížnosti o porušení zákona. Ten sice měl mnohé výhrady ke kvalitě usnesení kárně obviněné, ale byl přesvědčen o tom, že je hraničně zákonné. Lze si jen těžko představit, že by hájil zjevně protizákonné usnesení. Ostatně ani kárný navrhovatel blíže nerozvedl, proč by se v tomto případě mělo jednat o ten zcela výjimečný případ, kdy pochybení při rozhodovací činnosti má dosáhnout intenzity kárného provinění.

139. S ohledem na uvedené nedosahuje pochybení kárně obviněné intenzity kárného provinění a bylo proto namístě ji v tomto bodě kárného obvinění zprostit. III.5 Zatížení kárně obviněné, poměry na OSZ pro Prahu 6

140. Z opatření obvodního státního zástupce pro Prahu 6 ze dne 1. 6. 2020 vyplývá, že kárně obviněné byly přiřazeny k vyřizování následující věci. Jednak hospodářská a majetková trestná činnost a to všeobecná hospodářská a majetková trestná činnost a trestná činnost právnických osob. Dále mimotrestní působnost a to sociálně právní ochrana dětí a řízení ve věcech dětí mladších 15 let a trestně neodpovědných mladistvých, jiná vstupová a návrhová činnost, dozor nad detencí ve školských zařízeních pro výkon ochranné a ústavní výchovy. Poslední oblastí jsou protiprávní činy mládeže, činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let a trestné činy spáchané na mládeži.

141. Z tabulky zatíženosti předložené kárným navrhovatele vyplývá, že kárně obviněná měla v roce 2020 a 2021 celkem přiděleno 78 a 74 věcí v rejstříku ZT, 52 a 31 věcí v rejstříku ZK, 356 a 332 věcí v rejstříku ZN, 39 a 47 věcí v rejstříku ZP a 60 a 148 věcí v rejstříku ZC. S ní srovnatelný počet věcí mají v mnoha ohledech státní zástupci Mgr. Balej a JUDr. Hronková. Ostatní státní zástupci mají nižší počet věcí. Obvodní státní zástupce k tomu v přípisu uvedl, že kárně obviněné jsou přidělovány zejména jednoduché podvody a úvěrové podvody, zejména poškozené společnosti Zonky, která má sídlo v jejich obvodu. Pokud jde o intervence u soudu, pak jich má kárně obviněná nejvyšší počet, celkem za oba roky 128. Nejblíže k ní je JUDr. Hronková (108) a Mgr. Balej (99). Nad 90 věcí mají dále Mgr. Scholle, JUDr. Matocha a Mgr. Petrásek. Obvodní státní zástupce k tomu v přípisu uvedl, že kárně obviněná má nejvíce obžalob díky své specializaci, přičemž preferuje, aby věc primárně zastupoval dozorový státní zástupce. Ostatní státní zástupci si také ztěžují, že nedostatečně zastupuje obžalobu ve věcech, kde nevykonávala dozor. Častěji ji proto přiděluje intervence u veřejných zasedání o podmíněném propuštění.

142. Z čl. I. písm. A. bodu 2) záznamu z pracovní porady OSZ pro Prahu 6 ze dne 22. 5. 2020 vyplývá, že obvodní státní zástupce přečetl ostatním stížnosti kárně obviněné na jeho osobu. Následně vysvětlil, že pokyn, na který si kárně obviněná stěžovala, vycházel z požadavku MSZ v Praze, přičemž obdobný pokyn dával i JUDr. Sylvě Krützner. Ta uvedla, že se pokynem necítila být „buzerována“ Kárně obviněné se obvodní státní zástupce následně zeptal, na jaké státní zastupitelství hodlá být přeložena, protože zřejmě nechce zůstávat tam, kde se po ní vedoucí „vozí“. Následuje vyjádření kárně obviněné k trestnímu stíhání Sylvy Krützner. Obvodní státní zástupce uvedl, že jde o záležitost příslušných orgánů činných v trestním řízení, přičemž teď se měla vyjádřit ke stížnosti. Na to kárně obviněná uvedla, že se v těch spisech, které uváděla ve stížnosti, asi spletla, za což se omlouvá. Měla pocit, že se vedoucí státní zástupce JUDr. Krützner zastává. Změnilo se i jeho chování k ní, když se dozvěděl o trestním oznámení, které podala její dcera. Například v hromadných e–mailech již ostatní neoslovuje „kamarádi“, ale „kolegové“. Obvodní státní zástupce se kárně obviněné dotázal, jak si představuje budoucí spolupráci na pracovišti, protože on si jí již představit nedokáže. Pokud bude chtít být přeložena na jiné státní zastupitelství, nebude jí bránit. To, že si s ní nedokáže představit další spolupráci, uvedla i JUDr. Hronková. JUDr. Krützner, uvedla, že si žádného svého pochybení není vědoma a považovala za nevhodný postup kárně obviněné, která nechala podat trestní oznámení svou dceru.

