12 Ksz 1/2023 – 113

Rubrum

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Miloslavy Vaňkové, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc., při ústním jednání dne 20. 9. 2023 ve věci návrhu navrhovatelky: vrchní státní zástupkyně v Praze, se sídlem nám. Hrdinů 1300/11, Praha 4, proti kárně obviněnému: Mgr. Bc. Marek Solar, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, zast. obhájcem Mgr. Markem Štenclem, advokátem se sídlem Nový Malín 240, v řízení o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce ze dne 23. 1. 2023, takto:

Výrok

Řízení se podle § 15 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů přerušuje. Věc se postupuje Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.

Odůvodnění

1. Navrhovatelka podala dne 24. 1. 2023 Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti kárně obviněného pro takto vymezený skutek: jako státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci, sp. zn. 7 VZV 35/2013, v níž vykonával podle § 174 odst. 1 trestního řádu dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a následně zastupoval obžalobu před soudem, žádným způsobem nereagoval – na žádost Spolkového státního zastupitelství ve Švýcarsku ze dne 7. 3. 2019, číslo řízení RH.16.0241–NYF, která byla doručena na Vrchní státní zastupitelství v Praze dne 12. 3. 2019, zda i nadále trvají důvody pro zajištění peněžních prostředků ve výši 1 000 000 CHF, které byly zajištěny v průběhu přípravného řízení, – na II. žádost – urgenci Spolkového státního zastupitelství ve Švýcarsku ze dne 14. 10. 2019, číslo řízení RH.16.0241–NYF, která byla doručena na Vrchní státní zastupitelství v Praze dne 17. 10. 2019, zda i nadále trvají důvody pro zajištění peněžních prostředků ve výši 1 000 000 CHF, s tím, že pokud odpověď neobdrží do 16. 12. 2019, zajištění zruší, – na III. žádost – urgenci Spolkového státního zastupitelství ve Švýcarsku ze dne 11. 3. 2020, RH.16.0241–NYF, která byla doručena na Vrchní státní zastupitelství v Praze dne 18. 3. 2020, zda nadále trvá důvod zajištění peněžních prostředků ve výši 1 000 000 CHF, s tím, že dosud nebylo reagováno na předchozí žádosti a že pokud sdělení neobdrží do 30. 6. 2020, zajištění zruší, ačkoliv věděl, že peněžní prostředky v hodnotě 1 000 000 CHF zajištěné na účtu číslo 0835–1739284, vedeném na jméno Mgr. J. H., u Credit Suisse, AG, byly zajištěny Spolkovým státním zastupitelstvím ve Švýcarsku na základě žádosti státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 10. 4. 2014, když z důvodu nečinnosti dozorového státního zástupce Mgr. Bc. Marka Solara, který neučinil žádné úkony ani nepřijal žádné opatření k zabránění uvolnění peněžních prostředků Spolkovým státním zastupitelstvím ve Švýcarsku, a to buď informováním Spolkového státního zastupitelství ve Švýcarsku, že Vrchní státní zastupitelství v Praze již není příslušné k vyřízení jeho žádostí, neboť ve věci byla podána dne 25. 4. 2017 k Okresnímu soudu v Hradci Králové obžaloba nebo postoupením předmětných žádostí příslušnému soudu k dalšímu opatření, a to nejpozději do 25. 1. 2021, neboť zajištění peněžních prostředků bylo dne 25. 1. 2021 Spolkovým státním zastupitelstvím ve Švýcarsku zrušeno, peněžní prostředky byly uvolněny ze zajištění, ačkoliv důvody pro zajištění peněžních prostředků i nadále trvají pro skutek specifikovaný ve výroku rozhodnutí.