143. Z pokynu obvodního státního zástupce ze dne 24. 5. 2021 vyplývá, že kárně obviněné uložil učinit úkony v devíti různých věcech. Jednalo se dvakrát o udělání statistického listu, jednou o přípravu odvolacích pomůcek, dvakrát o zpracování žádosti o mezinárodní právní pomoc, včetně přibrání tlumočníka, jednou o postoupení věci jinému státnímu zastupitelství, jednou o postoupení stížnosti do usnesení podle § 79g tr. řádu obvodnímu soudu, jednou o vyznačení a kontrolu právní moci a jednou o urgenci EVP. Z výpisu řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 19 T 15/2021 vyplývá, že na 31. 5. 2021 bylo nařízeno jednání ve věci.

144. Při svém výslechu kárně obviněná uvedla, že obvodní státní zástupce se vůči ní dopustil čtyř jednání, která považuje za šikanu na pracovišti. První byla výzva 22. 5. 2020, kdy jí vyzval, aby odešla, protože je práskač. Tím, že četl podání, kterými si na něj stěžovala, vyzýval nepřímo ostatní k tomu, aby se k němu přidali, což pak udělala JUDr. Hronková. Obdobně pak rozeslal další její podání ostatním. Takto se vedoucí pracovník chovat nemá. Následně provedl její hodnocení se známkami 4, 4, 4, 5, 5, ve kterém byla uvedena řada lží. Například napsal, že jsou jí často vraceny věci do přípravného řízení. Ve skutečnosti jí za posledních 13 let však byla věc takto vrácena pouze sedmkrát. Posledním projevem šikany byl pokyn z 24. 5. 2021. Takto se opravdu špatně pracuje, pokud jí prochází věci a u věcí, které vůbec nejsou problémové, tak jí nesmyslně popohání, aby je udělala ihned. Měla urgovat i něco, co už dávno přišlo, a když si na to stěžovala, tak jí na to neodpověděl. Úkony byly nicméně většinou triviální. Složitější bylo ověřování data právní moci u jedné věci, nad kterým i diskutovala s obvodním státním zástupcem. Časově náročnější byly také žádosti o mezinárodní právní pomoc. Je přesvědčena o tom, že to souviselo s výslechem Sylvy Krützner. Evidentně mu účast kárně obviněné u soudu velmi vadila. Aktuálně si na ni opět stěžovat k MSZ v Praze a říkal, že se budou řešit jen její průtahy, ne průtahy ostatních. Když se však vidí kárně obviněná s obvodním státním zástupcem osobně, v podstatě se k sobě chovají přátelsky. Pokud jde o pracovní zatížení, práci si je schopna dobře organizovat. Práce ji vždycky bavila a je schopna si ji zorganizovat tak, aby to zvládla. Pokud jde o negativní atmosféru proti ní, tak to bylo velice nepříjemné a měla z toho částečně až psychické problémy. Bylo to velice nepříjemné, ale nakonec si s tím dovede poradit.

145. Svědek D. H., syn kárně obviněné, ve svém výslechu uvedl, že si jeho matka doma stěžovala, že vedoucí státní zástupce na ni hledá za každou cenu chyby a znevýhodňuje ji oproti ostatním státním zástupcům. Stěžovala si na neutěšenou atmosféru, ne na to, že by kvůli tomu nestíhala práci. Práci se věnuje i o víkendech a tak to stíhá.

146. Obvodní státní zástupce pro Prahu 6 Mgr. Richard Petrásek při svém svědeckém výslechu před kárným soudem uvedl, že na OSZ pro Prahu 6 byl přidělen k 19. 12. 2015, přičemž vedoucím státním zástupcem se stal k 1. 11. 2017. Už jako řadový státní zástupce přicházel do kontaktu s prací kárně obviněné, přičemž ta byla nekvalitní. Při přebírání úřadu ho tehdejší vedoucí státní zástupkyně varovala, aby si dával na kárně obviněnou pozor. Od svého nástupu se snažil, aby podřízení státní zástupci pracovali rychle, efektivně a hlavně bez chyb. Těmto minimálním standardům kárně obviněná nebyla schopna dostát, na rozdíl od ostatních státních zástupců. Pokusy o změnu ignorovala s tím, že se to tak dělalo vždycky. Výtky k její práci se snažil řešit neformálně, ale nepomáhalo to. V pravidelných půlročních intervalech u ní prováděl vnitřní dohled spisů. Z počátku nic zásadního nenacházel. Větší problémy nastaly poté, kdy si na základě pokynu kárného navrhovatele vyžádal zprávu k věci starší dvou let, což kárně obviněná označila za buzeraci. Nicméně je pravda, že se mu za to později omluvila. Poté začal o všech zjištěných problémech dělat záznamy. Šlo o drobnější nedostatky, které nebylo namístě řešit ani výtkou. Kárně obviněná si však začala na veškeré jeho kroky stěžovat MSZ v Praze. Přemýšlel už nad tím, zda mu stojí za to tyto drobné nedostatky odstraňovat a čelit pak dalším stížnostem, ale preferoval to, aby neodcházela pryč polovičatá práce. Následně kárně obviněné dával i pokyny podle § 12e zákona o státním zastupitelství, na což opět reagovala stížnostmi kárnému navrhovateli.

147. Obvodní státní zástupce dále ve svém výslechu uvedl, že pokyn z 24. 5. 2021 také vycházel z provedení dohledové prověrky spisů, které měla kárně obviněná v kanceláři. Tu dělal z důvodu, že kárně obviněná nepouští spisy do oběhu kanceláře, ale má je u sebe, dává minimum lhůt. Co bylo potřeba založit, to nechal založit, co bylo třeba nalhůtovat, to nalhůtoval. U zbývajících spisů dal pokyn. Postupoval výslovně podle § 12e zákona o státním zastupitelství, aby kárně obviněná nemohla jeho kroky zpochybňovat. Šlo o jednoduché úkony, které bylo třeba udělat. Kárně obviněná pak uváděla, že dal mj. pokyn k přibrání tlumočníka, ačkoliv byl tlumočník v minulosti přibrán. To bylo opět předmětem stížnosti na něj. Nicméně v dozorovém spise, ani v elektronickém trestním spise, překlad uveden nebyl. Bylo to tedy způsobeno špatným vedením dozorového spisu. Splnění všech úkonů mohlo v souhrnu trvat 3 hodiny. Nejnáročnější byly žádosti o mezinárodní právní pomoc, ale vzhledem k tomu, že šlo o evropské státy, tak by se vše řešilo přes EVP, jeho vyhotovení zabere maximálně hodinu. Ačkoliv mu bylo známo, že je kárně obviněná následující týden předvolána jako svědek ve věci Sylvy Krützner, rozhodně to nebyl důvod, proč by jí tento pokyn dával.

148. Obvodní státní zástupce dále uvedl, že situace na pracovišti se vyhrotila také ve vztahu mezi kárně obviněnou a Sylvou Krützner, která věděla, že dcera kárně obviněné se připojila k trestnímu oznámení. On se alespoň snažil, aby spolu nemusely být pokud možno v pracovním kontaktu. Pokud jde o poradu 22. 5. 2020, tak je vždycky rád za konstruktivní kritiku nebo nápady, jak dělat věci lépe. Proto se svolením kárně obviněné přečetl její stížnost a dotázal se ostatních, jestli mají také pocit, že je buzeruje. Celé se to brzy rozkřiklo po celém OSZ pro Prahu 6 i s ohledem na to, že jde o malé státní zastupitelství. To vedlo i ke změně chování některých administrativních pracovnic ke kárně obviněné. K odchodu jí vyzval proto, že z textu stížnosti mu vyplynulo, že není spokojena s jeho přístupem. Neviděl proto důvod, proč by na tak pro ni nepříjemném pracovišti chtěla zůstávat. Obdobně nepřispěla k dobré atmosféře ani její stížnost na uskutečnění vánočního setkání v roce 2021. Situace byla velmi napjatá, kárně obviněná se ostatních začala stranit. Později nacházel významnější pochybení, o čemž průběžně informoval kárného navrhovatele. To nakonec vyústilo i v podání kárného návrhu. Ke kárně obviněné se snaží chovat stejně jako k ostatním. Necítí k ní osobní antipatii. Vzhledem ke způsobu její práce však vůči ní musí svá oprávnění využívat častěji než vůči ostatním.

149. Pokud jde o zatížení kárně obviněné, obvodní státní zástupce vypověděl, že kárně obviněná dělala historicky drogovou trestnou činnost. Na spolupráci s ní si ale stěžovali policisté. Je sice možné, že byla v roce 2009 v této agendě pochválena ze strany MSZ v Praze, ale mezitím se situace zřejmě změnila. Proto jí tuto agendu odebral a začal přidělovat jednoduché podvody a úvěrové podvody týkající se společnosti Zonky. To jsou věci, které jsou v zásadě typové, protože mají velmi obdobný jednoduchý průběh. To je důvod, proč má kárně obviněná nejvíce věcí v rejstřících ZT a ZK. Kárně obviněné jsou přidělovány i vazební věci. Jde však pouze o věci, kdy byla v době zadržení dosahovou státní zástupkyní a například se chytí nějaký pachatel majetkové trestné činnosti. V takovém případě jí věc nechá k dozoru. Skupinové vazební věci nedělá. Nedělá ani žádné mediálně sledované věci, veřejné zakázky. Někdy má i věci, které mají více než 1 000 stran spisu, ale jde o sérii podvodů či úvěrových podvodů. Když obvodní státní zástupce mění specializace, zve dotčené státní zástupce i jejich zástup a ptá se jich, zda jsou se specializací spokojeni a jestli se necítí přetíženi. To samozřejmě dělal i s kárně obviněnou. Řekla, že se specializací je spokojena a výhrady k množství práce nemá. Když jí přidělil netrestní agendu týkající se dětí, tak neměl pocit, že by jí bylo třeba snižovat jinou agendu (v podrobnostech viz shora bod [37]).

150. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provádění důkazu přehráním CD z jednání na MSZ v Praze. Obsahem této porady bylo podle tvrzení účastníků vyříkávání si názorů zejména mezi kárně obviněnou, kárným navrhovatelem a obvodním státním zástupcem. Pro nyní posuzovanou věc jsou však názory těchto osob na různé sporné otázky irelevantní.

151. Provedené dokazování v tomto směru soud shrnuje tak, že kárně obviněná byla, pokud jde o množství věcí, zatížena více než jiní státní zástupci. Vyřizovala však převážně spíše lehčí agendu. To samozřejmě nevylučuje, že někdy mohla dělat i věc složitější, ale tak jak byla její agenda popsána, jde nepochybně v převážné míře o typové věci nižší obtížnosti. Sama kárně obviněná uvádí, že jí toto zatížení nebránilo vyřizovat věci ve lhůtách. Pokud jde o vztahy na pracovišti, pak spory z pracovněprávních vztahů náleží civilním soudům. Úkolem kárného soudu je pouze posoudit to, zda se kárně obviněná dopustila kárných provinění, která jí byla vytýkána kárným obviněním. Vztahy na pracovišti by mohly být relevantní pro toto posouzení zejména tehdy, pokud by jí bránily nebo výrazně ztěžovaly plnění jejích pracovních úkolů.

152. Z dokazování je v tomto směru zřejmé, že vztahy mezi kárně obviněnou a obvodním státním zástupcem nejsou dobré a nejsou optimální, ani pokud jde o některé další zaměstnance OSZ pro Prahu 6. Kárně obviněná sama vymezila v podstatě jen čtyři situace, kdy se cítila vážněji zasažena jednáním obvodního státního zástupce. Uváděla i jeho různá další jednání, která však považovala za méně závažná. Pokud jde o pracovní poradu OSZ pro Prahu 6 ze dne 22. 5. 2020, pak i kárný soud souhlasí, že jednání obvodního státního zástupce nebylo manažersky nejvhodnější. Bylo však zjevně reakcí na stížnost kárně obviněné na jeho osobu, kterou sama kárně obviněná uznala jako nedůvodnou. Navíc porada probíhala ve vyhrocené atmosféře na pracovišti v souvislosti s trestním stíháním jiné státní zástupkyně na základě trestního oznámení dcery kárně obviněné. Obdobně považuje soud za nevhodné, pokud vedoucí státní zástupce rozesílal její podání ostatním státním zástupcům. Pokud jde o velmi negativní hodnocení práce kárně obviněné, pak není zřejmé, že by vůči ní bylo nějak bezprostředně negativně využito. Aktuálně se toto hodnocení nenachází ani v osobním spise kárně obviněné. V něm je založeno jako poslední hodnocení z 28. 1. 2016. V případě pokynu obvodního státního zástupce z 24. 5. 2021, pak se soudu jeví vysvětlení obvodního státního zástupce, proč pokyn vydal, pochopitelné. Úkony, které měla kárně obviněná učinit, byly buď zcela časově zanedbatelné, nebo se jednalo o úkony sice o něco složitější, ale takové, které se ve stanovených časech daly s rezervou bez problémů stihnout. Je možné, že kárně obviněná si pokyn dala do souvislosti s její svědeckou výpovědí v případě Sylvy Krützner. To, že by tomu tak objektivně bylo však z dokazování nevyplynulo.

153. Na první pohled tedy nelze dojít k jasnému závěru, že by se ze strany obvodního státního zástupce jednalo o cílenou šikanu kárně obviněné, byť někdy lze jistě pochybovat o tom, zda bylo jím zvolené řešení manažersky vhodné. Co je však pro posouzení nyní projednávané věci nejdůležitější, tak sama kárně obviněná na dotaz soudu uvedla, že si s negativní atmosférou dokáže poradit, aniž by to negativně ovlivňovalo její pracovní výkon. Stejně to vnímal i její syn. Kárně obviněná neuváděla ani k jednomu ze skutků, že by jeho spáchání bylo způsobeno právě nevhodnou atmosférou na pracovišti. Zjevně na šikanu poukazovala zejména v souvislosti s tím, že se domnívala, že pokud by proti ní nebyl obvodní státní zástupce zaujatý, kárný navrhovatel by návrh vůbec nepodal. To je nicméně velmi spekulativní závěr. Soud shledal, že se kárně obviněná skutečně několika kárných provinění dopustila. V této situaci naopak měl obvodní státní zástupce, potažmo kárný navrhovatel, povinnost podat návrh na zahájení kárného řízení v souladu s § 13i zákona o státním zastupitelství.