2. Kárný soud z dozorového spisu Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen „VSZ v Praze“) sp. zn. 7 VZV 35/2013 (dále jen „dozorový spis“) zjistil, že se nejednalo přesně o hodnotu 1 000 000 CHF. V dopisech švýcarské Spolkové státní zastupitelství totiž opakovaně hovořilo o „po přepočtu zhruba 1 mil CHF“ (č. l. 1868, 1925, 1926, 1950 dozorového spisu). Ani z předchozích částí dozorového spisu soud přesnou částku ani měnu nezjistil, neboť ta nebyla ani na žádost kárně obviněného švýcarskou stranou jednoznačně specifikována (č. l. 1391, 1392, 1415 1449 – 1451, 1457, 1477 – 1487 dozorového spisu). I pokud však soud vyjde z toho, že jde o částku přibližnou, pak s ohledem na středový směnný kurz ČNB české koruny ke švýcarskému franku ke dni 25. 1. 2023 24,213 Kč, se možná způsobená škoda pohybovala okolo 24 mil Kč. I při neznalosti přesné výše částky je tak evidentní, že tato škoda musela minimálně dvojnásobně přesáhnout výši škody velkého rozsahu ve smyslu § 138 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku

3. Kárný senát proto již při takto kvalifikovaném skutku zvažoval, zda jím nemůže být naplněna skutková podstata buď trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku nebo maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 tr. zákoníku. Zatímco v případě nedbalostního jednání může být tenká hranice mezi trestní a kárnou odpovědností, v případě úmyslného zavinění by podle kárného soudu měla být věc řešena v rámci trestního řízení. Kárný soud proto ve věci nařídil ústní jednání, aby se na něm blíže zabýval tím, zda v případě prokázání spáchání skutku k němu mohlo dojít ze strany kárně obviněného i jen z nedbalosti nebo zda šlo spíše o úmyslné jednání. Na základě níže popsaných důkazů dospěl soud k závěru, že se by se mohlo jednat o jednání úmyslné a to minimálně ve formě nepřímého úmyslu.

4. V dopise Spolkového státního zastupitelství ze 7. 3. 2019 (č. l. 1868 dozorového spisu) se uvádí, že na základě žádostí o právní pomoc je stále zajištěn po přepočtu zhruba 1 mil CHF. Nachází se na bankovním účtu č. 0835–1739284 u Credit Suisse AG vedeném na společnost Stone&Pearl Consulting Corp., jejíž ovládající osobou (wirtschaftlicht berechtigt) je J. H. Spolkové státní zastupitelství žádá, aby mu bylo sděleno, jaký je stav trestního řízení proti J. H. a zda má být i nadále zachováno zajištění účtu. Pokud ano, žádá o sdělení, kdy lze očekávat konečné pravomocné rozhodnutí o zabrání peněz. Podle otisku podacího razítka byl dopis doručen VSZ v Praze 12. 3. 2019 a téhož dne je opatřen podacím razítkem odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.

5. Na dopise se také nachází rukou psaný datum ve tvaru 12/3 s čárkou. Kárně obviněný v rámci svého výslechu před soudem uvedl, že jde o písmo JUDr. M. B. Ten jej podle kárně obviněného parafoval v rámci aprobace, protože byl podle něj v dané době ředitel odboru. Jak však bylo zjištěno výslechem Mgr. Z. Š., M. B. v dané době nebyl ředitelem odboru, ale byl jím od 1. 2. 2019 právě Z. Š. M. B. byl jeho zástupcem. Zatímco M. B. si jako ředitel odboru nechával předkládat veškerou došlou poštu, Z. Š. tuto praxi změnil a s vedoucí kanceláře se domluvil na tom, aby mu předkládala jen významnější poštu. Její seznam odpovídá seznamu předloženému při jednání kárnou navrhovatelkou (č. l. 111 spisu kárného soudu). Pokud je na tomto seznamu uvedena pošta od jiných státních zastupitelství, jsou tím míněna česká státní zastupitelství. M. B. dopis doručený 12. 3. 2019 parafoval z toho důvodu, že v daný den zastupoval Z. Š. jako ředitele odboru. Zřejmě mu, jako nedávnému řediteli odboru, předkládali veškerou poštu tak, jak byl zvyklý.

6. Ve spisu je za dopisem ze dne 7. 3. 2019 zařazen protokol z hlavního líčení u Okresního soudu v Hradci Králové ze 4. 4. 2019 doručený 14. 5. 2019. Na tomto protokolu je datum 3/6 a zřejmě podpis kárně obviněného. Dále byl 21. 5. 2019 doručen přípis Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové. Ve spisu se dále nachází výzva Okresního soudu v Hradci Králové z 5. 9. 2019 ke sdělení, v jakém rozsahu lze očekávat dotazy na svědky vyslýchané prostřednictvím videokonference ve Velké Británii. Na ní je datum s „vidi“ a zřejmě podpis kárně obviněného. Kárně obviněný odpověděl 17. 9. 2019. Na dopisu je uvedeno číslo listu spisu přímo v podání, které odpovídá číslu listu ve spisu, je kárně obviněným vlastnoručně podepsán a je na něm jím psaný referát kanceláři. Následuje protokol z hlavního líčení ze 16. 5. 2019, doručený 13. 9. 2019 (č. l. 1869 –1924 dozorového spisu).

7. Dopisem ze dne 14. 10. 2019 (č. l. 1925, 1926 dozorového spisu) Spolkové státní zastupitelství urguje odpověď na dopis ze 7. 3. 2019. Opětovně uvádí, že je na daném účtu zajištěn po přepočtu zhruba 1 mil CHF a žádá, aby mu bylo sděleno, zda má být i nadále zachováno zajištění účtu a případně odhad doby dalšího řízení. Závěrem je uvedeno, že pokud odpověď neobdrží do 16. 12. 2019, bude nuceno obstavení zrušit a ukončit právní pomoc. Podle otisku podacího razítka byl dopis doručen VSZ v Praze 17. 10. 2019 a téhož dne je opatřen podacím razítkem odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.

8. Ve spisu je za tímto dopisem zařazen protokol o hlavním líčení z 26. 9. 2019, doručený 23. 10. 2019, sdělení okresního soudu z 11. 11. 2019, odročení jednání z 29. 1. 2020, nařízení hlavního líčení z 21. 2. 2020, přičemž všechny tři tyto dokumenty jsou opatřeny ručně psaným datem, doložkou „vidi“ a obdobným podpisem, zřejmě kárně obviněného. Následuje vyrozumění o zrušení hlavního líčení z 10. 3. 2020 a výzva okresního soudu ke sdělení časových možností kárně obviněného z 12. 3. 2020. Následuje odpověď zaslaná okresnímu soudu z 13. 3. 2020 A. H. se sdělením, že kárně obviněný souhlasí s navrženými termíny od 9. 4. 2020 s ručně dopsaným „vidi“ a parafou. Při provádění listinných důkazů u ústního jednání před kárným soudem kárně obviněný potvrdil, že tato parafa je jeho. Dopis je opatřen vytištěným číslem listu odpovídajícím číslu listu ve spisu (č. l. 1927 – 1949 dozorového spisu).

9. V dopisu z 11. 3. 2020 (zjevně chybně datovaném 11. 3. 2019) (č. l. 1950 dozorového spisu) Spolkové státní zastupitelství uvádí, že jeho dopisy ze 7. 3. 2019 a 14. 10. 2019 zůstaly doposud bez odpovědi. Opakuje informace o zajištění přibližně 1 mil CHF a žádá o informaci, zda VSZ v Praze chce zachovat zajištění účtu a informaci o tom, kdy lze očekávat ukončení řízení. Závěrem je uvedeno, že pokud odpověď neobdrží do 30. 6. 2020, bude nuceno obstavení zrušit a ukončit právní pomoc. Podle otisku podacího razítka byl dopis doručen VSZ v Praze 18. 3. 2020 a dne 19. 3. 2020 je opatřen podacím razítkem odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.