154. Kárný senát proto uzavírá, že z dokazování vyplynulo, že i pokud byla kárně obviněná vystavena nevhodnému chování ze strany nadřízeného, případně dalších kolegů, nemohlo to mít takový vliv na její práci, který by jí znemožňoval plnit jí ty povinnosti, které byly předmětem kárného obvinění. III.6 Osobní spis kárně obviněné, její hodnocení

155. Kárně obviněná byla přijata jako právní čekatelka 15. 1. 1993 k obvodní prokuratuře pro Prahu 7. Závěrečnou zkoušku složila 8. 12. 1993 s prospěchem výtečně způsobilá. Návazně na to byla ustanovena od 9. 12. 1993 do funkce prokurátorky obvodní prokuratury pro Prahu 7. Dne 10. 5. 1994 byla jmenována státní zástupkyní a přidělena k výkonu funkce k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 7. Na základě její žádosti o přidělení k jinému státnímu zastupitelství byla od 1. 12. 1997 do 31. 7. 1998 dočasně přidělena k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 10. Následně byla na základě její žádosti k tomuto státnímu zastupitelství s účinností od 1. 8. 1998 přeložena. Od 30. 11. 2000 do 31. 5. 2001 byla dočasně přidělena k MSZ v Praze a to z důvodu jejího požadavku na zkrácenou pracovní dobu kvůli péči o dítě, kterému nebyla obvodní státní zastupitelství schopna vyhovět. Toto dočasné přidělení však bylo fakticky přerušeno nastoupením na rodičovskou dovolenou od 1. 2. 2001. Od 12. 3. 2002 byla kárně obviněná přeložena k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6 a to na její žádost z důvodu lepší dopravní dostupnosti tohoto státního zastupitelství, neboť bydlela mimo Prahu a do práce dojížděla vlakem. Dne 20. 6. 2014 jí byla udělena obvodní státní zástupkyní výtka za to, že jako dozorová státní zástupkyně dne 21. 5. 2014 přijela na kole ve 20:30 k poškozeným, kterým sdělila, že trestní stíhání proti neznámému pachateli bylo promlčeno. Tento způsob projednání věci s poškozenými byl podle výtky způsobilý ohrozit vážnost funkce státního zástupce.

156. Dne 28. 1. 2016 provedla tehdejší obvodní státní zástupkyně hodnocení kárně obviněné. Celková známka byla 2 s odůvodněním, že kárně obviněná přistupuje k plnění pracovních povinností zodpovědně, je kolegiální. Rezervy má v úpravě a vedení dozorového spisu, podrobnějším odůvodňování jejích rozhodnutí a důslednosti v dodržování termínů při oběhu spisů.

157. V souvislosti s úvahou kárného navrhovatele o podání kárného návrhu zpracoval hodnocení kárně obviněné dne 6. 5. 2022 náměstek kárného navrhovatele Mgr. Vladimír Hackl, jako náměstek pro dohled a přezkumné řízení. V něm bylo uvedeno, že na základě poznatků plynoucích z výkonu dohledu a další přezkumné činnosti, byly kárně obviněné přidělovány v letech 2020 – 2021 spíše jednodušší věci z oblasti obecné kriminality. S tím souvisí i nízká míra přezkumu ze strany MSZ v Praze. V dohledové agendě byly v roce 2020 vykonány 3 dohledy z vnějšího podnětu, přičemž 2 z nich byly důvodné. V roce 2021 byl vykonán jen 1 dohled. Ve věcech, kde MSZ v Praze vystupovalo v odvolacím řízení, ve věcech původně dozorovaných kárně obviněnou, nebyly shledány žádné zásadní nedostatky. Následně se vyjadřoval k přezkumné činnosti, přičemž byl v prvé řadě zmiňován přezkum řešený v nyní projednávané věci jako skutek vymezený pod bodem 6. kárného návrhu. Zmiňuje, že obdobně však bylo postupováno i v jiných věcech. Závěrem uvádí, že byla zjištěna zásadní pochybení ve významném poměru u přezkoumávaných věcí, ale to může být způsobeno i velmi malým počtem věcí, které byly předmětem přezkumu oproti počtu věcí, které zpracovává.

158. Na zpracované hodnocení reagovala e–mailem ze dne 25. 7. 2022 kárně obviněná vůči MSZ v Praze, kterým se domáhala jeho opravy. Oprava se měla týkat usnesení o zastavení, kde bylo uvedeno, že se dopustila nezákonnosti. Z ISYZ je zřejmé, usnesení nevyhotovila ona.