10. Za tímto dopisem ve spisu následuje vyrozumění o hlavním líčení ze 17. 4. 2020, opatřené parafou. Dále jsou protokoly z hlavních líčení 9. 1. 2020 a 4. 6. 2020, které jsou opatřeny doložkou „vidi“ s datem 29. 6. a parafou, u kterých kárně obviněný při provádění listinných důkazů u ústního jednání před kárným soudem potvrdil, že je jeho. Stejně je označena okresním soudem zaslaná stížnost obžalovaného J. P. z 12. 6. 2020. Obdobně jsou označena další podání založená do spisu s parafou a daty 17.

7. Kárně obviněný osobně podepsal na č. l. 2013 přípis okresnímu soudu z 10. 11. 2020, přičemž vytištěné číslo jednací na přípisu odpovídá ručně vedenému číslování spisu.

11. Uvedená data a čísla listů jsou uvedena též ve spisovém přehledu. Ve spisovém přehledu je první dopis Spolkového státního zastupitelství označen datem 12/3 popisem „SZ Bern – sdělení“ a uvedeno č. l. 1868. Po tomto prvním upozornění Spolkového státního zastupitelství následuje kárně obviněným sepsaný záznam ve spisovém přehledu ze dne 17. 9. 2019 k odpovědi soudu (viz shora bod [6]). To, že jde o jím psaný záznam potvrdil kárně obviněný při svém výslechu před kárným soudem. Stejně tak potvrdil svůj záznam ve spisovém přehledu ze 17. 9. 2020.

12. K vedení spisu kárně obviněný ve svém výslechu uvedl, že je zvykem, že když přijde nová pošta, tak ho o ní pracovnice kanceláře vyrozumí telefonem nebo e–mailem a on ji vyřídí. Podívá se například na protokoly z hlavního líčení, usnesení a zkontroluje je. Když se listiny vyřídí, tak se dávají za spisový přehled. Tady to podle něj tolik nefungovalo. Byl spisový přehled a byly před ním nově příchozí listiny i ty, které vyřídil. Jak spis procházel, tak tam byly další listiny jím již dříve vyřízené. Tak projel ještě pár dalších již vyřízených listů a řekl si, že je všechno vyřízené. Odvidoval to, dal pokyn, nalhůtoval a vrátil spis zapisovatelce zpátky. Pokud přišla nová pošta a byl na státním zastupitelství, tak mu pracovnice kanceláře zavolaly a on došel do kanceláře, kde měl spis v budníku. S poštou se seznámil, odvidoval ji, spis neodnášel, vrátil ho zpátky. Vzal si ho jen na chodbu, pročetl a pak už to třeba nalhůtoval. Až na tuto věc neřešil, že by byl spis chybně evidovaný v informačním systému ISYZ, nebyl k tomu ani důvod. Pokud potřebuje nějakou poštu vypravit, dozorový spis odnese k sobě do kanceláře, tam písemnost připraví a následně spis odnese zpátky do kanceláře státního zastupitelství. Listiny asi ve spisu založeny byly, ale byly zřejmě založeny ve vyřízené poště. Kancelář mu vždy předkládala jen poslední svazek spisu, protože dozorový spis byl velmi obsáhlý. Viduje všechny písemnosti, které přijdou, ale ne ve spisovém přehledu. Na základě konkrétně uváděných listin kárnou navrhovatelkou ale připustil, že některé listiny neparafoval, zejména ze začátku trestního řízení. S pracovnicemi kanceláře H. ani K. neměl nikdy žádný konflikt. Vždycky si naopak vycházeli vstříc. Nikdy předtím se mu nestalo, že by správně neřadily poštu ve spisech. Nově došlá pošta byla řazena nejdřív, poté byl obsah spisu a to co vyřídil, tak to měla kancelář zařadit chronologicky na konec spisu. Tady to bylo jinak. Spisový přehled byl třeba ve spisu a už tam bylo mnoho dalších písemností, které viděl. Projel jen několik předchozích, které již byly dříve vyřízeny a nechal je být.

13. Rejstříkářka A. K. v rámci svého svědeckého výslechu uvedla, že na VSZ v Praze pracuje od roku 2001. Ze začátku byla zapisovatelka a dva roky poté začala dělat rejstříkářku na odboru závažné a hospodářské kriminality. V případě, že dojde pošta přes Českou poštu, tak ji zažurnalizuje do dozorového spisu. V případě, že dozorový spis nemá u sebe, zajde ke státnímu zástupci, kde si spis vyžádá, popřípadě poštu žurnalizuje přímo u něj v kanceláři. Pokud je státní zástupce mimo budovu, tak mu posílá e–mail, pokud je v budově, tak ho kontaktuje telefonicky. Pohyb ISYZ u státního zástupce znamená, že mu dá věc do budníku. Je pak na něm, kdy a zda si spis odnese k sobě do kanceláře. Kárně obviněný míval věci v budníku i delší dobu. Nicméně si nemyslí, že by tam spis byl celé měsíce. Vždy takto koloval jen poslední svazek, ostatní svazky měl státní zástupce u sebe v kanceláři. Spisový přehled putuje se spisem. Veškerá nová pošta se dává již očíslovaná a proděrovaná navrch, aby státní zástupce věděl, když dostane dozorový spis do ruky, co mu přišlo jako nová pošta. Nová pošta je tak úplně navrchu, pod ní je spisový přehled. Kárně obviněný si vyřízenou poštu následně zařazoval na konec spisu sám, protože s ním nebyla dohoda, že by měly vyřízenou poštu zařazovat na konec spisu rejstříkářky. Pro daný spis byla rejstříkářkou od počátku. Dopisy ze dnů 7. 3. 2019 a 14. 10. 2019 žurnalizovala ona. Dopis ze dne 11. 3. 2020 žurnalizovala A. H., která ji v její nepřítomnosti zastupuje. Jakmile přijde písemnost do jakéhokoliv dozorového spisu, okamžitě se žurnalizuje a předkládá se státnímu zástupci. Nenechává nikdy žádné písemnosti stranou, případně, že by je předkládala státnímu zástupci samostatně. S kárně obviněným v minulosti neměla žádné osobní spory, ani jí nic nevytýkal.

14. Rejstříkářka A. H. v rámci svého svědeckého výslechu uvedla, že na VSZ v Praze pracuje od listopadu 2000 na pozici rejstříkářky. Nepamatuje si, že by na ní byly kdokoliv jakékoliv stížnosti ohledně vedení spisu. Když přijde nová pošta a státní zástupce je v budově, tak ho telefonicky o nové poště informují. Nová pošta se dá na vrch posledního svazku dozorového spisu a napíše se na ni číslo listu. Někdy se i stane, že tam je spis několik měsíců. Taková doba je ale jen u porozsudkové agendy. Jinak si budník státní zástupci kontrolují i několikrát denně, zpravidla alespoň jednou za den. Kárně obviněnému některé spisy vedla a tato praxe u něj byla stejná. Spis se v ISYZ přepíše na státního zástupce, jakmile se mu dá do budníku. Potvrdila, že dopis z 11. 3. 2020 žurnalizovala. S kárně obviněným v minulosti neměla žádné spory.

15. Podle výpisu pohybu spisu v systému ISYZ měl kárně obviněný spis u sebe mj. v období od 12. 3. 2019 do 13. 6. 2019 a od 18. 9. 2019 do 6. 1. 2020. V mezidobí byl většinou „na lhůtě“ nebo u kárně obviněného. Dále měl kárně obviněný spis u sebe od 29. 1. 2020 do 30. 1. 2020. Poté byl na lhůtě od 30. 1. do 11. 3. 2020. Kárně obviněný jej měl následně u sebe od 19. 3. 2020 do 29. 6. 2020. Poté byl střídavě buď u kárně obviněného nebo na „lhůtě“.

16. Z docházkového systému VSZ v Praze vyplývá, že v březnu 2019 chodil kárně obviněný běžně do práce. V termínu od 11. 3. do 15.