159. Předseda Obvodního soudu pro Prahu 6 Mgr. Karel Steiner dopisem ze dne 26. 4. 2022 obvodnímu státnímu zástupci pro Prahu 6 sdělil své hodnocení kárně obviněné na základě zkušeností z vlastní soudcovské praxe a na základě podnětů, které mu jsou směřovány, jako soudnímu funkcionáři. Chování a vystupování kárně obviněné při soudních jednáních hodnotí jako přiměřené a slušné. Při jednáních soudu vystupuje minimálně. Je u ní patrný rozdíl v tom, jestli intervenuje ve svých a cizích věcech. U jiných státních zástupců je zřejmé, že mají dobře nastudovanou a připravenou i věc jiného státního zástupce, což u ní zcela neplatí. Kvalita písemných podání je u kárně obviněné výrazně podprůměrná oproti jiným státním zástupcům OSZ pro Prahu 6. Odůvodnění jsou strohá a obecnější povahy. V některých případech vůbec nezmiňuje klíčové důkazy obsažené ve spisovém materiálu, natož aby byly hodnoceny. Někdy jsou též interpertovány chybně, například podání vysvětlení je prezentováno jako výpověď. Podané návrhy často obsahují řadu faktických chyb (překlep ve jménech, datech, chybné součty částek škod). Oproti jiným státním zástupcům též neuvádí informace o jiných trestních řízeních, což se projevuje v návrzích trestů (není například navrhován trest souhrnný či společný). Přesto nejde zpravidla o vady, které by odůvodňovaly vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Obecně je však potřeba k jejím žalobním návrhům přistupovat s maximální obezřetností. Pokud jde o spolupráci kárně obviněné ohledně přípravného řízení a zjednodušeného řízení se zadrženou osobou, tak část soudců i administrativních pracovníků vnímá spolupráci poměrně negativně. Důvodem je podávání některých úkonů na poslední chvíli. On sám s ní však v tomto směru negativní zkušenosti nemá.

160. Předseda Obvodního soudu pro Prahu 6 pak reagoval dopisem ze dne 24. 6. 2022 na žádost kárně obviněné o upřesnění jejích pochybení. V něm uvedl, že předchozí dopis není a nemůže být jejím komplexním hodnocením. Jeho pohled na ni není tak kritický jako pohled obvodního státního zástupce, ale v některých aspektech se s jeho hodnocením ztotožňuje. Nevede si přesnou statistiku a podrobnou evidenci k práci každého státního zástupce. Případné podrobné vyjádření, včetně uvedení jednotlivých spisových značek a věcí by mu zabralo několik dní práce. Její pochybení však nejsou ojedinělá. Uvedl, že se právě seznamuje s jejím posledním návrhem na potrestání, který opět vykazuje nedostatky. V popisu skutku je uvedena původní výše odhadu škody, ačkoliv byla zjištěna odborným vyjádřením jiná částka. Tuto částku správně zanesl do výsledků zkráceného řízení i policejní orgán. V návrhu důkazů navrhuje provedení dvěma odbornými vyjádřeními z oboru daktyloskopie, ačkoliv spis obsahuje jen jeden. Druhým dokumentem je žádost o odborné vyjádření, kterou není třeba provádět důkaz. V návrhu není uvedeno dalších 6 relevantních trestních stíhání. To sice není chybou, ale neodpovídá to dobré praxi. Takovéto chyby či nerespektování dobré praxe nejsou ojedinělé a znesnadňují práci obvodnímu soudu.

161. Kárně obviněná závěry hodnocení sporovala a navrhovala podrobnější dokazování k případným negativním hodnocením.

162. Soud k výše uvedenému uvádí, že tato osobní hodnocení kárně obviněné je podstatné pouze pro zhodnocení osoby kárně obviněné v rámci rozhodování o ukládání kárného opatření. Není proto klíčová pro závěry kárného senátu NSS. Kárný soud v tomto směru hodnotí pouze významnější vybočení z průměru. Zjednodušeně tedy může být kárně obviněnému k dobru, pokud lze kromě kárného provinění hodnotit výkon jeho práce jako nadprůměrný nebo naopak mu může být k tíži, pokud je dlouhodobě hodnocen negativně. Kárně obviněná zjevně není hodnocena nadprůměrně a ani sama netvrdí, že by měla být. Na druhou stranu soud z osobního spisu ani předložených hodnocení neshledává, že by kárně obviněná měla být extrémně podprůměrnou státní zástupkyní. Lze tedy shrnout, že soud ze shora uvedených důkazů dovozuje, že výkon funkce kárně obviněnou lze označit pro účely kárného řízení za průměrný.