3. čerpal dovolenou. Obdobná situace byla i v říjnu 2019. Kárně obviněný čerpal dovolenou pouze 25.

10. V březnu 2020 čerpal kárně obviněný dovolenou od 2. 3. do 6.

3. Ostatní dny chodil do práce. Pokud je státní zástupce u soudu, vyznačuje se v systému „u hlavního líčení“, což však v žádném z rozhodných období nebylo.

17. Podle kárného senátu z těchto důkazů vyplývá, že kárně obviněný musel o došlé poště vědět.

18. Jak vyplynulo z výslechu kárně obviněného i obou rejstříkářek, o každé nové poště ho vyrozumívají telefonicky, pokud je v budově. Z docházkového systému vyplývá, že 17. 10. 2019 a 19. 3. 2020, kdy byly doručeny urgence Spolkového státního zastupitelství, byl na VSZ v Praze přítomen. Měl tedy být vyrozuměn týž den telefonicky rejstříkářkami. Dne 12. 3. 2019, kdy byl doručen první dopis, čerpal dovolenou a vyrozuměn tedy nebyl. Nicméně dopis měl být zařazen na vrch spisu do nevyřízené pošty. Kárně obviněný by se s ním měl seznámit nejpozději 3. 6. 2019, kdy vidoval protokol z hlavního líčení u Okresního soudu v Hradci Králové ze 4. 4. 2019. I na urgence ze Švýcarska navazují další listiny vidované kárně obviněným. I pokud by si tedy snad nepřišel kárně obviněný v rozporu s obvyklou praxí hned do kanceláře po telefonátu rejstříkářek, musel si vzhledem ke způsobu práce s listinami ve spisu všimnout i urgencí ze Švýcarska nejpozději při práci s navazujícími listinami.

19. Kárně obviněný také vypověděl, že vždy procházel kromě nové pošty pro jistotu i několik předchozích listů. I takto musel na dopisy ze Švýcarska narazit. Pokud jde o první dopis, pak také kárně obviněný sepisoval odpověď na přípis okresního soudu z 5. 9. 2019, který je pouze třetím dokumentem po dopisu Spolkového státního zastupitelství (v mezidobí přišel jen protokol z hlavního líčení ze 4. 4. 2019 a přípis Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové doručený 21. 5. 2019). Jak kárně obviněný u soudu vypověděl, při vypravování pošty si dozorový spis odnáší vždy k sobě do kanceláře. Se spisem tedy v tuto chvíli pracoval v klidu ve své kanceláři. I pokud by tedy byla pravda, že měl spis jinak stále v budníku v kanceláři odboru, což je s ohledem na výpovědi rejstříkářek málo pravděpodobné, zde tomu tak nebylo. I pokud by snad dopis nebyl zařazen zcela správně, i v tomto okamžiku musel být mezi „čerstvými“ dokumenty. V tomto případě také učinil sám záznam na pravou stranu spisového přehledu. Na levé straně jen o kousek výše listina nazvaná „SZ Bern – sdělení“.

20. Dokumenty, včetně dopisů Spolkového státního zastupitelství, na sebe navazují číselnou řadou, včetně dokumentů, které kárně obviněný podepisoval, a odpovídají spisovému přehledu. Soud si proto nedokáže představit, že by byly listiny vloženy do spisu jakkoliv dodatečně a bylo manipulováno se spisovým přehledem.

21. Naopak lze jen těžko uvěřit výpovědi kárně obviněného, že listiny mu nikdy předloženy nebyly. To by znamenalo, že by obě rejstříkářky třikrát postupovaly odlišně, než jak byla zcela běžná praxe. Minimálně dvakrát by mu v prvé řadě nezavolaly, ačkoliv přišla nová pošta. Navíc by musely třikrát listiny založit natolik nepřehledně, aby si jich kárně obviněný nevšiml ani při vynaložení běžné opatrnosti (zběžném prolistování předchozích listin). Pokud by byl spis opravdu veden nestandardně, jak uváděl při svém výslechu, je jen těžko pochopitelné, proč by se alespoň rejstříkářek nezeptal, proč není spis seřazen tak, jak je obvyklé, když nikdy nic takového předtím nezažil. Pokud navíc skutečně chodil vyřizovat novou poštu k nim do kanceláře, pak se to přímo nabízelo.