IV. Shrnutí k naplnění skutkové podstaty kárného provinění

163. Podle § 28 zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce.

164. Ačkoliv kárný návrh byl koncipován formálně tak, že se kárně obviněná dopustila šesti jednáními jednoho kárného provinění, soud tato jednání posuzoval částečně odlišně, o čemž kárně obviněnou na začátku jednání poučil. Vytýkaná jednání se totiž dotýkala tří různých zájmů chráněných zákonem o státním zastupitelství. Skutky vymezené původně pod body 1, 2, 3 a 5 návrhu se týkaly zejména požadavku na to, aby ve věcech bylo postupováno v zákonem daných lhůtách a obecněji bez zbytečných průtahů. Skutek uvedený pod bodem 4 kárného návrhu se týkal důvěryhodnosti státního zástupce a odvozeně též celého státního zastupitelství. Skutek pod bodem 6 směřoval zejména k požadavku na odbornost státního zástupce v užším slova smyslu. Podle přesvědčení kárného senátu se tak mohlo jednat až o tři samostatná kárná provinění.

165. Pokud jde o skutky vymezené původně v bodech 1, 2, 3 a 5 návrhu, tak judikatura kárného senátů ve věcech státních zástupců dochází dlouhodobě k závěru, že průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, pokud se jich kárně obviněný dopouští v blízké časové souvislosti a zároveň jimi porušuje své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho skutku a jako jednoho kárného provinění viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, rozhodnutí NSS ze dne 14. 9. 2010, čj. 13 Kss 2/2010–87, nebo ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014–71, a na ně navazující judikatura – k jejímu shrnutí viz např. bod 74 rozhodnutí NSS ze dne 9. 10. 2018, čj. 12 Ksz 4/2018–69, Martin Pavelka I.

166. Průtahy dosahují intenzity kárného provinění podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT (KZV) a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN (KZN) a ZM (rozhodnutí NSS ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014–71, Oliver Pec, a na něj navazující konstantní rozhodovací praxe – k jejímu shrnutí viz rozhodnutí ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018–55, Miroslava Šmehlíková, bod 33). K tomu se přidávají zvláštní požadavky v některých dalších případech, jak bylo rozvedeno například shora v bodě [56].

167. Skutky původně vymezené pod body 1, 2, 3 a 5 návrhu byly provedeny stejným nebo podobným způsobem a je mezi nimi blízká časová souvislost i souvislost v předmětu útoku. Proto je tedy třeba nahlížet i na ně jako na možné dílčí útoky pokračujícího kárného provinění. V bodech [49] až [52] však již bylo rozvedeno, že pokud jde o jednání uvedené pod bodem 2. návrhu, pak pochybení kárně obviněné nespočívalo v nepodání návrhu na zahájení řízení podle § 90 odst. 1 z. s. m., ale v jejím postupu vůči policejnímu orgánu. Toto pochybení, které by při zachování totožnosti skutku mohlo být dílčím útokem, nedosahovalo úrovně kárného provinění. Ohledně tohoto dílčího útoku proto bylo namístě kárně obviněnou kárného obvinění zprostit, což se stalo výrokem B.

168. Pokud jde o dílčí útok uvedený původně pod bodem 1 návrhu, pak kárný soud již v bodech [54] až [56] dovodil, že uvedená nečinnost by představovala s ohledem na svou závažnost kárné provinění sama o sobě. V případě dílčích útoků uvedených pod body 3 a 5 návrhu, tak ty by samy o sobě nemusely intenzity kárného provinění dosahovat. Nicméně vzhledem k tomu, že je třeba je považovat jen za dílčí útoky jednoho kárného provinění a tudíž je třeba na celý skutek nahlížet jako na jeden celek, pak ve svém souhrnu se skutkem pod bodem 1 návrhu již nepochybně intenzity kárného provinění dosahují. Ani intenzita těchto útoků nebyla zanedbatelná, když ve svém souhrnu představovaly více nezákonnou nečinnost kárně obviněné trvající více jak jeden a půl roku.

169. Kárný soud proto rozhodl výrokem A I., že se kárně obviněná tímto skutkem dopustila kárného provinění.

170. V případě skutku uvedeného pod bodem 4 návrhu, soud rozvedl shora v bodech [94] a [95], že se o kárné provinění jedná. Proto kárně obviněnou v tomto směru uznal vinnou výrokem A II.

171. Jednání kárně obviněné uvedené pod bodem 6. návrhu vyhodnotil soud shora pod body [137] až [139] tak, že se sice o pochybení kárně obviněné jednalo, ale nedosahovalo intenzity kárného provinění. Soud proto kárně obviněnou ohledně tohoto skutku výrokem B zprostil.

172. Soud tedy shledal kárně obviněnou vinnou dvěma skutky. První skutek spočívá v pokračujícím kárném provinění, které spáchala třemi dílčími útoky. Druhý skutek spočívá ve snaze zakrýt jeden z dílčích útoků předcházejícího skutku. Naopak v případě dvou jednání jí kárného obvinění zprostil.

V. Uložení kárného opatření

173. Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření soud přihlédl k závažnosti kárných provinění a k osobě kárně obviněné.

174. Pokud jde o závažnost kárných provinění, tak ji u obou skutků kárný senát považoval za poměrně vysokou. V obou případech se jednak jednalo o skutky s úmyslnou formou zavinění.

175. Pokud jde o první kárné provinění, je pak závažný zejména první dílčí útok, uvedený původně pod bodem 1. návrhu. V daném případě se jednalo o závažnou protiprávní činnost nezletilého, spočívající v dlouhodobé distribuci omamných látek mezi žáky základní školy ve větším rozsahu. Zde bylo namístě okamžité jednání kárně obviněné, aby bylo na nezletilého co nejdříve působeno a bylo tak pokud možno zabráněno jeho dalšímu protiprávnímu jednání. Jeho jednání navíc mohlo mít závažné následky na zdraví dalších nezletilých či mladistvých. Prodleva kárně obviněné byla výrazná, neboť činila minimálně 5,5 měsíce. Další dva dílčí útoky jsou sice méně závažné s ohledem na ohrožený chráněný zájem, ale obě prodlevy trvaly dlouhou řadu měsíců. V obou případech byla kárně obviněná opakovaně upozorňována na svou nečinnost, u druhého dílčího útoku dožádaným cizozemským orgánem a u třetího útoku policejním orgánem.

176. Kárný senát považoval za závažný zejména druhý skutek. Jak bylo popsáno shora v bodech [93] až [95], státní zástupce musí disponovat též nezpochybnitelnou morální integritu, přičemž důvěra v státního zástupce a státní zastupitelství jako celek je velmi významnou hodnotou, kterou je třeba chránit se zvýšenou měrou. Nedůvěra ve státní zástupce je schopna ovlivnit důvěru občanů v právní stát jako takový. Morální integrita státního zástupce je klíčová pro výkon jeho funkce. Státní zástupce dohlíží na zákonnost přípravného řízení a má klíčové místo v řízení před soudem. Svou funkci musí vykonávat nestranně. To vše je schopna zajistit jen osoba s morální integritou. Její významné narušení může vést i k závěru, že není schopna funkci státního zástupce vykonávat.

177. Pokud jde o osobu kárně obviněné, pak jak bylo uvedeno již shora v bodě [162], výkon funkce kárně obviněnou lze označit pro účely kárného řízení za průměrný. Nijak jí tedy tato okolnost nepřitěžuje, ale ani neprospívá. Stejně tak je třeba hodnotit neutrálně výtku z roku 2014 a to zejména s ohledem na dobu, která od jejího udělení uplynula.

178. S ohledem na uvedené nemohlo být podle soudu dostačující pouhé projednání kárného provinění nebo uložení důtky. Na druhou stranu nebylo na místě ani uložit nejpřísnější kárné opatření spočívající v odvolání z funkce státního zástupce. Ačkoliv druhé kárné provinění považoval soud za značně závažné, jednalo se o jednorázové selhání kárně obviněné. Jako odpovídající proto kárný senát vyhodnotil uložení kárného opatření podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství, tedy snížení platu. Soud se nepřiklonil k návrhu kárného navrhovatele na uložené tohoto opatření v maximální možné výměře. Kárně obviněná byla ohledně části skutků kárného obvinění zbavena. Kromě toho se ukázalo, že druhé kárné provinění, původně pod bodem 4. návrhu, se stalo částečně méně závažným způsobem, než který uváděl kárný navrhovatel. Podle zákona bylo možné uložit platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku. Zejména s ohledem to, že se jednalo o dvě kárná provinění, z nichž obě byla poměrně závažná, rozhodl kárný senát o uložení daného opatření ve výši jedné poloviny jeho možné výše.

VI. Závěr

179. S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona o kárném řízení uznal kárně obviněnou vinnou kárnými proviněními podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jichž se dopustila skutky popsanými ve výroku A. tohoto rozhodnutí. Za tato kárná provinění jí uložil podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství úhrnné kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 12 měsíců. Zároveň ji ohledně dvou jednání podle § 19 odst. 2 zákona o kárném řízení kárného obvinění zprostil.

Poučení

I. Kárné obvinění II. Obhajoba kárně obviněné III. Dokazování a skutkové a právní závěry soudu III.1 Podání návrhu podle § 90 z. s. m. ( k bodům 1. a 2. návrhu) III.2 Dožádání právní pomoci z Velké Británie a snaha zakrýt nečinnost (k bodům 3. a 4. návrhu) III.

2. A Důkazy III.

2. B Závěry soudu k průtahům při poskytnutí součinnosti v rámci mezinárodní právní pomoci III.

2. C Závěry soudu ke snaze kárně obviněné zakrýt svou nečinnost III.3 Evropský vyšetřovací příkaz do Švédska (k bodu 5. návrhu) ... III.4 Zákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání (k bodu 6. návrhu) III.5 Zatížení kárně obviněné, poměry na OSZ pro Prahu 6 III.6 Osobní spis kárně obviněné, její hodnocení IV. Shrnutí k naplnění skutkové podstaty kárného provinění V. Uložení kárného opatření VI. Závěr