22. Kárný senát také neshledal žádné relevantní indicie, že by mohl mít JUDr. M. B. zájem na zatajení listin, jak naznačoval kárně obviněný. To dovozoval z toho, že M. B. jako ředitel odboru kontroloval veškerou příchozí poštu, což je patrné z prvního dopisu, zatímco u dalších již záměrně jeho parafy chybí. Z výslechu Z. Š. však vyplynulo, že M. B. v rozhodné době vůbec nebyl ředitelem odboru, pouze jej v případě prvního dopisu zastupoval. U prvního dopisu neměl M. B. žádný důvod zasahovat, neboť se jednalo o první žádost o informaci, tedy nešlo o žádnou urgenci dříve nevyřízené pošty. U následujících urgencí z ničeho nevyplývá, že by se dostaly k řediteli odboru, tedy Z. Š., který množství předkládané pošty výrazně omezil.

23. I pokud kárně obviněný neumí sám německy, musel si být vědom, čeho se listiny týkají, neboť se Spolkovým státním zastupitelstvím ohledně zajištění finančních prostředků v dřívější fázi trestního řízení opakovaně komunikoval. Obsah byl navíc patrný i z uvedené částky, názvu společností, jména obviněného a čísla účtu. Nadto dispozice s uvedenými finančními prostředky vedenými na účet tam uvedené společnosti představovala přímo základ jednání, které bylo kladeno za vinu obviněnému J. H., pro něž kárně obviněný podával obžalobu. V případě urgencí se navíc na konci dopisů nacházely konkrétní datumy v budoucnu, z čehož je zřejmé, že na tato data Spolkové státní zastupitelství něco váže. Zároveň musel kárně obviněný vědět, že otázku zajištění v dané fázi trestního řízení už musí řešit soud (§ 40 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních). Sám při svém výslechu uváděl, že si toho byl samozřejmě vědom a pokud by listiny viděl, tak by je hned předal soudu.

24. Kárný senát proto dospěl k závěru, že všechny tyto okolnosti svědčí tomu, že kárně obviněný si musel být vědom, že se ve spisu nachází dopisy od Spolkového státního zastupitelství, které souvisí se zajištěnými finančními prostředky, a na které je již z povahy věci nepochybně třeba reagovat, protože to jinak může ohrozit trvání zajištění. Státní zástupce v jeho postavení a s jeho zkušenostmi si musel být vědom, jak probíhá mezinárodní právní pomoc, a že důsledkem nekonání dožadujícího orgánu může být snadno zmařena. Pokud tedy nijak na obdržené dopisy nereagoval, musel být minimálně srozuměn s tím, že následek v podobě zmaření mezinárodní právní pomoci může nastat [§ 15 odst. 1 písm. b) tr. řádu]. Z charakteru takto zjištěného jednání kárně obviněného lze přitom i dovodit též naplnění znaku tzv. obmyslu, tedy že kárně obviněný mohl jednat v (nepřímém) úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu.

25. Kárný senát má proto za to, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mohou odůvodňovat závěr, že takové jednání mohlo naplnit znaky trestného činu, konkrétně zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Proto řízení podle § 15 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, přerušil. Věc zároveň v souladu s tímto ustanovením postoupil příslušnému orgánu činnému v trestním řízení. V trestním řízení, které kárně obviněný dozoroval, byli obvinění stíháni pro trestné činy zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku a legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 tr. zákoníku, tedy pro trestné činy podle hlavy V. a VI. zvláštní části tr. zákoníku. K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení je proto příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné [§ 15 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 23/1994 Sb.]. Ke spáchání skutku došlo v Praze, proto je místně příslušným VSZ v Praze.